Cílem této diplomové práce je popis vlivu pracovní zátěže a stresu, na celkovou životní spokojenost policistů Policie ČR, zjistit průměrnou míru jednotlivých psychologických jevů a rozpoznat rozdílnosti mezi jednotlivými sociodemografickými proměnnými v rámci výzkumného souborů. Teoretická část se zabývá organizaci Policie ČR, její strukturou a úkoly, vymezením pojmů týkající se pracovní zátěže, stresu a životní spokojenosti. Popisuje také rizikové faktory a stresory při výkonu služby u Policie ČR. Pro účely výzkumu je zvolen kvantitativní přístup a primární výzkumný nástroj je tvořen třemi standardizovanými dotazníky (IPSS, DŽS, SUPOS 7). K získání výzkumného souboru byla použita nepravděpodobnostní metoda a to samovýběr a metoda sněhové koule. Výzkumný soubor tvoří celkem 194 policistů a policistek. Výsledky výzkumů ukazují, že policisty nejvíce trápí neúměrná pracovní zátěž plynoucí z nadměrné administrativy, která je součástí policejní práce. Co se týká životní spokojenosti, policisté se neliší od normy běžné populace. Mezi tři oblasti, ve kterých jsou policisté nejméně spokojeni, patří práce a zaměstnání, volný čas a finanční situace.
Anotace v angličtině
The purpose of this research paper is to describe the impact of workload and stress, the overall life satisfaction (LS) of the police officer employed by the Police of the Czech Republic. Determine the average degree of individual psychological phenomena and recognize the differences between individual sociodemographic variables within the research ensembles. The theoretical part deals with the organization of the Police, its structure and tasks. The definition of concepts concerning workload, stress and LS will be established. It also describes risk factors and stressors in the performance of the service with the Police. For the purposes of this research, a quantitative approach has been chosen and the primary research tool is made up of three standardized questionnaires (IPSS, DŽS, SUPOS 7). The unlikely method was used to obtain the research set, namely the Self - selection and the Snowball method. The research group consisted of a total of 194 police officers. Research results have shown that police officers are most troubled by a disproportionate workload resulting from the excessive administration which is part of the police work. As for LS, police do not differ from the standard of the ordinary population. Among the three areas in which police officers are least satisfied are work situation, leisure time, and financial situation.
Klíčová slova
životní spokojenost, pracovní zátěž, stres, policista, Policie ČR
Klíčová slova v angličtině
life satisfaction, workload, stress, police officer, Police of the Czech Republic
Rozsah průvodní práce
137 s. (203 837 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Cílem této diplomové práce je popis vlivu pracovní zátěže a stresu, na celkovou životní spokojenost policistů Policie ČR, zjistit průměrnou míru jednotlivých psychologických jevů a rozpoznat rozdílnosti mezi jednotlivými sociodemografickými proměnnými v rámci výzkumného souborů. Teoretická část se zabývá organizaci Policie ČR, její strukturou a úkoly, vymezením pojmů týkající se pracovní zátěže, stresu a životní spokojenosti. Popisuje také rizikové faktory a stresory při výkonu služby u Policie ČR. Pro účely výzkumu je zvolen kvantitativní přístup a primární výzkumný nástroj je tvořen třemi standardizovanými dotazníky (IPSS, DŽS, SUPOS 7). K získání výzkumného souboru byla použita nepravděpodobnostní metoda a to samovýběr a metoda sněhové koule. Výzkumný soubor tvoří celkem 194 policistů a policistek. Výsledky výzkumů ukazují, že policisty nejvíce trápí neúměrná pracovní zátěž plynoucí z nadměrné administrativy, která je součástí policejní práce. Co se týká životní spokojenosti, policisté se neliší od normy běžné populace. Mezi tři oblasti, ve kterých jsou policisté nejméně spokojeni, patří práce a zaměstnání, volný čas a finanční situace.
Anotace v angličtině
The purpose of this research paper is to describe the impact of workload and stress, the overall life satisfaction (LS) of the police officer employed by the Police of the Czech Republic. Determine the average degree of individual psychological phenomena and recognize the differences between individual sociodemographic variables within the research ensembles. The theoretical part deals with the organization of the Police, its structure and tasks. The definition of concepts concerning workload, stress and LS will be established. It also describes risk factors and stressors in the performance of the service with the Police. For the purposes of this research, a quantitative approach has been chosen and the primary research tool is made up of three standardized questionnaires (IPSS, DŽS, SUPOS 7). The unlikely method was used to obtain the research set, namely the Self - selection and the Snowball method. The research group consisted of a total of 194 police officers. Research results have shown that police officers are most troubled by a disproportionate workload resulting from the excessive administration which is part of the police work. As for LS, police do not differ from the standard of the ordinary population. Among the three areas in which police officers are least satisfied are work situation, leisure time, and financial situation.
Klíčová slova
životní spokojenost, pracovní zátěž, stres, policista, Policie ČR
Klíčová slova v angličtině
life satisfaction, workload, stress, police officer, Police of the Czech Republic
Zásady pro vypracování
Cílem práce je prostřednictvím kvantitativní metody výzkumu zmapovat oblast pracovní zátěže a stresu v souvislosti s životní spokojenosti policistů Policie ČR. Záměrem je popsat, interpretovat a pochopit faktory podílející se na ovlivňování životní spokojenosti policistů. Východiskem práce je úspěšně obhájená Bakalářská diplomová práce na téma Stres a psychohygiena v rámci výkonu služby policistů ČR. Teoretická část práce bude zpracována na základě rešerše relevantních zdrojů a zaměří se na popis organizace a systému Policie ČR, na charakteristiku současných psychologických, sociálních a ekonomických problému Policie ČR a vymezení pojmů spojených s životní spokojenosti, stresu a možností jeho zvládání. Cílem praktické části je rozpoznat oblastí, které se podílejí na ovlivnění životní spokojenosti policistů. Prozkoumat úroveň stresu a psychické zátěže policistů, zmapovat míru životní spokojenosti u příslušníků Policie. Zjistit koreláty jednotlivých sociodemografických a psychologických proměnných v rámci výzkumných souborů. Při realizaci empirické části budou aplikovány tři dotazníky: Inventář pracovního stresu IPSS – modifikace pro policisty, SUPOS 7 a Dotazník životní spokojenosti DŽS. Vybraným souborem respondentů budou policisté Policie ČR, sloužící v různém služebním zařazení, různé délky praxe, věku a pohlaví. Výběr respondentů by měl být proveden rovnoměrně a nejméně ze dvou Krajských ředitelství Policie ČR. Minimální celkový počet respondentů by měl dosahovat hodnoty 100.
Zásady pro vypracování
Cílem práce je prostřednictvím kvantitativní metody výzkumu zmapovat oblast pracovní zátěže a stresu v souvislosti s životní spokojenosti policistů Policie ČR. Záměrem je popsat, interpretovat a pochopit faktory podílející se na ovlivňování životní spokojenosti policistů. Východiskem práce je úspěšně obhájená Bakalářská diplomová práce na téma Stres a psychohygiena v rámci výkonu služby policistů ČR. Teoretická část práce bude zpracována na základě rešerše relevantních zdrojů a zaměří se na popis organizace a systému Policie ČR, na charakteristiku současných psychologických, sociálních a ekonomických problému Policie ČR a vymezení pojmů spojených s životní spokojenosti, stresu a možností jeho zvládání. Cílem praktické části je rozpoznat oblastí, které se podílejí na ovlivnění životní spokojenosti policistů. Prozkoumat úroveň stresu a psychické zátěže policistů, zmapovat míru životní spokojenosti u příslušníků Policie. Zjistit koreláty jednotlivých sociodemografických a psychologických proměnných v rámci výzkumných souborů. Při realizaci empirické části budou aplikovány tři dotazníky: Inventář pracovního stresu IPSS – modifikace pro policisty, SUPOS 7 a Dotazník životní spokojenosti DŽS. Vybraným souborem respondentů budou policisté Policie ČR, sloužící v různém služebním zařazení, různé délky praxe, věku a pohlaví. Výběr respondentů by měl být proveden rovnoměrně a nejméně ze dvou Krajských ředitelství Policie ČR. Minimální celkový počet respondentů by měl dosahovat hodnoty 100.
Seznam doporučené literatury
Andršová, A. (2012). Psychologie a komunikace pro záchranáře. Praha: Grada.
Bedrnová, E. (1999). Duševní hygiena a sebeřízení. Praha: Fortuna.
Bedrnová, E. (2009). Management osobního rozvoje: duševní hygiena, sebeřízení a efektivní životní styl. Praha: Management Press.
Čírtková, L. (2000). Policejní psychologie. Praha: Portál.
Čírtková, L. (2004). Forenzní psychologie. Praha: Cenek Aleš.
Ferjenčík, J. (2010). Úvod do metodologie psychologického výzkumu: jak zkoumat lidskou duši. Praha: Portál.
Hendl, J. (2009). Přehled statistických metod: analýza a metaanalýza dat. Praha: Portál.
Honzák, R. (2018). Jak žít a vyhnout se syndromu vyhoření. Praha: Albatros Media a.s.
Křivohlavý, J. (1994). Jak zvládat stres. Praha: Grada.
Křivohlavý, J. (2001). Psychologie zdraví. Praha: Grada.
Křivohlavý, J. (2006). Psychologie smysluplnosti existence. Praha: Grada.
Paulík, K. (2017). Psychologie lidské odolnosti (2. vyd.). Praha: Grada.
Pilarov, I.(2004). Základy psychologie práce a organizace pro policejní manažery. Praha: Management Press.
Praško, J., & Prašková, H. (2001). Proti stresu krok za krokem. Praha: Grada.
Stock, Ch. (2010). Syndrom vyhoření a jak jej zvládnout. Praha: Grada.
Svoboda, M., Humpolíček, P., & Šnorek, V. (2013). Psychodiagnostika dospělých. Praha: Portál.
Urbánek, T., Denglerová, D., & Širůček, J. (2011). Psychometrika. Praha: Portál.
Vymětal, Š., Voska, V., Toman, O., Jungwirtová, J., & Urban, K. (2010). Možnosti psychologické podpory v Policii ČR. Praha: Ministerstvo vnitra ČR.
Seznam doporučené literatury
Andršová, A. (2012). Psychologie a komunikace pro záchranáře. Praha: Grada.
Bedrnová, E. (1999). Duševní hygiena a sebeřízení. Praha: Fortuna.
Bedrnová, E. (2009). Management osobního rozvoje: duševní hygiena, sebeřízení a efektivní životní styl. Praha: Management Press.
Čírtková, L. (2000). Policejní psychologie. Praha: Portál.
Čírtková, L. (2004). Forenzní psychologie. Praha: Cenek Aleš.
Ferjenčík, J. (2010). Úvod do metodologie psychologického výzkumu: jak zkoumat lidskou duši. Praha: Portál.
Hendl, J. (2009). Přehled statistických metod: analýza a metaanalýza dat. Praha: Portál.
Honzák, R. (2018). Jak žít a vyhnout se syndromu vyhoření. Praha: Albatros Media a.s.
Křivohlavý, J. (1994). Jak zvládat stres. Praha: Grada.
Křivohlavý, J. (2001). Psychologie zdraví. Praha: Grada.
Křivohlavý, J. (2006). Psychologie smysluplnosti existence. Praha: Grada.
Paulík, K. (2017). Psychologie lidské odolnosti (2. vyd.). Praha: Grada.
Pilarov, I.(2004). Základy psychologie práce a organizace pro policejní manažery. Praha: Management Press.
Praško, J., & Prašková, H. (2001). Proti stresu krok za krokem. Praha: Grada.
Stock, Ch. (2010). Syndrom vyhoření a jak jej zvládnout. Praha: Grada.
Svoboda, M., Humpolíček, P., & Šnorek, V. (2013). Psychodiagnostika dospělých. Praha: Portál.
Urbánek, T., Denglerová, D., & Širůček, J. (2011). Psychometrika. Praha: Portál.
Vymětal, Š., Voska, V., Toman, O., Jungwirtová, J., & Urban, K. (2010). Možnosti psychologické podpory v Policii ČR. Praha: Ministerstvo vnitra ČR.