Diplomová práce se podrobně věnuje hmotněprávnímu institutu nepominutelného dědice. Zaměřuje se na jeho ochranu a právní postavení jak v historických souvislostech, tak především dnes za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. V úvodu práce je provedena analýza institutu nepominutelného dědice se zaměřením na zásadu testovací volnosti, jako jednu ze stěžejních zásad dědického práva. Práce je zaměřena také na vymezení samotného pojmu "nepominutelný dědic" a na úvod práce je zahrnuto pojednání o základních souvisejících institutech. Následuje kapitola pojednávající o historickém vývoji institutu nepominutelného dědice. Nastíněny jsou samotné počátky ochrany nepominutelných dědiců v římském právu. Práce se stručně věnuje také vývoji ochrany na našem území od středověku do přijetí obecného zákoníku občanského, který je v samostatné podkapitole také předmětem zkoumání. Následně je zaznamenána úprava institutu nepominutelného dědice v návrhu občanského zákoníku z roku 1937 a občanském zákoníku z roku 1950.
Hlavním cílem práce je zhodnotit dnešní postavení oprávněných osob označovaných jako nepominutelní dědicové a provést srovnání s dřívější právní úpravou, tedy se zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. V rámci třetí kapitoly je proveden rozbor vybrané dosavadní stěžejní judikatury. V této části práce jsou učiněny závěry o tom, zda tato judikatura bude mít své místo i za účinnosti nové právní úpravy.
Anotace v angličtině
The thesis analysis the law institute of the forced heir in the substantive position. The thesis focuses on its protection and legal status in the historical context and especially focuses on today's time when is the Civil Code No. 89/2012 in effect. The first part of the thesis analysis the institute of the forced heir and other institutes related with it and describe the main principle of the freedom of the testamentary, which is considered as the key principle of the inheritance law. The thesis also gives the view to very beginnings of the institute in the Roman law. The thesis also shows the development of the protection of this institute in our country from the Middle Ages to the adoption of the General Civil Code. One subchapter of this thesis is dedicated to the General Civil Code. Then there is also mention the legislation of this institute in the Civil Code from the year 1937 and 1950.
The main aim of the thesis is to evaluate the status of the authorized persons from this institute and compare that whit the statues of previous legislation according the Civil Code No. 40/1964 Coll. The third chapter analysis the selected important case law and also the thoughts whether is possible to apply the selected case law during the effectiveness of the new legislation.
Klíčová slova
nepominutelný dědic, povinný díl, vydědění, započtení na povinný díl, právo některých osob na zaopatření, občanský zákoník
Klíčová slova v angličtině
forced heir, forced share, disinheritance, collation of forced share, right of certain persons to provision, civil code
Rozsah průvodní práce
61 s. (119 999 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Diplomová práce se podrobně věnuje hmotněprávnímu institutu nepominutelného dědice. Zaměřuje se na jeho ochranu a právní postavení jak v historických souvislostech, tak především dnes za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. V úvodu práce je provedena analýza institutu nepominutelného dědice se zaměřením na zásadu testovací volnosti, jako jednu ze stěžejních zásad dědického práva. Práce je zaměřena také na vymezení samotného pojmu "nepominutelný dědic" a na úvod práce je zahrnuto pojednání o základních souvisejících institutech. Následuje kapitola pojednávající o historickém vývoji institutu nepominutelného dědice. Nastíněny jsou samotné počátky ochrany nepominutelných dědiců v římském právu. Práce se stručně věnuje také vývoji ochrany na našem území od středověku do přijetí obecného zákoníku občanského, který je v samostatné podkapitole také předmětem zkoumání. Následně je zaznamenána úprava institutu nepominutelného dědice v návrhu občanského zákoníku z roku 1937 a občanském zákoníku z roku 1950.
Hlavním cílem práce je zhodnotit dnešní postavení oprávněných osob označovaných jako nepominutelní dědicové a provést srovnání s dřívější právní úpravou, tedy se zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. V rámci třetí kapitoly je proveden rozbor vybrané dosavadní stěžejní judikatury. V této části práce jsou učiněny závěry o tom, zda tato judikatura bude mít své místo i za účinnosti nové právní úpravy.
Anotace v angličtině
The thesis analysis the law institute of the forced heir in the substantive position. The thesis focuses on its protection and legal status in the historical context and especially focuses on today's time when is the Civil Code No. 89/2012 in effect. The first part of the thesis analysis the institute of the forced heir and other institutes related with it and describe the main principle of the freedom of the testamentary, which is considered as the key principle of the inheritance law. The thesis also gives the view to very beginnings of the institute in the Roman law. The thesis also shows the development of the protection of this institute in our country from the Middle Ages to the adoption of the General Civil Code. One subchapter of this thesis is dedicated to the General Civil Code. Then there is also mention the legislation of this institute in the Civil Code from the year 1937 and 1950.
The main aim of the thesis is to evaluate the status of the authorized persons from this institute and compare that whit the statues of previous legislation according the Civil Code No. 40/1964 Coll. The third chapter analysis the selected important case law and also the thoughts whether is possible to apply the selected case law during the effectiveness of the new legislation.
Klíčová slova
nepominutelný dědic, povinný díl, vydědění, započtení na povinný díl, právo některých osob na zaopatření, občanský zákoník
Klíčová slova v angličtině
forced heir, forced share, disinheritance, collation of forced share, right of certain persons to provision, civil code
Zásady pro vypracování
Cílem této diplomové práce je analyzovat v souladu se směrnicí děkanky o kvalifikačních pracích právní postavení nepominutelného dědice. Tuto analýzu bych především zaměřila na aktuální právní úpravu, přičemž tomuto odpovídá i hlavní výzkumná otázka: jaké je právní postavení nepominutelného dědice po rekodifikaci? Dále bych ráda provedla srovnání staré a nové právní úpravy. Dalším cílem práce je analýza dosavadní stěžejní judikatury a její možná aplikovatelnost na současný právní stav.
V jednotlivých částech této diplomové práce bych se ráda věnovala pojmu nepominutelného dědice, jeho postavení v právu, výpočtu povinného dílu a započtení na povinný díl. Dále bych do práce zahrnula stručný historický vývoj institutu nepominutelného dědice, jeho prameny právní úpravy v českém právním řadu a dosavadní stěžejní judikaturu a její aplikovatelnost na současný právní stav. Ve své práci bych se ráda také věnovala srovnáním úpravy institutu nepominutelného dědice v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník a zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
Zásady pro vypracování
Cílem této diplomové práce je analyzovat v souladu se směrnicí děkanky o kvalifikačních pracích právní postavení nepominutelného dědice. Tuto analýzu bych především zaměřila na aktuální právní úpravu, přičemž tomuto odpovídá i hlavní výzkumná otázka: jaké je právní postavení nepominutelného dědice po rekodifikaci? Dále bych ráda provedla srovnání staré a nové právní úpravy. Dalším cílem práce je analýza dosavadní stěžejní judikatury a její možná aplikovatelnost na současný právní stav.
V jednotlivých částech této diplomové práce bych se ráda věnovala pojmu nepominutelného dědice, jeho postavení v právu, výpočtu povinného dílu a započtení na povinný díl. Dále bych do práce zahrnula stručný historický vývoj institutu nepominutelného dědice, jeho prameny právní úpravy v českém právním řadu a dosavadní stěžejní judikaturu a její aplikovatelnost na současný právní stav. Ve své práci bych se ráda také věnovala srovnáním úpravy institutu nepominutelného dědice v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník a zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
Seznam doporučené literatury
ŠVEŠTKA, J.; DVOŘÁK, J.; a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek IV (§ 1475 až 1720). Wolters Kluwer. 2014. 720 s.
ELIÁŠ, K. a kol. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou. Ostrava: Sagit, 2012. 1119 s.
BÍLEK, P.; ŠEŠINA, M. Dědické právo v předpisech let 1925 - 2001. Zákony s poznámkami, 1. vydání. Praha: C.H. Beck, 2001. 507 s.
FIALA, R. Přehled judikatury ve věcech dědických, 1. vydání, Praha, ASPI a.s., 2006
HURDÍK, J. a kol. Občanské právo hmotné. Obecná část. Absolutní majetková práva. Plzeň: Aleš Čeněk, 2013. 308 s.
BEDNÁŘ, V. Testamentární dědická posloupnost. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2011, 301 s. ISBN 978-80-7380-292-9.
DVOŘÁK, Jan a Karel MALÝ. 200 let Všeobecného občanského zákoníku. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 687 s.
ELIÁŠ, Karel. Základní pojetí návrhu úpravy dědického práva pro nový občanský zákoník. Ad Notam: notářský časopis. 2003, č. 5, s. 97-104.
ELIÁŠ, Karel. Inspirační síla všeobecného zákoníku občanského v návrhu občanského zákoníku pro Českou republiku. In: HRUŠÁKOVÁ, Milana. 200 let ABGB Od kodifikace k rekodifikaci českého občanského práva. Praha: Leges, 2011. str. 16 - 29.
MEDUNOVÁ, R. Dědic, který nemá být opomenut. Ad Notam: notářský časopis. 2009, č. 5, s. 169-172.
MELZER, F.; TÉGL, P. a kolektiv. Občanský zákoník VI. svazek. § 1400 1720 Dědické právo a správa cizího majetku. 1. vydání. Praha: nakladatelství Leges.
ŠUBRTOVÁ, J. Důvody vydědění. Ad Notam: notářský časopis. 1999, č. 5, s. 95-99.
KOUBA, V. Úvaha nad některými instituty dědického řízení a dědického práva. Ad Notam, 2000, číslo 4
KUČERA, R. Dědictví. 1. vydání. Praha. Linde Praha a. s., 2001
Seznam doporučené literatury
ŠVEŠTKA, J.; DVOŘÁK, J.; a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek IV (§ 1475 až 1720). Wolters Kluwer. 2014. 720 s.
ELIÁŠ, K. a kol. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou. Ostrava: Sagit, 2012. 1119 s.
BÍLEK, P.; ŠEŠINA, M. Dědické právo v předpisech let 1925 - 2001. Zákony s poznámkami, 1. vydání. Praha: C.H. Beck, 2001. 507 s.
FIALA, R. Přehled judikatury ve věcech dědických, 1. vydání, Praha, ASPI a.s., 2006
HURDÍK, J. a kol. Občanské právo hmotné. Obecná část. Absolutní majetková práva. Plzeň: Aleš Čeněk, 2013. 308 s.
BEDNÁŘ, V. Testamentární dědická posloupnost. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2011, 301 s. ISBN 978-80-7380-292-9.
DVOŘÁK, Jan a Karel MALÝ. 200 let Všeobecného občanského zákoníku. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 687 s.
ELIÁŠ, Karel. Základní pojetí návrhu úpravy dědického práva pro nový občanský zákoník. Ad Notam: notářský časopis. 2003, č. 5, s. 97-104.
ELIÁŠ, Karel. Inspirační síla všeobecného zákoníku občanského v návrhu občanského zákoníku pro Českou republiku. In: HRUŠÁKOVÁ, Milana. 200 let ABGB Od kodifikace k rekodifikaci českého občanského práva. Praha: Leges, 2011. str. 16 - 29.
MEDUNOVÁ, R. Dědic, který nemá být opomenut. Ad Notam: notářský časopis. 2009, č. 5, s. 169-172.
MELZER, F.; TÉGL, P. a kolektiv. Občanský zákoník VI. svazek. § 1400 1720 Dědické právo a správa cizího majetku. 1. vydání. Praha: nakladatelství Leges.
ŠUBRTOVÁ, J. Důvody vydědění. Ad Notam: notářský časopis. 1999, č. 5, s. 95-99.
KOUBA, V. Úvaha nad některými instituty dědického řízení a dědického práva. Ad Notam, 2000, číslo 4
KUČERA, R. Dědictví. 1. vydání. Praha. Linde Praha a. s., 2001