Informace o kvalifikační práci Hodnocení EMG aktivity svalů kolenního kloubu u pacientů po plastice předního zkříženého vazu u vybraných funkčních zkoušek
Cílem této diplomové práce je posoudit vliv rekonstrukce předního zkříženého vazu (ACL), pětitýdenní rehabilitační intervence a časového odstupu 2 ? 3 let na timing vybraných svalů kolenního kloubu. Timing byl hodnocen při těchto zkouškách: výstup na schod, minidřep a vstávání ze sedu. Do výzkumného souboru byli zahrnuti 4 muži po rekonstrukci ACL, jejichž průměrný věk byl 33,3 let. Kontrolní skupinu zdravých probandů tvořilo 10 mužů průměrného věku 22,5 let. Pro detekci svalové aktivity byla použita metoda povrchové polyelektromyografie. Po rehabilitaci se u tří pacientů zvýšil počet synchronních aktivací sledovaných svalů minimálně v jedné zkoušce. Po 2 ? 3 letech byl u tří pacientů zaregistrován vyšší počet synchronních aktivací než po rehabilitaci minimálně ve dvou zkouškách. V porovnání s hodnocením po rehabilitaci se s odstupem 2 ? 3 let zvýšilo u tří pacientů Lysholmovo bodové skóre v průměru o 23 bodů.
Anotace v angličtině
The purpose of this thesis is to evaluate the effectiveness of anterior cruciate ligament (ACL) reconstruction, a five-week physical therapy treatment and 2 to 3 year interval on timing of knee joint muscle activation. The timing of the knee joint muscle activation was examined during stair ascent, mini squat and sit-to-stand movements. Four male subjects, who have received ACL reconstruction, with an average age of 33,3 were observed and formed a controlled observational setting. Ten healthy male subjects with an average age of 22,5 formed a control group. Polyelectromyography was used as an assessment tool for detecting muscle activation pattern. In three patients the number of synchronous activations of observed muscles increased, in at least one functional task, after physical therapy treatment. After a 2 to 3 year interval, the number of synchronous activations in observed muscles was higher than after completing five weeks of physical therapy treatment in three patients, in two functional tasks. Compared to the evaluation after five-week treatment the Lysholm score showed improved outcome in three patients after a 2 to 3 year interval with an average increase of 23 points.
Klíčová slova
stabilita, kolenní kloub, neuromotorická kontrola, elektromyografie, timing, výstup na schod, vstávání ze sedu, dřep
Cílem této diplomové práce je posoudit vliv rekonstrukce předního zkříženého vazu (ACL), pětitýdenní rehabilitační intervence a časového odstupu 2 ? 3 let na timing vybraných svalů kolenního kloubu. Timing byl hodnocen při těchto zkouškách: výstup na schod, minidřep a vstávání ze sedu. Do výzkumného souboru byli zahrnuti 4 muži po rekonstrukci ACL, jejichž průměrný věk byl 33,3 let. Kontrolní skupinu zdravých probandů tvořilo 10 mužů průměrného věku 22,5 let. Pro detekci svalové aktivity byla použita metoda povrchové polyelektromyografie. Po rehabilitaci se u tří pacientů zvýšil počet synchronních aktivací sledovaných svalů minimálně v jedné zkoušce. Po 2 ? 3 letech byl u tří pacientů zaregistrován vyšší počet synchronních aktivací než po rehabilitaci minimálně ve dvou zkouškách. V porovnání s hodnocením po rehabilitaci se s odstupem 2 ? 3 let zvýšilo u tří pacientů Lysholmovo bodové skóre v průměru o 23 bodů.
Anotace v angličtině
The purpose of this thesis is to evaluate the effectiveness of anterior cruciate ligament (ACL) reconstruction, a five-week physical therapy treatment and 2 to 3 year interval on timing of knee joint muscle activation. The timing of the knee joint muscle activation was examined during stair ascent, mini squat and sit-to-stand movements. Four male subjects, who have received ACL reconstruction, with an average age of 33,3 were observed and formed a controlled observational setting. Ten healthy male subjects with an average age of 22,5 formed a control group. Polyelectromyography was used as an assessment tool for detecting muscle activation pattern. In three patients the number of synchronous activations of observed muscles increased, in at least one functional task, after physical therapy treatment. After a 2 to 3 year interval, the number of synchronous activations in observed muscles was higher than after completing five weeks of physical therapy treatment in three patients, in two functional tasks. Compared to the evaluation after five-week treatment the Lysholm score showed improved outcome in three patients after a 2 to 3 year interval with an average increase of 23 points.
Klíčová slova
stabilita, kolenní kloub, neuromotorická kontrola, elektromyografie, timing, výstup na schod, vstávání ze sedu, dřep
Hlavní cíl diplomové práce:
U pacientů po plastice předního zkříženého vazu porovnat pořadí zapojení svalů ("timing") v oblasti kolenního kloubu při provedení 6 dynamických testů před a po standardní pooperační rehabilitaci. Dále zhodnotit dlouhodobý vliv provedené rekonstrukce vazu na timing svalů v oblasti kolenního kloubu po 2 (3) letech od operace.
Vedlejší cíl diplomové práce:
Zjistit rozdíl v počtu získaných bodů v Lysholmově bodovém skóre na začátku rehabilitace, na konci rehabilitace a po 2 (3) letech od operace u jednotlivých pacientů.
Zjistit rozdíl v obvodech končetin na začátku rehabilitace, na konci rehabilitace a po 2 (3) letech od operace u jednotlivých pacientů.
Zjistit rozdíl v rozsahu pohybu kolenního kloubu na začátku rehabilitace, na konci rehabilitace a po 2 (3) letech od operace u jednotlivých pacientů.
Metodika:
Na souboru 4 pacientů po plastice předního zkříženého vazu budeme polyelektromyograficky dokumentovat aktivitu svalů operované dolní končetiny: m. vastus medialis, m. vastus lateralis, m. semitendinosus, m. biceps femoris, m. gastrocnemius medialis a m. gastrocnemius lateralis.
Měření proběhne ve 3 časových odstupech od operace:
1. Po povolení plné zátěže operované dolní končetiny operatérem, tedy průměrně 4. týden po operaci.
2. Po pětitýdenním specifickém stabilizačním cvičení kolenního kloubu.
3. Po 2 (3) letech od provedené rekonstrukce předního zkříženého vazu v době běžné pohybové zátěže.
Během jednoho měření podstoupí pacienti 6 dynamických testů. Dynamické testy zahrnují výstup na schod, výstup na schod s molitanem, sestup ze schodu, sestup ze schodu na molitan, minidřep a vstávání ze židle.
Polyelektromyografické měření doplníme goniometrickým vyšetřením, měřením obvodů dolních končetin a vyplněním dotazníku (Lysholmovo bodové skóre).
Výsledek operace, pooperační rehabilitace a dlouhodobého vlivu plastiky předního zkříženého vazu na timing svalů vyhodnotíme ve smyslu obnovy stability kolenního kloubu při provádění určitých pohybových stereotypů. Zlepšenou stabilitu budeme hodnotit v přímé souvislosti s počtem synchronních aktivací sledovaných svalů operovaného kolenního kloubu.
Zásady pro vypracování
Hlavní cíl diplomové práce:
U pacientů po plastice předního zkříženého vazu porovnat pořadí zapojení svalů ("timing") v oblasti kolenního kloubu při provedení 6 dynamických testů před a po standardní pooperační rehabilitaci. Dále zhodnotit dlouhodobý vliv provedené rekonstrukce vazu na timing svalů v oblasti kolenního kloubu po 2 (3) letech od operace.
Vedlejší cíl diplomové práce:
Zjistit rozdíl v počtu získaných bodů v Lysholmově bodovém skóre na začátku rehabilitace, na konci rehabilitace a po 2 (3) letech od operace u jednotlivých pacientů.
Zjistit rozdíl v obvodech končetin na začátku rehabilitace, na konci rehabilitace a po 2 (3) letech od operace u jednotlivých pacientů.
Zjistit rozdíl v rozsahu pohybu kolenního kloubu na začátku rehabilitace, na konci rehabilitace a po 2 (3) letech od operace u jednotlivých pacientů.
Metodika:
Na souboru 4 pacientů po plastice předního zkříženého vazu budeme polyelektromyograficky dokumentovat aktivitu svalů operované dolní končetiny: m. vastus medialis, m. vastus lateralis, m. semitendinosus, m. biceps femoris, m. gastrocnemius medialis a m. gastrocnemius lateralis.
Měření proběhne ve 3 časových odstupech od operace:
1. Po povolení plné zátěže operované dolní končetiny operatérem, tedy průměrně 4. týden po operaci.
2. Po pětitýdenním specifickém stabilizačním cvičení kolenního kloubu.
3. Po 2 (3) letech od provedené rekonstrukce předního zkříženého vazu v době běžné pohybové zátěže.
Během jednoho měření podstoupí pacienti 6 dynamických testů. Dynamické testy zahrnují výstup na schod, výstup na schod s molitanem, sestup ze schodu, sestup ze schodu na molitan, minidřep a vstávání ze židle.
Polyelektromyografické měření doplníme goniometrickým vyšetřením, měřením obvodů dolních končetin a vyplněním dotazníku (Lysholmovo bodové skóre).
Výsledek operace, pooperační rehabilitace a dlouhodobého vlivu plastiky předního zkříženého vazu na timing svalů vyhodnotíme ve smyslu obnovy stability kolenního kloubu při provádění určitých pohybových stereotypů. Zlepšenou stabilitu budeme hodnotit v přímé souvislosti s počtem synchronních aktivací sledovaných svalů operovaného kolenního kloubu.
Seznam doporučené literatury
De Luca, C. J. (1997). The use of surface electromyography in biomechanics. Journal of Applied Biomechanics, 13(2), 135-163.
Lephart, S. M., Fu, F. H. (2000). Proprioception and neuromuscular control in joint stability. Champaign: Human Kinetics.
Prodromos, Ch. C., Brown, Ch. H., Fu, F. H., Georgoulis, A., Gobbi, A., Howell, S. M., Johnson, D., Paulos, L. E., Shelbourne, K. D. (2008). The anterior cruciate ligament: Reconstruction and basic science. Philadelphia: W. B. Saunders.
Trew, M., Everett, T. (1996). Human movement: an introductory text (3rd ed.). New York: Churchill Livingstone.
Weitzel, P. P., Richmond, J. C. (2002). Critical evaluation of different scoring systems of the knee. Sports Medicine and Arthroscopy Review, 10, 183-190.
Seznam doporučené literatury
De Luca, C. J. (1997). The use of surface electromyography in biomechanics. Journal of Applied Biomechanics, 13(2), 135-163.
Lephart, S. M., Fu, F. H. (2000). Proprioception and neuromuscular control in joint stability. Champaign: Human Kinetics.
Prodromos, Ch. C., Brown, Ch. H., Fu, F. H., Georgoulis, A., Gobbi, A., Howell, S. M., Johnson, D., Paulos, L. E., Shelbourne, K. D. (2008). The anterior cruciate ligament: Reconstruction and basic science. Philadelphia: W. B. Saunders.
Trew, M., Everett, T. (1996). Human movement: an introductory text (3rd ed.). New York: Churchill Livingstone.
Weitzel, P. P., Richmond, J. C. (2002). Critical evaluation of different scoring systems of the knee. Sports Medicine and Arthroscopy Review, 10, 183-190.