Disertační práce se zabývá rizikem jako ekonomicko-filozofickým problémem a postihuje základní teoretická, metodologická a etická východiska, která souvisejí s chápáním a zkoumáním tohoto fenoménu a důsledků snah o jeho řízení. Práce rovněž v kontextu úvah o užší spolupráci ekonomie s přírodními vědami komentuje znalosti týkající se rizika, vnímání rizika a etických souvislostí. Tento záměr spadá do oblasti filozofie ekonomie, disciplíny, která nabývá na významu, neboť ekonomicko-filozofických problémů propojujících jednotlivé obory v interdisciplinární zkoumání s rostoucí dynamikou společenských a environmentálních procesů přibývá. O riziku a souvisejících problémech je pojednáno v pěti tematických celcích. První část práce jednak vymezuje základní přínos filozofie ve zkoumání rizika, ale také poskytuje teoretický rámec pro další zkoumání. Druhá část vyslovuje myšlenku, že pohled na riziko je předmětem neustálého vývoje, přičemž v kontextu současných poznatků nelze opomenout jeho vztah s jinými pojmy, především s nejistotou. Následně je rozebrán přístup managementu rizika, přičemž se ukazuje, že management není schopen reflektovat všechny charakteristiky rizika. Třetí část se zabývá rizikem z epistemologického hlediska a rozebírá nejvlivnější teorie vnímání rizika, přičemž poukazuje na skutečnost, že ačkoliv nesplňují kritéria, která běžně na vědecké teorie klademe, je třeba na tyto přístupy nahlížet v kontextu jejich možné využitelnosti. Čtvrtá část se zabývá rizikem a nejistotou z hlediska neurovědného zkoumání a vyvozuje závěr, že ačkoliv výzkumný program neuroekonomie disponuje velkým potenciálem, nelze přehlížet významné problémy, se kterými se musí vypořádat. Pátá část poukazuje na skutečnost, že riziko a etika souvisejí s etikou, přičemž riziko a nejistotu nelze neomezeně řídit, neboť jejich jistá míra je nezbytná pro plnohodnotný život ve svobodné společnosti.
Anotace v angličtině
The doctoral thesis deals with the risk as an economic and philosophical problem and covers the basic theoretical, methodological and ethical foundations that are related to the understanding and investigation of this phenomenon. The thesis also comments important knowledge about risk, risk perception and ethical consequences in the context of reflection about closer cooperation between economics and the natural sciences. This goal comes under the competence of philosophy of economics. This discipline has in the context of dynamic social and environmental processes still greater importance because new economic and philosophical problems that connect different disciplines into interdisciplinary research programs emerge. The doctoral thesis deals with the risk and related issues in five thematic parts. The first part of the thesis defines the basic contribution of philosophy in risk research, and also provides the theoretical framework for further investigation. The second part expresses the idea that the view of risk is a matter of continuous development, and it claims that the relationship with other phenomena, especially with uncertainty, cannot be neglected. The approach of risk management is then examined and it shows that management does not reflect all characteristics of risk. The third part deals with the risk from an epistemological point of view, discusses the most influential theories of risk perception and points out, that although these theories do not meet the criteria commonly applied to scientific theories, these approaches need to be seen in the context of their possible applicability. The fourth part deals with risk and uncertainty from the neuroscientific point of view and draws the conclusion that although the neuroeconomic research program has a great potential, the main problems connected with this discipline cannot be ignored and it is necessary to solve them. The fifth part points to the fact that risk and uncertainty are related to ethics.
Klíčová slova
epistemologie, etika, filozofie ekonomie, management rizika, nejistota, neuroekonomie, riziko, rozhodování, teorie rizika, teorie rozhodování, vědecký realismus, vnímání rizika
Klíčová slova v angličtině
decision-making, decision theory, epistemology, ethics, neuroeconomics, philosophy of economics, risk, risk management, risk perception, theories of risk, scientific realism, uncertainty
Rozsah průvodní práce
210 s. (409 232 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Disertační práce se zabývá rizikem jako ekonomicko-filozofickým problémem a postihuje základní teoretická, metodologická a etická východiska, která souvisejí s chápáním a zkoumáním tohoto fenoménu a důsledků snah o jeho řízení. Práce rovněž v kontextu úvah o užší spolupráci ekonomie s přírodními vědami komentuje znalosti týkající se rizika, vnímání rizika a etických souvislostí. Tento záměr spadá do oblasti filozofie ekonomie, disciplíny, která nabývá na významu, neboť ekonomicko-filozofických problémů propojujících jednotlivé obory v interdisciplinární zkoumání s rostoucí dynamikou společenských a environmentálních procesů přibývá. O riziku a souvisejících problémech je pojednáno v pěti tematických celcích. První část práce jednak vymezuje základní přínos filozofie ve zkoumání rizika, ale také poskytuje teoretický rámec pro další zkoumání. Druhá část vyslovuje myšlenku, že pohled na riziko je předmětem neustálého vývoje, přičemž v kontextu současných poznatků nelze opomenout jeho vztah s jinými pojmy, především s nejistotou. Následně je rozebrán přístup managementu rizika, přičemž se ukazuje, že management není schopen reflektovat všechny charakteristiky rizika. Třetí část se zabývá rizikem z epistemologického hlediska a rozebírá nejvlivnější teorie vnímání rizika, přičemž poukazuje na skutečnost, že ačkoliv nesplňují kritéria, která běžně na vědecké teorie klademe, je třeba na tyto přístupy nahlížet v kontextu jejich možné využitelnosti. Čtvrtá část se zabývá rizikem a nejistotou z hlediska neurovědného zkoumání a vyvozuje závěr, že ačkoliv výzkumný program neuroekonomie disponuje velkým potenciálem, nelze přehlížet významné problémy, se kterými se musí vypořádat. Pátá část poukazuje na skutečnost, že riziko a etika souvisejí s etikou, přičemž riziko a nejistotu nelze neomezeně řídit, neboť jejich jistá míra je nezbytná pro plnohodnotný život ve svobodné společnosti.
Anotace v angličtině
The doctoral thesis deals with the risk as an economic and philosophical problem and covers the basic theoretical, methodological and ethical foundations that are related to the understanding and investigation of this phenomenon. The thesis also comments important knowledge about risk, risk perception and ethical consequences in the context of reflection about closer cooperation between economics and the natural sciences. This goal comes under the competence of philosophy of economics. This discipline has in the context of dynamic social and environmental processes still greater importance because new economic and philosophical problems that connect different disciplines into interdisciplinary research programs emerge. The doctoral thesis deals with the risk and related issues in five thematic parts. The first part of the thesis defines the basic contribution of philosophy in risk research, and also provides the theoretical framework for further investigation. The second part expresses the idea that the view of risk is a matter of continuous development, and it claims that the relationship with other phenomena, especially with uncertainty, cannot be neglected. The approach of risk management is then examined and it shows that management does not reflect all characteristics of risk. The third part deals with the risk from an epistemological point of view, discusses the most influential theories of risk perception and points out, that although these theories do not meet the criteria commonly applied to scientific theories, these approaches need to be seen in the context of their possible applicability. The fourth part deals with risk and uncertainty from the neuroscientific point of view and draws the conclusion that although the neuroeconomic research program has a great potential, the main problems connected with this discipline cannot be ignored and it is necessary to solve them. The fifth part points to the fact that risk and uncertainty are related to ethics.
Klíčová slova
epistemologie, etika, filozofie ekonomie, management rizika, nejistota, neuroekonomie, riziko, rozhodování, teorie rizika, teorie rozhodování, vědecký realismus, vnímání rizika
Klíčová slova v angličtině
decision-making, decision theory, epistemology, ethics, neuroeconomics, philosophy of economics, risk, risk management, risk perception, theories of risk, scientific realism, uncertainty
Zásady pro vypracování
V úvodu vymezit riziko jako interdisciplinární problém. V první části se zaměřit se na samotný pojem riziko a na základě dekompozice základních prvků plynoucích z jeho charakteristik odhalit, jakým způsobem a prostřednictvím jakých disciplín by se s rizikem mělo v rámci teoretických snah o jeho uchopení a popsání dále zacházet. Rozpoznat úlohu filozofie v rámci těchto snah a upozornit na skutečnost, že riziko souvisí s poznáním a je epistemologickým problémem, přičemž je nutné pracovat s poznatky přírodních věd, chceme-li základním předpokladům jeho vnímání porozumět. Výzkumným cílem v této části bude právě poukázání tohoto vztahu mezi rizikem a poznáním, přičemž budou dále rozebrány přístupy managementu rizika a následně kriticky zhodnoceny na základě naplnění kritéria spočívajícího v uvědomění tohoto vztahu. Nebudou-li přístupy managementu reflektovat tyto souvislosti, bude se nabízet otázka, do jaké míry tento fakt může ovlivňovat přístup manažerů k riziku v rámci jejich praxe.
Předmětem zkoumání druhé části práce budou teorie vnímání rizika, respektive práce, které se vnímáním rizika zabývají. Ne všechny tyto přístupy budou primárně souviset s ekonomickým pohledem na problematiku, ale budou nápomocny v komplexnějším porozumění problému. Výzkumným cílem této části bude posouzení, zdali jsou tyto přístupy ke vnímání rizika vědeckými teoriemi či nikoliv (jak někteří autoři naznačují), a to na základě vyhodnocení, zdali naplňují kritéria jako falzifikovatelnost, vytváření testovatelných hypotéz, formulování predikcí apod. Tyto teorie budou následně komparovány a zhodnoceny.
Ve třetí části se zaměřit na přístupy, které popisují problematiku vnímání rizika z hlediska přírodních věd. Budou zde analyzovány studie, které se zabývají vnímáním rizika a nejistoty či biologií rozhodování a dalšími příbuznými tématy. Tyto studie by měly vytvořit bazickou informaci a prostřednictvím syntézy by mělo být možno formulovat závěry týkající se biologického pohledu na vnímání rizika.
Kromě zamyšlení nad etickými důsledky rozhodování za rizika se bude poslední část práce zabývat vztahem rizika, nejistoty a svobody. Prostřednictvím vhodných argumentů bude potvrzena či vyvrácena hypotéza, že absolutní odstranění rizika a nejistoty ze společnosti je hrozbou pro svobodu jedince.
Zásady pro vypracování
V úvodu vymezit riziko jako interdisciplinární problém. V první části se zaměřit se na samotný pojem riziko a na základě dekompozice základních prvků plynoucích z jeho charakteristik odhalit, jakým způsobem a prostřednictvím jakých disciplín by se s rizikem mělo v rámci teoretických snah o jeho uchopení a popsání dále zacházet. Rozpoznat úlohu filozofie v rámci těchto snah a upozornit na skutečnost, že riziko souvisí s poznáním a je epistemologickým problémem, přičemž je nutné pracovat s poznatky přírodních věd, chceme-li základním předpokladům jeho vnímání porozumět. Výzkumným cílem v této části bude právě poukázání tohoto vztahu mezi rizikem a poznáním, přičemž budou dále rozebrány přístupy managementu rizika a následně kriticky zhodnoceny na základě naplnění kritéria spočívajícího v uvědomění tohoto vztahu. Nebudou-li přístupy managementu reflektovat tyto souvislosti, bude se nabízet otázka, do jaké míry tento fakt může ovlivňovat přístup manažerů k riziku v rámci jejich praxe.
Předmětem zkoumání druhé části práce budou teorie vnímání rizika, respektive práce, které se vnímáním rizika zabývají. Ne všechny tyto přístupy budou primárně souviset s ekonomickým pohledem na problematiku, ale budou nápomocny v komplexnějším porozumění problému. Výzkumným cílem této části bude posouzení, zdali jsou tyto přístupy ke vnímání rizika vědeckými teoriemi či nikoliv (jak někteří autoři naznačují), a to na základě vyhodnocení, zdali naplňují kritéria jako falzifikovatelnost, vytváření testovatelných hypotéz, formulování predikcí apod. Tyto teorie budou následně komparovány a zhodnoceny.
Ve třetí části se zaměřit na přístupy, které popisují problematiku vnímání rizika z hlediska přírodních věd. Budou zde analyzovány studie, které se zabývají vnímáním rizika a nejistoty či biologií rozhodování a dalšími příbuznými tématy. Tyto studie by měly vytvořit bazickou informaci a prostřednictvím syntézy by mělo být možno formulovat závěry týkající se biologického pohledu na vnímání rizika.
Kromě zamyšlení nad etickými důsledky rozhodování za rizika se bude poslední část práce zabývat vztahem rizika, nejistoty a svobody. Prostřednictvím vhodných argumentů bude potvrzena či vyvrácena hypotéza, že absolutní odstranění rizika a nejistoty ze společnosti je hrozbou pro svobodu jedince.
Seznam doporučené literatury
ARROW, Kenneth J. Essays in the Theory of Risk-bearing. Amsterdam; London: North-Holland Publishing Company, 1970.
ARROW, Kenneth J.. Risk Perception in Psychology and Economics. In Economic Inquiry, 28 Sep. 2007.
BACH, D. R.; SEYMOUR, B.; DOLAN R. J. Neural activity associated with the passive prediction of ambiguity and risk for aversive events. In Journal of Neuroscience 29:16481656, 2009.
BURNS W. J.; PETERS E; SLOVIC P. Risk perception and the economic crisis: a longitudinal study of the trajectory of perceived risk. In Risk Analysis 2012, Apr;32(4): 659-77
BURNS, W. J.; SLOVIC, P.; KASPERSON, R. E.; KASPERSON, J. X.; RENN, O.; EMANI, S. Incorporating structural models into research on the social amplification of risk: Implications for theory construction and decision making. In Risk Analysis 13, 61123, 1993.
ENGELMANN, J. B.; TAMIR, D. Individual differences in risk preference predict neural responses during financial decision-making. In Brain Res 1290:2851, 2009.
HANSSON, Sven Ove. A Philosophical Perspective on Risk. Ambio, Vol. 28, No. 6 pp. 539-542, Sep. 1999.
HANSSON, Sven Ove. Fallacies of risk. Journal of Risk Research 7 (3), 353360, April 2004.
HANSSON, Sven Ove. AVEN, Terje. Is Risk Analysis Scientific? Risk Analysis, Vol. 34, No. 7, 2014
HSU, M.; BHATT, M.; ADOLPHS, R.; TRANEL, D.; CAMERER, C. F. Neural systems responding to degrees of uncertainty in human decision-making. In Science 310:16801683, 2005.
CHRISTOPOULOS, G. I.; TOBLER, P. N.; BOSSAERTS, P.; DOLAN, R. J.; SCHULTZ, W. Neural correlates of value, risk, and risk aversion contributing to decision making under risk. In Journal of Neuroscience 29: 1257412583, 2009.
KAHNEMAN, D.; SLOVIC, P.; & TVERSKY, A. Judgment under uncertainty: Heuristics and biases. Cambridge: New York: Cambridge University Press, 1982.
KASPERSON, R. E.; RENN, O.; SLOVIC, P.; BROWN, H. S.; EMEL, J.; GOBLE, R.; KASPERSON, J. X; RATICK, S. The social amplification of risk: a conceptual framework. In Risk Analysis 8, 17788, 1998.
KUHNEN, Camelia M., KNUTSON, Brian. The Neural Basis of Financial Risk Taking. Neuron, Vol. 47, 763770, September 1, 2005.
LAVINO, Joana G.; NEUMANN, Rasmus B. Psychology of risk perception. New York: Nova Science Publishers, c2010.
LERNER, J. S.; KELTNER, D. Beyond valence: toward a model of emotionspecific influences on judgement and choice. In Cognition and Emotion. 14: 473 493, 2000.
LOEWENSTEIN, G. F.; WEBER, E. U.; HSEE, C. K.; WELCH, N. Risk as feelings. In Psychol Bull 127: 267286, 2001.
MACGREGOR, D. G.; SLOVIC, P.; MORGAN, M. G. Perception of risks from electromagnetic fielelds: a psychometric evaluation of a risk-communication approach. In Risk Analysis 14, 81528, 1994.
MOHR, P. N.; BIELE, G.; KRUGEL, L. K.; LI S. C.; HEEKEREN, H. R. Neural foundations of risk-return trade-off in investment decisions. In Neuroimage 49: 2556 2563, 2010a.
ROESER [et al.] (eds.).Handbook of risk theory: epistemology, decision theory, ethics, and social implications of risk. Sabine. Dordrecht; London: Springer, c2012.
SJÖBERG, L. Life-Styles and Risk Perception. In Rhizikon: Risk Research Report No. 14, Centre for Risk Research, Stockholm School of Economics, 1993.
SLOVIC, P.; FINUCANE, M. L.; PETERS, E.; MACGREGOR; D. G. Risk as analysis and risk as feelings: some thoughts about affect, reason, risk, and rationality. In Risk Analysis 24: 311322, 2004.
WEBER, E. U.; BLAIS, A. R.; BETZ, N. E. A domain-specific risk-attitude scale: Measuring risk perceptions and risk behaviors. In Journal of Behavioral Decision Making 15: 263290, 2002.
XU, L.; LIANG, Z. Y.; WANG, K.; LI, S.; JIANG, T. Neural mechanism of intertemporal choice: from discounting future gains to future losses. In Brain Res 1261: 6574, 2009.
XUE, G.; LU, Z.; LEVIN, I. P.; WELLER, J. A.; LI, X.; Bechara, A. Functional dissociations of risk and reward processing in the medial prefrontal cortex. Cereb Cortex 19: 10191027, 2009.
Seznam doporučené literatury
ARROW, Kenneth J. Essays in the Theory of Risk-bearing. Amsterdam; London: North-Holland Publishing Company, 1970.
ARROW, Kenneth J.. Risk Perception in Psychology and Economics. In Economic Inquiry, 28 Sep. 2007.
BACH, D. R.; SEYMOUR, B.; DOLAN R. J. Neural activity associated with the passive prediction of ambiguity and risk for aversive events. In Journal of Neuroscience 29:16481656, 2009.
BURNS W. J.; PETERS E; SLOVIC P. Risk perception and the economic crisis: a longitudinal study of the trajectory of perceived risk. In Risk Analysis 2012, Apr;32(4): 659-77
BURNS, W. J.; SLOVIC, P.; KASPERSON, R. E.; KASPERSON, J. X.; RENN, O.; EMANI, S. Incorporating structural models into research on the social amplification of risk: Implications for theory construction and decision making. In Risk Analysis 13, 61123, 1993.
ENGELMANN, J. B.; TAMIR, D. Individual differences in risk preference predict neural responses during financial decision-making. In Brain Res 1290:2851, 2009.
HANSSON, Sven Ove. A Philosophical Perspective on Risk. Ambio, Vol. 28, No. 6 pp. 539-542, Sep. 1999.
HANSSON, Sven Ove. Fallacies of risk. Journal of Risk Research 7 (3), 353360, April 2004.
HANSSON, Sven Ove. AVEN, Terje. Is Risk Analysis Scientific? Risk Analysis, Vol. 34, No. 7, 2014
HSU, M.; BHATT, M.; ADOLPHS, R.; TRANEL, D.; CAMERER, C. F. Neural systems responding to degrees of uncertainty in human decision-making. In Science 310:16801683, 2005.
CHRISTOPOULOS, G. I.; TOBLER, P. N.; BOSSAERTS, P.; DOLAN, R. J.; SCHULTZ, W. Neural correlates of value, risk, and risk aversion contributing to decision making under risk. In Journal of Neuroscience 29: 1257412583, 2009.
KAHNEMAN, D.; SLOVIC, P.; & TVERSKY, A. Judgment under uncertainty: Heuristics and biases. Cambridge: New York: Cambridge University Press, 1982.
KASPERSON, R. E.; RENN, O.; SLOVIC, P.; BROWN, H. S.; EMEL, J.; GOBLE, R.; KASPERSON, J. X; RATICK, S. The social amplification of risk: a conceptual framework. In Risk Analysis 8, 17788, 1998.
KUHNEN, Camelia M., KNUTSON, Brian. The Neural Basis of Financial Risk Taking. Neuron, Vol. 47, 763770, September 1, 2005.
LAVINO, Joana G.; NEUMANN, Rasmus B. Psychology of risk perception. New York: Nova Science Publishers, c2010.
LERNER, J. S.; KELTNER, D. Beyond valence: toward a model of emotionspecific influences on judgement and choice. In Cognition and Emotion. 14: 473 493, 2000.
LOEWENSTEIN, G. F.; WEBER, E. U.; HSEE, C. K.; WELCH, N. Risk as feelings. In Psychol Bull 127: 267286, 2001.
MACGREGOR, D. G.; SLOVIC, P.; MORGAN, M. G. Perception of risks from electromagnetic fielelds: a psychometric evaluation of a risk-communication approach. In Risk Analysis 14, 81528, 1994.
MOHR, P. N.; BIELE, G.; KRUGEL, L. K.; LI S. C.; HEEKEREN, H. R. Neural foundations of risk-return trade-off in investment decisions. In Neuroimage 49: 2556 2563, 2010a.
ROESER [et al.] (eds.).Handbook of risk theory: epistemology, decision theory, ethics, and social implications of risk. Sabine. Dordrecht; London: Springer, c2012.
SJÖBERG, L. Life-Styles and Risk Perception. In Rhizikon: Risk Research Report No. 14, Centre for Risk Research, Stockholm School of Economics, 1993.
SLOVIC, P.; FINUCANE, M. L.; PETERS, E.; MACGREGOR; D. G. Risk as analysis and risk as feelings: some thoughts about affect, reason, risk, and rationality. In Risk Analysis 24: 311322, 2004.
WEBER, E. U.; BLAIS, A. R.; BETZ, N. E. A domain-specific risk-attitude scale: Measuring risk perceptions and risk behaviors. In Journal of Behavioral Decision Making 15: 263290, 2002.
XU, L.; LIANG, Z. Y.; WANG, K.; LI, S.; JIANG, T. Neural mechanism of intertemporal choice: from discounting future gains to future losses. In Brain Res 1261: 6574, 2009.
XUE, G.; LU, Z.; LEVIN, I. P.; WELLER, J. A.; LI, X.; Bechara, A. Functional dissociations of risk and reward processing in the medial prefrontal cortex. Cereb Cortex 19: 10191027, 2009.