Komunikace patří mezi nejdůležitější lidské schopnosti. Rozlišujeme komunikaci neverbální a verbální, která zahrnuje mluvenou a psanou řeč. Po cévní mozkové příhodě bývá schopnost komunikace narušena, což má negativní dopad na fungování
a psychické rozpoložení pacienta. Cílem této práce je popsat poruchy znesnadňující komunikaci u pacientů po cévní mozkové příhodě. Dále je cílem nastínit možné rehabilitační postupy a zhodnotit, zda mají vliv na úpravu porušené schopnosti komunikovat. Pro tvorbu bakalářské práce bylo použito celkem 56 odborných článků, přičemž 45 zahraničních textů bylo vyhledáno na základě anglických ekvivalentů klíčových slov: cévní mozková příhoda, komunikace, rehabilitace, afázie, agrafie, dysartrie, psaní, horní končetina, orofaciální terapie v databázích PubMed, Science Direct, ProQuest, ResearchGate, EBSCO a Google Scholar. Výsledky studií ukázaly, že kromě logopedických intervencí můžeme u pacientů po CMP využít orofaciální rehabilitaci, která má pozitivní vliv na úpravu dysartrie. Terapeutické přístupy související s obnovou motorických funkcí mají vliv
na zlepšení funkce horní končetiny. Z toho lze usoudit, že mohou mít pozitivní efekt na zlepšení komunikačních schopností pomocí horní končetiny u pacientů po cévní mozkové příhodě.
Anotace v angličtině
Communication is one of the most important human abilities. We distinguish between nonverbal and verbal communication, which involves spoken and written language. After stroke, the communication ability is impaired and it has negative impact on the functioning and mental state of the patient. The aim of the bachelor thesis is to describe communication disorders in patients after stroke. Furthermore, the aim is to outline possible rehabilitation procedures and to evaluate whether they have an effect on impaired communication. A total of 56 professional articles were used for the bachelor thesis, with 45 articles being searched on the basis of keywords: stroke, communication, rehabilitation, aphasia, agraphia, dysarthria, writing, upper extremity, orofacial therapy
in databases PubMed, Science Direct, ProQuest, ResearchGate, EBSCO and Google Scholar. The results of studies have shown that except speech therapy interventions, patients after stroke can benefit from orofacial rehabilitation which has a positive effect on dysarthria. Therapeutic approaches related to the restoration of motor functions positively influence the upper extremity function. It suggests that they can have a positive effect on the improvement of upper extremity communication skills in stroke patients.
Komunikace patří mezi nejdůležitější lidské schopnosti. Rozlišujeme komunikaci neverbální a verbální, která zahrnuje mluvenou a psanou řeč. Po cévní mozkové příhodě bývá schopnost komunikace narušena, což má negativní dopad na fungování
a psychické rozpoložení pacienta. Cílem této práce je popsat poruchy znesnadňující komunikaci u pacientů po cévní mozkové příhodě. Dále je cílem nastínit možné rehabilitační postupy a zhodnotit, zda mají vliv na úpravu porušené schopnosti komunikovat. Pro tvorbu bakalářské práce bylo použito celkem 56 odborných článků, přičemž 45 zahraničních textů bylo vyhledáno na základě anglických ekvivalentů klíčových slov: cévní mozková příhoda, komunikace, rehabilitace, afázie, agrafie, dysartrie, psaní, horní končetina, orofaciální terapie v databázích PubMed, Science Direct, ProQuest, ResearchGate, EBSCO a Google Scholar. Výsledky studií ukázaly, že kromě logopedických intervencí můžeme u pacientů po CMP využít orofaciální rehabilitaci, která má pozitivní vliv na úpravu dysartrie. Terapeutické přístupy související s obnovou motorických funkcí mají vliv
na zlepšení funkce horní končetiny. Z toho lze usoudit, že mohou mít pozitivní efekt na zlepšení komunikačních schopností pomocí horní končetiny u pacientů po cévní mozkové příhodě.
Anotace v angličtině
Communication is one of the most important human abilities. We distinguish between nonverbal and verbal communication, which involves spoken and written language. After stroke, the communication ability is impaired and it has negative impact on the functioning and mental state of the patient. The aim of the bachelor thesis is to describe communication disorders in patients after stroke. Furthermore, the aim is to outline possible rehabilitation procedures and to evaluate whether they have an effect on impaired communication. A total of 56 professional articles were used for the bachelor thesis, with 45 articles being searched on the basis of keywords: stroke, communication, rehabilitation, aphasia, agraphia, dysarthria, writing, upper extremity, orofacial therapy
in databases PubMed, Science Direct, ProQuest, ResearchGate, EBSCO and Google Scholar. The results of studies have shown that except speech therapy interventions, patients after stroke can benefit from orofacial rehabilitation which has a positive effect on dysarthria. Therapeutic approaches related to the restoration of motor functions positively influence the upper extremity function. It suggests that they can have a positive effect on the improvement of upper extremity communication skills in stroke patients.
1. Volba tématu a vedoucího práce
2. Stručná formulace cíle práce, výběr klíčových slov
3. Sumarizace, studium zdrojů a literatury
4. Přehled dosavadních poznatků o dané problematice
5. Tvorba teoretické části práce
6. Porovnání a zhodnocení dosavadních poznatků
7. Shrnutí obsahu dílčích kapitol
8. Úpravy a finalizace textu
9. Odevzdání práce
Zásady pro vypracování
1. Volba tématu a vedoucího práce
2. Stručná formulace cíle práce, výběr klíčových slov
3. Sumarizace, studium zdrojů a literatury
4. Přehled dosavadních poznatků o dané problematice
5. Tvorba teoretické části práce
6. Porovnání a zhodnocení dosavadních poznatků
7. Shrnutí obsahu dílčích kapitol
8. Úpravy a finalizace textu
9. Odevzdání práce
Seznam doporučené literatury
CSÉFALVAY, Z., TRAUBNER, P. 1996. Afáziológia pre klinickú prax. Martin: Vydavateľstvo Osveta. ISBN 80-217-0377-6.
ČECHÁČKOVÁ, M. 2007. Získané organické poruchy řečové komunikace - afázie.
In: ŠKODOVÁ, E., JEDLIČKA, I. a kol. Klinická logopedie (2. vyd.). Praha: Portál. ISBN 987-80-7367-340-6.
HORÁČEK, O., KOLÁŘ, P. 2012. Cévní onemocnění mozku. In: KOLÁŘ, P. et al. Rehabilitace v klinické praxi. Praha: Galén. ISBN 978-80-7262-657-1.
MAHENDRA, N. 2011. Overview of aphasia and approaches to aphasia intervention. In: KOUL, R. et al. Augmentative and Alternative Communication for Adults with Aphasia. Bingley: Emerald. ISBN 978-1-84855-218-0.
NICHOLAS, M. 2005. Aphasia and dysarthria after stroke. In: BARNES, M. P., DOBKIN, B. H., BOGOUSSLAVSKY, J. (eds.). Recovery after Stroke. Cambridge: Cambridge University Press. ISBN 978-0-521-82236-7.
OBEREIGNERŮ, R. 2013. Afázie a přidružené poruchy symbolických funkcí. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. ISBN 978-80-244-3737-8.
SINANOVIĆ, O., MRKONJIĆ, Z., ZUKIĆ, S., VIDOVIĆ, M., IMAMOVIĆ, K. 2011. Post-stroke language disorders. Acta clinica Croatica [on-line]. 50(1), 79-94 [cit. 2019-01-16]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/51754242_Post-stroke_language_disorders
VANBELLINGEN, T., BOHLHALTER, S. 2011. Apraxia in neurorehabilitation: Classication, assessment and treatment. NeuroRehabilitation [on-line]. 28(2), 91-98, [cit. 2019-01-20]. ISSN 1053-8135. Dostupné z: doi: 10.3233/NRE-2011-0637.
Seznam doporučené literatury
CSÉFALVAY, Z., TRAUBNER, P. 1996. Afáziológia pre klinickú prax. Martin: Vydavateľstvo Osveta. ISBN 80-217-0377-6.
ČECHÁČKOVÁ, M. 2007. Získané organické poruchy řečové komunikace - afázie.
In: ŠKODOVÁ, E., JEDLIČKA, I. a kol. Klinická logopedie (2. vyd.). Praha: Portál. ISBN 987-80-7367-340-6.
HORÁČEK, O., KOLÁŘ, P. 2012. Cévní onemocnění mozku. In: KOLÁŘ, P. et al. Rehabilitace v klinické praxi. Praha: Galén. ISBN 978-80-7262-657-1.
MAHENDRA, N. 2011. Overview of aphasia and approaches to aphasia intervention. In: KOUL, R. et al. Augmentative and Alternative Communication for Adults with Aphasia. Bingley: Emerald. ISBN 978-1-84855-218-0.
NICHOLAS, M. 2005. Aphasia and dysarthria after stroke. In: BARNES, M. P., DOBKIN, B. H., BOGOUSSLAVSKY, J. (eds.). Recovery after Stroke. Cambridge: Cambridge University Press. ISBN 978-0-521-82236-7.
OBEREIGNERŮ, R. 2013. Afázie a přidružené poruchy symbolických funkcí. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. ISBN 978-80-244-3737-8.
SINANOVIĆ, O., MRKONJIĆ, Z., ZUKIĆ, S., VIDOVIĆ, M., IMAMOVIĆ, K. 2011. Post-stroke language disorders. Acta clinica Croatica [on-line]. 50(1), 79-94 [cit. 2019-01-16]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/51754242_Post-stroke_language_disorders
VANBELLINGEN, T., BOHLHALTER, S. 2011. Apraxia in neurorehabilitation: Classication, assessment and treatment. NeuroRehabilitation [on-line]. 28(2), 91-98, [cit. 2019-01-20]. ISSN 1053-8135. Dostupné z: doi: 10.3233/NRE-2011-0637.
Přílohy volně vložené
1x CD ROM
Přílohy vázané v práci
ilustrace
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Název práce: Poruchy komunikačních schopností u pacientů po CMP Vedoucí práce: Mgr. Marta Dus Oponent práce: Mgr. Jana Vyskotová, Ph.D.
Otázky vedoucího práce:
1. V jaké fázi rekonvalescence po CMP byste začala s terapií komunikačních schopností pacienta?
2. Jen velmi okrajově zmiňujete v kontextu s komunikací pomocí horních končetin jejich senzorickou funkci. Narazila jste v prostudované literatuře na formu terapie, která by se v zaměření na tento deficit dala u pacientů po CMP použít? Otázky oponenta práce:
V práci nezmiňujete testy, kterými se hodnotí schopnost nonverbální komunikace. Existují podobné testy? Setkala jste se s jejich použitím v některých studiích?
(Na otázky vedoucího práce i oponenta studentka reagovala a zodpověděla je.)