Těžba v severní části Hřebečovského hřbetu již několik let neprobíhá, přesto se zde můžeme setkat s jejími pozůstatky, antropogenními těžebními tvary. Tato práce se zabývá těžbou nerostných surovin a inventarizací antropogenních tvarů vzniklých při a po těžební činnosti v severní části Hřebečovského hřbetu.
Anotace v angličtině
Mining in the northern part of Hřebeč Ridge has not been taking place for several years, yet here we can meet remainders of the mining, anthropogenic mining landforms. This bachelor thesis concerns with mining mineral raw materials and makes an inventory of anthropogenic landforms created during and after mining activities in the northern part of Hřebeč Ridge.
Těžba v severní části Hřebečovského hřbetu již několik let neprobíhá, přesto se zde můžeme setkat s jejími pozůstatky, antropogenními těžebními tvary. Tato práce se zabývá těžbou nerostných surovin a inventarizací antropogenních tvarů vzniklých při a po těžební činnosti v severní části Hřebečovského hřbetu.
Anotace v angličtině
Mining in the northern part of Hřebeč Ridge has not been taking place for several years, yet here we can meet remainders of the mining, anthropogenic mining landforms. This bachelor thesis concerns with mining mineral raw materials and makes an inventory of anthropogenic landforms created during and after mining activities in the northern part of Hřebeč Ridge.
Cílem bakalářské práce je popsat těžbu nerostných surovin v severní části Hřebečovský hřbet. Součástí práce bude rešerše odborné literatury vztahující se k těžební činnosti. Práce popíše důlní díla podle těženého nerostu. Navazovat bude terénní průzkumu za účelem inventarizace těžebních antropogenních tvarů (haldy, štoly, pinky, ...). Vybrané tvary budou kvantifikovány a zařazeny do mapy antropogenních tvarů. Součástí práce bude fotografická dokumentace.
Zásady pro vypracování
Cílem bakalářské práce je popsat těžbu nerostných surovin v severní části Hřebečovský hřbet. Součástí práce bude rešerše odborné literatury vztahující se k těžební činnosti. Práce popíše důlní díla podle těženého nerostu. Navazovat bude terénní průzkumu za účelem inventarizace těžebních antropogenních tvarů (haldy, štoly, pinky, ...). Vybrané tvary budou kvantifikovány a zařazeny do mapy antropogenních tvarů. Součástí práce bude fotografická dokumentace.
Seznam doporučené literatury
Červinka, P. (2002): Metodologické problémy výzkumu antropogenních transformací reliéfu. In: Balej, M., Kunz, K. (eds.):Proměny krajiny a udržitelný rozvoj. XX. jubilejní sjezd ČGS, Ústí nad Labem, s. 114-118.
Hikl, R. (1948): Moravská Třebová v dějinách. Moravská Třebová: Okr. Osvětová rada, 49 s.
Kirchner, K., Smolová, I. (2010): Základy antropogenní geomorfologie. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 287 s.
Konečný, M. (1983): Antropogenní transformace reliéfu: kartografické a matematicko-kartografické modely. Folia,
Geographica, XXIV, 10, Brno: Geografický ústav ČSAV, 146 s.
Kouřil, A., Ryšavý P. (1964): Konference báňských provozů Březina a Mladějov. N.p. Moravské šamotové a lupková závody - Velké Opatovice, Velké Opatovice.
Mackerle, J. a kol. (1946): Moravskotřebovský okres. Vlastivěda Jevíčska, Svitavska a Moravskotřebovska. 1. Vydání. Jevíčko: s.n., 186 s.
Nekuda, V. (2002): Moravskotřebovsko Svitavsko. 1. Vydání, Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 843 s.
Vachtl, J. a kol. (1968): Ložiska cenomanských jílovců v Čechác a na Moravě. Část IV. ČSAV, Praha, 132 s.
Vítek, J. (2003): Krajinou severovýchodních Čech: hory, kopce, vyhlídková místa, údolí, skály, jeskyně. Oftis, Ústí nad Orlicí, 168 s.
Vítek, J. (2004): Tajemný svět skal: skalní zajímavosti České republiky. 1. vydání. Oftis, Ústí nad Orlicí, 192 s.
Zapletal, L. (1968): Geneticko-morfologická klasifikace antropogenních forem reliéfu. Acta Univ. Palackianae Olomucensis, 23, G-G,VIII, Olomouc: Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, s. 239-426.
Navrátil, L. Důsledky těžby nerostných surovin na vybraných lokalitách Hřebečovského hřbetu [online]. Olomouc, 2013 [cit. 2019-01-24]. Dostupné z: http://geography.upol.cz/soubory/studium/bp/2013-geo/2013_Navratil.pdf. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci.
Vystavělová, A. Moderní metody ve výuce Geografie místního regionu: příklad pro Moravskotřebovsko [online] 69 s. Olomouc, 2016 [cit. 2019-01-24]. Dostupné z:
http://geography.upol.cz/soubory/studium/bp/2016-geo/2016_Vystavělová.pdf. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci.
Seznam doporučené literatury
Červinka, P. (2002): Metodologické problémy výzkumu antropogenních transformací reliéfu. In: Balej, M., Kunz, K. (eds.):Proměny krajiny a udržitelný rozvoj. XX. jubilejní sjezd ČGS, Ústí nad Labem, s. 114-118.
Hikl, R. (1948): Moravská Třebová v dějinách. Moravská Třebová: Okr. Osvětová rada, 49 s.
Kirchner, K., Smolová, I. (2010): Základy antropogenní geomorfologie. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 287 s.
Konečný, M. (1983): Antropogenní transformace reliéfu: kartografické a matematicko-kartografické modely. Folia,
Geographica, XXIV, 10, Brno: Geografický ústav ČSAV, 146 s.
Kouřil, A., Ryšavý P. (1964): Konference báňských provozů Březina a Mladějov. N.p. Moravské šamotové a lupková závody - Velké Opatovice, Velké Opatovice.
Mackerle, J. a kol. (1946): Moravskotřebovský okres. Vlastivěda Jevíčska, Svitavska a Moravskotřebovska. 1. Vydání. Jevíčko: s.n., 186 s.
Nekuda, V. (2002): Moravskotřebovsko Svitavsko. 1. Vydání, Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 843 s.
Vachtl, J. a kol. (1968): Ložiska cenomanských jílovců v Čechác a na Moravě. Část IV. ČSAV, Praha, 132 s.
Vítek, J. (2003): Krajinou severovýchodních Čech: hory, kopce, vyhlídková místa, údolí, skály, jeskyně. Oftis, Ústí nad Orlicí, 168 s.
Vítek, J. (2004): Tajemný svět skal: skalní zajímavosti České republiky. 1. vydání. Oftis, Ústí nad Orlicí, 192 s.
Zapletal, L. (1968): Geneticko-morfologická klasifikace antropogenních forem reliéfu. Acta Univ. Palackianae Olomucensis, 23, G-G,VIII, Olomouc: Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, s. 239-426.
Navrátil, L. Důsledky těžby nerostných surovin na vybraných lokalitách Hřebečovského hřbetu [online]. Olomouc, 2013 [cit. 2019-01-24]. Dostupné z: http://geography.upol.cz/soubory/studium/bp/2013-geo/2013_Navratil.pdf. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci.
Vystavělová, A. Moderní metody ve výuce Geografie místního regionu: příklad pro Moravskotřebovsko [online] 69 s. Olomouc, 2016 [cit. 2019-01-24]. Dostupné z:
http://geography.upol.cz/soubory/studium/bp/2016-geo/2016_Vystavělová.pdf. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
-
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
V úvodu studentka představila cíle a metodiku práce a zdroje podkladových dat. Prezentovala vybrané snímky fotodokumentace a lokalizační mapy antropogenních těžebních tvarů (štoly, haldy, jámy, pinky) v zájmovém území.
V reakci na hodnotící posudky bylo diskutováno:
zvážení, zda doplnit infotabule na naučných stezkách o zjištění o antropogenních tvarech;
odhad délky mladějovské úzkorozchodné dráhy.
V následné diskuzi zazněly tyto připomínky a dotazy:
doc. Smolová: V prostoru Hřebečovského hřbetu byla provedena už řada prací, stálo by za to zrevidovat zjištěné poznatky. Zabývala jste se i se sesuvy ve vazbě na antropogenní těžební tvary?
dr. Jurek: V práci prakticky chybí rešerše, nejsou uvedeny citace předchozích bakalářských a diplomových prací na toto území ani další zhodnocená odborná regionální literatura.
doc. Vysoudil: Kdy byl rozmach a vrchol těžby nerostných surovin v území?