Tato práce popisuje jeskyni Lopač v severní části Moravského krasu. Popisuje aktuální stav výzkumu v jeskyni Nový Lopač. Práce popisuje jednotlivé části jeskyně a historii jejich objevování. Kvantifikuje jednotlivé chodby a lokalizuje místa s krápníkovou výzdobou. Popisuje postup při objevování nových jeskynních prostor a metody, které se k této práci používají. Jsou zde uvedeny metody dokumentování a měření chodeb jeskyně Nový Lopač včetně nově objeveného Jiříkova dómu. Práce popisuje předpokládané směry dalšího postupu.
Anotace v angličtině
This bachelor thesis Lopač Cave which is located in the northern part of Moravian Karst. Apart from current research status there are descriptions of each part of the cave including the history related to its discoveries. This document provides you with quantification of corridors and locations of dripstone decoration. I describe practices and techniques used during our work as well.
In detail I document characteristics of the corridors of the Nový Lopač cave and measurements performed, including the newly discovered Jiříkův dóm. I mention probable direction of the next steps in future investigations.
Klíčová slova
Jeskyně, Nový Lopač, speleologie, Moravská kras
Klíčová slova v angličtině
Cave, Nový Lopač, speleology, Moravian karst
Rozsah průvodní práce
60 s. (69 792 znaků).
Jazyk
CZ
Anotace
Tato práce popisuje jeskyni Lopač v severní části Moravského krasu. Popisuje aktuální stav výzkumu v jeskyni Nový Lopač. Práce popisuje jednotlivé části jeskyně a historii jejich objevování. Kvantifikuje jednotlivé chodby a lokalizuje místa s krápníkovou výzdobou. Popisuje postup při objevování nových jeskynních prostor a metody, které se k této práci používají. Jsou zde uvedeny metody dokumentování a měření chodeb jeskyně Nový Lopač včetně nově objeveného Jiříkova dómu. Práce popisuje předpokládané směry dalšího postupu.
Anotace v angličtině
This bachelor thesis Lopač Cave which is located in the northern part of Moravian Karst. Apart from current research status there are descriptions of each part of the cave including the history related to its discoveries. This document provides you with quantification of corridors and locations of dripstone decoration. I describe practices and techniques used during our work as well.
In detail I document characteristics of the corridors of the Nový Lopač cave and measurements performed, including the newly discovered Jiříkův dóm. I mention probable direction of the next steps in future investigations.
Klíčová slova
Jeskyně, Nový Lopač, speleologie, Moravská kras
Klíčová slova v angličtině
Cave, Nový Lopač, speleology, Moravian karst
Zásady pro vypracování
Cílem práce je popsání současného stavu výzkumu podzemí Moravského krasu (Ostrov u Macochy) konkrétně v jeskyni Lopač, kde provádí výzkum speleologická skupina Tartaros. V rámci popisu stavu práce speleologické skupiny se autor bude věnovat postupu prací na objevování podzemí v jeskyni Lopač (parametrizace délka, šířka, výška prostor) a předpokládané směry dalšího postupu.
Zásady pro vypracování
Cílem práce je popsání současného stavu výzkumu podzemí Moravského krasu (Ostrov u Macochy) konkrétně v jeskyni Lopač, kde provádí výzkum speleologická skupina Tartaros. V rámci popisu stavu práce speleologické skupiny se autor bude věnovat postupu prací na objevování podzemí v jeskyni Lopač (parametrizace délka, šířka, výška prostor) a předpokládané směry dalšího postupu.
Seznam doporučené literatury
Bosák P, Bílková D., Stárka L. (1994): Karsologické členění České republiky regionalizace území pro potřeby evidence krasových a pseudokrasových jevů. Čes. spel. Spol. a Čes. úst. ochr. přírod., Praha, 81 s.
Bosák P. [ed.] (1988): Jeskyňářství v teorii a praxi- Stát. zem. naklad., Praha 216 s.
Hromas J. kol. (2008): Chráněná území ČR. Svazek XIV. Jeskyně. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha a Ekocentrum Brno, Brno, 608 s.
Hromas J., Weigel J. (1997): Základy speleologického mapování. Knihovna Čes. spel. spol., Praha 33: 96 s.
Chlupáč I., Brzobohatý R., Kovanda J., Stráník Z. (2002): Geologická minulost České republiky, Academia Praha 436 s.
Ložek V. (1981): Příroda ve čtvrtohorách. Academia Praha 372 s.
Ložek V. (2007): Zrcadlo minulosti. Česká a slovenská krajina v kvartéru. Dokořán, Praha, 198 s.
Musil R. a kol. (1993): Moravský kras labyrinty poznání. Geoprogram Adamov 336 s.
Bosák P, Bílková D.Blažek V. Cílek. V. (2006): Speleo. Česká spel. Společnost, Praha, 66 s.
Seznam doporučené literatury
Bosák P, Bílková D., Stárka L. (1994): Karsologické členění České republiky regionalizace území pro potřeby evidence krasových a pseudokrasových jevů. Čes. spel. Spol. a Čes. úst. ochr. přírod., Praha, 81 s.
Bosák P. [ed.] (1988): Jeskyňářství v teorii a praxi- Stát. zem. naklad., Praha 216 s.
Hromas J. kol. (2008): Chráněná území ČR. Svazek XIV. Jeskyně. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha a Ekocentrum Brno, Brno, 608 s.
Hromas J., Weigel J. (1997): Základy speleologického mapování. Knihovna Čes. spel. spol., Praha 33: 96 s.
Chlupáč I., Brzobohatý R., Kovanda J., Stráník Z. (2002): Geologická minulost České republiky, Academia Praha 436 s.
Ložek V. (1981): Příroda ve čtvrtohorách. Academia Praha 372 s.
Ložek V. (2007): Zrcadlo minulosti. Česká a slovenská krajina v kvartéru. Dokořán, Praha, 198 s.
Musil R. a kol. (1993): Moravský kras labyrinty poznání. Geoprogram Adamov 336 s.
Bosák P, Bílková D.Blažek V. Cílek. V. (2006): Speleo. Česká spel. Společnost, Praha, 66 s.
Přílohy volně vložené
2 mapy, 10 fotografií
Přílohy vázané v práci
-
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
V úvodu student představil cíle a metodiku práce a zdroje podkladových dat. Prezentoval jednotlivé úseky popsaného jeskynního systému Lopač a prezentoval jeho mapy. Popsal postup objevování a mapování v Jiříkově dómu včetně metod určování dalšího pokračování jeskyně (okomentoval projevy označované jako pantherova kůže a proudové facety), využil snímky z vlastní fotodokumentace. Závěrem prezentoval animaci 3D mapu jeskynního systému.
V reakci na posudky vedoucího a oponentky bylo diskutováno:
počet členů speleologické skupiny Tartaros a dalších skupin, kteří se na objevu podíleli (střídavě asi 20 osob);
provedení stopovacích zkoušek v systému Lopače v letech 1960, 1985 a 2001;
části jeskyně Lopač, které jsou perspektivní k hledání nových prostor;
další odčerpávání a průzkum: v roce 2018 nebo dalším období se zatím nechystá, čeká se na výsledky, které odhalí plánovaný odstřel horninových bloků v jeskynním systému.
V následné diskuzi zazněly tyto připomínky a dotazy:
dr. Lehnert: Velmi oceňuji Vaše nadšení a provedený průzkum a velmi mě mrzí velmi podceněné formální zpracování textu práce, které kvalitu prezentace výsledků zbytečně snižuje.
dr. Létal: Jakým způsobem probíhá ohlašování speleologických aktivit?