Cílem práce bylo popsat zkušenosti prvorodiček po porodu ohledně jejich body
image a vztahu k jídlu. Teoretická část představuje koncepty body image, vztah k jídlu, narušené stravování a poruchy příjmu potravy. Dále se zabývá sociálními vlivy na tyto koncepty a již existujícími poznatky o body image a vztahu k jídlu u žen po porodu. Empirická část popisuje a analyzuje výpovědi šesti žen ve věku 20 až 30 let, které se účastnily výzkumu. Metodou sběru dat byly polostrukturované interview, rozbor dat probíhal prostřednictvím interpretativní fenomenologické analýzy. Výsledky výzkumu naznačují, že tělesné změny v důsledku těhotenství jsou častou příčinou nespokojenosti s vlastním tělem, a že ženy po porodu mnohdy cítí potřebu získat zpět svou původní postavu. Období po porodu je pro ženy rizikové v oblasti vztahu k jídlu, může dojít k umocnění, relapsu či rozvoji vzorců narušeného stravování.
Anotace v angličtině
This thesis aimed to describe the experiences of first-time mothers concerning their body image and relationship with food in the postpartum period. The theoretical part introduces the concepts of body image, relationship with food, disordered eating, and eating disorders. It then focuses on social factors influencing these concepts and pre-existing knowledge about body image and the relationship with food in postpartum women. The empirical part describes and analyzes the statements of six women aged between 20 and 30 years old, that participated in the research. The method of data collection was a semi-structured interview, and the method of data analysis was interpretative phenomenological analysis. The results suggest that body changes due to pregnancy are a frequent cause of body dissatisfaction, and postpartum women often feel the need to regain their original figure. The postpartum period is risky for women regarding their relationship with food, as symptoms of disordered eating may be developed or exacerbated, or women can experience relapse.
Klíčová slova
ženy po porodu, body image, narušené stravování, poruchy příjmu potravy, mateřství
Klíčová slova v angličtině
postpartum women, body image, disordered eating, eating disorders, motherhood
Rozsah průvodní práce
87 s. (146 789 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Cílem práce bylo popsat zkušenosti prvorodiček po porodu ohledně jejich body
image a vztahu k jídlu. Teoretická část představuje koncepty body image, vztah k jídlu, narušené stravování a poruchy příjmu potravy. Dále se zabývá sociálními vlivy na tyto koncepty a již existujícími poznatky o body image a vztahu k jídlu u žen po porodu. Empirická část popisuje a analyzuje výpovědi šesti žen ve věku 20 až 30 let, které se účastnily výzkumu. Metodou sběru dat byly polostrukturované interview, rozbor dat probíhal prostřednictvím interpretativní fenomenologické analýzy. Výsledky výzkumu naznačují, že tělesné změny v důsledku těhotenství jsou častou příčinou nespokojenosti s vlastním tělem, a že ženy po porodu mnohdy cítí potřebu získat zpět svou původní postavu. Období po porodu je pro ženy rizikové v oblasti vztahu k jídlu, může dojít k umocnění, relapsu či rozvoji vzorců narušeného stravování.
Anotace v angličtině
This thesis aimed to describe the experiences of first-time mothers concerning their body image and relationship with food in the postpartum period. The theoretical part introduces the concepts of body image, relationship with food, disordered eating, and eating disorders. It then focuses on social factors influencing these concepts and pre-existing knowledge about body image and the relationship with food in postpartum women. The empirical part describes and analyzes the statements of six women aged between 20 and 30 years old, that participated in the research. The method of data collection was a semi-structured interview, and the method of data analysis was interpretative phenomenological analysis. The results suggest that body changes due to pregnancy are a frequent cause of body dissatisfaction, and postpartum women often feel the need to regain their original figure. The postpartum period is risky for women regarding their relationship with food, as symptoms of disordered eating may be developed or exacerbated, or women can experience relapse.
Klíčová slova
ženy po porodu, body image, narušené stravování, poruchy příjmu potravy, mateřství
Klíčová slova v angličtině
postpartum women, body image, disordered eating, eating disorders, motherhood
Zásady pro vypracování
Anotace:
Cílem bakalářské práce je hlouběji prozkoumat body image prvorodiček a porozumět jeho vlivu na vztah k jídlu u žen po porodu. Zaměřím se na výskyt symptomů poruch příjmu potravy u žen po porodu. V praktické části budou data získávána pomocí polostrukturovaného rozhovoru a k jejich zpracování bude využita Interpretativní fenomenologická analýza.
Cíle:
zmapovat, jak prvorodičky vnímají své tělo po porodu
zmapovat výskyt symptomů PPP u prvorodiček po porodu
zjistit, jak souvisí body image a vztah k jídlu u prvorodiček
Výzkumné otázky:
Jak prvorodičky vnímají své tělo v období po porodu?
Jaký mají prvorodičky vztah k jídlu v období po porodu?
V jaké míře se u prvorodiček po porodu vyskytují symptomy PPP?
Jak souvisí body image a vztah k jídlu u prvorodiček?
Výzkumný soubor:
ženy 0-12 měsíců po porodu, prvorodičky
Výběr souboru:
kombinace samovýběru a záměrného výběru
Metoda sběru a analýzy dat:
polostrukturovaný rozhovor
IPA (Interpretativní fenomenologická analýza) – ideálně 7 až 10 respondentů
Zásady pro vypracování
Anotace:
Cílem bakalářské práce je hlouběji prozkoumat body image prvorodiček a porozumět jeho vlivu na vztah k jídlu u žen po porodu. Zaměřím se na výskyt symptomů poruch příjmu potravy u žen po porodu. V praktické části budou data získávána pomocí polostrukturovaného rozhovoru a k jejich zpracování bude využita Interpretativní fenomenologická analýza.
Cíle:
zmapovat, jak prvorodičky vnímají své tělo po porodu
zmapovat výskyt symptomů PPP u prvorodiček po porodu
zjistit, jak souvisí body image a vztah k jídlu u prvorodiček
Výzkumné otázky:
Jak prvorodičky vnímají své tělo v období po porodu?
Jaký mají prvorodičky vztah k jídlu v období po porodu?
V jaké míře se u prvorodiček po porodu vyskytují symptomy PPP?
Jak souvisí body image a vztah k jídlu u prvorodiček?
Výzkumný soubor:
ženy 0-12 měsíců po porodu, prvorodičky
Výběr souboru:
kombinace samovýběru a záměrného výběru
Metoda sběru a analýzy dat:
polostrukturovaný rozhovor
IPA (Interpretativní fenomenologická analýza) – ideálně 7 až 10 respondentů
Seznam doporučené literatury
Baskin, R., Galligan, R., Meyer, D. (2021). Disordered eating from pregnancy to the postpartum period: The role of psychosocial and mental health factors. Appetite, 156. doi.org/10.1016/j.appet.2020.104862
Beech, O., Kaufmann, L., Anderson, J. (2020). A Systematic Literature Review Exploring Objectification and Motherhood. Psychology of Women Quarterly, 4(4) 521–538. doi.org/10.1177/0361684320949810
Coyne, S., Liechty, T., Collier, K., Sharp, A., Davis, E., Kroff, S. (2018) The Effect of Media on Body Image in Pregnant and Postpartum Women. Health Communication, 33(7), 793-799. doi.org/10.1080/10410236.2017.1314853
Gillen, M., Markey, Ch., Rosenbaum, D., Dunaev, J. (2021). Breastfeeding, body image, and weight control behavior among postpartum women. Body Image, 38, 201-209. doi.org/10.1016/j.bodyim.2021.04.006
Lee, M., Williams, S., Burke, K. (2020). Striving for the thin ideal post-pregnancy: a cross-sectional study of intuitive eating in postpartum women. Journal of Reproductive and Infant Psychology, 38(2), 127-138. doi.org/10.1080/02646838.2019.1607968
Nansel, T., Lipsky, L., Faith, M., Liu, A., Siega-Riz, A. (2020). The accelerator, the brake, and the terrain: associations of reward-related eating, selfregulation, and the home food environment with diet quality during pregnancy and postpartum in the pregnancy eating attributes study (PEAS) cohort. International Journal of Behavioral Nutrition and Physical Activity, 17(1). doi.org/ 10.1186/s12966-020-01047-x
Pettersson, C., Zandian, M., Clinton, D. (2016). Eating disorder symptoms pre- and postpartum. Arch Womens Ment Health, 19(4), 675-680. doi:10.1007/s00737-016-0619-3
Thompson, K. (2020). An application of psychosocial frameworks for eating disorder risk during the postpartum period: A review and future directions. Arch Womens MentHealth, 23, 625–633. doi.org/10.1007/s00737-020-01049-5
Seznam doporučené literatury
Baskin, R., Galligan, R., Meyer, D. (2021). Disordered eating from pregnancy to the postpartum period: The role of psychosocial and mental health factors. Appetite, 156. doi.org/10.1016/j.appet.2020.104862
Beech, O., Kaufmann, L., Anderson, J. (2020). A Systematic Literature Review Exploring Objectification and Motherhood. Psychology of Women Quarterly, 4(4) 521–538. doi.org/10.1177/0361684320949810
Coyne, S., Liechty, T., Collier, K., Sharp, A., Davis, E., Kroff, S. (2018) The Effect of Media on Body Image in Pregnant and Postpartum Women. Health Communication, 33(7), 793-799. doi.org/10.1080/10410236.2017.1314853
Gillen, M., Markey, Ch., Rosenbaum, D., Dunaev, J. (2021). Breastfeeding, body image, and weight control behavior among postpartum women. Body Image, 38, 201-209. doi.org/10.1016/j.bodyim.2021.04.006
Lee, M., Williams, S., Burke, K. (2020). Striving for the thin ideal post-pregnancy: a cross-sectional study of intuitive eating in postpartum women. Journal of Reproductive and Infant Psychology, 38(2), 127-138. doi.org/10.1080/02646838.2019.1607968
Nansel, T., Lipsky, L., Faith, M., Liu, A., Siega-Riz, A. (2020). The accelerator, the brake, and the terrain: associations of reward-related eating, selfregulation, and the home food environment with diet quality during pregnancy and postpartum in the pregnancy eating attributes study (PEAS) cohort. International Journal of Behavioral Nutrition and Physical Activity, 17(1). doi.org/ 10.1186/s12966-020-01047-x
Pettersson, C., Zandian, M., Clinton, D. (2016). Eating disorder symptoms pre- and postpartum. Arch Womens Ment Health, 19(4), 675-680. doi:10.1007/s00737-016-0619-3
Thompson, K. (2020). An application of psychosocial frameworks for eating disorder risk during the postpartum period: A review and future directions. Arch Womens MentHealth, 23, 625–633. doi.org/10.1007/s00737-020-01049-5