Bakalářská diplomová práce je zaměřena na analýzu nahrávek realizovaných rodilou mluvčí čínského jazykového standardu, pekingštiny, nahrávek cvičení 50 - 52 druhého dílu učebnice prof. PhDr. Oldřicha Švarného, CSc. (1920 - 2011), Úvod do hovorové čínštiny. V teoretické části práce jsou definovány klíčové pojmy nutné k pochopení problematiky analýzy. Ve druhé části práce jsou texty cvičení 50 - 52 transkribovány na základě jejich zvukové realizace prozodickou transkripcí. Takto vytvořený korpus je v analýze rozčleněn do vět, kól a segmentů. U segmentů různé velikosti je posuzována jejich rytmická realizace, dále jsou určeny pozice typů rytmických sledů v rámci kól a identifikovány nejproduktivnější kombinace rytmických sledů kól. V závěrečném shrnutí jsou ve sledovaném vzorku charakteristiky těchto sledů zobecněny.
Anotace v angličtině
The aim of this bachelor thesis is a prosodic analysis of the exercises 50 - 52 from the textbook Úvod do hovorové čínštiny II (Introduction to Spoken Chinese II), written by Oldřich Švarný (1920 - 2011). These exercises are recorded by a native speaker of Beijingese, pronounciation standard of modern Chinese. Main terms crucial for understanding the analytical part are defined in the theoretical part of this thesis. Relevant recordings are transcribed into prosodic transcription and divided into sentences, colons and segments. Rhythmic characteristics of segments are identified as acronymic, ascending, descending, etc. Position of rhythmic sequences and patterns of rhytmic characteristics in colons is identified.
suprasegmental phonology, Modern Chinese, Beijingese, linear segmentation, prosodic transcription, rhytmical features
Rozsah průvodní práce
65 s. (88 789 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Bakalářská diplomová práce je zaměřena na analýzu nahrávek realizovaných rodilou mluvčí čínského jazykového standardu, pekingštiny, nahrávek cvičení 50 - 52 druhého dílu učebnice prof. PhDr. Oldřicha Švarného, CSc. (1920 - 2011), Úvod do hovorové čínštiny. V teoretické části práce jsou definovány klíčové pojmy nutné k pochopení problematiky analýzy. Ve druhé části práce jsou texty cvičení 50 - 52 transkribovány na základě jejich zvukové realizace prozodickou transkripcí. Takto vytvořený korpus je v analýze rozčleněn do vět, kól a segmentů. U segmentů různé velikosti je posuzována jejich rytmická realizace, dále jsou určeny pozice typů rytmických sledů v rámci kól a identifikovány nejproduktivnější kombinace rytmických sledů kól. V závěrečném shrnutí jsou ve sledovaném vzorku charakteristiky těchto sledů zobecněny.
Anotace v angličtině
The aim of this bachelor thesis is a prosodic analysis of the exercises 50 - 52 from the textbook Úvod do hovorové čínštiny II (Introduction to Spoken Chinese II), written by Oldřich Švarný (1920 - 2011). These exercises are recorded by a native speaker of Beijingese, pronounciation standard of modern Chinese. Main terms crucial for understanding the analytical part are defined in the theoretical part of this thesis. Relevant recordings are transcribed into prosodic transcription and divided into sentences, colons and segments. Rhythmic characteristics of segments are identified as acronymic, ascending, descending, etc. Position of rhythmic sequences and patterns of rhytmic characteristics in colons is identified.
suprasegmental phonology, Modern Chinese, Beijingese, linear segmentation, prosodic transcription, rhytmical features
Zásady pro vypracování
Ačkoliv je čínština stále ještě tónovým jazykem, postupně u ní dochází k oslabování této její suprasegmentální charakteristiky. Nejvýznamnějším projevem jejího směřování k jazyku s melodickým přízvukem je pak významný úbytek plně tónických slabik ve prospěch slabik oslabeně tónických, respektive atónických. Tyto změny mají především vliv na rytmické členění čínského textu. Problematice prozodických rysů čínštiny, tj. hierarchii prominence slabik v návaznosti na lineární členění věty, se dlouhodobě a systematicky věnoval prof. PhDr. Oldřich Švarný, CSc. (1920-2011), emeritní profesor filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Na jeho práci dnes úspěšně navazují jeho žáci - učitelé a studenti katedry asijských studií tamtéž. Tato bakalářská práce se proto v prozodickém smyslu slova zaměří na analýzu nahrávky realizované rodilým mluvčím čínského jazykového standardu, pekingštiny. Relevantní texty budou vybrány z učebnice Úvod do hovorové čínštiny a následně budou na základě jejich zvukové realizace transkribovány prozodickou transkripcí: text bude nejprve rozčleněn do vět, kól a segmentů; u nich pak bude posuzována jejich rytmická realizace, tj. budou identifikovány jako sledy akronymické, ascendentní, descendentní či jiné. V závěrečném shrnutí budou ve sledovaném vzorku charakteristiky těchto sledů zobecněny.
Klíčová slova: suprasegmentální fonologie, moderní hovorová čínština, pekingština, lineární členění, Oldřich Švarný (1920-2011)
Zásady pro vypracování
Ačkoliv je čínština stále ještě tónovým jazykem, postupně u ní dochází k oslabování této její suprasegmentální charakteristiky. Nejvýznamnějším projevem jejího směřování k jazyku s melodickým přízvukem je pak významný úbytek plně tónických slabik ve prospěch slabik oslabeně tónických, respektive atónických. Tyto změny mají především vliv na rytmické členění čínského textu. Problematice prozodických rysů čínštiny, tj. hierarchii prominence slabik v návaznosti na lineární členění věty, se dlouhodobě a systematicky věnoval prof. PhDr. Oldřich Švarný, CSc. (1920-2011), emeritní profesor filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Na jeho práci dnes úspěšně navazují jeho žáci - učitelé a studenti katedry asijských studií tamtéž. Tato bakalářská práce se proto v prozodickém smyslu slova zaměří na analýzu nahrávky realizované rodilým mluvčím čínského jazykového standardu, pekingštiny. Relevantní texty budou vybrány z učebnice Úvod do hovorové čínštiny a následně budou na základě jejich zvukové realizace transkribovány prozodickou transkripcí: text bude nejprve rozčleněn do vět, kól a segmentů; u nich pak bude posuzována jejich rytmická realizace, tj. budou identifikovány jako sledy akronymické, ascendentní, descendentní či jiné. V závěrečném shrnutí budou ve sledovaném vzorku charakteristiky těchto sledů zobecněny.
Klíčová slova: suprasegmentální fonologie, moderní hovorová čínština, pekingština, lineární členění, Oldřich Švarný (1920-2011)
Seznam doporučené literatury
POSPĚCHOVÁ, Zuzana: Prozodická transkripce čínštiny a její využití v současnosti. Dálný východ 2015, 2, ss. 93-103.
SLAMĚNÍKOVÁ, Tereza: Rytmické členění příkladových vět Učebního slovníku jazyka čínského (hesla 1-50). Dálný východ 2016, 2, ss. 51-66.
ŠVARNÝ, Oldřich a kol.: Úvod do hovorové čínštiny. Praha 1967.
ŠVARNÝ, Oldřich a David Uher: Prozodická gramatika čínštiny. Olomouc 2014.
UHER, David a Tereza Slaměníková: Prozodická analýza monologu. Dálný východ 2015, 2, ss. 104-126.
Seznam doporučené literatury
POSPĚCHOVÁ, Zuzana: Prozodická transkripce čínštiny a její využití v současnosti. Dálný východ 2015, 2, ss. 93-103.
SLAMĚNÍKOVÁ, Tereza: Rytmické členění příkladových vět Učebního slovníku jazyka čínského (hesla 1-50). Dálný východ 2016, 2, ss. 51-66.
ŠVARNÝ, Oldřich a kol.: Úvod do hovorové čínštiny. Praha 1967.
ŠVARNÝ, Oldřich a David Uher: Prozodická gramatika čínštiny. Olomouc 2014.
UHER, David a Tereza Slaměníková: Prozodická analýza monologu. Dálný východ 2015, 2, ss. 104-126.
Přílohy volně vložené
1 CD ROM
Přílohy vázané v práci
grafy, tabulky
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Studentka představila svou práci. Uvedla závěry, ke kterým došla a použité metody práce.
Vyjádřila se k připomínkám v posudcích a reagovala na dotazy komise.
Hodnocení: A