V této práci rozebírám problematiku laterální patelární instability (PI) u osob do 30 let, jelikož to je hlavní skupina lidí, která tímto poraněním trpí. Nejvíce se zaměřuji na problematiku poškození mediálního patelofemorálního vazu (MPFL) a jeho léčbu. Zmiňuji také rizikové faktory vedoucí k patelární instabilitě, jako například patela alta, větší Q úhel. Zjišťuji, jestli je přínosnější operační, nebo konzervativní léčba. Také to, v jakých případech se upřednostňuje operační přístup. Nelze totiž jednoznačně říci, že by jeden přístup byl lepší než druhý. Velmi nejednotné jsou ve svých výsledcích studie, které porovnávají jednotlivé přístupy. Vždy záleží na rozsahu, místě a způsobu poranění, které vede k PI. V některých případech, jako jsou doprovodné osteochondrální úrazy, dochází ke shodě autorů a tyto úrazy jsou považovány za jednoznačnou indikaci k operační léčbě. Cílem následné rehabilitační péče, bez ohledu na vybraný způsob léčby, je vždy zvýšení svalové síly m. quadriceps femoris, aby díky jeho oslabení nedocházelo k opakující se laterální instabilitě. Dále pak získat plný rozsah pohybu v kolenním kloubu a návrat na funkční úroveň minimálně stejnou jako před poraněním.
Annotation in English
In this thesis I focus on the issue of lateral patellar instability (PI) at the group of people till 30 years old because mostly this group suffers from PI. The main focus is on damage of medial patellofemoral ligament (MPFL) and its treatment. I also mention high-risks that causes patellar instability such as patella alta and wider Q-angle. I discover whether the operative or the conservational treatment is better, in what cases is better to use one of them. We can not definitely say if one approach is better than the other one. Results of multiple studies that compare particular approaches are quite different. It always depends on the range, locality and form of injury that causes PI. In some cases, such as accompanying osteochondral injuries, authors agree on that these injuries are indicators for operative treatment. Target of follow-up rehabilitation treatment is always on increasing strength of m. quadriceps femoris, no matter the treatment method. The increase of muscle strength is crucial so that it prevents repetitive lateral instability. Other target is to have full knee range of motion and a return to at least the same functional level.
Keywords
kolenní kloub, patelární instabilita, MPFL
Keywords in English
knee, patellar instability, MPFL
Length of the covering note
67 s.
Language
CZ
Annotation
V této práci rozebírám problematiku laterální patelární instability (PI) u osob do 30 let, jelikož to je hlavní skupina lidí, která tímto poraněním trpí. Nejvíce se zaměřuji na problematiku poškození mediálního patelofemorálního vazu (MPFL) a jeho léčbu. Zmiňuji také rizikové faktory vedoucí k patelární instabilitě, jako například patela alta, větší Q úhel. Zjišťuji, jestli je přínosnější operační, nebo konzervativní léčba. Také to, v jakých případech se upřednostňuje operační přístup. Nelze totiž jednoznačně říci, že by jeden přístup byl lepší než druhý. Velmi nejednotné jsou ve svých výsledcích studie, které porovnávají jednotlivé přístupy. Vždy záleží na rozsahu, místě a způsobu poranění, které vede k PI. V některých případech, jako jsou doprovodné osteochondrální úrazy, dochází ke shodě autorů a tyto úrazy jsou považovány za jednoznačnou indikaci k operační léčbě. Cílem následné rehabilitační péče, bez ohledu na vybraný způsob léčby, je vždy zvýšení svalové síly m. quadriceps femoris, aby díky jeho oslabení nedocházelo k opakující se laterální instabilitě. Dále pak získat plný rozsah pohybu v kolenním kloubu a návrat na funkční úroveň minimálně stejnou jako před poraněním.
Annotation in English
In this thesis I focus on the issue of lateral patellar instability (PI) at the group of people till 30 years old because mostly this group suffers from PI. The main focus is on damage of medial patellofemoral ligament (MPFL) and its treatment. I also mention high-risks that causes patellar instability such as patella alta and wider Q-angle. I discover whether the operative or the conservational treatment is better, in what cases is better to use one of them. We can not definitely say if one approach is better than the other one. Results of multiple studies that compare particular approaches are quite different. It always depends on the range, locality and form of injury that causes PI. In some cases, such as accompanying osteochondral injuries, authors agree on that these injuries are indicators for operative treatment. Target of follow-up rehabilitation treatment is always on increasing strength of m. quadriceps femoris, no matter the treatment method. The increase of muscle strength is crucial so that it prevents repetitive lateral instability. Other target is to have full knee range of motion and a return to at least the same functional level.
Keywords
kolenní kloub, patelární instabilita, MPFL
Keywords in English
knee, patellar instability, MPFL
Research Plan
Cíl práce:
Pokusit se shrnout možné příčiny vzniku akutní a chronické patelární instability. Zjistit aktuální možnosti jak operační, tak i konzervativní léčby.
Harmonogram:
10/2017 - zvolení tématu, formulace cíle a vytvoření názvu práce
11/2017 - shromáždění a studium literatury, návrh obsahové struktury
12/2017 - zpracování teoretické části práce
01-02/2018 - zpracování kazuistiky pacienta
03/2018 - závěrečná úprava formy
04/2018 - odevzdání práce
Research Plan
Cíl práce:
Pokusit se shrnout možné příčiny vzniku akutní a chronické patelární instability. Zjistit aktuální možnosti jak operační, tak i konzervativní léčby.
Harmonogram:
10/2017 - zvolení tématu, formulace cíle a vytvoření názvu práce
11/2017 - shromáždění a studium literatury, návrh obsahové struktury
12/2017 - zpracování teoretické části práce
01-02/2018 - zpracování kazuistiky pacienta
03/2018 - závěrečná úprava formy
04/2018 - odevzdání práce
Recommended resources
Chotel, F., Bérard, J., & Raux, S. (2014). Patellar instability in children and adolescents. Orthopaedics & Traumatology: Surgery & Research, 100(1), 125-137
Kader, F. D., Matar, E. H., & Caplan, N. (2016) Patellofemoral joint instability: a review of current concepts. Journal of Orthopaedics and Trauma, 6. doi: 10.4303/jot/235979
Manske, C. R., & Prohaska, D. (2017). Rehabilitation following medial patellofemoral ligament reconstruction for patellar instability. International Journal of Sports Physical Therapy, 12(3), 494-511.
Rhee, S., Pavlou, G., Oakley, J., Barlow, D., & Haddad, F. (2012). Modern management of patellar instability. International Orthopaedics, 36(12), 2447-2456. doi: 10.1007/s00264-012-1669-4.
Sanchis-Alfonso, V. (2016). How to deal with chronic patellar instability: What does the literature tell us? Orthopaedic Surgery, (8)1. doi: 10.1177/1941738115604156
Thaunat, M., & Erasmus, J. P. (2008). Recurrent patellar dislocation after medial patellofemoral ligament reconstruction. Knee Surgery, Sports Traumatology, Arthroscopy, 16(1), 40-43. doi: 10.1007/s00167-007-0418-5
Recommended resources
Chotel, F., Bérard, J., & Raux, S. (2014). Patellar instability in children and adolescents. Orthopaedics & Traumatology: Surgery & Research, 100(1), 125-137
Kader, F. D., Matar, E. H., & Caplan, N. (2016) Patellofemoral joint instability: a review of current concepts. Journal of Orthopaedics and Trauma, 6. doi: 10.4303/jot/235979
Manske, C. R., & Prohaska, D. (2017). Rehabilitation following medial patellofemoral ligament reconstruction for patellar instability. International Journal of Sports Physical Therapy, 12(3), 494-511.
Rhee, S., Pavlou, G., Oakley, J., Barlow, D., & Haddad, F. (2012). Modern management of patellar instability. International Orthopaedics, 36(12), 2447-2456. doi: 10.1007/s00264-012-1669-4.
Sanchis-Alfonso, V. (2016). How to deal with chronic patellar instability: What does the literature tell us? Orthopaedic Surgery, (8)1. doi: 10.1177/1941738115604156
Thaunat, M., & Erasmus, J. P. (2008). Recurrent patellar dislocation after medial patellofemoral ligament reconstruction. Knee Surgery, Sports Traumatology, Arthroscopy, 16(1), 40-43. doi: 10.1007/s00167-007-0418-5