Tématem práce je studie analytických a kategorizačních nástrojů, které stojí v samém základu oboru příbuzenské antropologie. Zajímat nás bude především strategie vytváření obecných i konkrétních kategorií příbuzenské terminologie. Novou perspektivu chceme získat skrze přiblížení procesu vytváření a užití příbuzenských kategorií v Japonsku. Za nástroj nám budou sloužit jak specifika konkrétního používání japonské příbuzenské terminologie (vyznačující se bohatým užitím příbuzenské terminologie ve fiktivním smyslu), tak obecnější nativní teorie souvztažnosti založené na prostorové metafoře (tzv. koncepce "ma"), jenž byla dosud zkoumána spíše v uměnovědných oborech. Cílem je obohatit existující (a často problematizované) kategorizační strategie oboru příbuzenské antropologie přímo o nové postupy, které nám specificky japonské užívání příbuzenství nabízí.
Anotace v angličtině
The subject of this thesis is discussion of analytical and categorization tools that rest in the very heart of the field of kinship studies. We take particular interest in strategies of construction of both general and specific kinship terms. We hope to achieve a new perspective through a look at the specific nature of kinship terminology usage in Japan, which shows unusual properties both in modularity and unusually high degree of fictive kinship usage. To aid us, we shall analyse native Japanese theory of mutuality and contextuality - the so-called Concept of "ma", which has been up till this point mostly analysed in fields of art theory. Our goal is to specify and enrich existing (and often contested) categorization strategies of kinship terminology through new strategies, informed by the unique Japanese perspective.
Klíčová slova
Příbuzenství, Japonsko, Ma, Negativní prostor, Rodina, Teorie kategorií, Logocentrismus
Tématem práce je studie analytických a kategorizačních nástrojů, které stojí v samém základu oboru příbuzenské antropologie. Zajímat nás bude především strategie vytváření obecných i konkrétních kategorií příbuzenské terminologie. Novou perspektivu chceme získat skrze přiblížení procesu vytváření a užití příbuzenských kategorií v Japonsku. Za nástroj nám budou sloužit jak specifika konkrétního používání japonské příbuzenské terminologie (vyznačující se bohatým užitím příbuzenské terminologie ve fiktivním smyslu), tak obecnější nativní teorie souvztažnosti založené na prostorové metafoře (tzv. koncepce "ma"), jenž byla dosud zkoumána spíše v uměnovědných oborech. Cílem je obohatit existující (a často problematizované) kategorizační strategie oboru příbuzenské antropologie přímo o nové postupy, které nám specificky japonské užívání příbuzenství nabízí.
Anotace v angličtině
The subject of this thesis is discussion of analytical and categorization tools that rest in the very heart of the field of kinship studies. We take particular interest in strategies of construction of both general and specific kinship terms. We hope to achieve a new perspective through a look at the specific nature of kinship terminology usage in Japan, which shows unusual properties both in modularity and unusually high degree of fictive kinship usage. To aid us, we shall analyse native Japanese theory of mutuality and contextuality - the so-called Concept of "ma", which has been up till this point mostly analysed in fields of art theory. Our goal is to specify and enrich existing (and often contested) categorization strategies of kinship terminology through new strategies, informed by the unique Japanese perspective.
Klíčová slova
Příbuzenství, Japonsko, Ma, Negativní prostor, Rodina, Teorie kategorií, Logocentrismus
Tématem práce je studie analytických a kategorizačních nástrojů, které stojí v samém základu oboru příbuzenské antropologie. Zajímat nás bude především strategie vytváření obecných i konkrétních kategorií příbuzenské terminologie.
Novou perspektivu chceme získat skrze přiblížení procesu vytváření a užití příbuzenských kategorií v Japonsku. Za nástroj nám budou sloužit jak specifika konkrétního používání japonské příbuzenské terminologie (vyznačující se bohatým užitím příbuzenské terminologie ve fiktivním smyslu), tak obecnější nativní teorie souvztažnosti založené na prostorové metafoře (tzv. koncepce "Ma"), jenž byla dosud zkoumána spíše v uměnovědných oborech. Cílem je obohatit existující (a často problematizované) kategorizační strategie oboru příbuzenské antropologie přímo o nové postupy, které nám specificky japonské užívání příbuzenství nabízí.
Jádro práce bude spočívat ve splnění několika základních kroků.
Tím prvním bude zdokumentování současné problematiky vytváření kategorií, se kterým se soudobá antropologie příbuzenství potýká. Ve stručnosti předložíme současnou diskuzi a některé kontroverze obklopující současnou příbuzenskou antropologii ve vztahu k užívání kategorizačních nástrojů. Zaměříme se především na Schneiderovu kritiku a některé odpovědi z per autorů jako je Sylvia Yanagisako, Paolo Sousa, Dwight Read či Marshal Sahlins, jakožto i sociologickou perspektivu na problém rodiny.
Druhým krokem bude rešerše dostupných dat a teorií o příbuzenské terminologii (a spojenými behaviorálními vzorci) současné japonské společnosti. Sestavíme tabulky v současnosti užívané příbuzenské terminologie podle dostupných zdrojů, představíme ji v kontextu japonského jazyka a dostupné dokumentace jejího praktického užití. Pozornost zaměříme zvláště na materiály dokumentující užití příbuzenské terminologie ve fiktivním smyslu (především tzv. fenomén "oyabun-kobun") a modularitu či zaměnitelnost termínů v praktickém užití.
Třetím bude představení fenoménu Ma, tak jak ho ve svém díle představují především autoři jako je Richard Pilgrim a Gunther Nitzschke.
V závěrečné, syntetické části se pokusíme o analýzu a interpretaci získaných poznatků: japonské příbuzenské terminologie skrze koncepci Ma, a koncepci Ma skrze obecnější teorii kategorií. Závěrečné poznatky se pokusíme dosadit do kontextu praxe příbuzenské antropologie a pokusíme se generovat nové strategie, použitelné pro budoucí příbuzensko-antropologické bádání.
Práce je zamýšlena jako teoretická. Její jádro budou tvořit rešerše a analýzy existujících primárních (v doplňkové míře i sekundárních) zdrojů z oblastí: Obecná teorie příbuzenství (především ve vztahu k teorii kategorií), antropologie a sociologie současné japonské rodiny, a japonská esteticko-společenská koncepce "Ma". Závěrem bude syntéza poznatků z jednotlivých oblastí do nové ucelené reflexe kategorizačních strategií ve vztahu k příbuznosti.
Práci se chystáme vypracovat v anglické jazyce.
Harmonogram práce:
Pracovní verze osnovy práce - nejpozději do: 31. 6. 2019
Hotová práce k poslední konzultaci - nejpozději do: 31. 1. 2020
Odevzdání definitivní verze práce - nejpozději do 29. 3. 2020
Zásady pro vypracování
Tématem práce je studie analytických a kategorizačních nástrojů, které stojí v samém základu oboru příbuzenské antropologie. Zajímat nás bude především strategie vytváření obecných i konkrétních kategorií příbuzenské terminologie.
Novou perspektivu chceme získat skrze přiblížení procesu vytváření a užití příbuzenských kategorií v Japonsku. Za nástroj nám budou sloužit jak specifika konkrétního používání japonské příbuzenské terminologie (vyznačující se bohatým užitím příbuzenské terminologie ve fiktivním smyslu), tak obecnější nativní teorie souvztažnosti založené na prostorové metafoře (tzv. koncepce "Ma"), jenž byla dosud zkoumána spíše v uměnovědných oborech. Cílem je obohatit existující (a často problematizované) kategorizační strategie oboru příbuzenské antropologie přímo o nové postupy, které nám specificky japonské užívání příbuzenství nabízí.
Jádro práce bude spočívat ve splnění několika základních kroků.
Tím prvním bude zdokumentování současné problematiky vytváření kategorií, se kterým se soudobá antropologie příbuzenství potýká. Ve stručnosti předložíme současnou diskuzi a některé kontroverze obklopující současnou příbuzenskou antropologii ve vztahu k užívání kategorizačních nástrojů. Zaměříme se především na Schneiderovu kritiku a některé odpovědi z per autorů jako je Sylvia Yanagisako, Paolo Sousa, Dwight Read či Marshal Sahlins, jakožto i sociologickou perspektivu na problém rodiny.
Druhým krokem bude rešerše dostupných dat a teorií o příbuzenské terminologii (a spojenými behaviorálními vzorci) současné japonské společnosti. Sestavíme tabulky v současnosti užívané příbuzenské terminologie podle dostupných zdrojů, představíme ji v kontextu japonského jazyka a dostupné dokumentace jejího praktického užití. Pozornost zaměříme zvláště na materiály dokumentující užití příbuzenské terminologie ve fiktivním smyslu (především tzv. fenomén "oyabun-kobun") a modularitu či zaměnitelnost termínů v praktickém užití.
Třetím bude představení fenoménu Ma, tak jak ho ve svém díle představují především autoři jako je Richard Pilgrim a Gunther Nitzschke.
V závěrečné, syntetické části se pokusíme o analýzu a interpretaci získaných poznatků: japonské příbuzenské terminologie skrze koncepci Ma, a koncepci Ma skrze obecnější teorii kategorií. Závěrečné poznatky se pokusíme dosadit do kontextu praxe příbuzenské antropologie a pokusíme se generovat nové strategie, použitelné pro budoucí příbuzensko-antropologické bádání.
Práce je zamýšlena jako teoretická. Její jádro budou tvořit rešerše a analýzy existujících primárních (v doplňkové míře i sekundárních) zdrojů z oblastí: Obecná teorie příbuzenství (především ve vztahu k teorii kategorií), antropologie a sociologie současné japonské rodiny, a japonská esteticko-společenská koncepce "Ma". Závěrem bude syntéza poznatků z jednotlivých oblastí do nové ucelené reflexe kategorizačních strategií ve vztahu k příbuznosti.
Práci se chystáme vypracovat v anglické jazyce.
Harmonogram práce:
Pracovní verze osnovy práce - nejpozději do: 31. 6. 2019
Hotová práce k poslední konzultaci - nejpozději do: 31. 1. 2020
Odevzdání definitivní verze práce - nejpozději do 29. 3. 2020
Seznam doporučené literatury
Georgas, J. (Ed.). (2006). Families across cultures: a 30-nation psychological study. Cambridge: Cambridge University Press.
Hendry, J. (1995). Understanding Japanese society. London: Routledge.
Nakane, C. (2008). Japanese Society (Renewed ed.). Berkeley: University of California Press.
Ochiai, E. (2013). Paradigm Shifts in Japanese Family Sociology: Paradigm Shifts in Japanese Family Sociology. International Journal of Japanese Sociology, 22(1), 104-127.
Pilgrim, R. B. (1986). Intervals ("Ma") in Space and Time: Foundations for a Religio-Aesthetic Paradigm in Japan. History of Religions, 25(3), 255-277.
Read, D. W. (2001). Formal analysis of kinship terminologies and its relationship to what constitutes kinship. Anthropological Theory, 1(2), 239-267.
Sahlins, M. D. (2013). What kinship is - and is not. Chicago: The University of Chicago Press.
Yanagisako, S. J. (1979). Family and Household: The Analysis of Domestic Groups. Annual Review of Anthropology, 8, 161-205.
Seznam doporučené literatury
Georgas, J. (Ed.). (2006). Families across cultures: a 30-nation psychological study. Cambridge: Cambridge University Press.
Hendry, J. (1995). Understanding Japanese society. London: Routledge.
Nakane, C. (2008). Japanese Society (Renewed ed.). Berkeley: University of California Press.
Ochiai, E. (2013). Paradigm Shifts in Japanese Family Sociology: Paradigm Shifts in Japanese Family Sociology. International Journal of Japanese Sociology, 22(1), 104-127.
Pilgrim, R. B. (1986). Intervals ("Ma") in Space and Time: Foundations for a Religio-Aesthetic Paradigm in Japan. History of Religions, 25(3), 255-277.
Read, D. W. (2001). Formal analysis of kinship terminologies and its relationship to what constitutes kinship. Anthropological Theory, 1(2), 239-267.
Sahlins, M. D. (2013). What kinship is - and is not. Chicago: The University of Chicago Press.
Yanagisako, S. J. (1979). Family and Household: The Analysis of Domestic Groups. Annual Review of Anthropology, 8, 161-205.