Práce se zabývá volební podporou českých populistických stran. Populismus je definován na základě ideačního přístupu, přičemž pozornost je věnována taktéž dalším vlivným přístupům k definování tohoto pojmu. Zároveň jsou diskutovány výhody i nevýhody možných alternativ v porovnání s ideačním přístupem. Dále práce představuje teorie volby populistů sdružené do širokých kauzálních mechanismů racionální volby a masové společnosti, a také teorie zaměřené na individuální postoje voličů. Pomocí těchto teorií se snaží zodpovědět hlavní výzkumnou otázku: Jaké faktory ovlivňují volební podporu populistických stran? Závěry vyvrací předpoklad některých teorií, že voliče populistů lze odlišit od ostatních voličů pouze na základě jejich sociodemografických charakteristik. Naopak ukazuje důležitost zkoumání postojů voličů na individuální úrovni, které se v českém případě osvědčily jako nástroj pro predikci volebního chování. Analýzy navíc prokazují určitou podobnost voličů populistických stran a nevoličů, a to zejména z hlediska politické nespokojenosti. Práce rovněž ilustruje výhody využití inkluzivnějších metod statistického modelování umožňující výzkumníkům testování mnoha konkurenčních teoretických předpokladů ohledně volby populistických stran.
Anotace v angličtině
The thesis examines electoral support of Czech populist parties. Populism is defined by using the ideational approach while other main approaches are also considered. The discussion about advantages and disadvantages of the alternatives compared to ideational approach follows. The thesis presents theories of vote choice grouped into broad causal mechanisms of rational choice and mass society. Further, it also presents vote theories based on individual attitudes. Making the use of these theories, it tries to answer the main research question: Which factors affect electoral support of populist parties? Conclusions deny an assumption made by several theories that populist voters can be distinguished from other voters based only on sociodemographic characteristics. On the contrary, it shows the importance of exploring individual attitudes of voters, which, at least in the Czech case, proved to be better predictor of voting behaviour. Analysis also shows certain similarities between populist voters and non-voters concerning political dissafaction. The thesis also illustrates advantages of using more inclusive strategies of statistical modelling which enables researchers to test various theoretical assumptions concerning electoral support of populist parties.
Klíčová slova
populismus, populistická radikální pravice, ideační přístup, volební chování
Práce se zabývá volební podporou českých populistických stran. Populismus je definován na základě ideačního přístupu, přičemž pozornost je věnována taktéž dalším vlivným přístupům k definování tohoto pojmu. Zároveň jsou diskutovány výhody i nevýhody možných alternativ v porovnání s ideačním přístupem. Dále práce představuje teorie volby populistů sdružené do širokých kauzálních mechanismů racionální volby a masové společnosti, a také teorie zaměřené na individuální postoje voličů. Pomocí těchto teorií se snaží zodpovědět hlavní výzkumnou otázku: Jaké faktory ovlivňují volební podporu populistických stran? Závěry vyvrací předpoklad některých teorií, že voliče populistů lze odlišit od ostatních voličů pouze na základě jejich sociodemografických charakteristik. Naopak ukazuje důležitost zkoumání postojů voličů na individuální úrovni, které se v českém případě osvědčily jako nástroj pro predikci volebního chování. Analýzy navíc prokazují určitou podobnost voličů populistických stran a nevoličů, a to zejména z hlediska politické nespokojenosti. Práce rovněž ilustruje výhody využití inkluzivnějších metod statistického modelování umožňující výzkumníkům testování mnoha konkurenčních teoretických předpokladů ohledně volby populistických stran.
Anotace v angličtině
The thesis examines electoral support of Czech populist parties. Populism is defined by using the ideational approach while other main approaches are also considered. The discussion about advantages and disadvantages of the alternatives compared to ideational approach follows. The thesis presents theories of vote choice grouped into broad causal mechanisms of rational choice and mass society. Further, it also presents vote theories based on individual attitudes. Making the use of these theories, it tries to answer the main research question: Which factors affect electoral support of populist parties? Conclusions deny an assumption made by several theories that populist voters can be distinguished from other voters based only on sociodemographic characteristics. On the contrary, it shows the importance of exploring individual attitudes of voters, which, at least in the Czech case, proved to be better predictor of voting behaviour. Analysis also shows certain similarities between populist voters and non-voters concerning political dissafaction. The thesis also illustrates advantages of using more inclusive strategies of statistical modelling which enables researchers to test various theoretical assumptions concerning electoral support of populist parties.
Klíčová slova
populismus, populistická radikální pravice, ideační přístup, volební chování
Volební chování je ovlivňováno širokou škálou faktorů. Mezi nejdůležitější patří sociodemografické charakteristiky voličů, jejichž prostorové rozložení v rámci České republiky je značně nerovnoměrné. Z tohoto rozložení vychází i kulturní a ideové rozdělení voličů. Všechny zmíněné faktory se projevují v působení prostorových kontextuálních efektů, které mají na volební chování rovněž nezanedbatelný vliv. Cílem práce je odpovědět na otázku, jaké faktory ovlivňují podporu populistických stran v České republice.
Zásady pro vypracování
Volební chování je ovlivňováno širokou škálou faktorů. Mezi nejdůležitější patří sociodemografické charakteristiky voličů, jejichž prostorové rozložení v rámci České republiky je značně nerovnoměrné. Z tohoto rozložení vychází i kulturní a ideové rozdělení voličů. Všechny zmíněné faktory se projevují v působení prostorových kontextuálních efektů, které mají na volební chování rovněž nezanedbatelný vliv. Cílem práce je odpovědět na otázku, jaké faktory ovlivňují podporu populistických stran v České republice.
Seznam doporučené literatury
Akkerman, Agnes, Cas Mudde, Andrej Zaslove. 2013. "How Populist Are the People? Measuring Populist Attitudes in Voters." Comparative Political Studies 47 (9): 1324-1353.
Bakker, Bert N., Matthijs Rooduijn, Gijs Schumacher. 2016. "The Psychological Roots of Populist Voting: Evidence from the United States, the Netherlands and Germany." European Journal of Political Research 55 (2): 302-320.
Bernard, Josef, Tomáš Kostelecký. 2014. "Prostorový kontext volebního chování jak působí lokální a regionální prostředí na rozhodování voličů." Sociologický časopis 50 (1): 3-28.
Bernard, Josef, Tomáš Kostelecký, Martin Šimon. 2014. "Existují prostorové kontextové vlivy na volební chování i v relativně nacionalizovaném stranickém systému? Příklad Česka." Geografie 119 (3): 240-258.
De Lange, Sarah L., Matthijs Rooduijn, Wouter van der Brug. 2016. "Expressing or fuelling discontent? The relationship between populist voting and political discontent." Electoral Studies 43: 32-40.
Kellstedt, Paul M., Guy D. Whitten. 2009. The Fundamentals of Political Research. New York: Cambridge university.
Keppens, Gil, Bram Spruyt, Filip Van Droogenbroeck. "Who Supports Populism and What Attracts People to It?" Political Research Quarterly 69 (2): 335-346.
Mareš, Petr, Ladislav Rabušic, Petr Soukup. 2015. Analýza sociálně vědních dat (nejen) v SPSS. Brno: Masarykova univerzita.
Muller, Philipp, Christian Schemer, Anne Schulz, Martin Wettstein, Werner Wirth, Dominique Stefanie Wirz. 2017. "Measuring Populist Attitudes on Three Dimensions." International Journal of Public Opinion Research.
Rydgern, Jens. 2011. "A legacy of 'uncivicness'? Social capital and radical right-wing populist voting in Eastern Europe." Acta Politica 46 (2): 132-157.
Seznam doporučené literatury
Akkerman, Agnes, Cas Mudde, Andrej Zaslove. 2013. "How Populist Are the People? Measuring Populist Attitudes in Voters." Comparative Political Studies 47 (9): 1324-1353.
Bakker, Bert N., Matthijs Rooduijn, Gijs Schumacher. 2016. "The Psychological Roots of Populist Voting: Evidence from the United States, the Netherlands and Germany." European Journal of Political Research 55 (2): 302-320.
Bernard, Josef, Tomáš Kostelecký. 2014. "Prostorový kontext volebního chování jak působí lokální a regionální prostředí na rozhodování voličů." Sociologický časopis 50 (1): 3-28.
Bernard, Josef, Tomáš Kostelecký, Martin Šimon. 2014. "Existují prostorové kontextové vlivy na volební chování i v relativně nacionalizovaném stranickém systému? Příklad Česka." Geografie 119 (3): 240-258.
De Lange, Sarah L., Matthijs Rooduijn, Wouter van der Brug. 2016. "Expressing or fuelling discontent? The relationship between populist voting and political discontent." Electoral Studies 43: 32-40.
Kellstedt, Paul M., Guy D. Whitten. 2009. The Fundamentals of Political Research. New York: Cambridge university.
Keppens, Gil, Bram Spruyt, Filip Van Droogenbroeck. "Who Supports Populism and What Attracts People to It?" Political Research Quarterly 69 (2): 335-346.
Mareš, Petr, Ladislav Rabušic, Petr Soukup. 2015. Analýza sociálně vědních dat (nejen) v SPSS. Brno: Masarykova univerzita.
Muller, Philipp, Christian Schemer, Anne Schulz, Martin Wettstein, Werner Wirth, Dominique Stefanie Wirz. 2017. "Measuring Populist Attitudes on Three Dimensions." International Journal of Public Opinion Research.
Rydgern, Jens. 2011. "A legacy of 'uncivicness'? Social capital and radical right-wing populist voting in Eastern Europe." Acta Politica 46 (2): 132-157.
Přílohy volně vložené
CD ROM, anotace diplomové práce
Přílohy vázané v práci
ilustrace, mapy, grafy, tabulky
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Diplomant představil svou práci a byl seznámen s posudky. V posudcích byla vyzdvihována především velmi dobrá úroveň analýzy. Oponent diplomantovi vytýkal formulaci hypotéz a absenci kvalitní syntézy zjištěných poznatků. Diplomant na posudky reagoval. Práce prošla systémem Theses a nejedná se o plagiát.