Cílem diplomové práce je zjistit, zdali a případně jaký existuje vztah mezi bilingvismem a sociálně-emočními kompetencemi, pomocí srovnání výsledků v metodách, testující právě sociální a emoční kompetence (ISK, Test Emoční inteligence), bilingvních a monolingvních respondentů. Výzkumný záměr vychází z hypotézy, která předpokládá vyšší úroveň sociálně-emočních kompetencí u bilingvních jedinců, kteří se pohybují v interkulturním prostředí. Prezentovaná studie vychází z údajů od 104 respondentů, přičemž 44 tvořilo bilingvní skupinu a 60 skupinu monolingvní. Na základě zjištění z námi realizovaného výzkumu potvrzujeme hypotézu, jež předpokládá vyšší úroveň sociálně-emočních kompetencí u bilingvních jedinců, díky čemuž vyvozujeme, že vztah bilingvismu k sociálně-emočním kompetencím můžeme považovat za pozitivní. Výhodu u bilingvistů pozorujeme v rámci sociálně-emočních kompetencí obecně, zejména pak v oblastech sociální orientace, reflexibility, rozpoznání emocí a asertivity.
Anotace v angličtině
The aim of the thesis is to find out whether and, if so, what kind of relationship is between bilingualism and social-emotional competences, by comparing the results of bilingual and monolingual respondents in methods which test social and emotional competences (ISK, Emotional Intelligence Test). The research intention is based on a hypothesis that assumes a higher level of social-emotional competences in bilingual individuals who live in an intercultural environment. The presented study is based on data from 104 respondents, with 44 forming a bilingual group and 60 a monolingual group. According to the findings of our research, we confirm the hypothesis that assumes a higher level of social-emotional competences in bilingual individuals, thanks to which we conclude that the relationship of bilingualism to social-emotional competences can be considered positive. We observe an advantage for bilinguals in social-emotional competences in general, especially in the areas of social orientation, reflexibility, recognition of emotions and assertiveness.
Klíčová slova
bilingvismus, interkulturní prostředí, sociálně-emoční kompetence, kognitivní funkce, ISK, Test Emoční inteligence
Cílem diplomové práce je zjistit, zdali a případně jaký existuje vztah mezi bilingvismem a sociálně-emočními kompetencemi, pomocí srovnání výsledků v metodách, testující právě sociální a emoční kompetence (ISK, Test Emoční inteligence), bilingvních a monolingvních respondentů. Výzkumný záměr vychází z hypotézy, která předpokládá vyšší úroveň sociálně-emočních kompetencí u bilingvních jedinců, kteří se pohybují v interkulturním prostředí. Prezentovaná studie vychází z údajů od 104 respondentů, přičemž 44 tvořilo bilingvní skupinu a 60 skupinu monolingvní. Na základě zjištění z námi realizovaného výzkumu potvrzujeme hypotézu, jež předpokládá vyšší úroveň sociálně-emočních kompetencí u bilingvních jedinců, díky čemuž vyvozujeme, že vztah bilingvismu k sociálně-emočním kompetencím můžeme považovat za pozitivní. Výhodu u bilingvistů pozorujeme v rámci sociálně-emočních kompetencí obecně, zejména pak v oblastech sociální orientace, reflexibility, rozpoznání emocí a asertivity.
Anotace v angličtině
The aim of the thesis is to find out whether and, if so, what kind of relationship is between bilingualism and social-emotional competences, by comparing the results of bilingual and monolingual respondents in methods which test social and emotional competences (ISK, Emotional Intelligence Test). The research intention is based on a hypothesis that assumes a higher level of social-emotional competences in bilingual individuals who live in an intercultural environment. The presented study is based on data from 104 respondents, with 44 forming a bilingual group and 60 a monolingual group. According to the findings of our research, we confirm the hypothesis that assumes a higher level of social-emotional competences in bilingual individuals, thanks to which we conclude that the relationship of bilingualism to social-emotional competences can be considered positive. We observe an advantage for bilinguals in social-emotional competences in general, especially in the areas of social orientation, reflexibility, recognition of emotions and assertiveness.
Klíčová slova
bilingvismus, interkulturní prostředí, sociálně-emoční kompetence, kognitivní funkce, ISK, Test Emoční inteligence
Cílem teoretické částí diplomové práce je přiblížit problematiku bilingvismu a interkulturního prostředí v souvislosti s kognitivními i emočně-sociálními kompetencemi bilingvních (multilingvních) jedinců. V části výzkumné se poté zaměříme na realizaci výzkumu emočních a sociálních kompetencí bilingvních jedinců a následné porovnání výsledků se skupinou monolingvních účastníků výzkumu.
1. Rešerše literatury
2. Teoretické studium problematiky
3. Vytyčení cílů výzkumu, výběr metod
4. Stanovení výzkumného souboru
5. Realizace výzkumné procedury
6. Zpracování a analýza dat, interpretace výsledků
7. Finalizace práce
Zásady pro vypracování
Cílem teoretické částí diplomové práce je přiblížit problematiku bilingvismu a interkulturního prostředí v souvislosti s kognitivními i emočně-sociálními kompetencemi bilingvních (multilingvních) jedinců. V části výzkumné se poté zaměříme na realizaci výzkumu emočních a sociálních kompetencí bilingvních jedinců a následné porovnání výsledků se skupinou monolingvních účastníků výzkumu.
1. Rešerše literatury
2. Teoretické studium problematiky
3. Vytyčení cílů výzkumu, výběr metod
4. Stanovení výzkumného souboru
5. Realizace výzkumné procedury
6. Zpracování a analýza dat, interpretace výsledků
7. Finalizace práce
Seznam doporučené literatury
Abutalebi, J., & Green, D. (2007). Bilingual language production: The neurocognition of language representation and control. Journal of neurolinguistics, 20(3), s. 242-275.
Alqarni N, Dewaele J-M. (2020). A bilingual emotional advantage? An investigation into the effects of psychological factors in emotion perception in Arabic and in English of Arabic-English bilinguals and Arabic/English monolinguals. International Journal of Bilingualism, 24(2), s. 141-158.
Barac, R., & Bialystok, E. (2019). Kognitivní dopady bilingvismu. In Grosjean, F. Psycholingvistika bilingvismu (s. 200-221). Wiley-Blacwell
García, O. (2011). Bilingual education in 21st century. A global perpective. John Wiley & sons.
Grosjean, F. (2008). Studying Bilinguals. Oxford University Press
Han, W. J. (2010). Bilingualism and Socio-emotional Well-being. Children and Youth Services Review 32(5), s. 720–731.
Ikizer, E., & Ramírez-Esparza, N. (2018). Bilingual's social flexibility. Bilingualism: Language and Cognition, 21(5), s. 957-969.
Morgensternová, M., Šulová, L., & Schöll, L. (2011) Bilingvismus a interkulturní komunikace. Wolters Kluwer.
Peal, E., & Lambert, W. (1962). The relation of bilingualism to intelligence. Psychological Monographs: General and Applied (76), s. 1-23.
Ren, Y., Wyver, S., Rattanasone, N., & Demuth, K. (2016). Social Competence and Language Skills in Mandarin–English Bilingual Preschoolers: The Moderation Effect of Emotion Regulation. Early Education and Development, 27(3), s. 303-317.
Sun, H., et al. (2018): Bilingual language experience and children's social-emotional and behavioral skills: a cross-sectional study of Singapore preschoolers. International Journal of Bilingual Education and Bilingualism. DOI: 10.1080/13670050.2018.1461802
Weimer, A., & Gasquoine, P. (2016) Belief Reasoning and Emotion Understanding in Balanced Bilingual and Language-Dominant Mexican American Young Children, The Journal of Genetic Psychology 177(2), s. 33-43
Seznam doporučené literatury
Abutalebi, J., & Green, D. (2007). Bilingual language production: The neurocognition of language representation and control. Journal of neurolinguistics, 20(3), s. 242-275.
Alqarni N, Dewaele J-M. (2020). A bilingual emotional advantage? An investigation into the effects of psychological factors in emotion perception in Arabic and in English of Arabic-English bilinguals and Arabic/English monolinguals. International Journal of Bilingualism, 24(2), s. 141-158.
Barac, R., & Bialystok, E. (2019). Kognitivní dopady bilingvismu. In Grosjean, F. Psycholingvistika bilingvismu (s. 200-221). Wiley-Blacwell
García, O. (2011). Bilingual education in 21st century. A global perpective. John Wiley & sons.
Grosjean, F. (2008). Studying Bilinguals. Oxford University Press
Han, W. J. (2010). Bilingualism and Socio-emotional Well-being. Children and Youth Services Review 32(5), s. 720–731.
Ikizer, E., & Ramírez-Esparza, N. (2018). Bilingual's social flexibility. Bilingualism: Language and Cognition, 21(5), s. 957-969.
Morgensternová, M., Šulová, L., & Schöll, L. (2011) Bilingvismus a interkulturní komunikace. Wolters Kluwer.
Peal, E., & Lambert, W. (1962). The relation of bilingualism to intelligence. Psychological Monographs: General and Applied (76), s. 1-23.
Ren, Y., Wyver, S., Rattanasone, N., & Demuth, K. (2016). Social Competence and Language Skills in Mandarin–English Bilingual Preschoolers: The Moderation Effect of Emotion Regulation. Early Education and Development, 27(3), s. 303-317.
Sun, H., et al. (2018): Bilingual language experience and children's social-emotional and behavioral skills: a cross-sectional study of Singapore preschoolers. International Journal of Bilingual Education and Bilingualism. DOI: 10.1080/13670050.2018.1461802
Weimer, A., & Gasquoine, P. (2016) Belief Reasoning and Emotion Understanding in Balanced Bilingual and Language-Dominant Mexican American Young Children, The Journal of Genetic Psychology 177(2), s. 33-43