Tato bakalářská práce se zabývá etickými problémy v reportážní a dokumentární fotografii, jakými je objektivita, hranice mezi informační hodnotou a estetickými kvalitami, přístup k fotografovaným lidem a s tím související právo každého člověka na soukromí. Součástí problematiky jsou také kontroverzní přístupy v podobě upevňování stereotypů, pornografie chudoby a estetizování lidského utrpení. Práce vznikla na základě kompilace informací a názorů z uvedené literatury a jejich následné konfrontace se zkušenostmi vybraných fotografů, které vyplynuly z uskutečněných rozhovorů. Tím došlo k nastínění etických hranic v reportážní a dokumentární fotografii ve vztahu k zobrazovaným.
Anotace v angličtině
This bachelor thesis deals with ethical issues in reportage and documentary photography, such as objectivity, the boundaries between information value and aesthetic qualities, access to photographed people and the related right of every person to his privacy. Controversial approaches in the form of reinforcing stereotypes, pornography of poverty and aestheticization of human suffering are also part of the issue. The work is based on a compilation of information and opinions from the literature and their subsequent confrontation with the experiences of selected photographers, resulted from the interviews. This outlined the ethical boundaries in reportage and documentary photography in relation to portrayed people.
Klíčová slova
etika ve fotografii, etické aspekty, dokumentární fotografie, reportážní fotografie, pornografie chudoby, estetizace utrpení, objektivita ve fotografii
Klíčová slova v angličtině
photography ethics, ethical aspects, documenzary photography, reportage photography, poverty porn, aestheticization of suffering, objectivity in photography
Rozsah průvodní práce
62 stran (133 364 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Tato bakalářská práce se zabývá etickými problémy v reportážní a dokumentární fotografii, jakými je objektivita, hranice mezi informační hodnotou a estetickými kvalitami, přístup k fotografovaným lidem a s tím související právo každého člověka na soukromí. Součástí problematiky jsou také kontroverzní přístupy v podobě upevňování stereotypů, pornografie chudoby a estetizování lidského utrpení. Práce vznikla na základě kompilace informací a názorů z uvedené literatury a jejich následné konfrontace se zkušenostmi vybraných fotografů, které vyplynuly z uskutečněných rozhovorů. Tím došlo k nastínění etických hranic v reportážní a dokumentární fotografii ve vztahu k zobrazovaným.
Anotace v angličtině
This bachelor thesis deals with ethical issues in reportage and documentary photography, such as objectivity, the boundaries between information value and aesthetic qualities, access to photographed people and the related right of every person to his privacy. Controversial approaches in the form of reinforcing stereotypes, pornography of poverty and aestheticization of human suffering are also part of the issue. The work is based on a compilation of information and opinions from the literature and their subsequent confrontation with the experiences of selected photographers, resulted from the interviews. This outlined the ethical boundaries in reportage and documentary photography in relation to portrayed people.
Klíčová slova
etika ve fotografii, etické aspekty, dokumentární fotografie, reportážní fotografie, pornografie chudoby, estetizace utrpení, objektivita ve fotografii
Klíčová slova v angličtině
photography ethics, ethical aspects, documenzary photography, reportage photography, poverty porn, aestheticization of suffering, objectivity in photography
Zásady pro vypracování
Téma práce:
Ve své bakalářské práci se budu zabývat etickými otázkami spojenými se zobrazováním člověka ve fotografii. Zaměřím se konkrétně na reportážní a dokumentární fotografii. Hlavním tématem tématem této práce bude to, zdali skrze fotografii dochází ke zneužívání fotografovaných lidí, případně kdy a za jakých podmínek.
Cíl práce:
Hlavním cílem je vyvrátit či potvrdit hypotézu, že prostřednictvím dokumentární a reportážní fotografie dochází ke zneužívání zobrazovaných lidí. Tohoto cíle se budu snažit dosáhnout pomocí zodpovězení následujících podotázek a s nimi souvisejících hypotéz. Je fotografování aktem agrese? Už jen z toho důvodu, že odepírá druhému člověku možnost kontrolovat svůj obraz? Dochází skrze fotografii ke kolonizování cizích životů? Stává se každý dokumentární a reportážní fotograf automaticky také (v přeneseném slova smyslu) voyeurem, který hledá "svůj" motiv a poté ho jednostranně zachycuje? Zcela zásadní pro tuto práci bude také otázka, zda je etické, případně morální pořizovat fotografie jiného člověka ať už za účelem osvěty, kritiky společnosti, uspokojení vlastních estetických cílů nebo pouhé senzacechtivosti. Zkrátka jestli fotografie už z principu vždy zneužívá toho, koho zaznamenává (ať už ho ponižuje na pouhý fotografický objekt nebo naopak povyšuje na umělecké dílo), k dosažení vlastních cílů.
Metodika:
Zvolených cílů budu chtít dosáhnout za užití kompilace a komparace názorů, hypotéz, informací a historických souvislostí, které této problematice již byly věnovány. Na základě knihy Příběh fotografie od Daniely Mrázkové (konkrétně kapitol zabývajících se humanistickou fotografií, sociálně kritickým dokumentem a fotožurnalismem) rozliším reportážní a dokumentární fotografii a popíšu její historický vývoj, měnící se úlohu ve společnosti, hlavní myšlenkové proudy a etické přístupy k fotografování lidí.
Následně budu vycházet z nadčasových hypotéz a názorů kritičky Susan Sontag. Především z jejího připodobnění fotoaparátu ke zbrani a samotného aktu fotografování k voyeurismu (v přeneseném slova smyslu), nebo myšlenky, že fotografovat znamená přivlastňovat si fotografované. Její kritiku fotografie budu kombinovat a porovnávat s pohledem Viléma Flussera, který vyjádřil ve své publikaci Za filozofii fotografie. Bude mě zajímat především to, co podle něj znamená fotografovat a pořizovat záznam nějakého člověka.
Čerpat budu i z dalších publikací uvedených ve studijní literatuře, které se zabývají fotografickou etikou (včetně etických kodexů), fotografováním člověka a jeho případným zneužíváním. Dále použiji metodu hloubkového polostrukturalizovaného rozhovoru s vybranými dokumentárními fotografy nebo kritiky fotografie. Následným srovnáváním jednotlivých částí jejich odpovědí vyvodím pomocí indukce závěry, které v kombinaci s teoretickou částí zodpoví hlavní otázky této práce.
Postup:
I. Úvod
- představení problematiky, zdůvodnění výběru tématu, nastínění následujících kapitol
II. Dokumentární a reportážní fotografie
- shrnutí dějin dokumentární fotografie s důrazem na druhou polovinu 20. století (hlavní osobnosti, způsob zobrazování člověka)
- dva hlavní myšlenkové proudy fotografie (humanismus, sociální kritika)
- vznik a hlavní vize fotožurnalismu
- vývoj reportážní fotografie
- vzájemné prolínání s dokumentární fotografií
III. (Ne)etika fotografie
- etické kodexy pro fotografy
- etická dilemata fotografů
- etické přístupy k řešení etických dilemat ve fotografii (deontologický, teleologický)
IV. Rizika fotografie
- možná rizika a kontrovezní přístupy (voyerismus, pornografie chudoby, senzacechtivost)
V. Závěr
- shrnutí výsledných odpovědí na otázky této práce
Zásady pro vypracování
Téma práce:
Ve své bakalářské práci se budu zabývat etickými otázkami spojenými se zobrazováním člověka ve fotografii. Zaměřím se konkrétně na reportážní a dokumentární fotografii. Hlavním tématem tématem této práce bude to, zdali skrze fotografii dochází ke zneužívání fotografovaných lidí, případně kdy a za jakých podmínek.
Cíl práce:
Hlavním cílem je vyvrátit či potvrdit hypotézu, že prostřednictvím dokumentární a reportážní fotografie dochází ke zneužívání zobrazovaných lidí. Tohoto cíle se budu snažit dosáhnout pomocí zodpovězení následujících podotázek a s nimi souvisejících hypotéz. Je fotografování aktem agrese? Už jen z toho důvodu, že odepírá druhému člověku možnost kontrolovat svůj obraz? Dochází skrze fotografii ke kolonizování cizích životů? Stává se každý dokumentární a reportážní fotograf automaticky také (v přeneseném slova smyslu) voyeurem, který hledá "svůj" motiv a poté ho jednostranně zachycuje? Zcela zásadní pro tuto práci bude také otázka, zda je etické, případně morální pořizovat fotografie jiného člověka ať už za účelem osvěty, kritiky společnosti, uspokojení vlastních estetických cílů nebo pouhé senzacechtivosti. Zkrátka jestli fotografie už z principu vždy zneužívá toho, koho zaznamenává (ať už ho ponižuje na pouhý fotografický objekt nebo naopak povyšuje na umělecké dílo), k dosažení vlastních cílů.
Metodika:
Zvolených cílů budu chtít dosáhnout za užití kompilace a komparace názorů, hypotéz, informací a historických souvislostí, které této problematice již byly věnovány. Na základě knihy Příběh fotografie od Daniely Mrázkové (konkrétně kapitol zabývajících se humanistickou fotografií, sociálně kritickým dokumentem a fotožurnalismem) rozliším reportážní a dokumentární fotografii a popíšu její historický vývoj, měnící se úlohu ve společnosti, hlavní myšlenkové proudy a etické přístupy k fotografování lidí.
Následně budu vycházet z nadčasových hypotéz a názorů kritičky Susan Sontag. Především z jejího připodobnění fotoaparátu ke zbrani a samotného aktu fotografování k voyeurismu (v přeneseném slova smyslu), nebo myšlenky, že fotografovat znamená přivlastňovat si fotografované. Její kritiku fotografie budu kombinovat a porovnávat s pohledem Viléma Flussera, který vyjádřil ve své publikaci Za filozofii fotografie. Bude mě zajímat především to, co podle něj znamená fotografovat a pořizovat záznam nějakého člověka.
Čerpat budu i z dalších publikací uvedených ve studijní literatuře, které se zabývají fotografickou etikou (včetně etických kodexů), fotografováním člověka a jeho případným zneužíváním. Dále použiji metodu hloubkového polostrukturalizovaného rozhovoru s vybranými dokumentárními fotografy nebo kritiky fotografie. Následným srovnáváním jednotlivých částí jejich odpovědí vyvodím pomocí indukce závěry, které v kombinaci s teoretickou částí zodpoví hlavní otázky této práce.
Postup:
I. Úvod
- představení problematiky, zdůvodnění výběru tématu, nastínění následujících kapitol
II. Dokumentární a reportážní fotografie
- shrnutí dějin dokumentární fotografie s důrazem na druhou polovinu 20. století (hlavní osobnosti, způsob zobrazování člověka)
- dva hlavní myšlenkové proudy fotografie (humanismus, sociální kritika)
- vznik a hlavní vize fotožurnalismu
- vývoj reportážní fotografie
- vzájemné prolínání s dokumentární fotografií
III. (Ne)etika fotografie
- etické kodexy pro fotografy
- etická dilemata fotografů
- etické přístupy k řešení etických dilemat ve fotografii (deontologický, teleologický)
IV. Rizika fotografie
- možná rizika a kontrovezní přístupy (voyerismus, pornografie chudoby, senzacechtivost)
V. Závěr
- shrnutí výsledných odpovědí na otázky této práce
Seznam doporučené literatury
HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace.Praha: Portál, 2005.
MIŠOVIČ, Ján. Kvalitativní výzkum se zaměřením na polostrukturovaný rozhovor. Praha: Slon, 2019. Studijní texty (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-285-2.
SONTAG, Susan. O fotografii. Paseka, Barrister & Principal, 2002. 80-7185-471-9
BATCHEN, Geoffrey. Burning with desire: the conception of photography. Cambridge, Mass.: The MIT Press, 1997. ISBN 0262024276.
BATCHEN, Geoffrey. Obraz a diseminace: za novou historii pro fotografii. Přeložil Michal ŠIMŮNEK. Praha: Akademie múzických umění v Praze (Nakladatelství AMU), 2016. Rozhraní. ISBN 978-80-7331-409-5.
FLUSSER, Vilém. Za filosofii fotografie. Praha: nakladatelství Hynek, s.r.o., 1994.
MRÁZKOVÁ, Daniela. Příběh fotografie: vyprávění o historii světové fotografie prostředním životních a tvůrčích osudů významných osobností a mezních vývoj. okamžiků. Praha: Mladá fronta, [1985?]. Máj (Mladá fronta).
BARTHES, Roland. Světlá komora: poznámka k fotografii. Vyd. 2., upr., (Ve Fra 1.). Přeložil Miroslav PETŘÍČEK. Praha: Fra, 2005. ISBN 80-86603-28-8.
TAGG, John. The disciplinary frame: photographic truths and the capture of meaning. Minneapolis: University of Minnesota Press, c2009. ISBN 9780816642885. TAGG, John. The burden of representation: essays on photographies and histories. Amherst: University of Massachusetts Press, 1988. ISBN 0870236261.
BAZIN, André. Ontologie fotografického obrazu. In Co je to fotografie?, ed. by Karel Císař. Praha: Herrmann, 2004. ISBN 80-239-5169-6.
NEWTON, Julianne H. The Burden of visual truth: the role of photojournalism in mediating reality. Mahwah: Lawrence Erlbaum Associates, 2001, s. 58. ISBN 0-8058-3376-5
LESTER, Paul Martin: Photojournalism An Ethical Approach. New Jersey, Hillsdale: Lawrence Erlbaum Associates, Publisher, 1991. 224s. ISBN-10: 0805806725.
ANZENBACHER, Arno. Úvod do etiky. Academia: Praha. 2001. ISBN 80- 200-0917-5. BERGER, John. Způsoby vidění. Praha: Labyrint, 2016. Labyrint fresh eye. ISBN 978-80- 87260-78-4.
Mette SANDBYE. "New Mixtures: Migration, war and cultural differences in contemporary art-documentary photography”. Photographies 2018, 11:2–3: 267-287
Seznam doporučené literatury
HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace.Praha: Portál, 2005.
MIŠOVIČ, Ján. Kvalitativní výzkum se zaměřením na polostrukturovaný rozhovor. Praha: Slon, 2019. Studijní texty (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-285-2.
SONTAG, Susan. O fotografii. Paseka, Barrister & Principal, 2002. 80-7185-471-9
BATCHEN, Geoffrey. Burning with desire: the conception of photography. Cambridge, Mass.: The MIT Press, 1997. ISBN 0262024276.
BATCHEN, Geoffrey. Obraz a diseminace: za novou historii pro fotografii. Přeložil Michal ŠIMŮNEK. Praha: Akademie múzických umění v Praze (Nakladatelství AMU), 2016. Rozhraní. ISBN 978-80-7331-409-5.
FLUSSER, Vilém. Za filosofii fotografie. Praha: nakladatelství Hynek, s.r.o., 1994.
MRÁZKOVÁ, Daniela. Příběh fotografie: vyprávění o historii světové fotografie prostředním životních a tvůrčích osudů významných osobností a mezních vývoj. okamžiků. Praha: Mladá fronta, [1985?]. Máj (Mladá fronta).
BARTHES, Roland. Světlá komora: poznámka k fotografii. Vyd. 2., upr., (Ve Fra 1.). Přeložil Miroslav PETŘÍČEK. Praha: Fra, 2005. ISBN 80-86603-28-8.
TAGG, John. The disciplinary frame: photographic truths and the capture of meaning. Minneapolis: University of Minnesota Press, c2009. ISBN 9780816642885. TAGG, John. The burden of representation: essays on photographies and histories. Amherst: University of Massachusetts Press, 1988. ISBN 0870236261.
BAZIN, André. Ontologie fotografického obrazu. In Co je to fotografie?, ed. by Karel Císař. Praha: Herrmann, 2004. ISBN 80-239-5169-6.
NEWTON, Julianne H. The Burden of visual truth: the role of photojournalism in mediating reality. Mahwah: Lawrence Erlbaum Associates, 2001, s. 58. ISBN 0-8058-3376-5
LESTER, Paul Martin: Photojournalism An Ethical Approach. New Jersey, Hillsdale: Lawrence Erlbaum Associates, Publisher, 1991. 224s. ISBN-10: 0805806725.
ANZENBACHER, Arno. Úvod do etiky. Academia: Praha. 2001. ISBN 80- 200-0917-5. BERGER, John. Způsoby vidění. Praha: Labyrint, 2016. Labyrint fresh eye. ISBN 978-80- 87260-78-4.
Mette SANDBYE. "New Mixtures: Migration, war and cultural differences in contemporary art-documentary photography”. Photographies 2018, 11:2–3: 267-287
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
-
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Diplomantka představila svou práci a uspokojivě reagovala na dotazy z posudků a od komise.