V literární rešerši bude stručně popsána přírodovědecká charakteristika subalpínských a alpínských poloh Krkonošského národního parku, ve kterých se vyskytuje všivec krkonošský pravý. Tento druh bude charakterizován z hlediska historického rozšíření, ekologických nároků, ochrany a popisu dlouhodobě monitorovaných současných lokalit.
V praktické části autorka zpracuje dostupné údaje z trvalých výzkumných ploch velikosti 1 x 1 m.
Vyhodnotí data zakreslená ve čtvercích z jednotlivých let hodnocení a to počty juvenilních jedinců, dospělých jedinců a trsů. Získá přehled i o změnách vitality rostlin (počty a délky listů, fertilita: počty a délky kvetoucích lodyh a ukousnutých květenství). Hodnoty zpracuje do tabulky, která v budoucnosti umožní statistické vyhodnocení. Jako významný vliv bude sledováno nejen ovlivnění zvěří (změny v počtech ukousnutých lodyh), ale i další ekologické faktory (množství stařiny, sukcese některého dalšího druhu atd.). Závěrem bude celkové vyhodnocení vývoje populace všivce v trvalých plochách.
Anotace v angličtině
The literary research will briefly describe the scientific characteristics of the subalpine and alpine locations of the Krkonoše National Park, in which the Krkonoše lice occur. This species will be characterized in terms of historical distribution, ecological demands, protection and description of long-term monitored current sites.
In the practical part, the author processes available data from permanent research areas of 1 x 1 m.
It evaluates the data drawn in squares from individual years of evaluation, namely the numbers of juveniles, adults and tufts. He will also get an overview of changes in plant vitality (numbers and lengths of leaves, fertility: numbers and lengths of flowering stems and bitten inflorescences). It processes the values into a table, which will enable statistical evaluation in the future. Not only the influence of game (changes in the number of bitten stems) but also other ecological factors (amount of old age, succession of some other species, etc.) will be monitored as a significant influence. The conclusion will be an overall evaluation of the development of the lice population in permanent areas.
V literární rešerši bude stručně popsána přírodovědecká charakteristika subalpínských a alpínských poloh Krkonošského národního parku, ve kterých se vyskytuje všivec krkonošský pravý. Tento druh bude charakterizován z hlediska historického rozšíření, ekologických nároků, ochrany a popisu dlouhodobě monitorovaných současných lokalit.
V praktické části autorka zpracuje dostupné údaje z trvalých výzkumných ploch velikosti 1 x 1 m.
Vyhodnotí data zakreslená ve čtvercích z jednotlivých let hodnocení a to počty juvenilních jedinců, dospělých jedinců a trsů. Získá přehled i o změnách vitality rostlin (počty a délky listů, fertilita: počty a délky kvetoucích lodyh a ukousnutých květenství). Hodnoty zpracuje do tabulky, která v budoucnosti umožní statistické vyhodnocení. Jako významný vliv bude sledováno nejen ovlivnění zvěří (změny v počtech ukousnutých lodyh), ale i další ekologické faktory (množství stařiny, sukcese některého dalšího druhu atd.). Závěrem bude celkové vyhodnocení vývoje populace všivce v trvalých plochách.
Anotace v angličtině
The literary research will briefly describe the scientific characteristics of the subalpine and alpine locations of the Krkonoše National Park, in which the Krkonoše lice occur. This species will be characterized in terms of historical distribution, ecological demands, protection and description of long-term monitored current sites.
In the practical part, the author processes available data from permanent research areas of 1 x 1 m.
It evaluates the data drawn in squares from individual years of evaluation, namely the numbers of juveniles, adults and tufts. He will also get an overview of changes in plant vitality (numbers and lengths of leaves, fertility: numbers and lengths of flowering stems and bitten inflorescences). It processes the values into a table, which will enable statistical evaluation in the future. Not only the influence of game (changes in the number of bitten stems) but also other ecological factors (amount of old age, succession of some other species, etc.) will be monitored as a significant influence. The conclusion will be an overall evaluation of the development of the lice population in permanent areas.
V literární rešerši bude stručně podána přírodovědná charakteristika subalpínských a alpínských poloh Krkonošského národního parku, ve kterých se vyskytuje všivec sudetský. V praktické části studentka zpracuje dostupné údaje z trvalých ploch velikosti 1 x 1 m lokalizovaných v I. zóně Krkonošského národního parku pro endemický druh Pedicularis sudetica, jehož populace v posledních letech klesají. Vyhodnotí data zakreslená ve čtvercích vedoucí práce z jednotlivých let hodnocení; a to počty juvenilních rostlin, jedinců a trsů. Získá přehled i o vitalitě rostlin (počty a délky listů, fertilita: počty a délky lodyh a ukouslých lodyh, délky květenství). Hodnoty zpracuje do přehledné tabulky, která v budoucnosti umožní statistické vyhodnocení. Změny v počtu i vitalitě budou vztaženy k počasí jednotlivých let. Jako významný vliv bude sledováno nejen počasí jednotlivých let, ale i ovlivnění zvěří (změny v počtech ukouslých lodyh) či dalšími ekofaktory (množství stařiny, eroze, sukcese některého dalšího druhu atd.). Závěrem bude celkové vyhodnocení vývoje populace všivce sudetského v trvalých plochách.
Zásady pro vypracování
V literární rešerši bude stručně podána přírodovědná charakteristika subalpínských a alpínských poloh Krkonošského národního parku, ve kterých se vyskytuje všivec sudetský. V praktické části studentka zpracuje dostupné údaje z trvalých ploch velikosti 1 x 1 m lokalizovaných v I. zóně Krkonošského národního parku pro endemický druh Pedicularis sudetica, jehož populace v posledních letech klesají. Vyhodnotí data zakreslená ve čtvercích vedoucí práce z jednotlivých let hodnocení; a to počty juvenilních rostlin, jedinců a trsů. Získá přehled i o vitalitě rostlin (počty a délky listů, fertilita: počty a délky lodyh a ukouslých lodyh, délky květenství). Hodnoty zpracuje do přehledné tabulky, která v budoucnosti umožní statistické vyhodnocení. Změny v počtu i vitalitě budou vztaženy k počasí jednotlivých let. Jako významný vliv bude sledováno nejen počasí jednotlivých let, ale i ovlivnění zvěří (změny v počtech ukouslých lodyh) či dalšími ekofaktory (množství stařiny, eroze, sukcese některého dalšího druhu atd.). Závěrem bude celkové vyhodnocení vývoje populace všivce sudetského v trvalých plochách.
Seznam doporučené literatury
BÍNA, J. et DEMEK, J. (2012): Z nížin do hor: Geomorfologické jednotky ČR. Praha: Academia. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0.
ELLENBERG, H., WEBER, H. E., DÜLL, R., WIRTH, V., WERNER, W. et PAULISSEND. (1992): Zeigerweite von Pflanzen in Mitteleuropa. 2nd ed. Scr. Geobotanika 18 - Göthingen.
FALTYSOVÁ, H.; MACKOVČIN, P. et SEDLÁČEK, M. [eds.] (2002): Královéhradecko. Vyd. 1. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 409 s. ISBN 80-86064-45-X.
FLOUSEK, J., HARTMANOVÁ, O., ŠTURSA, J. et PROTOCKI (2007): Krkonoše: příroda, historie, život. Praha: Baset. 864 s. ISBN 978-80-7340-104-7.
GRULICH, V. et CHOBOT, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Praha: Příroda, 35: 1-178. ISBN 978-80-88076-47-6.
HENDRYCH, R. et HENDRYCHOVA, H. (1988): Die Pedicularis Arten der Tschechoslowakei, fruher und jetzt. Acta Universitatis Carolinae, Biologica, 32: s. 438-445.
HROUDA, L. (2000): Pedicularis L. In: SLAVÍK, B. et al., Květena České republiky, vol. 6. Praha: Academia.
HURFORT, C. (2017): Stanovení cílů péče v ochraně přírody. Opera Corcontica 54, s: 17-22.
CHYTRÝ, M., KUČERA, T. et KOČÍ, M. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 445 s. ISBN 978-80-87457-03-0.
KRUKOWSKI, M et MALICKY, M. (2010): Gnidosz sudecki Pedicularis sudetica Willd. w. Monitoring gatunków roślin. Przewodnik metodyczny cz. 1. Biblioteka monitoringu: s. 15- 167.
KUBÁT, K., HROUDA, L., CHRTEK, J. jun., KAPLAN, Z., KIRSCHNER, J. et ŠTĚPÁNEK, J. [eds.] (2010): Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia. 928 s. ISBN 978-80-200-0836-7.
MACH, J., POJER, P., PLESNÍK, J., HOŠEK, M., DUŠEK, J., TRUBAČÍKOVÁ, R. (2016): Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky 2016-2025. Praha: Ministerstvo životního prostředí ČR. 136 s. ISBN 978-80-7212-609-5.
MÁLKOVÁ, J., et Kociánová, M. (2011): Metodika monitoringu evropsky významného druhu Campanula bohemica Hruby. Ms. Praha: Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 3 s.
MÁLKOVÁ, J., LHOTA, T. et HOTOVÝ, J. (2008): Krkonoše a Podkrkonoší. (DVD), Hradec Králové: Gaudeamus.
ŠTURSA, J., KWIATKOWSKI, P., HARČARIK, J., ZAHRADNÍKOVÁ, J. et KRAHULEC, F. (2009): Černý a červený seznam cévnatých rostlin Krkonoš. Opera Corcontica 46: 67-104. ISBN 978-80-7535-047-3.
ŠPERLINGEROVÁ, O. (1977): Vzácné druhy rodu Pedicularis československé květeny. Ms. Dipl. Pr. Kat. bot. PřF UK, Praha: s. 1-72.
TOLASZ, R. (2007): Atlas podnebí Česka. Praha: Český hydrometeorologický ústav. 256 s. ISBN 978-80-86690-26-1.
TOMÁŠEK, M. (2003). Půdy České republiky. 4. vyd. Praha: Česká geologická služba. 67 s. ISBN 978-80-7075-688-1.
WALTER et GILLET [eds.] (1997): IUCN Red List of theatened plants, IUCN, Gland et Cambridge, 862. s.
Vyhláška č. 175/2006 Sb. (novelizace Vyhl. 395/2002 Sb.)
Směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. - Příloha II.
Seznam doporučené literatury
BÍNA, J. et DEMEK, J. (2012): Z nížin do hor: Geomorfologické jednotky ČR. Praha: Academia. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0.
ELLENBERG, H., WEBER, H. E., DÜLL, R., WIRTH, V., WERNER, W. et PAULISSEND. (1992): Zeigerweite von Pflanzen in Mitteleuropa. 2nd ed. Scr. Geobotanika 18 - Göthingen.
FALTYSOVÁ, H.; MACKOVČIN, P. et SEDLÁČEK, M. [eds.] (2002): Královéhradecko. Vyd. 1. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 409 s. ISBN 80-86064-45-X.
FLOUSEK, J., HARTMANOVÁ, O., ŠTURSA, J. et PROTOCKI (2007): Krkonoše: příroda, historie, život. Praha: Baset. 864 s. ISBN 978-80-7340-104-7.
GRULICH, V. et CHOBOT, K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Praha: Příroda, 35: 1-178. ISBN 978-80-88076-47-6.
HENDRYCH, R. et HENDRYCHOVA, H. (1988): Die Pedicularis Arten der Tschechoslowakei, fruher und jetzt. Acta Universitatis Carolinae, Biologica, 32: s. 438-445.
HROUDA, L. (2000): Pedicularis L. In: SLAVÍK, B. et al., Květena České republiky, vol. 6. Praha: Academia.
HURFORT, C. (2017): Stanovení cílů péče v ochraně přírody. Opera Corcontica 54, s: 17-22.
CHYTRÝ, M., KUČERA, T. et KOČÍ, M. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 445 s. ISBN 978-80-87457-03-0.
KRUKOWSKI, M et MALICKY, M. (2010): Gnidosz sudecki Pedicularis sudetica Willd. w. Monitoring gatunków roślin. Przewodnik metodyczny cz. 1. Biblioteka monitoringu: s. 15- 167.
KUBÁT, K., HROUDA, L., CHRTEK, J. jun., KAPLAN, Z., KIRSCHNER, J. et ŠTĚPÁNEK, J. [eds.] (2010): Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia. 928 s. ISBN 978-80-200-0836-7.
MACH, J., POJER, P., PLESNÍK, J., HOŠEK, M., DUŠEK, J., TRUBAČÍKOVÁ, R. (2016): Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky 2016-2025. Praha: Ministerstvo životního prostředí ČR. 136 s. ISBN 978-80-7212-609-5.
MÁLKOVÁ, J., et Kociánová, M. (2011): Metodika monitoringu evropsky významného druhu Campanula bohemica Hruby. Ms. Praha: Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 3 s.
MÁLKOVÁ, J., LHOTA, T. et HOTOVÝ, J. (2008): Krkonoše a Podkrkonoší. (DVD), Hradec Králové: Gaudeamus.
ŠTURSA, J., KWIATKOWSKI, P., HARČARIK, J., ZAHRADNÍKOVÁ, J. et KRAHULEC, F. (2009): Černý a červený seznam cévnatých rostlin Krkonoš. Opera Corcontica 46: 67-104. ISBN 978-80-7535-047-3.
ŠPERLINGEROVÁ, O. (1977): Vzácné druhy rodu Pedicularis československé květeny. Ms. Dipl. Pr. Kat. bot. PřF UK, Praha: s. 1-72.
TOLASZ, R. (2007): Atlas podnebí Česka. Praha: Český hydrometeorologický ústav. 256 s. ISBN 978-80-86690-26-1.
TOMÁŠEK, M. (2003). Půdy České republiky. 4. vyd. Praha: Česká geologická služba. 67 s. ISBN 978-80-7075-688-1.
WALTER et GILLET [eds.] (1997): IUCN Red List of theatened plants, IUCN, Gland et Cambridge, 862. s.
Vyhláška č. 175/2006 Sb. (novelizace Vyhl. 395/2002 Sb.)
Směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. - Příloha II.