Rod orsej (Ficaria) je na území Evropy běžně rozšířený taxon, jedná se o skupinu geofytních rostlin, které vykazují značnou diverzitu v morfologii, reprodukčních systémech, karyologii a ekologii. Z důvodu vyskytujícího se intertaxonomického genového toku není taxonomická problematika rodu Ficaria stále vyřešena. V současné literatuře akceptované pojetí taxonomie rodu Ficaria je založeno na morfologických a geografických přístupech. Taxonomická hodnota těchto přístupů byla zhodnocena pomocí cytometrických (odhadnutí absolutní velikosti genomu) a morfometrických (velikost průduchů) metod. Rozdílné, geneticky vymezené velikosti genomů potvrdily existenci diploidních linií F. verna subsp. calthifolia, F. verna subsp. fertilis, F. verna subsp. ficaroides a tetraploidních linií F. verna subsp. chrysocephala, F. verna subsp. verna a pravděpodobně tetraploidní linie F. verna subsp. kochii. Zamítly existenci tetraploidní linie F. verna subsp. ficariiformis, patrně je součástí tetraploidní linie F. verna subsp. verna. Obsáhlou geografickou škálou u Ficaria verna subsp. calthifolia a Ficaria verna subsp. verna a existencí minoritních ploidních stupňů u studovaných taxonů byla potvrzena role polyploidizačních a hybridizačních procesů v evoluci rodu Ficaria. Velikost genomu byla pozitivně korelována s délkou průduchů, lze ji tedy využít jako znak pro klasifikaci ploidních stupňů.
Anotace v angličtině
Ficaria is a common genus in Europe. It is a group of geophytes, which shows considerable diversity in morphology, reproduction systems, karyology and ecology. Taxonomic issues in the genus Ficaria remain unresolved yet, owing to the occurrence of the inter-species gene flow. Taxonomic studies of the genus Ficaria accepted in the contemporary literature, have tended to take morphological and geographic approaches. The taxonomic value of these approaches was evaluated by using cytometric (estimation of the total genome size) and morphometric (measure of stomata size) methods. Different, genetically-defined genome sizes have confirmed the existence of diploid lines of F. verna subsp. calthifolia, F. verna subsp. fertilis, F. verna subsp. ficaroides and tetraploid lines of F. verna subsp. chrysocephala, F. verna subsp. verna and propably tetraploid line of F. verna subsp. kochii. They rejected the existence of tetraploid line F. verna subsp. ficariiformis, which is probably part of tetraploid line F. verna subsp. verna. An extensive geographical range of F. verna subsp. calthifolia and F. verna subsp. verna, and the existence of minor ploidy levels in the taxa studied confirmed the role of polyploidisation and hybridisation processes in the evolution of the genus Ficaria. The size of the genome was positively correlated with the length of the stoma, so it is feasible to use it as a criterion for the classification of the ploidy levels.
Klíčová slova
hybridizace, polyploidizace, velikost genomu, délka průduchů
Rod orsej (Ficaria) je na území Evropy běžně rozšířený taxon, jedná se o skupinu geofytních rostlin, které vykazují značnou diverzitu v morfologii, reprodukčních systémech, karyologii a ekologii. Z důvodu vyskytujícího se intertaxonomického genového toku není taxonomická problematika rodu Ficaria stále vyřešena. V současné literatuře akceptované pojetí taxonomie rodu Ficaria je založeno na morfologických a geografických přístupech. Taxonomická hodnota těchto přístupů byla zhodnocena pomocí cytometrických (odhadnutí absolutní velikosti genomu) a morfometrických (velikost průduchů) metod. Rozdílné, geneticky vymezené velikosti genomů potvrdily existenci diploidních linií F. verna subsp. calthifolia, F. verna subsp. fertilis, F. verna subsp. ficaroides a tetraploidních linií F. verna subsp. chrysocephala, F. verna subsp. verna a pravděpodobně tetraploidní linie F. verna subsp. kochii. Zamítly existenci tetraploidní linie F. verna subsp. ficariiformis, patrně je součástí tetraploidní linie F. verna subsp. verna. Obsáhlou geografickou škálou u Ficaria verna subsp. calthifolia a Ficaria verna subsp. verna a existencí minoritních ploidních stupňů u studovaných taxonů byla potvrzena role polyploidizačních a hybridizačních procesů v evoluci rodu Ficaria. Velikost genomu byla pozitivně korelována s délkou průduchů, lze ji tedy využít jako znak pro klasifikaci ploidních stupňů.
Anotace v angličtině
Ficaria is a common genus in Europe. It is a group of geophytes, which shows considerable diversity in morphology, reproduction systems, karyology and ecology. Taxonomic issues in the genus Ficaria remain unresolved yet, owing to the occurrence of the inter-species gene flow. Taxonomic studies of the genus Ficaria accepted in the contemporary literature, have tended to take morphological and geographic approaches. The taxonomic value of these approaches was evaluated by using cytometric (estimation of the total genome size) and morphometric (measure of stomata size) methods. Different, genetically-defined genome sizes have confirmed the existence of diploid lines of F. verna subsp. calthifolia, F. verna subsp. fertilis, F. verna subsp. ficaroides and tetraploid lines of F. verna subsp. chrysocephala, F. verna subsp. verna and propably tetraploid line of F. verna subsp. kochii. They rejected the existence of tetraploid line F. verna subsp. ficariiformis, which is probably part of tetraploid line F. verna subsp. verna. An extensive geographical range of F. verna subsp. calthifolia and F. verna subsp. verna, and the existence of minor ploidy levels in the taxa studied confirmed the role of polyploidisation and hybridisation processes in the evolution of the genus Ficaria. The size of the genome was positively correlated with the length of the stoma, so it is feasible to use it as a criterion for the classification of the ploidy levels.
Klíčová slova
hybridizace, polyploidizace, velikost genomu, délka průduchů
Cílem práce je provést literární rešerši na uvedené téma a přispět k poznání taxonomie rodu Ficaria prostřednictvím stanovení velikosti jaderné DNA metodou průtokové cytometrie, stanovení velikosti průduchů a stanovení velikostí a fertility pylu.
Zásady pro vypracování
Cílem práce je provést literární rešerši na uvedené téma a přispět k poznání taxonomie rodu Ficaria prostřednictvím stanovení velikosti jaderné DNA metodou průtokové cytometrie, stanovení velikosti průduchů a stanovení velikostí a fertility pylu.
Seznam doporučené literatury
Gill J, Jones B, Marchant C, McLeish J, Ockendon D. 1972. Distribution of chromosome races of Ranunculus ficaria L. in the British Isles. Annals of Botany 36:31-47.; Metcalfe C. R. 1939. The sexual reproduction of Ranunculus ficaria. Annals of Botany 9: 91-103.; Neves J. B. 1942. Sobre a cariologia de Ranunculus Ficaria L. 243; Pogan E, Wcislo H. 1986. Studies in Ranunculus ficaria L. VII. Additions to chromosome numbers. Acta Biologica Cracoviensia 28: 87-92.; Post AR, Krings A, Wall WA, Neal JC. 2009. in the United States: A morphometric analysis. 1867:193-209.; Ramsey J, Schemske DW. 1998. Pathways, Mechanisms, and Rates of Polyploid Formation in Flowering Plants. Annual Review of Ecology. Ecology and Systematic. 29:467-501.; Sell P. D. 1994. Ranunculus ficaria L. sensu lato. Watsonia 20: 41-50.; Soltis PS, Marchant DB, Van de Peer Y, Soltis DE. 2015. Polyploidy and genome evolution in plants. Current Opinion in Genetics & Development 35:119-125.; Taylor K. & Markham B. 1978. Ficaria L. (Ficaria verna Huds.; F. ranunculoides Moench). Journal of Ecology 66: 1011-1031.; Vázquez F. M. 2016. Aproximación al conocimiento del género Ficaria Huds., (Ranunculaceae) en Extremadura, Espana. Folia Botanica Extremadurensis 9:16-23; Veldkamp J-F. 2015. De nomenclatuur van Speenkruiden (Ficaria verna Huds. sl, Ranunculaceae). Gorteria 37:84-116.; Zonneveld B. 2015. De verschillende genoomgewichten van Europese Ficaria Huds.(Ranunculaceae) duiden op acht soorten. Gorteria 37:118-139.
Seznam doporučené literatury
Gill J, Jones B, Marchant C, McLeish J, Ockendon D. 1972. Distribution of chromosome races of Ranunculus ficaria L. in the British Isles. Annals of Botany 36:31-47.; Metcalfe C. R. 1939. The sexual reproduction of Ranunculus ficaria. Annals of Botany 9: 91-103.; Neves J. B. 1942. Sobre a cariologia de Ranunculus Ficaria L. 243; Pogan E, Wcislo H. 1986. Studies in Ranunculus ficaria L. VII. Additions to chromosome numbers. Acta Biologica Cracoviensia 28: 87-92.; Post AR, Krings A, Wall WA, Neal JC. 2009. in the United States: A morphometric analysis. 1867:193-209.; Ramsey J, Schemske DW. 1998. Pathways, Mechanisms, and Rates of Polyploid Formation in Flowering Plants. Annual Review of Ecology. Ecology and Systematic. 29:467-501.; Sell P. D. 1994. Ranunculus ficaria L. sensu lato. Watsonia 20: 41-50.; Soltis PS, Marchant DB, Van de Peer Y, Soltis DE. 2015. Polyploidy and genome evolution in plants. Current Opinion in Genetics & Development 35:119-125.; Taylor K. & Markham B. 1978. Ficaria L. (Ficaria verna Huds.; F. ranunculoides Moench). Journal of Ecology 66: 1011-1031.; Vázquez F. M. 2016. Aproximación al conocimiento del género Ficaria Huds., (Ranunculaceae) en Extremadura, Espana. Folia Botanica Extremadurensis 9:16-23; Veldkamp J-F. 2015. De nomenclatuur van Speenkruiden (Ficaria verna Huds. sl, Ranunculaceae). Gorteria 37:84-116.; Zonneveld B. 2015. De verschillende genoomgewichten van Europese Ficaria Huds.(Ranunculaceae) duiden op acht soorten. Gorteria 37:118-139.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
ilustrace, mapy, grafy, tabulky
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
V úvodu obhajoby bakalářské práce studentka Michaela Konečná představila práci na téma Variabilita ve velikosti genomu a průduchů taxonů rodu orsej (Ficaria) v Evropě.
Na začátku obhajoby studentka představila problematiku taxonomie rodu orsej. Studentka dále popsala metody získávání dat v laboratoři. Výsledky byly shrnuty pomocí tabulky, map, obrázků, grafů. Na závěr přehledně shrnula výsledky práce.
Posudek vedoucího práce hodnotil práci jako velmi přínosnou, kvalitní a vyzdvihl velké množství odvedené práce v laboratoři.
Posudek oponenta hodnotil práci jako velmi kvalitní i když s věcnými nedostatky, nebo menší jazykovou obratností a doporučuje výsledky k publikaci v odborném časopise.
V reakci na posudek studentka dostatečně odpověděla na všechny dotazy.
Na dotazy komise studentka odpověděla dostatečně.