Disertační práce se věnuje procesu rozvoje talentů jako nástroje sociální intervence a jeho kritické reflexi. Talentový program je nahlížen v souladu s pojetím integrální andragogiky (Šimek, 1997) jako nástroj sociální intervence, sociální manipulace, či také jinak sociálního inženýrství, a to v kontextu sociotechnického paradigmatu (v kombinaci s kritickým přístupem, který upozorňuje na riziko pasti sociálního inženýrství). Proto je cílem práce porozumět, co přináší vzdělávací a rozvojové programy v organizaci na příkladu talentového programu v rámci HRD programu. Výzkumná otázka tedy zní: "Co znamená talentový program ve vzdělávání a rozvoji organizace XY na základě interpretací pracovníků?". Cílovou skupinou pro výzkum jsou zaměstnanci konkrétní firmy v talentovém a v HRD programu. Teoretický rámec práce zohledňuje primárně koncepty rozvoje lidských zdrojů a rozvoje talentů a Pierra Bourdieua. Bourdieův konstruktivistický strukturalismus (strukturalistický konstruktivismus) společně se situační analýzou Adele Clarke tvoří metodologický pár pro naplnění cíle této práce. Výzkum byl proveden kvalitativním designem, konkrétně se jednalo o případovou studii se dvěma vnořenými jednotkami analýzy, jakožto dvěma zkoumanými situacemi, které byly analyzovány prostřednictvím principů situační analýzy. Empirická data byla získána technikou polostrukturovaných rozhovorů a analýzou vybraných interních dokumentů, které se vztahovaly k talentovému programu a programu HRD. Případová studie ukázala, jak je talentový program ve vztahu k HRD programu komplexním nástrojem stran toho, co aktérům v poli přináší. Talentový program tak může být exemplárním příkladem sociálního inženýrství, resp. sociotechnického přístupu ve vzdělávání dospělých. Jedná se o nástroj sociální intervence, resp. manipulace ze strany organizace k jejím zaměstnancům, jehož deklarovaný záměr je ekonomizující, protože jde v prvé řadě o udržení vysoce výkonných zaměstnanců s vysokým potenciálem a výkonem, kteří pro firmu představují významný zdroj lidského kapitálu, který je třeba efektivně řídit a rozvíjet, aby si jej organizace udržela v důsledku dnešních silných konkurenčních bojů na trhu práce. Talentový program nicméně přináší něco navíc nad rámec každodenního vzdělávání a učení - je reálně o využití stávajících HRD procesů s jediným, avšak důležitým rozdílem - zaměření na zisk sociálního kapitálu, vtěleného, a institucionalizovaného kulturního kapitálu (potažmo lingvistického kapitálu), a díky tomu symbolického kapitálu, a to prostřednictvím nálepky talent, kterou aktér obdrží. Nálepka talent vzbuzuje představu přirozeného, ačkoliv se tato nálepka spíše stává nástrojem sociální kontroly nad výkonem daného pracovníka, případně může znamenat důraz na individuální odpovědnost k produkci inovací.
Anotace v angličtině
The dissertation addresses the talent development processes as a tool for social intervention and its critical reflection. The talent program is conceived in line with the integral andragogy framework (Šimek, 1997), viewing it as a tool for social intervention, manipulation, or otherwise social engineering within the context of the sociotechnical paradigm (combined with a critical approach that highlights the risks of the pitfalls of social engineering). Therefore, the aim of the dissertation is to understand the implications of educational and developmental programs within an organization, using the talent program within an HRD program as a case study. The research question thus reads: "What does the talent program mean in the education and development of organization XY based on the interpretations of employees?". The target group for the research comprises employees of a specific company enrolled in the talent and HRD programs. The theoretical framework primarily considers concepts of human resource development, talent development, and Pierre Bourdieu's concepts. Bourdieu's constructivist structuralism (structuralist constructivism), along with Adele Clarke's situational analysis, forms the methodological framework to fulfill the dissertation's objectives. The research employed a qualitative design, specifically a case study with two embedded units of analysis, representing two examined situations analyzed through the principles of situational analysis. Empirical data were gathered through semi-structured interviews and analysis of selected internal documents related to the talent and HRD programs. The case study revealed how the talent program, in relation to the HRD program, serves as a comprehensive tool providing benefits to actors in the field. The talent program can thus be seen as an exemplary instance of social engineering or a sociotechnical approach in adult education. It serves as a tool for social intervention or manipulation by the organization towards its employees, with its declared aim being economizing, primarily focused on retaining highly performing employees with potential, who represent a significant source of human capital for the firm. This capital needs efficient management and development to retain it amidst today's intense competition in the labor market. However, the talent program goes beyond everyday education and learning by leveraging existing HRD processes with a single, yet crucial difference - a focus on the acquisition of social capital, embodied and institutionalized cultural capital (and linguistic capital by extension), and thus symbolic capital through the label of "talent" bestowed upon the participant. The label "talent" evokes the notion of innate ability, though it primarily serves as a tool for social control over the performance of the individual worker, or alternatively, it may emphasize individual responsibility towards innovation production.
Klíčová slova
rozvoj talentů, rozvoj lidských zdrojů, kapitál, Bourdieu, situační analýza, andragogika, sociální inženýrství
Klíčová slova v angličtině
talent development, human resources development, capital, Bourdieu, situational analysis, andragogy, social engineering
Rozsah průvodní práce
280 s. (747 119 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Disertační práce se věnuje procesu rozvoje talentů jako nástroje sociální intervence a jeho kritické reflexi. Talentový program je nahlížen v souladu s pojetím integrální andragogiky (Šimek, 1997) jako nástroj sociální intervence, sociální manipulace, či také jinak sociálního inženýrství, a to v kontextu sociotechnického paradigmatu (v kombinaci s kritickým přístupem, který upozorňuje na riziko pasti sociálního inženýrství). Proto je cílem práce porozumět, co přináší vzdělávací a rozvojové programy v organizaci na příkladu talentového programu v rámci HRD programu. Výzkumná otázka tedy zní: "Co znamená talentový program ve vzdělávání a rozvoji organizace XY na základě interpretací pracovníků?". Cílovou skupinou pro výzkum jsou zaměstnanci konkrétní firmy v talentovém a v HRD programu. Teoretický rámec práce zohledňuje primárně koncepty rozvoje lidských zdrojů a rozvoje talentů a Pierra Bourdieua. Bourdieův konstruktivistický strukturalismus (strukturalistický konstruktivismus) společně se situační analýzou Adele Clarke tvoří metodologický pár pro naplnění cíle této práce. Výzkum byl proveden kvalitativním designem, konkrétně se jednalo o případovou studii se dvěma vnořenými jednotkami analýzy, jakožto dvěma zkoumanými situacemi, které byly analyzovány prostřednictvím principů situační analýzy. Empirická data byla získána technikou polostrukturovaných rozhovorů a analýzou vybraných interních dokumentů, které se vztahovaly k talentovému programu a programu HRD. Případová studie ukázala, jak je talentový program ve vztahu k HRD programu komplexním nástrojem stran toho, co aktérům v poli přináší. Talentový program tak může být exemplárním příkladem sociálního inženýrství, resp. sociotechnického přístupu ve vzdělávání dospělých. Jedná se o nástroj sociální intervence, resp. manipulace ze strany organizace k jejím zaměstnancům, jehož deklarovaný záměr je ekonomizující, protože jde v prvé řadě o udržení vysoce výkonných zaměstnanců s vysokým potenciálem a výkonem, kteří pro firmu představují významný zdroj lidského kapitálu, který je třeba efektivně řídit a rozvíjet, aby si jej organizace udržela v důsledku dnešních silných konkurenčních bojů na trhu práce. Talentový program nicméně přináší něco navíc nad rámec každodenního vzdělávání a učení - je reálně o využití stávajících HRD procesů s jediným, avšak důležitým rozdílem - zaměření na zisk sociálního kapitálu, vtěleného, a institucionalizovaného kulturního kapitálu (potažmo lingvistického kapitálu), a díky tomu symbolického kapitálu, a to prostřednictvím nálepky talent, kterou aktér obdrží. Nálepka talent vzbuzuje představu přirozeného, ačkoliv se tato nálepka spíše stává nástrojem sociální kontroly nad výkonem daného pracovníka, případně může znamenat důraz na individuální odpovědnost k produkci inovací.
Anotace v angličtině
The dissertation addresses the talent development processes as a tool for social intervention and its critical reflection. The talent program is conceived in line with the integral andragogy framework (Šimek, 1997), viewing it as a tool for social intervention, manipulation, or otherwise social engineering within the context of the sociotechnical paradigm (combined with a critical approach that highlights the risks of the pitfalls of social engineering). Therefore, the aim of the dissertation is to understand the implications of educational and developmental programs within an organization, using the talent program within an HRD program as a case study. The research question thus reads: "What does the talent program mean in the education and development of organization XY based on the interpretations of employees?". The target group for the research comprises employees of a specific company enrolled in the talent and HRD programs. The theoretical framework primarily considers concepts of human resource development, talent development, and Pierre Bourdieu's concepts. Bourdieu's constructivist structuralism (structuralist constructivism), along with Adele Clarke's situational analysis, forms the methodological framework to fulfill the dissertation's objectives. The research employed a qualitative design, specifically a case study with two embedded units of analysis, representing two examined situations analyzed through the principles of situational analysis. Empirical data were gathered through semi-structured interviews and analysis of selected internal documents related to the talent and HRD programs. The case study revealed how the talent program, in relation to the HRD program, serves as a comprehensive tool providing benefits to actors in the field. The talent program can thus be seen as an exemplary instance of social engineering or a sociotechnical approach in adult education. It serves as a tool for social intervention or manipulation by the organization towards its employees, with its declared aim being economizing, primarily focused on retaining highly performing employees with potential, who represent a significant source of human capital for the firm. This capital needs efficient management and development to retain it amidst today's intense competition in the labor market. However, the talent program goes beyond everyday education and learning by leveraging existing HRD processes with a single, yet crucial difference - a focus on the acquisition of social capital, embodied and institutionalized cultural capital (and linguistic capital by extension), and thus symbolic capital through the label of "talent" bestowed upon the participant. The label "talent" evokes the notion of innate ability, though it primarily serves as a tool for social control over the performance of the individual worker, or alternatively, it may emphasize individual responsibility towards innovation production.
Klíčová slova
rozvoj talentů, rozvoj lidských zdrojů, kapitál, Bourdieu, situační analýza, andragogika, sociální inženýrství
Klíčová slova v angličtině
talent development, human resources development, capital, Bourdieu, situational analysis, andragogy, social engineering
Zásady pro vypracování
Organizace ve své koncepci rozvoje talentů ve skutečnosti jedná na základě míry návratnosti investic. Organizace označuje talenty a segreguje tak pracovníky na talenty a ne-talenty. Talenti mohou mít lepší příležitosti pro jejich rozvoj, nicméně stále platí, že každý pracovník je nahraditelný. Talent je tedy v danou chvíli pouze součástí organizací vytvořené klasifikace zaměstnanců. Samotní jedinci tedy nemají skutečnou individuální možnost rozhodovat o svém rozvoji. Tyto možnosti se totiž prezentují v rámci "marketingu" celého rozvoje talentů jako individuální, nicméně organizace se tímto v souladu s ideologií neoliberalismu zbavuje odpovědnosti za důsledky, které zapojení pracovníků do talentovaného programu může mít, např. individuální odpovědnost za neustálý rozvoj, inovace, kreativitu, zodpovědnost, či dokonce akceptování očekávání o vyšší zodpovědnosti a pracovním výkonu. Organizace disponuje dominantní sociální skupinou a autoritou, na základě které komunikuje definice talentu, požadavky na to, kdo je talent, a to jak manifestně, tak latentně skrz samotné uspořádání prostředí.
V rámci své práce se chci zaměřit na to, jak jsou nastaveny tyto strukturální podmínky pro následná individuální rozhodnutí talentů. Strukturální podmínky tedy ovlivňují možnosti volby individuálních strategií rozvoje. Z toho důvodu se teoreticky opírám o konstruktivistický strukturalismus P. Bourdieua, který svým tak pomáhá porozumět úzké spojitosti mezi strukturou a jejími podmínkami a individuálními možnostmi jednání, potažmo konstruování ze své pozice. Rovněž Giddensova teorie dvojité strukturace pracuje s myšlenkou vztahu struktury a jednání jedinců, nicméně Giddens zabývá teorií metody (1976).
Zásady pro vypracování
Organizace ve své koncepci rozvoje talentů ve skutečnosti jedná na základě míry návratnosti investic. Organizace označuje talenty a segreguje tak pracovníky na talenty a ne-talenty. Talenti mohou mít lepší příležitosti pro jejich rozvoj, nicméně stále platí, že každý pracovník je nahraditelný. Talent je tedy v danou chvíli pouze součástí organizací vytvořené klasifikace zaměstnanců. Samotní jedinci tedy nemají skutečnou individuální možnost rozhodovat o svém rozvoji. Tyto možnosti se totiž prezentují v rámci "marketingu" celého rozvoje talentů jako individuální, nicméně organizace se tímto v souladu s ideologií neoliberalismu zbavuje odpovědnosti za důsledky, které zapojení pracovníků do talentovaného programu může mít, např. individuální odpovědnost za neustálý rozvoj, inovace, kreativitu, zodpovědnost, či dokonce akceptování očekávání o vyšší zodpovědnosti a pracovním výkonu. Organizace disponuje dominantní sociální skupinou a autoritou, na základě které komunikuje definice talentu, požadavky na to, kdo je talent, a to jak manifestně, tak latentně skrz samotné uspořádání prostředí.
V rámci své práce se chci zaměřit na to, jak jsou nastaveny tyto strukturální podmínky pro následná individuální rozhodnutí talentů. Strukturální podmínky tedy ovlivňují možnosti volby individuálních strategií rozvoje. Z toho důvodu se teoreticky opírám o konstruktivistický strukturalismus P. Bourdieua, který svým tak pomáhá porozumět úzké spojitosti mezi strukturou a jejími podmínkami a individuálními možnostmi jednání, potažmo konstruování ze své pozice. Rovněž Giddensova teorie dvojité strukturace pracuje s myšlenkou vztahu struktury a jednání jedinců, nicméně Giddens zabývá teorií metody (1976).
Seznam doporučené literatury
Bourdieu, P. (2002). O televizi (V nakl. Doplněk 1. vyd).
Bourdieu, P. (2000). Nadvláda mužů. Karolinum.
Bourdieu, P. (1998). Teorie jednání. Karolinum.
Bourdieu, P. (1990). The Logic of Practice. Standfort University Press.
Bourdieu, P. (1986), The Forms of Capital. In Richardson, G. J. Handbook of Theory and Research for the Sociology of Education. Connecticut: Greenwood Press.
Bourdieu, P. (1995). Sociální prostor a symbolická moc. In Antologie francouzských společenských věd: Antropologie, sociologie a historie. Cahiers du CeFRes, č. 8. Praha: Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách.
Bourdieu, P. (2002). Reprodukční strategie a způsoby nadvlády. Sociální studia – speciální číslo, 2002. č. 8, s. 77 – 91. Sociologie jako umění Možného, k sedmdesátinám brněnského sociologa. Sborník prací Fakulty sociálních studií brněnské univerzity.
Bourdieu, P. (1984) Distinction: A Social Critique of the Judgment of Taste, Cambridge, Mass.: Harvard University Press.
Cervero, R. M., Wilson, A. L. et al. (2001). Power in Practice Adult Education and the Struggle for Knowledge and Power in Society.
Dopita, M. (2007). Pierre Bourdieu o umění, výchově a společnosti. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
Giddens, A. (1976). New Rules of Sociological Method. New York.
Seznam doporučené literatury
Bourdieu, P. (2002). O televizi (V nakl. Doplněk 1. vyd).
Bourdieu, P. (2000). Nadvláda mužů. Karolinum.
Bourdieu, P. (1998). Teorie jednání. Karolinum.
Bourdieu, P. (1990). The Logic of Practice. Standfort University Press.
Bourdieu, P. (1986), The Forms of Capital. In Richardson, G. J. Handbook of Theory and Research for the Sociology of Education. Connecticut: Greenwood Press.
Bourdieu, P. (1995). Sociální prostor a symbolická moc. In Antologie francouzských společenských věd: Antropologie, sociologie a historie. Cahiers du CeFRes, č. 8. Praha: Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách.
Bourdieu, P. (2002). Reprodukční strategie a způsoby nadvlády. Sociální studia – speciální číslo, 2002. č. 8, s. 77 – 91. Sociologie jako umění Možného, k sedmdesátinám brněnského sociologa. Sborník prací Fakulty sociálních studií brněnské univerzity.
Bourdieu, P. (1984) Distinction: A Social Critique of the Judgment of Taste, Cambridge, Mass.: Harvard University Press.
Cervero, R. M., Wilson, A. L. et al. (2001). Power in Practice Adult Education and the Struggle for Knowledge and Power in Society.
Dopita, M. (2007). Pierre Bourdieu o umění, výchově a společnosti. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
Giddens, A. (1976). New Rules of Sociological Method. New York.