V této diplomové práci se zabývám tématem pracovní pohotovosti a jejím vztahem k jiným institutům pracovní doby. Toto téma jsem si vybrala pro jeho aktuálnost a jeho každodenní využití, jelikož se většina výdělečně činných osob řídí právě ZP a jeho instituty. Účelem této práce je vymezit "pomyslné rozdělovníky" mezi pracovní pohotovostí a dalšími zákonnými ustanoveními vázanými k pracovní době, jelikož vztahy mezi nimi nejsou v dostatečné a uspokojivé míře objasněny. Navazujícím účelem je poskytnou jakýsi přehledný výklad pracovní pohotovosti, obohacený o aktuální judikaturu. Obecně řečeno je mým záměrem přiblížit pracovní pohotovost veřejnosti.
Pro lepší uchopení tématu je práce rozřazena do čtyř kapitol. Úvodní kapitola je věnována vysvětlení základních pojmů. Prvá kapitola tedy slouží pro uvedení do problematiky, tj. je věnována pracovní době jako takové, pracovní pohotovosti a jejich vzájemnému poměru. Následující kapitola obecně nastiňuje problematiku pracovní pohotovosti tak, jak ji zná aktuální česká a unijní právní úprava. Jde například o podmínky, místo výkonu či rozsah pracovní pohotovosti. Po základním vymezení pracovní pohotovosti se zaměřuji na komparaci pracovní pohotovosti a dalších vybraných institutů pracovního práva. V poslední kapitole se zabývám některými nedostatky právní úpravy v této oblasti a případně navrhuji jejich možná řešení. Práce také obsahuje výběr z aktuálních rozhodnutí SD EU a jejich rozbor. Jedná se o stěžejní rozhodnutí, která ovlivnila výklad pojmu pracovní pohotovosti.
Pracovní pohotovost je v dnešní době hojně využívána, ovšem ne vždy s přihlédnutím k zákonem stanoveným předpokladům. Mezi tyto předpoklady se řadí dohoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, výkon neodkladné práce, mimo pracovní dobu, mimo pracoviště zaměstnavatele a jedná se o ten druh práce, který byl vymezen v pracovní smlouvě. Pracovní pohotovost je nyní řazena vnitrostátní i unijní úpravou do kategorie doby odpočinku. Důvodem této kategorizace je, že v právním řádu neexistuje jiný institut, pod nějž by bylo možné pracovní pohotovost podřadit. A to zejména vzhledem k tomu, že zákon i unijní úprava zahrnuje pouze kategorii pracovní doby a doby odpočinku. Zmíněné zařazení nepovažuji za dostatečné a věřím, že v tomto ohledu čeká pracovní pohotovost, resp. její právní úpravu, vývoj, který zajistí zohlednění všech aspektů pracovní pohotovosti.
Anotace v angličtině
In this thesis, I deal with the topic of on-call time and its relation to other institutes of working time. I chose this theme for its topicality and its everyday use, as the majority of earners follow the ZP and its institutes. The purpose of this work is to define "notional splitters" between on-call time and other statutory provisions linked to working time, as the relationship between them is not sufficiently and satisfactorily clarified. The subsequent purpose is to provide a kind of lucid interpretation of on-call time, enriched by up-to-date case law. Generally speaking, my intention is to bring on-call time closer to the public.
For a better grasp of the subject, the work is divided into four chapters. The introductory chapter is devoted to explaining basic concepts. The first chapter therefore serves for introduction into the issue, i.e. it is devoted to working time as such, on-call time and their relationship with each other. The following chapter broadly outlines the issue of on-call time as it is known in current Czech and EU legislation. This is the case, for example, with conditions, place of performance or extent of on-call time. After the basic definition of on-call time, I focus on comparing on-call time and other selected labour law institutes. In the last chapter, I address some of the legislative shortcomings in this area and, where appropriate, suggest possible solutions to them. The paper also includes a selection of the current decisions of the Court of Justice of the EU and their analysis. These are pivotal decisions that have influenced the interpretation of the concept of on-call time.
On-call time is nowadays widely used, but not always taking into account statutory assumptions. These conditions include an agreement between employee and employer, performing urgent work, outside working hours, outside the employer's workplace, and are the kind of work defined in the employment contract. On-call time is now categorised as a rest period by national and EU rules. The reason for this categorisation is that there is no other institute in the legal order under which on-call time can be classified. This is particularly so given that both the law and the EU rules cover only the category of working time and rest periods. I do not consider that classification to be sufficient and I believe that, in this respect, on-call time, or its legislation, is awaiting a development that ensures that all aspects of on-call time are taken into account.
Klíčová slova
pracovní pohotovost, pracovní doba, doba odpočinku, zaměstnanec, zaměstnavatel
Klíčová slova v angličtině
on-call time, working hours, rest period, employee, employer
Rozsah průvodní práce
54 s. (111 466 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
V této diplomové práci se zabývám tématem pracovní pohotovosti a jejím vztahem k jiným institutům pracovní doby. Toto téma jsem si vybrala pro jeho aktuálnost a jeho každodenní využití, jelikož se většina výdělečně činných osob řídí právě ZP a jeho instituty. Účelem této práce je vymezit "pomyslné rozdělovníky" mezi pracovní pohotovostí a dalšími zákonnými ustanoveními vázanými k pracovní době, jelikož vztahy mezi nimi nejsou v dostatečné a uspokojivé míře objasněny. Navazujícím účelem je poskytnou jakýsi přehledný výklad pracovní pohotovosti, obohacený o aktuální judikaturu. Obecně řečeno je mým záměrem přiblížit pracovní pohotovost veřejnosti.
Pro lepší uchopení tématu je práce rozřazena do čtyř kapitol. Úvodní kapitola je věnována vysvětlení základních pojmů. Prvá kapitola tedy slouží pro uvedení do problematiky, tj. je věnována pracovní době jako takové, pracovní pohotovosti a jejich vzájemnému poměru. Následující kapitola obecně nastiňuje problematiku pracovní pohotovosti tak, jak ji zná aktuální česká a unijní právní úprava. Jde například o podmínky, místo výkonu či rozsah pracovní pohotovosti. Po základním vymezení pracovní pohotovosti se zaměřuji na komparaci pracovní pohotovosti a dalších vybraných institutů pracovního práva. V poslední kapitole se zabývám některými nedostatky právní úpravy v této oblasti a případně navrhuji jejich možná řešení. Práce také obsahuje výběr z aktuálních rozhodnutí SD EU a jejich rozbor. Jedná se o stěžejní rozhodnutí, která ovlivnila výklad pojmu pracovní pohotovosti.
Pracovní pohotovost je v dnešní době hojně využívána, ovšem ne vždy s přihlédnutím k zákonem stanoveným předpokladům. Mezi tyto předpoklady se řadí dohoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, výkon neodkladné práce, mimo pracovní dobu, mimo pracoviště zaměstnavatele a jedná se o ten druh práce, který byl vymezen v pracovní smlouvě. Pracovní pohotovost je nyní řazena vnitrostátní i unijní úpravou do kategorie doby odpočinku. Důvodem této kategorizace je, že v právním řádu neexistuje jiný institut, pod nějž by bylo možné pracovní pohotovost podřadit. A to zejména vzhledem k tomu, že zákon i unijní úprava zahrnuje pouze kategorii pracovní doby a doby odpočinku. Zmíněné zařazení nepovažuji za dostatečné a věřím, že v tomto ohledu čeká pracovní pohotovost, resp. její právní úpravu, vývoj, který zajistí zohlednění všech aspektů pracovní pohotovosti.
Anotace v angličtině
In this thesis, I deal with the topic of on-call time and its relation to other institutes of working time. I chose this theme for its topicality and its everyday use, as the majority of earners follow the ZP and its institutes. The purpose of this work is to define "notional splitters" between on-call time and other statutory provisions linked to working time, as the relationship between them is not sufficiently and satisfactorily clarified. The subsequent purpose is to provide a kind of lucid interpretation of on-call time, enriched by up-to-date case law. Generally speaking, my intention is to bring on-call time closer to the public.
For a better grasp of the subject, the work is divided into four chapters. The introductory chapter is devoted to explaining basic concepts. The first chapter therefore serves for introduction into the issue, i.e. it is devoted to working time as such, on-call time and their relationship with each other. The following chapter broadly outlines the issue of on-call time as it is known in current Czech and EU legislation. This is the case, for example, with conditions, place of performance or extent of on-call time. After the basic definition of on-call time, I focus on comparing on-call time and other selected labour law institutes. In the last chapter, I address some of the legislative shortcomings in this area and, where appropriate, suggest possible solutions to them. The paper also includes a selection of the current decisions of the Court of Justice of the EU and their analysis. These are pivotal decisions that have influenced the interpretation of the concept of on-call time.
On-call time is nowadays widely used, but not always taking into account statutory assumptions. These conditions include an agreement between employee and employer, performing urgent work, outside working hours, outside the employer's workplace, and are the kind of work defined in the employment contract. On-call time is now categorised as a rest period by national and EU rules. The reason for this categorisation is that there is no other institute in the legal order under which on-call time can be classified. This is particularly so given that both the law and the EU rules cover only the category of working time and rest periods. I do not consider that classification to be sufficient and I believe that, in this respect, on-call time, or its legislation, is awaiting a development that ensures that all aspects of on-call time are taken into account.
Klíčová slova
pracovní pohotovost, pracovní doba, doba odpočinku, zaměstnanec, zaměstnavatel
Klíčová slova v angličtině
on-call time, working hours, rest period, employee, employer
Zásady pro vypracování
Popis práce:
V diplomové práci se budu zabývat pracovní pohotovostí. Nejdříve v práci vysvětlím základní obecné pojmy důležité pro uvedení do problematiky pracovní doby a pracovní pohotovosti. Následně se budu konkrétně zabývat pracovní pohotovostí, včetně vztahu k jiným pracovněprávním institutům, evropské judikatuře a nedostatkům právní úpravy v této oblasti.
Téma je vysoce aktuální zejména s ohledem na rozsudek SD EU ve věci C-107/19, kde SD EU zkoumal pracovní dobu v. pracovní pohotovost, resp. přestávku v práci u českého hasiče. Hranice mezi těmito třemi instituty nejsou mnohdy zřetelné a jednotlivá diferenciační kritéria jsou dotvářena judikaturou. V práci se proto zaměřím na "pomyslné rozdělovníky" mezi pracovní pohotovostí a dalšími instituty vázanými k pracovní době. Konkrétní oblasti, kterým se budu ve své práci věnovat, jsou uvedeny ve výzkumných otázkách.
Výzkumné otázky:
Jaká je vazba mezi pracovní dobou a pracovní pohotovostí? Jaké jsou podmínky pracovní pohotovosti? Jaký může být rozsah pracovní pohotovosti? Kde může být pracovní pohotovost vykonávána? Jakým způsobem se pracovní pohotovost eviduje a odměňuje?
Jaký je vztah mezi pracovní pohotovostí a prací přesčas, dovolenou a dobou odpočinku? A jaké jsou mezi nimi rozdíly.
Jak se k problematice pracovní pohotovosti staví judikatura Soudního dvora Evropské Unie?
Má současná tuzemská právní úprava nějaké nedostatky, popř. jak by bylo možné je řešit?
Zásady pro vypracování
Popis práce:
V diplomové práci se budu zabývat pracovní pohotovostí. Nejdříve v práci vysvětlím základní obecné pojmy důležité pro uvedení do problematiky pracovní doby a pracovní pohotovosti. Následně se budu konkrétně zabývat pracovní pohotovostí, včetně vztahu k jiným pracovněprávním institutům, evropské judikatuře a nedostatkům právní úpravy v této oblasti.
Téma je vysoce aktuální zejména s ohledem na rozsudek SD EU ve věci C-107/19, kde SD EU zkoumal pracovní dobu v. pracovní pohotovost, resp. přestávku v práci u českého hasiče. Hranice mezi těmito třemi instituty nejsou mnohdy zřetelné a jednotlivá diferenciační kritéria jsou dotvářena judikaturou. V práci se proto zaměřím na "pomyslné rozdělovníky" mezi pracovní pohotovostí a dalšími instituty vázanými k pracovní době. Konkrétní oblasti, kterým se budu ve své práci věnovat, jsou uvedeny ve výzkumných otázkách.
Výzkumné otázky:
Jaká je vazba mezi pracovní dobou a pracovní pohotovostí? Jaké jsou podmínky pracovní pohotovosti? Jaký může být rozsah pracovní pohotovosti? Kde může být pracovní pohotovost vykonávána? Jakým způsobem se pracovní pohotovost eviduje a odměňuje?
Jaký je vztah mezi pracovní pohotovostí a prací přesčas, dovolenou a dobou odpočinku? A jaké jsou mezi nimi rozdíly.
Jak se k problematice pracovní pohotovosti staví judikatura Soudního dvora Evropské Unie?
Má současná tuzemská právní úprava nějaké nedostatky, popř. jak by bylo možné je řešit?
KOTTNAUER, Antonín a kol. Zákoník práce: komentář s judikaturou: podle stavu k 7. květnu 2021. Komentář. 2. aktualizované a přepracované vydání. Praha: Leges, 2021
BĚLINA, Miroslav a kol. Zákoník práce. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019
Monografie:
BĚLINA, Miroslav a kol. Pracovní právo. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017
KOCOUREK, Jiří, DOBŘICHOVSKÝ, Tomáš. Pracovní právo pro praxi. Praha: C.H. Beck, 2016
ŠUBRT, Bořivoj. Pracovní doba v souvislostech: s dovolenou, mzdou či platem, překážkami v práci a s dalšími aspekty. 1. vydání. Olomouc: ANAG, 2021
HŮRKA, Petr a kol. Pracovní doba: podle zákoníku práce a dalších souvisejících právních předpisů. 2. přepracované vydání. Olomouc: ANAG, 2012
Recenzované články:
FETTER, Richard. Pracovní pohotovost – problémy v zaměstnavatelské praxi. Bulletin-advokacie.cz. [online], 2018 [cit. 23.10.2021]. Dostupné z: http://www.bulletin-advokacie.cz/pracovni-pohotovost-problemy-v-zamestnavatelske-praxi?browser=mobi
Judikatura:
Rozsudek ze dne 21. února 2018, Ville de Nivelles v. Rudy Matzak, C-518/15
Rozsudek ze dne 1. prosince 2005, Abdelkader Dellas a další v. Premier ministre a Ministre des Affaires sociales, du Travail et de la Solidarité, C-14/04
Usnesení ze dne 11. července 2007, Jan Vorel v. Nemocnice Český Krumlov, C-437/05
Rozsudek ze dne 9. září 2021, XR v. Dopravní podnik hl. m. Praha, C-107/19
KOTTNAUER, Antonín a kol. Zákoník práce: komentář s judikaturou: podle stavu k 7. květnu 2021. Komentář. 2. aktualizované a přepracované vydání. Praha: Leges, 2021
BĚLINA, Miroslav a kol. Zákoník práce. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019
Monografie:
BĚLINA, Miroslav a kol. Pracovní právo. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017
KOCOUREK, Jiří, DOBŘICHOVSKÝ, Tomáš. Pracovní právo pro praxi. Praha: C.H. Beck, 2016
ŠUBRT, Bořivoj. Pracovní doba v souvislostech: s dovolenou, mzdou či platem, překážkami v práci a s dalšími aspekty. 1. vydání. Olomouc: ANAG, 2021
HŮRKA, Petr a kol. Pracovní doba: podle zákoníku práce a dalších souvisejících právních předpisů. 2. přepracované vydání. Olomouc: ANAG, 2012
Recenzované články:
FETTER, Richard. Pracovní pohotovost – problémy v zaměstnavatelské praxi. Bulletin-advokacie.cz. [online], 2018 [cit. 23.10.2021]. Dostupné z: http://www.bulletin-advokacie.cz/pracovni-pohotovost-problemy-v-zamestnavatelske-praxi?browser=mobi
Judikatura:
Rozsudek ze dne 21. února 2018, Ville de Nivelles v. Rudy Matzak, C-518/15
Rozsudek ze dne 1. prosince 2005, Abdelkader Dellas a další v. Premier ministre a Ministre des Affaires sociales, du Travail et de la Solidarité, C-14/04
Usnesení ze dne 11. července 2007, Jan Vorel v. Nemocnice Český Krumlov, C-437/05
Rozsudek ze dne 9. září 2021, XR v. Dopravní podnik hl. m. Praha, C-107/19