Tato diplomová práce se zabývá vlivem protiruských sankcí na vztahy Ruska a Číny. Komparuje mezi sebou období 2014-2022 a 2022 až po současnost. Cílem je zjistit, jak se vzájemné vztahy Ruska a Číny v obou periodách vyvíjely, v kontextu sankcí uvalených na Rusko Západem a válkou na Ukrajině, a zda jsou mezi nimi rozdíly. K tomu využívá teoretický koncept o vlivu sankcí uvalených proti jedné zemi na její vztahy s dalšími zeměmi. Výzkum přinesl několik zjištění. Celkově se rusko-čínské vztahy graduálně rozvíjely. Sankce přispěly k tomu, že se vztahy v některých oblastech, jako je energetická spolupráce, posunuly k rozvinuté spolupráci. V některých oblastech, jako je vojenská spolupráce, sankce vztahy Moskvy a Pekingu ovlivnily tak, že jejich rozvoj stagnoval. Rozdíly ve srovnání obou zkoumaných period nebyly výrazné. Rusko se ve druhém období stalo více závislým na čínském trhu a pomoci, proto se vzájemné vztahy rozvíjely dynamičtěji než v předchozím období. Sankce uvalené Západem tuto dynamiku ovlivnily, jako jeden z mnoha dalších faktorů.
Anotace v angličtině
This thesis examines the impact of EU and US sanctions against Russia on Russia-China relations. It compares the periods 2014-2022 and 2022 to the present. The aim is to find out how Russia-China relations have evolved in both periods, in the context of sanctions impo-sed on Russia by the West and the war in Ukraine, and whether there are differences between them. To do so, it uses the theoretical concept of the impact of sanctions imposed against one country on its relations with other countries. The research yielded several findings. Overall, Russian-Chinese relations have developed gradually. Sanctions have contributed to the fact that relations in some areas, such as energy cooperation, have shifted towards developed cooperation. In some areas, such as military cooperation, sanctions have affected relations between Moscow and Beijing in such a way that their development has stagnated. The differences between the two periods under review were not significant. Russia became more dependent on the Chinese market and assistance in the second period, therefore relations developed more dynamically than in the previous period. The sanctions imposed by the West influenced this dynamism, as one of many other factors.
Klíčová slova
Rusko, Čína, vztahy, spolupráce, sankce
Klíčová slova v angličtině
Russia, China, relations, cooperation, sanctions
Rozsah průvodní práce
82 s. (183 838 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Tato diplomová práce se zabývá vlivem protiruských sankcí na vztahy Ruska a Číny. Komparuje mezi sebou období 2014-2022 a 2022 až po současnost. Cílem je zjistit, jak se vzájemné vztahy Ruska a Číny v obou periodách vyvíjely, v kontextu sankcí uvalených na Rusko Západem a válkou na Ukrajině, a zda jsou mezi nimi rozdíly. K tomu využívá teoretický koncept o vlivu sankcí uvalených proti jedné zemi na její vztahy s dalšími zeměmi. Výzkum přinesl několik zjištění. Celkově se rusko-čínské vztahy graduálně rozvíjely. Sankce přispěly k tomu, že se vztahy v některých oblastech, jako je energetická spolupráce, posunuly k rozvinuté spolupráci. V některých oblastech, jako je vojenská spolupráce, sankce vztahy Moskvy a Pekingu ovlivnily tak, že jejich rozvoj stagnoval. Rozdíly ve srovnání obou zkoumaných period nebyly výrazné. Rusko se ve druhém období stalo více závislým na čínském trhu a pomoci, proto se vzájemné vztahy rozvíjely dynamičtěji než v předchozím období. Sankce uvalené Západem tuto dynamiku ovlivnily, jako jeden z mnoha dalších faktorů.
Anotace v angličtině
This thesis examines the impact of EU and US sanctions against Russia on Russia-China relations. It compares the periods 2014-2022 and 2022 to the present. The aim is to find out how Russia-China relations have evolved in both periods, in the context of sanctions impo-sed on Russia by the West and the war in Ukraine, and whether there are differences between them. To do so, it uses the theoretical concept of the impact of sanctions imposed against one country on its relations with other countries. The research yielded several findings. Overall, Russian-Chinese relations have developed gradually. Sanctions have contributed to the fact that relations in some areas, such as energy cooperation, have shifted towards developed cooperation. In some areas, such as military cooperation, sanctions have affected relations between Moscow and Beijing in such a way that their development has stagnated. The differences between the two periods under review were not significant. Russia became more dependent on the Chinese market and assistance in the second period, therefore relations developed more dynamically than in the previous period. The sanctions imposed by the West influenced this dynamism, as one of many other factors.
Klíčová slova
Rusko, Čína, vztahy, spolupráce, sankce
Klíčová slova v angličtině
Russia, China, relations, cooperation, sanctions
Zásady pro vypracování
Tato diplomová práce analyzuje mechanismy spolupráce mezi Čínou a Ruskem v asijské části Pacifiku. Zabývá se poslední dekádou, a to z několika důvodů. Začalo intenzivnější sbližování Ruska a Číny po nástupu Xi Jinpinga k moci a Čína zahájila budování dominantní pozice v asijsko-pacifické oblasti. Na asijsko-pacifický region se zaměřuji z toho důvodu, že obě velmoci zde mají společnou hranici a region je klíčovým pro vzájemnou spolupráci, ale i možným zdrojem napětí. V současné době se vztahy Ruska a Číny utužují, zejména kvůli zhoršeným vztahům obou zemí s USA a jejich spojenci. Nicméně, přístup Ruské federace k Číně lze klasifikovat jako opatrné sbližování. Zájmy obou velmocí se v určitých oblastech i střetávají, proto má jejich spolupráce limity. Opírám se o klasickou teorii realismu podle Kennetha Waltze a multilateralismu podle prací R. Keohaneho a J. Ruggieho. Analýzu mechanismů vzájemné spolupráce provádím za pomocí metody Process tracing. Data sbírám ze společných summitů, vládních kanálů, článků v tisku, akademických článků a monografií. Pokládám si výzkumnou otázku: Je pravděpodobné, že se z rusko čínské spolupráce v asijsko pacifickém regionu stane užší spojenectví s ohledem na jejich globální soupeření s USA a jejich spojenci?
Zásady pro vypracování
Tato diplomová práce analyzuje mechanismy spolupráce mezi Čínou a Ruskem v asijské části Pacifiku. Zabývá se poslední dekádou, a to z několika důvodů. Začalo intenzivnější sbližování Ruska a Číny po nástupu Xi Jinpinga k moci a Čína zahájila budování dominantní pozice v asijsko-pacifické oblasti. Na asijsko-pacifický region se zaměřuji z toho důvodu, že obě velmoci zde mají společnou hranici a region je klíčovým pro vzájemnou spolupráci, ale i možným zdrojem napětí. V současné době se vztahy Ruska a Číny utužují, zejména kvůli zhoršeným vztahům obou zemí s USA a jejich spojenci. Nicméně, přístup Ruské federace k Číně lze klasifikovat jako opatrné sbližování. Zájmy obou velmocí se v určitých oblastech i střetávají, proto má jejich spolupráce limity. Opírám se o klasickou teorii realismu podle Kennetha Waltze a multilateralismu podle prací R. Keohaneho a J. Ruggieho. Analýzu mechanismů vzájemné spolupráce provádím za pomocí metody Process tracing. Data sbírám ze společných summitů, vládních kanálů, článků v tisku, akademických článků a monografií. Pokládám si výzkumnou otázku: Je pravděpodobné, že se z rusko čínské spolupráce v asijsko pacifickém regionu stane užší spojenectví s ohledem na jejich globální soupeření s USA a jejich spojenci?
Seznam doporučené literatury
Alexeeva, O., Lasserre, F. (2018). The Evolution of Sino-Russian Relations as Seen from Moscow: The Limits of Strategic Rapprochement. China Perspectives, 2018(3), 6977. https://doi.org/10.4000/chinaperspectives.8197
Aris, S. (2008). Russian Chinese Relations through the Lens of the SCO. Russie.Nei.Visions 34. Dostupné z: https://www.ifri.org/sites/default/files/atoms/files/Ifri_RNV_Aris_SCO_Eng.pdf
Bekkevold, J. I., Lo, B. (2018). Sino-Russian Relations in the 21st Century. New York: Springer Publishing.
Bolt, P. J. (2014). Sino-Russian Relations in a Changing World Order. Strategic Studies Quarterly, 8(4), 4769. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/26270816\
Bossuyt, F., Kaczmarski, M. (2021). Russia and China between cooperation and competition at the regional and global level. Introduction. Eurasian Geography and Economics, 62 (5-6), 539-556. https://doi.org/10.1080/15387216.2021.2023363
Denisov, I., Paramonov, O., Arapova, E., Safranchuk, I. (2021). Russia, China, and the concept of Indo-Pacific. Journal of Eurasian Studies, 12(1), 7285. https://doi.org/10.1177/1879366521999899
Gabuev, A. (2021, 31. prosince). Neighbors, Partners, Competitors: Drivers and Limitations of China-Russia Relations. Carnegie Moscow Center. Dostupné z: https://carnegiemoscow.org/commentary/86104
Hellmann, G. (2009). Pragmatism and International Relations. International Studies Review, 11(3), 638 662. https://doi.org/10.1111/j.1468-2486.2009.00889.
Kaura, V. (2019). Deepening Relationship between Russia and China: Implications for India in an Era of Strategic Uncertainty. Indian Journal of Asian Affairs, 49 66. https://www.jstor.org/stable/26902685
Keohane, R. O. (1990). Multilateralism: An Agenda for Research. International Journal: Canada s Journal of Global Policy Analysis, 45(4), 731 764. https://doi.org/10.1177/002070209004500401
Kotkin, S. (2009). The Unbalanced Triangle-What Chinese-Russian Relations Mean for the United States. Foreign Affairs, 88 (130). Dostupné z: https://heinonline.org/HOL/LandingPage
Liik, K. (2021). 2019; s Complicated: Russia; s Tricky Relationship with China. China.
Lukin, A. (2018). China and Russia: The New Rapprochement. Cambridge: Polity Press.
Mai, M. (2015). Russia and China. Allies or Competitors Weinheim: Beltz Verlag.
Ruggie, J. G. (1992). Multilateralism: the anatomy of an institution. International Organization, 46(3), 561 598. Dostupné z: https://doi.org/10.1017/s0020818300027831
Solomentseva, A. (2014). The "Rise of China in the Eyes of Russia: A Source of Threats or New Opportunities Connections, http://www.jstor.org/stable/26326384
STETSUK, V. V. (2018). Current Trends in Economic Cooperation between Russia and China. CUSTOMS POLICY OF RUSSIA IN THE FAR EAST, 3, 52 58. https://doi.org/10.17238/issn1815-0683.2018.3.52
Seznam doporučené literatury
Alexeeva, O., Lasserre, F. (2018). The Evolution of Sino-Russian Relations as Seen from Moscow: The Limits of Strategic Rapprochement. China Perspectives, 2018(3), 6977. https://doi.org/10.4000/chinaperspectives.8197
Aris, S. (2008). Russian Chinese Relations through the Lens of the SCO. Russie.Nei.Visions 34. Dostupné z: https://www.ifri.org/sites/default/files/atoms/files/Ifri_RNV_Aris_SCO_Eng.pdf
Bekkevold, J. I., Lo, B. (2018). Sino-Russian Relations in the 21st Century. New York: Springer Publishing.
Bolt, P. J. (2014). Sino-Russian Relations in a Changing World Order. Strategic Studies Quarterly, 8(4), 4769. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/26270816\
Bossuyt, F., Kaczmarski, M. (2021). Russia and China between cooperation and competition at the regional and global level. Introduction. Eurasian Geography and Economics, 62 (5-6), 539-556. https://doi.org/10.1080/15387216.2021.2023363
Denisov, I., Paramonov, O., Arapova, E., Safranchuk, I. (2021). Russia, China, and the concept of Indo-Pacific. Journal of Eurasian Studies, 12(1), 7285. https://doi.org/10.1177/1879366521999899
Gabuev, A. (2021, 31. prosince). Neighbors, Partners, Competitors: Drivers and Limitations of China-Russia Relations. Carnegie Moscow Center. Dostupné z: https://carnegiemoscow.org/commentary/86104
Hellmann, G. (2009). Pragmatism and International Relations. International Studies Review, 11(3), 638 662. https://doi.org/10.1111/j.1468-2486.2009.00889.
Kaura, V. (2019). Deepening Relationship between Russia and China: Implications for India in an Era of Strategic Uncertainty. Indian Journal of Asian Affairs, 49 66. https://www.jstor.org/stable/26902685
Keohane, R. O. (1990). Multilateralism: An Agenda for Research. International Journal: Canada s Journal of Global Policy Analysis, 45(4), 731 764. https://doi.org/10.1177/002070209004500401
Kotkin, S. (2009). The Unbalanced Triangle-What Chinese-Russian Relations Mean for the United States. Foreign Affairs, 88 (130). Dostupné z: https://heinonline.org/HOL/LandingPage
Liik, K. (2021). 2019; s Complicated: Russia; s Tricky Relationship with China. China.
Lukin, A. (2018). China and Russia: The New Rapprochement. Cambridge: Polity Press.
Mai, M. (2015). Russia and China. Allies or Competitors Weinheim: Beltz Verlag.
Ruggie, J. G. (1992). Multilateralism: the anatomy of an institution. International Organization, 46(3), 561 598. Dostupné z: https://doi.org/10.1017/s0020818300027831
Solomentseva, A. (2014). The "Rise of China in the Eyes of Russia: A Source of Threats or New Opportunities Connections, http://www.jstor.org/stable/26326384
STETSUK, V. V. (2018). Current Trends in Economic Cooperation between Russia and China. CUSTOMS POLICY OF RUSSIA IN THE FAR EAST, 3, 52 58. https://doi.org/10.17238/issn1815-0683.2018.3.52
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
grafy, tabulky
Převzato z knihovny
Ne
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Diplomant představil hlavní teze a závěry své DP. Vedoucí práce ocenila aktivní přístup studenta ke zpracování tématu a samotné zpracování DP jako celku. Oponentka práce artikulovala hlavní výtky a diplomantovi adresovala dotaz, který byl uspokojivě zodpovězen. Obhajoba proběhla úspěšně.
Práce prošla kontrolou v systému Theses a nejedná se o plagiát.