Stres je nedílnou součástí práce sester a mnohdy také příčinou dalších tělesných
a duševních poruch. Pandemie COVID-19 byla pro sestry obrovským zdrojem stresu,
což se odrazilo i na jejich celkovém zdraví. Cílem této přehledové bakalářské práce bylo sumarizovat aktuální dohledané publikované poznatky o výskytu a strategiích zvládání pracovního stresu a souvisejících psychických problémů u sester během pandemie COVID-19. Práce byla rozčleněna do dvou dílčích cílů. První cíl práce se věnuje předložení aktuálních poznatků o rozsahu výskytu stresu a dalších psychických potíží - úzkostí, deprese, posttraumatické stresové poruchy, profesního vyhoření
a poruch spánku, které se objevují v důsledku zátěže spojené s prací během pandemie. Stresové situace, kterým sestry v době pandemie koronaviru čelily, značně ovlivnily jejich duševní zdraví. Tento fakt upozornil na potřebu zvýšení zájmu o problematiku ze stran zdravotnických zařízení a managementu pro zdravotnickou péči. Dále poukázal na naléhavost vytvoření strategií na ochranu duševního zdraví sester a přijetí
rozsáhlých preventivních opatření v kriticky náročných situacích v závislosti na zkušenosti s celosvětovou epidemií koronaviru. Druhý cíl práce se zaměřuje na strategie zvládání těchto problémů u sester během pandemie. Sestry se se stresem vypořádávaly především prostřednictvím aktivních strategií a méně často volily vyhýbavé strategie - popírání, vyhýbání se stresovým situacím a užívání návykových látek. Copingové strategie, mezi které lze zařadit využívání mikropřestávek, psychoedukačních intervenčních programů a relaxačních technik - gongová meditace, brániční dýchání a neuromeditace, efektivně účinkují proti pracovnímu stresu. Předložené poznatky byly vyhledány v databázích EBSCO, PubMed,
ProQuest a Google Scholar.
Anotace v angličtině
Stress is an integral part of nurses' work and often the cause of other physical and mental disorders. The COVID-19 pandemic has been a huge source of stress for nurses, which has taken a toll on their overall health. The aim of this undergraduate review thesis was to summarize the current published evidence on the prevalence and coping strategies of occupational stress and related psychological problems in nurses during the COVID-19 pandemic. The thesis was divided into two sub-objectives. The first aim of the thesis is to present current knowledge on the extent of the prevalence of stress and other psychological problems - anxiety, depression,
post-traumatic stress disorder, occupational burnout and sleep disturbances - that occur as a result of work-related stress during the pandemic. The stressful situations the nurses faced during the coronavirus pandemic had a significant impact on their mental health. This highlighted the need for increased attention to of the issue on the part of health care facilities and health care management. He further pointed to the urgency of developing strategies to protect the mental health of nurses and adopting extensive preventive measures in critically challenging situations in light of the experience of the global coronavirus epidemic. The second aim of the paper focuses on strategies for managing these problems in nurses during a pandemic. Nurses coped with stress primarily through proactive strategies and less frequently chose avoidance strategies-denial, avoidance of stressful situations,
and substance use. Coping strategies, which may include the use of micro-breaks,
psychoeducational intervention programmes and relaxation techniques - gong meditation, diaphragmatic breathing and neuromeditation - were effective against work stress. The presented findings were searched in EBSCO, PubMed, ProQuest
and Google Scholar databases.
Stres je nedílnou součástí práce sester a mnohdy také příčinou dalších tělesných
a duševních poruch. Pandemie COVID-19 byla pro sestry obrovským zdrojem stresu,
což se odrazilo i na jejich celkovém zdraví. Cílem této přehledové bakalářské práce bylo sumarizovat aktuální dohledané publikované poznatky o výskytu a strategiích zvládání pracovního stresu a souvisejících psychických problémů u sester během pandemie COVID-19. Práce byla rozčleněna do dvou dílčích cílů. První cíl práce se věnuje předložení aktuálních poznatků o rozsahu výskytu stresu a dalších psychických potíží - úzkostí, deprese, posttraumatické stresové poruchy, profesního vyhoření
a poruch spánku, které se objevují v důsledku zátěže spojené s prací během pandemie. Stresové situace, kterým sestry v době pandemie koronaviru čelily, značně ovlivnily jejich duševní zdraví. Tento fakt upozornil na potřebu zvýšení zájmu o problematiku ze stran zdravotnických zařízení a managementu pro zdravotnickou péči. Dále poukázal na naléhavost vytvoření strategií na ochranu duševního zdraví sester a přijetí
rozsáhlých preventivních opatření v kriticky náročných situacích v závislosti na zkušenosti s celosvětovou epidemií koronaviru. Druhý cíl práce se zaměřuje na strategie zvládání těchto problémů u sester během pandemie. Sestry se se stresem vypořádávaly především prostřednictvím aktivních strategií a méně často volily vyhýbavé strategie - popírání, vyhýbání se stresovým situacím a užívání návykových látek. Copingové strategie, mezi které lze zařadit využívání mikropřestávek, psychoedukačních intervenčních programů a relaxačních technik - gongová meditace, brániční dýchání a neuromeditace, efektivně účinkují proti pracovnímu stresu. Předložené poznatky byly vyhledány v databázích EBSCO, PubMed,
ProQuest a Google Scholar.
Anotace v angličtině
Stress is an integral part of nurses' work and often the cause of other physical and mental disorders. The COVID-19 pandemic has been a huge source of stress for nurses, which has taken a toll on their overall health. The aim of this undergraduate review thesis was to summarize the current published evidence on the prevalence and coping strategies of occupational stress and related psychological problems in nurses during the COVID-19 pandemic. The thesis was divided into two sub-objectives. The first aim of the thesis is to present current knowledge on the extent of the prevalence of stress and other psychological problems - anxiety, depression,
post-traumatic stress disorder, occupational burnout and sleep disturbances - that occur as a result of work-related stress during the pandemic. The stressful situations the nurses faced during the coronavirus pandemic had a significant impact on their mental health. This highlighted the need for increased attention to of the issue on the part of health care facilities and health care management. He further pointed to the urgency of developing strategies to protect the mental health of nurses and adopting extensive preventive measures in critically challenging situations in light of the experience of the global coronavirus epidemic. The second aim of the paper focuses on strategies for managing these problems in nurses during a pandemic. Nurses coped with stress primarily through proactive strategies and less frequently chose avoidance strategies-denial, avoidance of stressful situations,
and substance use. Coping strategies, which may include the use of micro-breaks,
psychoeducational intervention programmes and relaxation techniques - gong meditation, diaphragmatic breathing and neuromeditation - were effective against work stress. The presented findings were searched in EBSCO, PubMed, ProQuest
and Google Scholar databases.
AL SABEI, Sulaiman Dawood, Omar AL‐RAWAJFAH, Raeda ABUALRUB, Leodoro J. LABRAGUE a Ikram Ali BURNEY, 2022. Nurses' job burnout and its association with work environment, empowerment and psychological stress during COVID‐19 pandemic. International Journal of Nursing Practice. 28(5). ISSN 1322-7114. Dostupné z: doi:10.1111/ijn.13077
ALKHAWALDEH, Ja'far M., 2023. Psychoeducational interventional programme during the COVID‐19 pandemic for nurses with severe occupational stress: A randomized controlled trial. International Journal of Nursing Practice. 29(4). ISSN 1322-7114. Dostupné z: doi:10.1111/ijn.13129
GÓMEZ-IBÁ\ ΝEZ, Rebeca, Carolina WATSON, Juan Manuel LEYVA-MORAL, Mariela AGUAYO-GONZÁLEZ a Nina GRANEL, 2020. Final-year nursing students called to work: Experiences of a rushed labour insertion during the COVID-19 pandemic. Nurse Education in Practice. 49. ISSN 14715953. Dostupné z: doi:10.1016/j.nepr.2020.102920
MO, Yuanyuan, Lan DENG, Liyan ZHANG, Qiuyan LANG, Chunyan LIAO, Nannan WANG, Mingqin QIN a Huiqiao HUANG, 2020. Work stress among Chinese nurses to support Wuhan in fighting against COVID‐19 epidemic. Journal of Nursing Management. 28(5), 1002-1009. ISSN 0966-0429. Dostupné z: doi:10.1111/jonm.13014
TSUBONO, Kenjiro a Chikako IKEDA, 2022. Depressive symptoms and stress among nurses in the COVID unit: A 7‐month cohort study. Japan Journal of Nursing Science. 19(3). ISSN 1742-7932. Dostupné z: doi:10.1111/jjns.12477
Seznam doporučené literatury
AL SABEI, Sulaiman Dawood, Omar AL‐RAWAJFAH, Raeda ABUALRUB, Leodoro J. LABRAGUE a Ikram Ali BURNEY, 2022. Nurses' job burnout and its association with work environment, empowerment and psychological stress during COVID‐19 pandemic. International Journal of Nursing Practice. 28(5). ISSN 1322-7114. Dostupné z: doi:10.1111/ijn.13077
ALKHAWALDEH, Ja'far M., 2023. Psychoeducational interventional programme during the COVID‐19 pandemic for nurses with severe occupational stress: A randomized controlled trial. International Journal of Nursing Practice. 29(4). ISSN 1322-7114. Dostupné z: doi:10.1111/ijn.13129
GÓMEZ-IBÁ\ ΝEZ, Rebeca, Carolina WATSON, Juan Manuel LEYVA-MORAL, Mariela AGUAYO-GONZÁLEZ a Nina GRANEL, 2020. Final-year nursing students called to work: Experiences of a rushed labour insertion during the COVID-19 pandemic. Nurse Education in Practice. 49. ISSN 14715953. Dostupné z: doi:10.1016/j.nepr.2020.102920
MO, Yuanyuan, Lan DENG, Liyan ZHANG, Qiuyan LANG, Chunyan LIAO, Nannan WANG, Mingqin QIN a Huiqiao HUANG, 2020. Work stress among Chinese nurses to support Wuhan in fighting against COVID‐19 epidemic. Journal of Nursing Management. 28(5), 1002-1009. ISSN 0966-0429. Dostupné z: doi:10.1111/jonm.13014
TSUBONO, Kenjiro a Chikako IKEDA, 2022. Depressive symptoms and stress among nurses in the COVID unit: A 7‐month cohort study. Japan Journal of Nursing Science. 19(3). ISSN 1742-7932. Dostupné z: doi:10.1111/jjns.12477
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
-
Převzato z knihovny
Ne
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Studentka prezentovala svoji práci a závěry z ní vyplývající. Odpověděla na otázky vedoucího a oponenta práce:
Z jakého důvodu se domníváte, že podle některých studií nebyl kontak s pacienty s COVID-16 rizikovým faktorem pro vznik stresu (s.25)?
Ve kterých studiích byl COVID - 19 zjištěn jako prediktor stresu?
Čím si vysvětlujete rozpor ve studiích, viz otázky výše.
Některé z Vámi uváděných termínů např.mentální odloučení nejsou zcela běžné, jak jste tyto termíny překládala, ev. konzultovala jste je s např. psychologem?
Kterých sester se týkají dohledané poznatky, když v českých klíčových slovech je uvedno sestra a v anglických je to všeobecná sestra?
V průběhu obhajoby studentka prokázala odborné znalosti na velmi dobré úrovni a velmi dobrou orientaci v dané problematice.