Cílem této diplomové práce je analyzovat a blíže zasadit do historického kontextu téměř 80 let probíhající debatu o svržení atomových bomb na dvě japonská města, Hirošimu a Nagasaki. Jaderný útok na Japonsko je jednou z nejvýznamnějších událostí 20. století a některé jeho důsledky můžeme sledovat ve světě dodnes. Proto se tento útok stal také jednou z nejdiskutovanějších a nejkontroverznějších událostí minulého století. V práci budou čtenáři představeny hlavní názorové proudy celé debaty a historický kontext tak, aby si mohl sám vytvořit či upravit vlastní názor a rozhodnout se, který názorový tábor je mu nejbližší.
Anotace v angličtině
The aim of this thesis is to analyze and place in the historical context the for almost eighty years ongoing debate on the dropping of atomic bombs on two Japanese cities of Hiroshima and Nagasaki. The nuclear attack on Japan is one of the most significant events of the 20th century, and we can see some of its consequences in the world even to this day. Therefore, this attack has also become one of the most debated and controversial events of the last century. In the work, the reader will be introduced to the main opinion camps of the whole debate and the historical context of the attacks so that, if possible, they can create or modify their own opinion and decide which side of the argument is closer to them.
Klíčová slova
druhá světová válka, Japonsko, atomové bomby, Hirošima, Nagasaki, Truman, bezpodmínečná kapitulace, SSSR, atomová diplomacie, Tichomoří, letecká ofenzíva
Klíčová slova v angličtině
World War II, Japan, atomic bombs, Hiroshima, Nagasaki, Truman, unconditional surrender, USSR, atomic diplomacy, Pacific, air offensive
Rozsah průvodní práce
81 s. (185 891 znaků).
Jazyk
CZ
Anotace
Cílem této diplomové práce je analyzovat a blíže zasadit do historického kontextu téměř 80 let probíhající debatu o svržení atomových bomb na dvě japonská města, Hirošimu a Nagasaki. Jaderný útok na Japonsko je jednou z nejvýznamnějších událostí 20. století a některé jeho důsledky můžeme sledovat ve světě dodnes. Proto se tento útok stal také jednou z nejdiskutovanějších a nejkontroverznějších událostí minulého století. V práci budou čtenáři představeny hlavní názorové proudy celé debaty a historický kontext tak, aby si mohl sám vytvořit či upravit vlastní názor a rozhodnout se, který názorový tábor je mu nejbližší.
Anotace v angličtině
The aim of this thesis is to analyze and place in the historical context the for almost eighty years ongoing debate on the dropping of atomic bombs on two Japanese cities of Hiroshima and Nagasaki. The nuclear attack on Japan is one of the most significant events of the 20th century, and we can see some of its consequences in the world even to this day. Therefore, this attack has also become one of the most debated and controversial events of the last century. In the work, the reader will be introduced to the main opinion camps of the whole debate and the historical context of the attacks so that, if possible, they can create or modify their own opinion and decide which side of the argument is closer to them.
Klíčová slova
druhá světová válka, Japonsko, atomové bomby, Hirošima, Nagasaki, Truman, bezpodmínečná kapitulace, SSSR, atomová diplomacie, Tichomoří, letecká ofenzíva
Klíčová slova v angličtině
World War II, Japan, atomic bombs, Hiroshima, Nagasaki, Truman, unconditional surrender, USSR, atomic diplomacy, Pacific, air offensive
Zásady pro vypracování
Práce bude rozdělena do 4 kapitol.
První se bude zaobírat stručným historickým popisem událostí konfliktu v Tichomoří, které předcházely svržení atomových bomb na japonská města. Tyto skutečnosti je důležité z pohledu celého diskurzu o svržení bomb znát a aspoň stručně připomenout. Pochopení tíhy bojů mezi Japonskem a Spojenci v tichomoří hraje velkou roli v pochopení motivace presidenta Harryho S. Trumana a vrchních amerických vojenských činitelů k použití atomových bomb. Samozřejmě i motivace USA k použití jaderných zbraní bývá často vzhledem například k vývoji vztahů mezi USA a SSSR zpochybňována. Protože ale bylo ze strany amerického prezidenta a jeho spolupracovníku v rámci válečné i poválečné rétoriky často využíváno argumentů týkajících se právě těžkosti bojů a tíhou ztrát v konfliktu s Japonskem, jedná se i přesto z hlediska analýzy celého diskurzu o významné skutečnosti.
Ve druhé kapitole se budu věnovat již událostem srpna roku 1945. Budu se zaobírat přípravou Spojených států na svržení bomby, velmi stručně popíši i historii jejich vývoje. Dále se bude kapitola druhá zabývat faktickými dopady svržení atomových bomb, svědectvími obětí výbuchů. Hlavně tato část zabývající se svědectvími obětí a okamžitým efektem svržení bomb stejně tak jako dlouhodobými dalšími následky, hraje opět významnou roli pro pochopení různých stanovisek účastníků diskurzu o atomových zbraních. Můžeme asi opodstatněně předpokládat, že například svědectví obětí jaderných útoků na města Hirošima a Nagasaki, hraje velikou roli ve změně i amerického veřejného mínění o použití obou bomb proti Japonsku.
Třetí kapitola se bude zaobírat japonskou a americkou pozicí před svržením obou bomb. V této kapitole také budu nejvíce pracovat s odbornými texty, které budu v kapitole následující analyzovat. Nejdříve se tedy v kapitole zaměřím na celou situaci optikou Spojených států. Jaké informace a plány měli přední představitelé Spojených států. S čím kalkulovali, když plánovali jaderný útok na japonská města a co si od obou náletů slibovali. Poté se budu zaobírat celou situací z pohledu Japonska. Jaký vlastně měli japonští velitelé plán pro ukončení války v Tichomoří? A jakou roli v jejich plánech pravděpodobně sehrálo svržení bomb na Hirošimu a Nagasaki?
V poslední kapitole se konečně budu zaobírat analýzou celého diskurzu kolem atomových bomb. Víme, že odborné texty a analýzy týkající se celé události se v průběhu desetiletí měnily jak v přístupu ke svržení obou bomb jak z hlediska morálního, tak z hlediska strategického významu. Podobně se v průběhu desetiletí měnilo i veřejné mínění o významu atomového útoku na Japonsko. Lze předpokládat, že existovalo několik vlivů, které tyto věci mohly přímo či nepřímo ovlivnit. Nad jejich významem bych se rád ve čtvrté kapitole blíže zamyslel.
Cílem práce je podívat se objektivní optikou na události v srpnu 1945 a pokusit se přinést nejen další rozbor historický rozbor náletu na Hirošimu a Nagasaki, ale i bližší pohled na vývoj celé debaty okolo jaderných zbraní. Mělo svržení atomových bomb na města Hirošima a Nagasaki vojenský smysl? Jaké hlavní faktory vedly Spojené státy k vojenskému nasazení jaderných zbraní proti Japonsku? Jak se mění a měnilo chápání tohoto rozhodnutí? Jaké faktory hrály, nebo mohly hrát roli v těchto změnách? Na tyto otázky se pokusím ve své práci odpovědět.
Zásady pro vypracování
Práce bude rozdělena do 4 kapitol.
První se bude zaobírat stručným historickým popisem událostí konfliktu v Tichomoří, které předcházely svržení atomových bomb na japonská města. Tyto skutečnosti je důležité z pohledu celého diskurzu o svržení bomb znát a aspoň stručně připomenout. Pochopení tíhy bojů mezi Japonskem a Spojenci v tichomoří hraje velkou roli v pochopení motivace presidenta Harryho S. Trumana a vrchních amerických vojenských činitelů k použití atomových bomb. Samozřejmě i motivace USA k použití jaderných zbraní bývá často vzhledem například k vývoji vztahů mezi USA a SSSR zpochybňována. Protože ale bylo ze strany amerického prezidenta a jeho spolupracovníku v rámci válečné i poválečné rétoriky často využíváno argumentů týkajících se právě těžkosti bojů a tíhou ztrát v konfliktu s Japonskem, jedná se i přesto z hlediska analýzy celého diskurzu o významné skutečnosti.
Ve druhé kapitole se budu věnovat již událostem srpna roku 1945. Budu se zaobírat přípravou Spojených států na svržení bomby, velmi stručně popíši i historii jejich vývoje. Dále se bude kapitola druhá zabývat faktickými dopady svržení atomových bomb, svědectvími obětí výbuchů. Hlavně tato část zabývající se svědectvími obětí a okamžitým efektem svržení bomb stejně tak jako dlouhodobými dalšími následky, hraje opět významnou roli pro pochopení různých stanovisek účastníků diskurzu o atomových zbraních. Můžeme asi opodstatněně předpokládat, že například svědectví obětí jaderných útoků na města Hirošima a Nagasaki, hraje velikou roli ve změně i amerického veřejného mínění o použití obou bomb proti Japonsku.
Třetí kapitola se bude zaobírat japonskou a americkou pozicí před svržením obou bomb. V této kapitole také budu nejvíce pracovat s odbornými texty, které budu v kapitole následující analyzovat. Nejdříve se tedy v kapitole zaměřím na celou situaci optikou Spojených států. Jaké informace a plány měli přední představitelé Spojených států. S čím kalkulovali, když plánovali jaderný útok na japonská města a co si od obou náletů slibovali. Poté se budu zaobírat celou situací z pohledu Japonska. Jaký vlastně měli japonští velitelé plán pro ukončení války v Tichomoří? A jakou roli v jejich plánech pravděpodobně sehrálo svržení bomb na Hirošimu a Nagasaki?
V poslední kapitole se konečně budu zaobírat analýzou celého diskurzu kolem atomových bomb. Víme, že odborné texty a analýzy týkající se celé události se v průběhu desetiletí měnily jak v přístupu ke svržení obou bomb jak z hlediska morálního, tak z hlediska strategického významu. Podobně se v průběhu desetiletí měnilo i veřejné mínění o významu atomového útoku na Japonsko. Lze předpokládat, že existovalo několik vlivů, které tyto věci mohly přímo či nepřímo ovlivnit. Nad jejich významem bych se rád ve čtvrté kapitole blíže zamyslel.
Cílem práce je podívat se objektivní optikou na události v srpnu 1945 a pokusit se přinést nejen další rozbor historický rozbor náletu na Hirošimu a Nagasaki, ale i bližší pohled na vývoj celé debaty okolo jaderných zbraní. Mělo svržení atomových bomb na města Hirošima a Nagasaki vojenský smysl? Jaké hlavní faktory vedly Spojené státy k vojenskému nasazení jaderných zbraní proti Japonsku? Jak se mění a měnilo chápání tohoto rozhodnutí? Jaké faktory hrály, nebo mohly hrát roli v těchto změnách? Na tyto otázky se pokusím ve své práci odpovědět.
Seznam doporučené literatury
Alperovitz, Gar. The Decision to Use the Atomic Bomb and the Architecture of an American Myth. New York: Alfred A. Knopf, 1995.
Frank, Richard B. Downfall: The End of the Imperial Japanese Empire. New York: Penguin Books, 1999.
Newman, Robert P. Truman and the Hiroshima Cult. East Lansing: Michigan State University Press, 1995.
Walker, Paul D. Truman's Dilemma: Invasion or the Bomb. Gretna: Pelican Publishing Company, 2003.
Tsuyoshi Hasegawa, Racing the Enemy: Stalin, Truman, and the Surrender of Japan (Cambridge, MA: The Belknap Press of Harvard University Press, 2005)
Richard B. Frank, Downfall: The End of the Imperial Japanese Empire (New York: Penguin Books, 1999)
Seznam doporučené literatury
Alperovitz, Gar. The Decision to Use the Atomic Bomb and the Architecture of an American Myth. New York: Alfred A. Knopf, 1995.
Frank, Richard B. Downfall: The End of the Imperial Japanese Empire. New York: Penguin Books, 1999.
Newman, Robert P. Truman and the Hiroshima Cult. East Lansing: Michigan State University Press, 1995.
Walker, Paul D. Truman's Dilemma: Invasion or the Bomb. Gretna: Pelican Publishing Company, 2003.
Tsuyoshi Hasegawa, Racing the Enemy: Stalin, Truman, and the Surrender of Japan (Cambridge, MA: The Belknap Press of Harvard University Press, 2005)
Richard B. Frank, Downfall: The End of the Imperial Japanese Empire (New York: Penguin Books, 1999)