Globální změna biodiverzity je pro lidstvo jedním z nejpalčivějších problémů současnosti. Sledování dlouhodobých změn biologické rozmanitosti přináší nové poznatky o tomto jevu. Za tímto účelem jsou často využívány záznamy na lokálním měřítku, včetně opakovaných historických vegetačních snímků. Ukazuje se, že přestože globálně biodiverzita ubývá, na lokálním měřítku dochází k různým typům změn. V této práci bylo provedeno opakované snímkování lesní vegetace na 33 přibližně lokalizovaných plochách v Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les zhruba po 60 letech. Ačkoli se druhové složení změnilo, biodiverzita lesního bylinného podrostu se v průměru nezměnila. Podmínky prostředí se též v průměru nelišily od nulové změny, což byl poměrně překvapivý výsledek poukazující na celkově stabilní prostředí. Ztráty druhů citlivých na změny prostředí bývají vyrovnávány přírůstkem nových, často všeobecně rozšířených druhů. To však není případ této studie. Druhy, které změnily svou četnost, byly převážně přítomné na původních i opakovaných snímcích. Nedošlo ani k výraznějšímu rozšíření invazních druhů. I přes určité limitace zvolené metody je možné výsledky této práce využít pro další management chráněného území. Práce je též doplněna o edukační aktivitu pojímající téma biodiverzity.
Annotation in English
Global biodiversity change is one of the most pressing issues facing humanity today. Observing long-term changes in biodiversity provides new insights into this phenomenon. For this purpose, records at local scales, including repeated historical vegetation relevés, are often used. It appears that although biodiversity is declining globally, different types of changes are occurring at local scales. In this study, 33 semi-permanent plots were resurveyed in the Slavkovský les Protected Landscape Area after approximately 60 years. Although the species composition has changed, the biodiversity of the forest herbaceous understory has not changed on average. Nor were the environmental conditions, on average, different from unchanged, a rather surprising result indicating an overall stability of the environment. Losses of species sensitive to environmental changes are offset by the increase of new, often widespread, species. However, this is not the case in this study. Species that changed in abundance were predominantly present in the original and resurveyed relevés. There was also no significant spread of invasive species. Despite some limitations of the chosen method, the results of this research can be used for further management of the protected area. The work is also complemented by an educational activity covering the topic of biodiversity.
Keywords
dlouhodobá změna, lesní biodiverzita, bylinný podrost, nepřesně lokalizované plochy, změna prostředí, Slavkovský les
Globální změna biodiverzity je pro lidstvo jedním z nejpalčivějších problémů současnosti. Sledování dlouhodobých změn biologické rozmanitosti přináší nové poznatky o tomto jevu. Za tímto účelem jsou často využívány záznamy na lokálním měřítku, včetně opakovaných historických vegetačních snímků. Ukazuje se, že přestože globálně biodiverzita ubývá, na lokálním měřítku dochází k různým typům změn. V této práci bylo provedeno opakované snímkování lesní vegetace na 33 přibližně lokalizovaných plochách v Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les zhruba po 60 letech. Ačkoli se druhové složení změnilo, biodiverzita lesního bylinného podrostu se v průměru nezměnila. Podmínky prostředí se též v průměru nelišily od nulové změny, což byl poměrně překvapivý výsledek poukazující na celkově stabilní prostředí. Ztráty druhů citlivých na změny prostředí bývají vyrovnávány přírůstkem nových, často všeobecně rozšířených druhů. To však není případ této studie. Druhy, které změnily svou četnost, byly převážně přítomné na původních i opakovaných snímcích. Nedošlo ani k výraznějšímu rozšíření invazních druhů. I přes určité limitace zvolené metody je možné výsledky této práce využít pro další management chráněného území. Práce je též doplněna o edukační aktivitu pojímající téma biodiverzity.
Annotation in English
Global biodiversity change is one of the most pressing issues facing humanity today. Observing long-term changes in biodiversity provides new insights into this phenomenon. For this purpose, records at local scales, including repeated historical vegetation relevés, are often used. It appears that although biodiversity is declining globally, different types of changes are occurring at local scales. In this study, 33 semi-permanent plots were resurveyed in the Slavkovský les Protected Landscape Area after approximately 60 years. Although the species composition has changed, the biodiversity of the forest herbaceous understory has not changed on average. Nor were the environmental conditions, on average, different from unchanged, a rather surprising result indicating an overall stability of the environment. Losses of species sensitive to environmental changes are offset by the increase of new, often widespread, species. However, this is not the case in this study. Species that changed in abundance were predominantly present in the original and resurveyed relevés. There was also no significant spread of invasive species. Despite some limitations of the chosen method, the results of this research can be used for further management of the protected area. The work is also complemented by an educational activity covering the topic of biodiversity.
Keywords
dlouhodobá změna, lesní biodiverzita, bylinný podrost, nepřesně lokalizované plochy, změna prostředí, Slavkovský les
Práce se zabývá dlouhodobou změnou lesní rostlinné biodiverzity na vybraných lokalitách chráněné krajinné oblasti Slavkovský les. Cílem je posoudit, jestli došlo ke změně biodiverzity a druhového složení rostlinných společenstev lesního bylinného patra na zkoumaném území. Metodou bude terénní průzkum, který bude spočívat ve sběru dat o druhovém složení vegetace formou fytocenologického snímkování. Základním přístupem bude co nejpřesněji zopakovat vybrané postupy, které byly použity při typologickém průzkumu lesů v bývalém Československu, realizovaném od začátku 50. let 20. století Lesprojektem, dnešním Ústavem pro hospodářskou úpravu lesa. Počet ploch bude v závislosti na podmínkách okolo 50.
Research Plan
Práce se zabývá dlouhodobou změnou lesní rostlinné biodiverzity na vybraných lokalitách chráněné krajinné oblasti Slavkovský les. Cílem je posoudit, jestli došlo ke změně biodiverzity a druhového složení rostlinných společenstev lesního bylinného patra na zkoumaném území. Metodou bude terénní průzkum, který bude spočívat ve sběru dat o druhovém složení vegetace formou fytocenologického snímkování. Základním přístupem bude co nejpřesněji zopakovat vybrané postupy, které byly použity při typologickém průzkumu lesů v bývalém Československu, realizovaném od začátku 50. let 20. století Lesprojektem, dnešním Ústavem pro hospodářskou úpravu lesa. Počet ploch bude v závislosti na podmínkách okolo 50.
Recommended resources
Hédl, R. (2020) Historická ekologie: dlouhodobé interakce přírody a člověka VI. Historie se opakuje. Živa 3:123–127.
Kapfer, J. et al. (2017) Resurveying historical vegetation data – opportunities and challenges. Applied Vegetation Science 20: 164–171.
Maier, D.S. (2012) What’s So Good About Biodiversity? A Call for Better Reasoning About Nature’s Value. New York: Springer Netherlands.
Olden, J.D. et al. (2004) Ecological and evolutionary consequences of biotic homogenization. Trends Ecology and Evolution 19:18–24.
Vellend, M. (2017) The Biodiversity Conservation Paradox. American Scientist. 105:94–101.
Vellend, M. et al. (2013) Global meta-analysis reveals no net change in local-scale plant biodiversity over time. Proceedings of the National Academy of Sciences of the U.S.A. 110(48):19456–19459.
Verheyen, K. et al. (2017) Combining Biodiversity Resurveys across Regions to Advance Global Change Research. BioScience 67(1): 73–83.
Recommended resources
Hédl, R. (2020) Historická ekologie: dlouhodobé interakce přírody a člověka VI. Historie se opakuje. Živa 3:123–127.
Kapfer, J. et al. (2017) Resurveying historical vegetation data – opportunities and challenges. Applied Vegetation Science 20: 164–171.
Maier, D.S. (2012) What’s So Good About Biodiversity? A Call for Better Reasoning About Nature’s Value. New York: Springer Netherlands.
Olden, J.D. et al. (2004) Ecological and evolutionary consequences of biotic homogenization. Trends Ecology and Evolution 19:18–24.
Vellend, M. (2017) The Biodiversity Conservation Paradox. American Scientist. 105:94–101.
Vellend, M. et al. (2013) Global meta-analysis reveals no net change in local-scale plant biodiversity over time. Proceedings of the National Academy of Sciences of the U.S.A. 110(48):19456–19459.
Verheyen, K. et al. (2017) Combining Biodiversity Resurveys across Regions to Advance Global Change Research. BioScience 67(1): 73–83.
Enclosed appendices
-
Appendices bound in thesis
tables
Taken from the library
Yes
Full text of the thesis
Appendices
Reviewer's report
Supervisor's report
Defence procedure record
V úvodu obhajoby student nastínil problematiku změny biodiverzity, představil své cíle práce a metodiku, kde blíže popsal zájmovou oblast – CHKO Slavkovský les a zkoumané lokality. Výsledky znázornil pomocí grafů. Závěrem své výsledky přehledně shrnul a také představil vytvořenou edukační aktivitu zahrnující video a pracovní list.
Vedoucí práce pochválil samostatnost, zodpovědnost a pečlivost studenta, zmínil také, že student pracoval s dostatečným předstihem a vše dostatečně konzultoval. Kladně hodnotí jak teoretickou, tak praktickou část práce. Ocenil také statistické zpracování. Celkově práci hodnotí jako přínosnou a doporučil k obhajobě.
Podle oponenta je práce dobře členěná, psána čtivě a obsahuje také rozsáhlý přehled literatury. Vytknul pouze fakt, že se student místy uchýlil k subjektivnímu hodnocení. Bakalářskou práci však celkově hodnotil jako nadprůměrnou a doporučil k obhajobě. Na dotazy oponenta student odpověděl dostatečně.
Z auditoria položil dotazy dr. Kuras, na které student odpověděl také dostateč