Cílem práce je poskytnout co možná nejširší vhled do problematiky vývoje a užívání hodin období 18. a 19. století v českých zemích. Sledovány jsou zahraniční vlivy na tuzemskou produkci, které jsou dokládány příklady ze soukromých i státních sbírek. Na podkladě výsledků výzkumu jsou komparována díla z důležitých hodinářských center Prahy, Brna a Olomouce s vybranými regiony. Podstatnou částí bádání bylo taktéž sledování média starých hodin z hlediska méně tradičních metod a kontextů. Součástí práce je rovněž katalog zkoumaných hodin, z nichž některé nebyly doposud publikovány.
Anotace v angličtině
The these is an insight view into the development of clocks in the 18th and 19th century. Foreign influences on domestic production are examined and exemplified by examples from private and state collections. Based on the results of the research, the relations of Prague, Brno, Olomouc and selected regions are followed. An essential part of the research was also monitoring the medium of the old clock from the point of view of less traditional connections. The catalogue of the researched objects is included
Klíčová slova
hodinářství, historické hodiny, Praha, Brno, Olomouc, 18. století, 19. století, hodináři, sběratelství
Klíčová slova v angličtině
clockmaking, antique clocks, Praha, Brno, Olomouc, 18th century, 19th century, guild, watchmaker
Rozsah průvodní práce
607 s.
Jazyk
CZ
Anotace
Cílem práce je poskytnout co možná nejširší vhled do problematiky vývoje a užívání hodin období 18. a 19. století v českých zemích. Sledovány jsou zahraniční vlivy na tuzemskou produkci, které jsou dokládány příklady ze soukromých i státních sbírek. Na podkladě výsledků výzkumu jsou komparována díla z důležitých hodinářských center Prahy, Brna a Olomouce s vybranými regiony. Podstatnou částí bádání bylo taktéž sledování média starých hodin z hlediska méně tradičních metod a kontextů. Součástí práce je rovněž katalog zkoumaných hodin, z nichž některé nebyly doposud publikovány.
Anotace v angličtině
The these is an insight view into the development of clocks in the 18th and 19th century. Foreign influences on domestic production are examined and exemplified by examples from private and state collections. Based on the results of the research, the relations of Prague, Brno, Olomouc and selected regions are followed. An essential part of the research was also monitoring the medium of the old clock from the point of view of less traditional connections. The catalogue of the researched objects is included
Klíčová slova
hodinářství, historické hodiny, Praha, Brno, Olomouc, 18. století, 19. století, hodináři, sběratelství
Klíčová slova v angličtině
clockmaking, antique clocks, Praha, Brno, Olomouc, 18th century, 19th century, guild, watchmaker
Zásady pro vypracování
Autor bude vycházet z doporučených vstupních dat, kdy budou předměty, ve spolupráci se znalci z vědeckých institucí (Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze a Brně, Národní technické muzeum v Praze, Univerzita Palackého v Olomouci) ve zvolených sbírkách hodnoceny, popsány a posléze komparovány s dalšími srovnatelnými typy. Na základě práce s dostupnou odbornou literaturou (Knihovna Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, Knihovna Národního technického muzea v Praze, Knihovna Západočeského muzea v Plzni) a archivními prameny (Státní oblastní archivy), budou zaznamenávány konkrétní příklady vztahů městských a venkovských hodinářů, s hodináři v rozvinutějších hodinářských centrech (Praha, Brno, Olomouc) a sledován jejich význam a přínos z hlediska uměleckořemeslné činnosti.
Zamýšleným cílem autorova výzkumu bude zmapování a zhodnocení činnosti hodinářů v českých a moravských městech a jejich srovnání s činností hodinářů v Praze, Brně i Olomouci v období od 18. století do první poloviny 19. století. Díky nastavené metodice výzkumu bude možné provést řadu srovnávacích studií o činnosti hodinářů ve sledovaném období a vymezených lokalitách. Výsledky badatelské činnosti napomohou k rozvoji aplikovaného výzkumu pro popularizaci vědy, např. k výstavám exponátů ve stálých expozicích muzeí i zámků v České republice, ke tvorbě výukových a vzdělávacích programů. V neposlední řadě lze očekávat objevení cenných kusů hodin, které budou oceněny a případně restaurovány.
Zásady pro vypracování
Autor bude vycházet z doporučených vstupních dat, kdy budou předměty, ve spolupráci se znalci z vědeckých institucí (Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze a Brně, Národní technické muzeum v Praze, Univerzita Palackého v Olomouci) ve zvolených sbírkách hodnoceny, popsány a posléze komparovány s dalšími srovnatelnými typy. Na základě práce s dostupnou odbornou literaturou (Knihovna Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, Knihovna Národního technického muzea v Praze, Knihovna Západočeského muzea v Plzni) a archivními prameny (Státní oblastní archivy), budou zaznamenávány konkrétní příklady vztahů městských a venkovských hodinářů, s hodináři v rozvinutějších hodinářských centrech (Praha, Brno, Olomouc) a sledován jejich význam a přínos z hlediska uměleckořemeslné činnosti.
Zamýšleným cílem autorova výzkumu bude zmapování a zhodnocení činnosti hodinářů v českých a moravských městech a jejich srovnání s činností hodinářů v Praze, Brně i Olomouci v období od 18. století do první poloviny 19. století. Díky nastavené metodice výzkumu bude možné provést řadu srovnávacích studií o činnosti hodinářů ve sledovaném období a vymezených lokalitách. Výsledky badatelské činnosti napomohou k rozvoji aplikovaného výzkumu pro popularizaci vědy, např. k výstavám exponátů ve stálých expozicích muzeí i zámků v České republice, ke tvorbě výukových a vzdělávacích programů. V neposlední řadě lze očekávat objevení cenných kusů hodin, které budou oceněny a případně restaurovány.
Seznam doporučené literatury
ABELER J. 1977. Meister der Uhrmacherkunst. Düsseldorf. 703 s.
BAILLIE GH. 1976. Watchmakers & Clockmakers of the World. London: N.A.G. Press. 432 s.
BRITTEN F J. 1904. Old Clocks and Watches and their Makers. London: Batsford. 735 s.
FISCHER K A. F. 1966. Die Uhrmacher in Bo?hmen, Ma?hren und in der Slowakei. Lerche. 74 s.
HIMMLER R. 2007. Olomoučtí hodináři a jejich výrobky ve sbírkách Vlastivědného muzea. Památky, řemesla a lidová kultura, s. 47-56.
KYNČL R. 2008. Hodiny a hodinky. Praha: Aventinum, 255 s.
MEIS R. 1978. Die alte Uhr: Geschichte, Technik, Stil. Band I. Braunschweig: Klinkhardt und Biermann. 335 s.
MEIS R. 1978. Die alte Uhr: Geschichte, Technik, Stil. Band II. Braunschweig: Klinkhardt und Biermann. 320 s.
MERGL J. 1987. Hodiny ze sbírek Chebského muzea, Karlovarského muzea v Karlových Varech, Západočeského muzea v Plzni. Cheb: Chebské muzeum. 68 s.
MICHAL S. 1974. Clocks and Watches: A Catalogue of Clocks and Watches 16. to the 20. Century in the Collections of National Technical Museum, Prague. Praha: Národní technické muzeum. 250 s.
MICHAL S. 1976. Vývoj hodinářství v českých zemích. Praha: Národní technické muzeum. 135 s.
MICHAL S, LABOUTKOVÁ I. 1997. Katalog expozice měření času. Praha: Národní technické muzeum. 195 s.
MICHAL S. 2002. Hodinářství a hodináři v českých zemích. Praha: Libri. 311 s.
PAŘÍZEK P. 2012. Johann a Anton Engelbrecht: tvůrci přenosných a skříňkových hodin konce 18. a počátku 19. století. Diplomová práce (Mgr.). Západočeská univerzita v Plzni. Plzeň. 113 s.
SLADKOVSKÝ J. 1933. Učebnice odborné nauky hodinářské, Praha. 282 s.
UREŠOVÁ L. 1977. Hodiny ze sbírek Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Praha: Uměleckoprůmyslové museum. 74 s.
VONDRA J. 1973. Časoměrné přístroje na státních hradech a zámcích. Památková péče 1945-1970, s. 183-188.
Seznam doporučené literatury
ABELER J. 1977. Meister der Uhrmacherkunst. Düsseldorf. 703 s.
BAILLIE GH. 1976. Watchmakers & Clockmakers of the World. London: N.A.G. Press. 432 s.
BRITTEN F J. 1904. Old Clocks and Watches and their Makers. London: Batsford. 735 s.
FISCHER K A. F. 1966. Die Uhrmacher in Bo?hmen, Ma?hren und in der Slowakei. Lerche. 74 s.
HIMMLER R. 2007. Olomoučtí hodináři a jejich výrobky ve sbírkách Vlastivědného muzea. Památky, řemesla a lidová kultura, s. 47-56.
KYNČL R. 2008. Hodiny a hodinky. Praha: Aventinum, 255 s.
MEIS R. 1978. Die alte Uhr: Geschichte, Technik, Stil. Band I. Braunschweig: Klinkhardt und Biermann. 335 s.
MEIS R. 1978. Die alte Uhr: Geschichte, Technik, Stil. Band II. Braunschweig: Klinkhardt und Biermann. 320 s.
MERGL J. 1987. Hodiny ze sbírek Chebského muzea, Karlovarského muzea v Karlových Varech, Západočeského muzea v Plzni. Cheb: Chebské muzeum. 68 s.
MICHAL S. 1974. Clocks and Watches: A Catalogue of Clocks and Watches 16. to the 20. Century in the Collections of National Technical Museum, Prague. Praha: Národní technické muzeum. 250 s.
MICHAL S. 1976. Vývoj hodinářství v českých zemích. Praha: Národní technické muzeum. 135 s.
MICHAL S, LABOUTKOVÁ I. 1997. Katalog expozice měření času. Praha: Národní technické muzeum. 195 s.
MICHAL S. 2002. Hodinářství a hodináři v českých zemích. Praha: Libri. 311 s.
PAŘÍZEK P. 2012. Johann a Anton Engelbrecht: tvůrci přenosných a skříňkových hodin konce 18. a počátku 19. století. Diplomová práce (Mgr.). Západočeská univerzita v Plzni. Plzeň. 113 s.
SLADKOVSKÝ J. 1933. Učebnice odborné nauky hodinářské, Praha. 282 s.
UREŠOVÁ L. 1977. Hodiny ze sbírek Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Praha: Uměleckoprůmyslové museum. 74 s.
VONDRA J. 1973. Časoměrné přístroje na státních hradech a zámcích. Památková péče 1945-1970, s. 183-188.