Tato bakalářská práce se zabývá kontroverzními metodami získávání informací v investigativní žurnalistice, konkrétně skrytým audio a video nahráváním, vytvářením falešných identit, sledováním osob a vytvářením cílené provokace. Cílem práce je popsat praktické kladné a záporné aspekty těchto metod, dílčím cílem je poté zjistit postoj českých investigativních novinářů vůči těmto vybraným metodám. V rámci praktické části byly proto realizovány polostrukturované rozhovory s investigativními novináři. Práce se věnuje také etické stránce používání těchto metod. Dle novinářů se v české investigativní žurnalistice využívá nejčastěji skryté nahrávání a vytváření falešných identit. Novináři si uvědomují veškerá rizika, která může použití těchto metod přinášet, a proto je nepoužívají bez rozmyslu. O jejich aplikaci musí vždy vědět nadřízený daného reportéra a užití musí být vysvětleno veřejným zájmem.
Anotace v angličtině
This Bachelor thesis deals with controversial methods of obtaining information in investigative journalism, namely covert recording and hidden cameras, creating false identities, tracking people and creating targeted provocation. The aim of the work is to describe the practical positive and negative aspects of these methods, the partial aim is to find out the attitude of Czech investigative journalists towards these selected methods. Within the practical part, semi-structured interviews with investigative journalists were therefore carried out. The work also addresses the ethical side of the use of these methods. According to journalists, the most common use in Czech investigative journalism is the covert recording and creation of false identities. Journalists are aware of all the risks that the use of these methods can entail and therefore do not use them indiscriminately. Their application must always be known to the reporter's manager and the use must be explained in the public interest.
Tato bakalářská práce se zabývá kontroverzními metodami získávání informací v investigativní žurnalistice, konkrétně skrytým audio a video nahráváním, vytvářením falešných identit, sledováním osob a vytvářením cílené provokace. Cílem práce je popsat praktické kladné a záporné aspekty těchto metod, dílčím cílem je poté zjistit postoj českých investigativních novinářů vůči těmto vybraným metodám. V rámci praktické části byly proto realizovány polostrukturované rozhovory s investigativními novináři. Práce se věnuje také etické stránce používání těchto metod. Dle novinářů se v české investigativní žurnalistice využívá nejčastěji skryté nahrávání a vytváření falešných identit. Novináři si uvědomují veškerá rizika, která může použití těchto metod přinášet, a proto je nepoužívají bez rozmyslu. O jejich aplikaci musí vždy vědět nadřízený daného reportéra a užití musí být vysvětleno veřejným zájmem.
Anotace v angličtině
This Bachelor thesis deals with controversial methods of obtaining information in investigative journalism, namely covert recording and hidden cameras, creating false identities, tracking people and creating targeted provocation. The aim of the work is to describe the practical positive and negative aspects of these methods, the partial aim is to find out the attitude of Czech investigative journalists towards these selected methods. Within the practical part, semi-structured interviews with investigative journalists were therefore carried out. The work also addresses the ethical side of the use of these methods. According to journalists, the most common use in Czech investigative journalism is the covert recording and creation of false identities. Journalists are aware of all the risks that the use of these methods can entail and therefore do not use them indiscriminately. Their application must always be known to the reporter's manager and the use must be explained in the public interest.
Tématem mé práce jsou kontroverzní metody získávání informací investigativními novináři. Hlavním cílem této bakalářské práce je vytvořit přehled kontroverzních metod získávání informací investigativními novináři. Jednotlivé metody budou popsány včetně právního rámce, v němž jsou ukotveny. Práce se zaměří i na jejich praktické kladné a záporné stránky, bude zkoumat jejich možnosti i omezení jejich použití a budou nastíněny i právní důsledky spojené s jejich užitím. U každé z metod se autorka zaměří i na etické hledisko, které zhodnotí na základě žurnalistických principů a etických kodexů a u každé z nich přinese konkrétní praktický příklad, který v reálném světě použil vybraný žurnalista nebo novinář. Dílčím výzkumným cílem je odhalit, jak na tyto kontroverzní metody získávání informací, u kterých se vedou spory o jejich vhodnosti, nahlíží konkrétní novinář. Vycházet budu především z platných právních předpisů, literatury, odbornych akademických článků, etických norem a kodexů a rozhovorů s konkrétními investigativními žurnalisty.
Bakalářskou práci budu srovnávat do jednotlivých bloků, vé kterých vždy dojde ke spojení teoretické a metodologické části. Proto v osnově zařadím metodologickou část hned za úvod, aby bylo vše předem popsáno. K dosažení cíle své práce budu postupovat za pomoci metody komplexní rešerše a za použití kvalitativní výzkumné metody - polostrukturovaného rozhovoru. Respondenty k rozhovorům budou vybíráni podle jejich zaměření na investigativní žurnalistiku, jejich zkušeností s danou metodou a ochoty se k tématu vyjadřovat. U každé metody vyhledám novináře, který ji buď použil nebo se k ní vyjádřil. Sestavím pět až šest otázek, a ty následně použiji u všech metod. Každý blok bakalářské práce se bude týkat jedné metody, po teoretické části bude vždy následovat příklad z praxe a rozhovor s žurnalistou, na závěr přijde etické zhodnocení z pohledu autorky na základě etických kodexů a porovnání s názorem novináře, který se k metodě vyjadřoval.
1) Úvod
- představení tématu
- globálně popsány kontroverzní žurnalistické metody získávání informací
2) Metodologická část
- rešerše podkladů
- polostrukturovaný rozhovor
3) Jednotlivé tituly konkrétních metod (u každé metody popsána mediální teorie, kdy se daná metoda používá, jak použití probíhá, právní rámec dané metody, konkrétní příklad z praxe a rozhovor s novinářem, který se k dané metodě vyjádří, vlastní etické zhodnocení a porovnání s názorem daného respondenta)
- skryté kamery
- odposlechy
- cílená provokace
- sledování osob
- falešná identita
4) Závěr
- zhodnocení, jak se k daným meteodám staví novináři, jak se k nim staví autorka práce, jaké jsou z praktického hlediska výhody a nevýhody daných metod a které převažují
5) Přílohy
Zásady pro vypracování
Tématem mé práce jsou kontroverzní metody získávání informací investigativními novináři. Hlavním cílem této bakalářské práce je vytvořit přehled kontroverzních metod získávání informací investigativními novináři. Jednotlivé metody budou popsány včetně právního rámce, v němž jsou ukotveny. Práce se zaměří i na jejich praktické kladné a záporné stránky, bude zkoumat jejich možnosti i omezení jejich použití a budou nastíněny i právní důsledky spojené s jejich užitím. U každé z metod se autorka zaměří i na etické hledisko, které zhodnotí na základě žurnalistických principů a etických kodexů a u každé z nich přinese konkrétní praktický příklad, který v reálném světě použil vybraný žurnalista nebo novinář. Dílčím výzkumným cílem je odhalit, jak na tyto kontroverzní metody získávání informací, u kterých se vedou spory o jejich vhodnosti, nahlíží konkrétní novinář. Vycházet budu především z platných právních předpisů, literatury, odbornych akademických článků, etických norem a kodexů a rozhovorů s konkrétními investigativními žurnalisty.
Bakalářskou práci budu srovnávat do jednotlivých bloků, vé kterých vždy dojde ke spojení teoretické a metodologické části. Proto v osnově zařadím metodologickou část hned za úvod, aby bylo vše předem popsáno. K dosažení cíle své práce budu postupovat za pomoci metody komplexní rešerše a za použití kvalitativní výzkumné metody - polostrukturovaného rozhovoru. Respondenty k rozhovorům budou vybíráni podle jejich zaměření na investigativní žurnalistiku, jejich zkušeností s danou metodou a ochoty se k tématu vyjadřovat. U každé metody vyhledám novináře, který ji buď použil nebo se k ní vyjádřil. Sestavím pět až šest otázek, a ty následně použiji u všech metod. Každý blok bakalářské práce se bude týkat jedné metody, po teoretické části bude vždy následovat příklad z praxe a rozhovor s žurnalistou, na závěr přijde etické zhodnocení z pohledu autorky na základě etických kodexů a porovnání s názorem novináře, který se k metodě vyjadřoval.
1) Úvod
- představení tématu
- globálně popsány kontroverzní žurnalistické metody získávání informací
2) Metodologická část
- rešerše podkladů
- polostrukturovaný rozhovor
3) Jednotlivé tituly konkrétních metod (u každé metody popsána mediální teorie, kdy se daná metoda používá, jak použití probíhá, právní rámec dané metody, konkrétní příklad z praxe a rozhovor s novinářem, který se k dané metodě vyjádří, vlastní etické zhodnocení a porovnání s názorem daného respondenta)
- skryté kamery
- odposlechy
- cílená provokace
- sledování osob
- falešná identita
4) Závěr
- zhodnocení, jak se k daným meteodám staví novináři, jak se k nim staví autorka práce, jaké jsou z praktického hlediska výhody a nevýhody daných metod a které převažují
5) Přílohy
Seznam doporučené literatury
a)
SEDLÁKOVÁ, Renáta. Výzkum médií: Nejužívanější metody a techniky. Praha 7: Grada Publishing, 2014. ISBN 978-80-247-3568-9.
HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. Praha: Portál, 2008. s. [1a]. ISBN 978-80-7367-485-4.
b)
ANDERSON, David a Peter BENJAMINSON. Investigative Reporting. Bloomington & London: Indiana University Press, 1976. ISBN 0-253-20196-9.
BAKIČOVÁ, Hana a Stephan RUSS-MOHL. Žurnalistika: komplexní průvodce praktickou žurnalistikou. Praha. 2.: Grada Publishing, 2005. ISBN 9788024701585.
MORAVEC, Václav. Proměny novinářské etiky. Praha: Academia, 2020. ISBN 978-80-200-3111-2.
c)
CANCELA, Paulie, David GERBER a Annik DUBIED. "To Me, It's Normal Journalism" Professional Perceptions of Investigative Journalism and Evaluations of Personal Commitment. Journalism practice. 2-4 PARK SQUARE, MILTON PARK, ABINGDON OX14 4RN, OXON, ENGLAND: ROUTLEDGE JOURNALS, TAYLOR & FRANCIS, 2021. ISSN 1751-2786. Dostupné z: doi:10.1080/17512786.2021.1876525
DARKO, Samuel Appiah. Investigative journalism in ghana: balancing public interest and individual privacy. COGENT SOCIAL SCIENCES. KARL JOHANS GATE 5, NO-0154 OSLO, NORWAY: TAYLOR & FRANCIS AS, 2020, 6.(1.), 608-631. Dostupné z: doi:10.1080/23311886.2020.1772444
Seznam doporučené literatury
a)
SEDLÁKOVÁ, Renáta. Výzkum médií: Nejužívanější metody a techniky. Praha 7: Grada Publishing, 2014. ISBN 978-80-247-3568-9.
HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. Praha: Portál, 2008. s. [1a]. ISBN 978-80-7367-485-4.
b)
ANDERSON, David a Peter BENJAMINSON. Investigative Reporting. Bloomington & London: Indiana University Press, 1976. ISBN 0-253-20196-9.
BAKIČOVÁ, Hana a Stephan RUSS-MOHL. Žurnalistika: komplexní průvodce praktickou žurnalistikou. Praha. 2.: Grada Publishing, 2005. ISBN 9788024701585.
MORAVEC, Václav. Proměny novinářské etiky. Praha: Academia, 2020. ISBN 978-80-200-3111-2.
c)
CANCELA, Paulie, David GERBER a Annik DUBIED. "To Me, It's Normal Journalism" Professional Perceptions of Investigative Journalism and Evaluations of Personal Commitment. Journalism practice. 2-4 PARK SQUARE, MILTON PARK, ABINGDON OX14 4RN, OXON, ENGLAND: ROUTLEDGE JOURNALS, TAYLOR & FRANCIS, 2021. ISSN 1751-2786. Dostupné z: doi:10.1080/17512786.2021.1876525
DARKO, Samuel Appiah. Investigative journalism in ghana: balancing public interest and individual privacy. COGENT SOCIAL SCIENCES. KARL JOHANS GATE 5, NO-0154 OSLO, NORWAY: TAYLOR & FRANCIS AS, 2020, 6.(1.), 608-631. Dostupné z: doi:10.1080/23311886.2020.1772444
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
-
Převzato z knihovny
Ne
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Diplomantka představila svou práci a uspokojivě reagovala na otázky z posudků a od komise.