Tato diplomová práce se zabývá problematikou institutu ochranné výchovy. Cílem je zjistit, zda je právní úprava postačující a institut dostatečně využíván. Práce je členěna do sedmi kapitol, ty jsou členěné na podkapitoly. Na začátku jsou vymezeny pojmy, se kterými se dále pracuje, rozdíly mezi trestem a ochranným opatřením a mezi ochrannou a ústavní výchovou. Druhá kapitola se věnuje příčinám kriminality mládeže. Následující kapitola je věnována výčtu ochranných opatření a zásadám při jejich ukládáni. Obsah čtvrté kapitoly se zaměřuje na právní úpravu ve 20. století a de lege lata. Pátá část popisuje změny, které přinesla novela zákona č. 218/2003 Sb. Šestá kapitola popisuje zařízení, kde se ochranná výchova vykonává. V sedmé kapitole podrobuji současnou právní úpravu srovnání s dalšími evropskými úpravami - se Slovenskem a Švýcarskem.
Anotace v angličtině
This diploma thesis deals with the issue of protective care. The aim of this thesis is to find out if settlement is used enough and if a legal regulation is sufficiently. The thesis is divided into seven main chapters and many subchapters. At the beginning of the thesis, the basic concepts with which thesis continues, differences between punishment and protective measures and differences between protective and institutional care are explained. The second chapter deals with causes of juvenile delinquency. Other chapter is related to account and principles of protective measures. The fourth part of this work focuses on legal regulation of the 20th century and de lege lata. The fifth part describes the changes brought about by the amendment of Juvenile Justice Act. The sixth part describes institutes, where the protective care is done. I am also comparing the current legal regulation with other European countries like Slovakia and Switzerland.
Protective care, Institutional care, Youth, Juvenile
Rozsah průvodní práce
65 s. (109 928)
Jazyk
CZ
Anotace
Tato diplomová práce se zabývá problematikou institutu ochranné výchovy. Cílem je zjistit, zda je právní úprava postačující a institut dostatečně využíván. Práce je členěna do sedmi kapitol, ty jsou členěné na podkapitoly. Na začátku jsou vymezeny pojmy, se kterými se dále pracuje, rozdíly mezi trestem a ochranným opatřením a mezi ochrannou a ústavní výchovou. Druhá kapitola se věnuje příčinám kriminality mládeže. Následující kapitola je věnována výčtu ochranných opatření a zásadám při jejich ukládáni. Obsah čtvrté kapitoly se zaměřuje na právní úpravu ve 20. století a de lege lata. Pátá část popisuje změny, které přinesla novela zákona č. 218/2003 Sb. Šestá kapitola popisuje zařízení, kde se ochranná výchova vykonává. V sedmé kapitole podrobuji současnou právní úpravu srovnání s dalšími evropskými úpravami - se Slovenskem a Švýcarskem.
Anotace v angličtině
This diploma thesis deals with the issue of protective care. The aim of this thesis is to find out if settlement is used enough and if a legal regulation is sufficiently. The thesis is divided into seven main chapters and many subchapters. At the beginning of the thesis, the basic concepts with which thesis continues, differences between punishment and protective measures and differences between protective and institutional care are explained. The second chapter deals with causes of juvenile delinquency. Other chapter is related to account and principles of protective measures. The fourth part of this work focuses on legal regulation of the 20th century and de lege lata. The fifth part describes the changes brought about by the amendment of Juvenile Justice Act. The sixth part describes institutes, where the protective care is done. I am also comparing the current legal regulation with other European countries like Slovakia and Switzerland.
Protective care, Institutional care, Youth, Juvenile
Zásady pro vypracování
Dospívání je důležitou životní etapou každého z nás, ale také jednou z nejrizikovějších. Okruh mladistvých má větší tendenci zkoušet nové věci a experimentovat s rizikovými způsoby chování. Pro období dospívání je typické antisociální chování, ať už ve snaze získat větší pocit sebevědomí, zapadnout mezi kamarády, nebo z jiných důvodů.
Pokud se mladistvý dopustí spáchání některého z trestných činů, tak je velmi důležité, jaký druh následně uložené sankce mu je uložen. Uložení vhodné sankce může přispět k tomu, že dojde k převýchově mladistvého, a navíc k jeho ovlivnění takovým způsobem, že jeho vývoj bude směřovat k nekriminální budoucnosti. Jedním z takových možně uložených opatření je ochranná výchova, kterou lze uložit buď samostatně při upuštění od uložení trestního opatření, nebo vedle trestního opatření. Účelem ochranné výchovy je vytvořit podmínky pro sociální a duševní rozvoj mladistvého. Ochranná výchova vypadá jako nadějný prostředek, který dopomůže k tomu, že z mladistvého jedince vyroste osoba, která nebude mít potřebu se chovat úmyslně protiprávně. Bohužel se v praxi při ukládání ochranné výchovy objevují mnohé nedostatky. Například ředitel odboru speciálního vzdělávání na MŠMT se vyjádřil, že při uložení ochranné výchovy dochází k takovým absurditám, kdy ochrannou výchovu dostane kluk, který kradl v obchodě, ale jeho vrstevník, jenž se dopustil loupeže, tak odejde od soudu jen s ústavní výchovou. Myslím si, že je velká škoda, že při ukládání tohoto institutu dochází k takovým nesrovnalostem. Cílem mé diplomové práce bude tedy nejen snaha objasnit celý institut ochranné výchovy, ale také zjistit, jak ochranná výchova funguje v praxi, a k tomu se posnažím poukázat na nesrovnalosti, které v souvislosti s ukládáním tohoto institutu vznikají. Taktéž bych pro představu ráda nastínila fungování ochranné výchovy v jiných evropských zemích, kupříkladu na Slovensku a ve Švýcarsku. Mým cílem je také přinést odpovědi na mnou zvolené výzkumné otázky.
Výzkumné otázky:
1. § 22 odst. 2 zákona č. 218/2003 Sb. stanoví, že ochrannou výchovu lze mladistvému prodloužit do dovršení jeho devatenáctého roku, vyžaduje-li to jeho zájem. Už se ale přesně v zákoně nestanoví, co se tím "zájmem" myslí. Co tedy všechno pod onen "zájem" spadá. co můžeme pod tento pojem zařadit?
1.1. Za takový zájem mladistvého se dá považovat např. dokončení jeho odborné výuka či jiného vzdělání, i když by si takovouto činnost mohl dodělat i mimo zařízení.
2. Lze ochrannou výchovu, která byla uložena dítěti za čin jinak trestný, podle § 93 odst. 1 písm. f), přeměnit na ústavní výchovu dle § 23 odst. 1 ZSM?
2.1. Povaha řízení podle hlavy III., zákona č. 218/2003 Sb. nemá speciální ustanovení o přeměně ochranné výchovy na ústavní, tudíž se analogicky užije přeměna dle § 23 odst.1 ZSM
2.2. Řízení podle hlavy III., zákona č. 218/2003 Sb. nemá speciální ustanovení o přeměně ochranné výchovy na ústavní a ani nelze subsidiárně použít úpravu v hlavě II., zákona č.218/2003 Sb.
3. K uložení ochranné výchovy dochází v případě splnění alespoň jedné z podmínek uvedené v § 22 odst. 1 ZSVM. Tedy jednou z podmínek uložení ochranné výchovy je situace, kdy prostředí ve kterém pachatel žije, neposkytuje záruku dobré výchovy Není toto ustanovení v kolizi s ustanovením § 5 odst. 12 zákona č. 109/2002 Sb.? 3.1. Pokud se dbá na to, aby mladistvý byl při uložení ochranné výchovy umístěn v zařízení, které je čím jak nejblíže bydlišti osob odpovědných za výchovu nebo zákonných zástupců, nemůže dojít k jeho řádné převýchově, neboť v takovém zařízení je větší šance mladistvého setkat se s osobami, které zná, a které na něj budou mít i nadále špatný vliv.
Zásady pro vypracování
Dospívání je důležitou životní etapou každého z nás, ale také jednou z nejrizikovějších. Okruh mladistvých má větší tendenci zkoušet nové věci a experimentovat s rizikovými způsoby chování. Pro období dospívání je typické antisociální chování, ať už ve snaze získat větší pocit sebevědomí, zapadnout mezi kamarády, nebo z jiných důvodů.
Pokud se mladistvý dopustí spáchání některého z trestných činů, tak je velmi důležité, jaký druh následně uložené sankce mu je uložen. Uložení vhodné sankce může přispět k tomu, že dojde k převýchově mladistvého, a navíc k jeho ovlivnění takovým způsobem, že jeho vývoj bude směřovat k nekriminální budoucnosti. Jedním z takových možně uložených opatření je ochranná výchova, kterou lze uložit buď samostatně při upuštění od uložení trestního opatření, nebo vedle trestního opatření. Účelem ochranné výchovy je vytvořit podmínky pro sociální a duševní rozvoj mladistvého. Ochranná výchova vypadá jako nadějný prostředek, který dopomůže k tomu, že z mladistvého jedince vyroste osoba, která nebude mít potřebu se chovat úmyslně protiprávně. Bohužel se v praxi při ukládání ochranné výchovy objevují mnohé nedostatky. Například ředitel odboru speciálního vzdělávání na MŠMT se vyjádřil, že při uložení ochranné výchovy dochází k takovým absurditám, kdy ochrannou výchovu dostane kluk, který kradl v obchodě, ale jeho vrstevník, jenž se dopustil loupeže, tak odejde od soudu jen s ústavní výchovou. Myslím si, že je velká škoda, že při ukládání tohoto institutu dochází k takovým nesrovnalostem. Cílem mé diplomové práce bude tedy nejen snaha objasnit celý institut ochranné výchovy, ale také zjistit, jak ochranná výchova funguje v praxi, a k tomu se posnažím poukázat na nesrovnalosti, které v souvislosti s ukládáním tohoto institutu vznikají. Taktéž bych pro představu ráda nastínila fungování ochranné výchovy v jiných evropských zemích, kupříkladu na Slovensku a ve Švýcarsku. Mým cílem je také přinést odpovědi na mnou zvolené výzkumné otázky.
Výzkumné otázky:
1. § 22 odst. 2 zákona č. 218/2003 Sb. stanoví, že ochrannou výchovu lze mladistvému prodloužit do dovršení jeho devatenáctého roku, vyžaduje-li to jeho zájem. Už se ale přesně v zákoně nestanoví, co se tím "zájmem" myslí. Co tedy všechno pod onen "zájem" spadá. co můžeme pod tento pojem zařadit?
1.1. Za takový zájem mladistvého se dá považovat např. dokončení jeho odborné výuka či jiného vzdělání, i když by si takovouto činnost mohl dodělat i mimo zařízení.
2. Lze ochrannou výchovu, která byla uložena dítěti za čin jinak trestný, podle § 93 odst. 1 písm. f), přeměnit na ústavní výchovu dle § 23 odst. 1 ZSM?
2.1. Povaha řízení podle hlavy III., zákona č. 218/2003 Sb. nemá speciální ustanovení o přeměně ochranné výchovy na ústavní, tudíž se analogicky užije přeměna dle § 23 odst.1 ZSM
2.2. Řízení podle hlavy III., zákona č. 218/2003 Sb. nemá speciální ustanovení o přeměně ochranné výchovy na ústavní a ani nelze subsidiárně použít úpravu v hlavě II., zákona č.218/2003 Sb.
3. K uložení ochranné výchovy dochází v případě splnění alespoň jedné z podmínek uvedené v § 22 odst. 1 ZSVM. Tedy jednou z podmínek uložení ochranné výchovy je situace, kdy prostředí ve kterém pachatel žije, neposkytuje záruku dobré výchovy Není toto ustanovení v kolizi s ustanovením § 5 odst. 12 zákona č. 109/2002 Sb.? 3.1. Pokud se dbá na to, aby mladistvý byl při uložení ochranné výchovy umístěn v zařízení, které je čím jak nejblíže bydlišti osob odpovědných za výchovu nebo zákonných zástupců, nemůže dojít k jeho řádné převýchově, neboť v takovém zařízení je větší šance mladistvého setkat se s osobami, které zná, a které na něj budou mít i nadále špatný vliv.
Seznam doporučené literatury
Odborná literatura:
- BRUCKNEROVÁ, Eva, HRUŠÁKOVÁ, Milana. Komentář k Zákonu o soudnictví ve věcech mládeže. Praha: Wolters Kluwer, 2015, 293 s.
- Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 109/ 2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů.
Odborné články:
- VICHEREK, Roman. Jak "trestat" děti a trestně neodpovědné mladistvé. Trestněprávní revue, 2016. č. 1, s. 1-5.
- VÁLKOVA, Helena. Čin jinak trestný a možné reakce na něj v systému soudnictví ve věcech mládeže. Trestněprávní revue, 2004. č. 7, s. 197-203.
- ZEMAN, Petr a kol. Poznatky z výzkumu rozhodování soudů o ochranné a ústavní výchově. Trestněprávní revue, 2009. č. 7, s. 202-209.
Seznam doporučené literatury
Odborná literatura:
- BRUCKNEROVÁ, Eva, HRUŠÁKOVÁ, Milana. Komentář k Zákonu o soudnictví ve věcech mládeže. Praha: Wolters Kluwer, 2015, 293 s.
- Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 109/ 2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů.
Odborné články:
- VICHEREK, Roman. Jak "trestat" děti a trestně neodpovědné mladistvé. Trestněprávní revue, 2016. č. 1, s. 1-5.
- VÁLKOVA, Helena. Čin jinak trestný a možné reakce na něj v systému soudnictví ve věcech mládeže. Trestněprávní revue, 2004. č. 7, s. 197-203.
- ZEMAN, Petr a kol. Poznatky z výzkumu rozhodování soudů o ochranné a ústavní výchově. Trestněprávní revue, 2009. č. 7, s. 202-209.