Cílem této práce bylo objasnit základní pojmy spojené s demencí a znečištěným ovzduším, provést důkladnou analýzu stávajícího výzkumu o vlivu znečištěného ovzduší na vznik demence a kriticky vyhodnotit studie, které tyto dva klíčové faktory propojují.
Práce se zaměřila na zkoumání, jak znečištěné ovzduší, zejména jemné částice PM2,5, ovlivňuje vznik a progresi demence. Komplexní analýza existujících výzkumných studií odhalila, že dlouhodobá expozice jemným částicím může vést k neurozánětům, oxidačnímu stresu a epigenetickým změnám, což má významný dopad na rozvoj neurodegenerativních onemocnění. V práci byla zdůrazněna klíčová role regulace a kontroly zdrojů znečištění, zejména v oblastech s vysokým rizikem expozice. Také bylo poukázáno na nutnost zvyšování veřejného povědomí o souvislostech mezi kvalitou ovzduší a kognitivním zdravím, což by mělo pomoci lidem lépe rozumět negativním vlivům znečištěného ovzduší na jejich zdraví. Dále byla zdůrazněna potřeba dalšího výzkumu, který by lépe objasnil, jak přesně znečištěné ovzduší přispívá k neurodegenerativním procesům, a identifikoval nejúčinnější ochranné metody pro veřejné zdraví.
Závěrem bylo konstatováno, že znečištěné ovzduší je globální problém vyžadující koordinovanou reakci na úrovni veřejného zdraví a zdravotní politiky, aby se vytvořilo zdravější životní prostředí a tím snížil negativní dopad na zdraví populace.
Anotace v angličtině
The objective of this thesis was to clarify basic concepts related to dementia and air pollution, conduct a thorough analysis of existing research on the impact of polluted air on the onset of dementia, and critically evaluate studies linking these two key factors.
The work focused on examining how air pollution, especially fine particulate matter PM2,5, affects the development and progression of dementia. A comprehensive analysis
of existing research revealed that long-term exposure to fine particles can lead
to neuroinflammation, oxidative stress, and epigenetic changes, which significantly impact the development of neurodegenerative diseases. The thesis emphasized the crucial role
of regulating and controlling pollution sources, particularly in areas with high exposure risks.
It also highlighted the need to enhance public awareness of the relationship between air quality and cognitive health, which should help people better understand the negative effects of air pollution on their health. Furthermore, the necessity for additional research was underscored, which would more precisely elucidate how air pollution contributes to neurodegenerative processes and identify the most effective protective measures for public health.
In conclusion, it was stated that air pollution is a global issue requiring a coordinated response at the level of public health and health policy to create a healthier environment and thereby reduce the negative impact on population health.
Dementia, Alzheimer's disease, vascular dementia, fine particulate matter, PM2,5, PM10, air pollution
Rozsah průvodní práce
52 stran (59 690 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Cílem této práce bylo objasnit základní pojmy spojené s demencí a znečištěným ovzduším, provést důkladnou analýzu stávajícího výzkumu o vlivu znečištěného ovzduší na vznik demence a kriticky vyhodnotit studie, které tyto dva klíčové faktory propojují.
Práce se zaměřila na zkoumání, jak znečištěné ovzduší, zejména jemné částice PM2,5, ovlivňuje vznik a progresi demence. Komplexní analýza existujících výzkumných studií odhalila, že dlouhodobá expozice jemným částicím může vést k neurozánětům, oxidačnímu stresu a epigenetickým změnám, což má významný dopad na rozvoj neurodegenerativních onemocnění. V práci byla zdůrazněna klíčová role regulace a kontroly zdrojů znečištění, zejména v oblastech s vysokým rizikem expozice. Také bylo poukázáno na nutnost zvyšování veřejného povědomí o souvislostech mezi kvalitou ovzduší a kognitivním zdravím, což by mělo pomoci lidem lépe rozumět negativním vlivům znečištěného ovzduší na jejich zdraví. Dále byla zdůrazněna potřeba dalšího výzkumu, který by lépe objasnil, jak přesně znečištěné ovzduší přispívá k neurodegenerativním procesům, a identifikoval nejúčinnější ochranné metody pro veřejné zdraví.
Závěrem bylo konstatováno, že znečištěné ovzduší je globální problém vyžadující koordinovanou reakci na úrovni veřejného zdraví a zdravotní politiky, aby se vytvořilo zdravější životní prostředí a tím snížil negativní dopad na zdraví populace.
Anotace v angličtině
The objective of this thesis was to clarify basic concepts related to dementia and air pollution, conduct a thorough analysis of existing research on the impact of polluted air on the onset of dementia, and critically evaluate studies linking these two key factors.
The work focused on examining how air pollution, especially fine particulate matter PM2,5, affects the development and progression of dementia. A comprehensive analysis
of existing research revealed that long-term exposure to fine particles can lead
to neuroinflammation, oxidative stress, and epigenetic changes, which significantly impact the development of neurodegenerative diseases. The thesis emphasized the crucial role
of regulating and controlling pollution sources, particularly in areas with high exposure risks.
It also highlighted the need to enhance public awareness of the relationship between air quality and cognitive health, which should help people better understand the negative effects of air pollution on their health. Furthermore, the necessity for additional research was underscored, which would more precisely elucidate how air pollution contributes to neurodegenerative processes and identify the most effective protective measures for public health.
In conclusion, it was stated that air pollution is a global issue requiring a coordinated response at the level of public health and health policy to create a healthier environment and thereby reduce the negative impact on population health.
Dementia, Alzheimer's disease, vascular dementia, fine particulate matter, PM2,5, PM10, air pollution
Zásady pro vypracování
1. Volba tématu 2. Studium literatury 3. Konzultace s vedoucím práce a sestavení struktury práce 4. Tvorba bakalářské práce 5. Kompletace úvodu, anotace a závěru práce 6. Editace a kontrola textu 7. Odevzdání práce 8. Obhajoba práce
Zásady pro vypracování
1. Volba tématu 2. Studium literatury 3. Konzultace s vedoucím práce a sestavení struktury práce 4. Tvorba bakalářské práce 5. Kompletace úvodu, anotace a závěru práce 6. Editace a kontrola textu 7. Odevzdání práce 8. Obhajoba práce
Seznam doporučené literatury
Jirák, R., Holmerová, I., & Borzová, C. (2009). Demence a jiné poruchy paměti: komunikace a každodenní péče. Grada.
Sommerlad, A., & Liu, K. Y. (2023). Air pollution and dementia. BMJ (Clinical research ed.), 381, 655. https://doi.org/…655
Štureková, L. (2021). Demence: hodnoticí techniky a nástroje. Grada Publishing
Wood, D., Evangelopoulos, D., Beevers, S., Kitwiroon, N., & Katsouyanni, K. (2022). Exposure to Ambient Air Pollution and the Incidence of Dementia in the Elderly of England: The ELSA Cohort. International journal of environmental research and public health, 19(23). https://doi.org/…889
Zhang, B., Weuve, J., Langa, K. M., D'souza, J., Szpiro, A., Faul, J., Gao, J., Kaufman, J. D., Sheppard, L., Lee, J., Kobayashi, L. C., Hirth, R., & Adar, S. D. (2023). Comparison of Particulate Air Pollution From Different Emission Sources and Incident Dementia in the US. JAMA internal medicine, 183(10), 1080-1089. https://doi.org/…300
Seznam doporučené literatury
Jirák, R., Holmerová, I., & Borzová, C. (2009). Demence a jiné poruchy paměti: komunikace a každodenní péče. Grada.
Sommerlad, A., & Liu, K. Y. (2023). Air pollution and dementia. BMJ (Clinical research ed.), 381, 655. https://doi.org/…655
Štureková, L. (2021). Demence: hodnoticí techniky a nástroje. Grada Publishing
Wood, D., Evangelopoulos, D., Beevers, S., Kitwiroon, N., & Katsouyanni, K. (2022). Exposure to Ambient Air Pollution and the Incidence of Dementia in the Elderly of England: The ELSA Cohort. International journal of environmental research and public health, 19(23). https://doi.org/…889
Zhang, B., Weuve, J., Langa, K. M., D'souza, J., Szpiro, A., Faul, J., Gao, J., Kaufman, J. D., Sheppard, L., Lee, J., Kobayashi, L. C., Hirth, R., & Adar, S. D. (2023). Comparison of Particulate Air Pollution From Different Emission Sources and Incident Dementia in the US. JAMA internal medicine, 183(10), 1080-1089. https://doi.org/…300
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
ilustrace, mapy, grafy, tabulky
Převzato z knihovny
Ne
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Student/ka prezentoval/a svou práci a závěry z ní vyplývající. Reagoval/a na připomínky vedoucího práce a oponenta a zodopověděl následující otázky:
Vedoucí:
Co je dle výsledků analyzovaných studií z hlediska expozice polétavého prachu (PM) a jeho možného vlivu na rozvoj demence nejvíce rizikové?
Jaká jsou doporučení (ať už z analyzovaných studií nebo Vaše) pro zaměření dalšího výzkumu v této oblasti?
Oponent:
Sledovaly některé studie ve vztahu k demenci v částicích polétavého prachu také přítomnost těžký kovů?