Práce je zaměřena na systematickou a taxonomickou revizi svrchnojurských mlžů z lokality Kotouč u Štramberka, uložených v muzeu Novojičínska, v jehož depozitáři je dosud uloženo 668 zkamenělin mlžů. Z celkového množství zkamenělin bylo zjištěno 28 rodů a 41 druhů mlžů. Převážná většina zjištěných mlžů náleží podtřídě Pteriomorphia, o něco méně podtřídě Heterodonta a jen malá část podtřídě Protobranchia, ve které byl zjištěn pouze jediný rod Isoarca. Největší druhové diverzity dosahuje řád Pectinida z podtřídy Pteriomorphia, ve kterém téměř z poloviny dominují rody Chlamys a Spondylopecten. V podtřídě Heterodonta dominují v rámci rodové diverzity řády Carditida, Lucinida a Hippuritida.
Na základě vypracované systematické části byly vyvozeny paleoekologické závěry, předpokládající mělké a teplé mořské prostředí v sublitorální oblasti s víceméně stabilním podkladem mořského dna s předpokládanými místně rozdílnými podmínkami sedimentace.
Anotace v angličtině
This work is focused on the revision of the Upper Jurassic bivalves from the locality Kotouč in Štramberk, deposited in the Museum of Nový Jičín, where is 668 fossils of bivalves. From the total number of fossils, 28 genera and 41 species of bivalves were found. The taxonomic groups of bivalves found from the available material serve for additional paleoecological reconstruction. The most of bivalves belong to the subclass Pteriomorphia, less subclass Heterodonta and only a small part of bivalves belong to cubclass Protobranchia, where is only one genus, Isoarca. The largest species diversity belong to order Pectinida from the subclass Pteriomorphia, where genus Chlamys and Spondylopecten dominate. In the subclass Heterodonta, there dominate orders Carditida, Lucinida and Hippuritida.
According to paleoecological part we can expect a shallow and warm sea environment in the sublitoral area with a more or less stable sediments of the seabed with local different sedimentation conditions.
Klíčová slova
Kotouč, Štramberk, štramberský vápenec, slezská jednotka, Vnější Západní Karpaty, Česká republika, svrchní jura, tithon, paleontologie, paleoekologie, revize, mlži.
Klíčová slova v angličtině
Kotouč, Štramberk, Štramberk Limestone, Silesian unit, Outer Western Carpathians, Czech Republic, Upper Jura, tithon, paleontology, paleoecology, revision, bivalve.
Rozsah průvodní práce
84 s. (25 568)
Jazyk
CZ
Anotace
Práce je zaměřena na systematickou a taxonomickou revizi svrchnojurských mlžů z lokality Kotouč u Štramberka, uložených v muzeu Novojičínska, v jehož depozitáři je dosud uloženo 668 zkamenělin mlžů. Z celkového množství zkamenělin bylo zjištěno 28 rodů a 41 druhů mlžů. Převážná většina zjištěných mlžů náleží podtřídě Pteriomorphia, o něco méně podtřídě Heterodonta a jen malá část podtřídě Protobranchia, ve které byl zjištěn pouze jediný rod Isoarca. Největší druhové diverzity dosahuje řád Pectinida z podtřídy Pteriomorphia, ve kterém téměř z poloviny dominují rody Chlamys a Spondylopecten. V podtřídě Heterodonta dominují v rámci rodové diverzity řády Carditida, Lucinida a Hippuritida.
Na základě vypracované systematické části byly vyvozeny paleoekologické závěry, předpokládající mělké a teplé mořské prostředí v sublitorální oblasti s víceméně stabilním podkladem mořského dna s předpokládanými místně rozdílnými podmínkami sedimentace.
Anotace v angličtině
This work is focused on the revision of the Upper Jurassic bivalves from the locality Kotouč in Štramberk, deposited in the Museum of Nový Jičín, where is 668 fossils of bivalves. From the total number of fossils, 28 genera and 41 species of bivalves were found. The taxonomic groups of bivalves found from the available material serve for additional paleoecological reconstruction. The most of bivalves belong to the subclass Pteriomorphia, less subclass Heterodonta and only a small part of bivalves belong to cubclass Protobranchia, where is only one genus, Isoarca. The largest species diversity belong to order Pectinida from the subclass Pteriomorphia, where genus Chlamys and Spondylopecten dominate. In the subclass Heterodonta, there dominate orders Carditida, Lucinida and Hippuritida.
According to paleoecological part we can expect a shallow and warm sea environment in the sublitoral area with a more or less stable sediments of the seabed with local different sedimentation conditions.
Klíčová slova
Kotouč, Štramberk, štramberský vápenec, slezská jednotka, Vnější Západní Karpaty, Česká republika, svrchní jura, tithon, paleontologie, paleoekologie, revize, mlži.
Klíčová slova v angličtině
Kotouč, Štramberk, Štramberk Limestone, Silesian unit, Outer Western Carpathians, Czech Republic, Upper Jura, tithon, paleontology, paleoecology, revision, bivalve.
Zásady pro vypracování
Nejvýznamnějším vrstevním členem štramberské oblasti ve slezské jednotce Vnějších Západních Karpat jsou světově proslulé štramberské vápence. Diplomová práce je zaměřena na dosud opomíjenou skupinu štramberských měkkýšů, kteří jsou však na lokalitě velmi hojní, mlžů. V současné době vznikla potřeba revidovat tuto faunu, kterou naposledy komplexně systematicky zpracoval Boehm (1883). Autor vypracuje rešerši na téma geologie Štramberka a okolí (bašský vývoj slezské jednotky, svrchní jura - spodní křída) a dále se zaměří na paleontologické výzkumy místních vápenců). Základem pro revizi a podrobnou determinaci mlžů bude sbírka uložená v Muzeu Novojičínska v Novém Jičíně. Dále se student pokusí na základě zjištěných rodů a druhů fosilních organismů o zhodnocení jejich paleoekologických nároků a pokusí se zhodnotit i tafonomické poměry na studované lokalitě. Nedélnou součástí diplomové práce budou fototabule určených zkamenělin.
Práce by měla obsahovat tyto kapitoly /nezávazné/: 1. úvod, 2. cíle práce, 3. metodika, 4. geologická charakteristika blízkého okolí štramberka (regionální geologie, stratigrafie, sedimentologie, paleontologie), 5. přehled paleontologických výzkumů, 6. vlastní výzkum (fosilní fauna deponovaná ve sbírce MNJ), 7. paleoekologická charakteristika, 8. závěr a diskuze, 9. použitá literatura, 10. přílohy.
Rozsah grafických prací: dle potřeby - mapky, schematické nákresy, fotodokumentace, fototabule ...
Rozsah průvodní zprávy: cca 40-50 stran textu.
Zásady pro vypracování
Nejvýznamnějším vrstevním členem štramberské oblasti ve slezské jednotce Vnějších Západních Karpat jsou světově proslulé štramberské vápence. Diplomová práce je zaměřena na dosud opomíjenou skupinu štramberských měkkýšů, kteří jsou však na lokalitě velmi hojní, mlžů. V současné době vznikla potřeba revidovat tuto faunu, kterou naposledy komplexně systematicky zpracoval Boehm (1883). Autor vypracuje rešerši na téma geologie Štramberka a okolí (bašský vývoj slezské jednotky, svrchní jura - spodní křída) a dále se zaměří na paleontologické výzkumy místních vápenců). Základem pro revizi a podrobnou determinaci mlžů bude sbírka uložená v Muzeu Novojičínska v Novém Jičíně. Dále se student pokusí na základě zjištěných rodů a druhů fosilních organismů o zhodnocení jejich paleoekologických nároků a pokusí se zhodnotit i tafonomické poměry na studované lokalitě. Nedélnou součástí diplomové práce budou fototabule určených zkamenělin.
Práce by měla obsahovat tyto kapitoly /nezávazné/: 1. úvod, 2. cíle práce, 3. metodika, 4. geologická charakteristika blízkého okolí štramberka (regionální geologie, stratigrafie, sedimentologie, paleontologie), 5. přehled paleontologických výzkumů, 6. vlastní výzkum (fosilní fauna deponovaná ve sbírce MNJ), 7. paleoekologická charakteristika, 8. závěr a diskuze, 9. použitá literatura, 10. přílohy.
Rozsah grafických prací: dle potřeby - mapky, schematické nákresy, fotodokumentace, fototabule ...
Rozsah průvodní zprávy: cca 40-50 stran textu.
Seznam doporučené literatury
Boehm, G. (1883): Die Bivalven der Stramberger Schichten. - Palaeontographica, Supplement 2, 4, str. 493-680. Cassel.
Eliáš, M. (1962): Poznámky k litologickému vývoji štramberských a kopřivnických vápenců. - Věstník Ústředního Ústavu geologického, 37, str. 33-36. Praha.
Eliáš, M. (1983): Poznámky ke vzniku štramberských vápenců. - Věstník Ústředního Ústavu geologického, 58, str. 235-239. Praha.
Hladíková, J., Eliášová, H., Eliáš, M. (1987): Podmínky sedimentace a diageneze štramberských vápenců. - Časopis pro Mineralogii a Geologii, 32, str. 271-285. Praha.
Houša, V. (1976): Spodnokřídové formace doprovázející tělesa tithonských vápenců u Štramberka. - Časopis Slezského muzea., 25. Opava.
Menčík, E. et al. (1983): Geologie Moravskoslezských Beskyd a Podbeskydské pahorkatiny. - Věstník Ústředního Ústavu geologického. Praha.
Vašíček, Z., Skupien, P. (2004): Historie geologických a paleontologických výzkumů svrchnojurských a spodnokřídových sedimentů na Štramberku. Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava, Řada hornicko-geologická, Volume 50, 1, str. 83-102. Ostrava.
Seznam doporučené literatury
Boehm, G. (1883): Die Bivalven der Stramberger Schichten. - Palaeontographica, Supplement 2, 4, str. 493-680. Cassel.
Eliáš, M. (1962): Poznámky k litologickému vývoji štramberských a kopřivnických vápenců. - Věstník Ústředního Ústavu geologického, 37, str. 33-36. Praha.
Eliáš, M. (1983): Poznámky ke vzniku štramberských vápenců. - Věstník Ústředního Ústavu geologického, 58, str. 235-239. Praha.
Hladíková, J., Eliášová, H., Eliáš, M. (1987): Podmínky sedimentace a diageneze štramberských vápenců. - Časopis pro Mineralogii a Geologii, 32, str. 271-285. Praha.
Houša, V. (1976): Spodnokřídové formace doprovázející tělesa tithonských vápenců u Štramberka. - Časopis Slezského muzea., 25. Opava.
Menčík, E. et al. (1983): Geologie Moravskoslezských Beskyd a Podbeskydské pahorkatiny. - Věstník Ústředního Ústavu geologického. Praha.
Vašíček, Z., Skupien, P. (2004): Historie geologických a paleontologických výzkumů svrchnojurských a spodnokřídových sedimentů na Štramberku. Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava, Řada hornicko-geologická, Volume 50, 1, str. 83-102. Ostrava.
Přílohy volně vložené
CD ROM
Přílohy vázané v práci
mapy, grafy, schémata, tabulky
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Téma DP: Fauna jurských mlžů ze Štramberka - systematická analýza sbírky Muzea Novojičínska v Novém Jičíně
Vedoucí DP: RNDr. Tomáš Lehotský, Ph. D.
Oponent DP: prof. Ing. Zdeněk Vašíček, DrSc.
Průběh:
1) Vystoupení studenta s kvalitně připravenou prezentací s uvedením cílů, medot a hlavních výsledků DP.
2) Hodnocení vedoucího DP: doporučení k obhajobě, navrženo hodnocení A.
3) Posudek oponenta v jeho nepřítomnosti přečetl dr. Lehotský - doporučení k obhajobě s hodnocením A.
4) Diskuze: Student uznal drobné připomínky uvedené v posudku vedoucího. Reagovat na připomínky oponenta byl schopen, vysvětlil všechny nejasnosti.