Bakalářská práce se zabývá mediálním obrazem Hilsnerovy aféry v periodikách Národní listy a Právo lidu. Text především detailně analyzuje mediální výstupy týkající se hilsneriády ve vybraných periodikách, jež vycházely na přelomu 19. a 20. století, a porovnává je mezi sebou. Práce také představuje historické pozadí celého procesu a seznamuje čtenáře s tehdejší mediální scénou v českých zemích s důrazem na vybraná periodika Národní listy a Právo lidu.
Anotace v angličtině
This Bachelor thesis deals with the media image of Hilsner's affair in periodicals Národní listy and Právo lidu. The text analyses in detail the media outcomes in the monitored media, which were published at the turn of the 19th and 20th centuries and compares them with each other. Simultaneously, the thesis describes the historical background of the affair and introduces the media scene in the Czech country with an emphasis on the monitored periodicals Národní listy and Právo lidu.
Klíčová slova
Hilsner, hilsneriáda, Židé, antisemitismus, Národní listy, Právo lidu, Hrůzová, Masaryk, mediální obraz
Klíčová slova v angličtině
Hilsner, Hilsner's affair, Jews, antisemitism, Národní listy, Právo lidu, Hrůzová, Masaryk, media image
Rozsah průvodní práce
58 s.
Jazyk
CZ
Anotace
Bakalářská práce se zabývá mediálním obrazem Hilsnerovy aféry v periodikách Národní listy a Právo lidu. Text především detailně analyzuje mediální výstupy týkající se hilsneriády ve vybraných periodikách, jež vycházely na přelomu 19. a 20. století, a porovnává je mezi sebou. Práce také představuje historické pozadí celého procesu a seznamuje čtenáře s tehdejší mediální scénou v českých zemích s důrazem na vybraná periodika Národní listy a Právo lidu.
Anotace v angličtině
This Bachelor thesis deals with the media image of Hilsner's affair in periodicals Národní listy and Právo lidu. The text analyses in detail the media outcomes in the monitored media, which were published at the turn of the 19th and 20th centuries and compares them with each other. Simultaneously, the thesis describes the historical background of the affair and introduces the media scene in the Czech country with an emphasis on the monitored periodicals Národní listy and Právo lidu.
Klíčová slova
Hilsner, hilsneriáda, Židé, antisemitismus, Národní listy, Právo lidu, Hrůzová, Masaryk, mediální obraz
Klíčová slova v angličtině
Hilsner, Hilsner's affair, Jews, antisemitism, Národní listy, Právo lidu, Hrůzová, Masaryk, media image
Zásady pro vypracování
Hlavním výzkumným cílem práce je srovnání přístupů obou médií ve vytváření mediálního obrazu období hilsneriády. Dílčími výzkumnými cíli jsou analýza mediálního obrazu celé aféry jako celku, ale i jednotlivých aktérů jako jsou Leopold Hilsner a T. G. Masaryk. Dílčím cílem je dále srovnání problematiky s dosavadním vědeckým poznáním o mediálním obrazu hilsneriády.
Stanoveného výzkumného cíle chci dosáhnout pomocí historicko-srovnávací metody, díky které nejlépe pochopím odlišnosti v přístupu obou periodik. V obou periodikách se zaměřím na texty zachycující problematiku hilsneriády a soudního procesu s Leopoldem Hilsnerem. Určím, zda se jedná o texty s negativním, pozitivním nebo neutrálním vyzněním a výsledky mezi sebou porovnám. Při analýze vybraných textů budu sledovat především jejich vyznění i obsah samotný. Zajímat mě bude i prostor, který periodika hilsneriádě věnovala.
Kritériem pro výběr relevantních textů je období mezi rokem 1899, kdy došlo k vraždě Anežky Hrůzové a rokem 1928, kdy Leopold Hilsner zemřel. Spíše než na celý časově vymezený úsek se ale zaměřím na konkrétní významné okamžiky ve vývoji hilsneriády a českého antisemitismu. Stěžejní pro práci bude vývoj mediálního obrazu celého procesu i jednotlivých aktérů.
Z daných periodik zjistím, jakým způsobem je nahlíženo na Hilsnerovu aféru, na vyšetřování vraždy Anežky Hrůzové a na postoj T. G. Masaryka. Důležitou částí práce je i zasazení hilsneriády do historického kontextu.
Zásady pro vypracování
Hlavním výzkumným cílem práce je srovnání přístupů obou médií ve vytváření mediálního obrazu období hilsneriády. Dílčími výzkumnými cíli jsou analýza mediálního obrazu celé aféry jako celku, ale i jednotlivých aktérů jako jsou Leopold Hilsner a T. G. Masaryk. Dílčím cílem je dále srovnání problematiky s dosavadním vědeckým poznáním o mediálním obrazu hilsneriády.
Stanoveného výzkumného cíle chci dosáhnout pomocí historicko-srovnávací metody, díky které nejlépe pochopím odlišnosti v přístupu obou periodik. V obou periodikách se zaměřím na texty zachycující problematiku hilsneriády a soudního procesu s Leopoldem Hilsnerem. Určím, zda se jedná o texty s negativním, pozitivním nebo neutrálním vyzněním a výsledky mezi sebou porovnám. Při analýze vybraných textů budu sledovat především jejich vyznění i obsah samotný. Zajímat mě bude i prostor, který periodika hilsneriádě věnovala.
Kritériem pro výběr relevantních textů je období mezi rokem 1899, kdy došlo k vraždě Anežky Hrůzové a rokem 1928, kdy Leopold Hilsner zemřel. Spíše než na celý časově vymezený úsek se ale zaměřím na konkrétní významné okamžiky ve vývoji hilsneriády a českého antisemitismu. Stěžejní pro práci bude vývoj mediálního obrazu celého procesu i jednotlivých aktérů.
Z daných periodik zjistím, jakým způsobem je nahlíženo na Hilsnerovu aféru, na vyšetřování vraždy Anežky Hrůzové a na postoj T. G. Masaryka. Důležitou částí práce je i zasazení hilsneriády do historického kontextu.
Seznam doporučené literatury
Hroch, M., et al. (1985). Úvod do studia dějepisu. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
Sedláková, R. (2014). Výzkum médií: nejužívanější metody a techniky. Praha: Grada. (str. 386)
Končelík, J., Večera, P., & Orság, P. (2010). Dějiny českých médií 20. století. Praha: Portál.
Plašil, F. (2016). Stručné seznámení s Hilsnerovou aférou. Polná: Město Polná.
Toman, L., & Toth, D. (2007). TGM a Hilsneriáda. Polná: Linda.
Kieval, H. J. (2011). Formování českého židovstva: národnostní konflikt a židovská společnost v Čechách 1870-1918. Praha: Paseka.
Masaryk, T. G. (1899). Nutnost revidovat proces polenský. Praha: Čas.
Frankl, M. (2010). Silver! Anti-Jewish riots in Bohemia, 1866. Judaica Bohemiae, 45(1), 5-34.
Seznam doporučené literatury
Hroch, M., et al. (1985). Úvod do studia dějepisu. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
Sedláková, R. (2014). Výzkum médií: nejužívanější metody a techniky. Praha: Grada. (str. 386)
Končelík, J., Večera, P., & Orság, P. (2010). Dějiny českých médií 20. století. Praha: Portál.
Plašil, F. (2016). Stručné seznámení s Hilsnerovou aférou. Polná: Město Polná.
Toman, L., & Toth, D. (2007). TGM a Hilsneriáda. Polná: Linda.
Kieval, H. J. (2011). Formování českého židovstva: národnostní konflikt a židovská společnost v Čechách 1870-1918. Praha: Paseka.
Masaryk, T. G. (1899). Nutnost revidovat proces polenský. Praha: Čas.
Frankl, M. (2010). Silver! Anti-Jewish riots in Bohemia, 1866. Judaica Bohemiae, 45(1), 5-34.
Přílohy volně vložené
žádné
Přílohy vázané v práci
-
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Diplomantka představila svou práci a uspokojivě reagovala na dotazy z posudků a od komise.