Protesty známé obecně pod pojmem Arabské jaro, které začaly Jasmínovou revolucí v Tunisku v roce 2011 neovlivnily pouze státy regionů Severní Afriky a Blízkého východu, ale také další země, především Evropu, která čelila masivní migrační vlně prchajících lidí před krvavými protesty a válkou. Tunisko bylo po dlouhou dobu jediným příkladem úspěšné demokratické tranzice, ačkoliv dnes je země opět pod autoritářskou vládou jednoho muže, prezidenta Kaise Saida.
Tato bakalářská práce pokrývá téma vlivu zahraniční politiky jednoho státu na domácí politiku jiného, v tomto konkrétním případě se jedná o otázku vlivu americké zahraniční politiky na vnitřní politiku a vývoj Tunisku od Jasmínové revoluce až do dnes. Práce využívá "two-good" teorii mezinárodních vztahů.
Anotace v angličtině
The uprisings known generally as the Arab spring which started in Tunisia in 2011 by Jasmine revolution had affected not just the region of the Middle East and North Africa, but also other countries in the whole world, especially Europe with the immigration wave of people who run away from bloody riots and wars. Tunisia was for a while the only example of successful democratic transition, however today, country is back under rule of one man, Kais Saied.
The thesis should cover the topic of how foreign policy of one state can affect domestic situation in other, in this case how and if American foreign policy affected the domestic development in Tunisia since the Jasmine revolution until now by using the two-good theory of the international relations.
Klíčová slova
Tunisko, Arabské jaro, Jasmínová revoluce, Spojené státy americké, zahraniční politika
Klíčová slova v angličtině
Tunisia, Arab spring, Jasmine revolution, The United States of America, foreign policy
Rozsah průvodní práce
45 s. 92 893 znaků
Jazyk
AN
Anotace
Protesty známé obecně pod pojmem Arabské jaro, které začaly Jasmínovou revolucí v Tunisku v roce 2011 neovlivnily pouze státy regionů Severní Afriky a Blízkého východu, ale také další země, především Evropu, která čelila masivní migrační vlně prchajících lidí před krvavými protesty a válkou. Tunisko bylo po dlouhou dobu jediným příkladem úspěšné demokratické tranzice, ačkoliv dnes je země opět pod autoritářskou vládou jednoho muže, prezidenta Kaise Saida.
Tato bakalářská práce pokrývá téma vlivu zahraniční politiky jednoho státu na domácí politiku jiného, v tomto konkrétním případě se jedná o otázku vlivu americké zahraniční politiky na vnitřní politiku a vývoj Tunisku od Jasmínové revoluce až do dnes. Práce využívá "two-good" teorii mezinárodních vztahů.
Anotace v angličtině
The uprisings known generally as the Arab spring which started in Tunisia in 2011 by Jasmine revolution had affected not just the region of the Middle East and North Africa, but also other countries in the whole world, especially Europe with the immigration wave of people who run away from bloody riots and wars. Tunisia was for a while the only example of successful democratic transition, however today, country is back under rule of one man, Kais Saied.
The thesis should cover the topic of how foreign policy of one state can affect domestic situation in other, in this case how and if American foreign policy affected the domestic development in Tunisia since the Jasmine revolution until now by using the two-good theory of the international relations.
Klíčová slova
Tunisko, Arabské jaro, Jasmínová revoluce, Spojené státy americké, zahraniční politika
Klíčová slova v angličtině
Tunisia, Arab spring, Jasmine revolution, The United States of America, foreign policy
Zásady pro vypracování
Bakalářská práce bude zkoumat Arabské jaro v Tunisku a v Sýrii. Hlavním cílem bude zjistit, proč v Tunisku proběhly relativně klidné protesty a země je dnes na cestě k demokracii a proč naopak v Sýrii došlo ke krvavým střetům a země se ocitla v občanské válce. Problém bude zkoumán pomocí faktorů intervence, či naopak neintervence tři největších hráčů v blízkovýchodních vztazích, tedy Spojených států amerických, Turecka a Ruské federace.
Práce bude rozdělena do jednotlivých kapitol, ve kterých nejprve krátce shrnu rozdíly arabského jara v obou zemích. Poté se budu zabývat již konkrétním faktorem vlivu výše zmíněných států na dění v Tunisku a v Sýrii a také zdůvodněním, proč v jednom státě intervenovali a ve druhém nikoliv. Příklad Tuniska v Arabském jaru ukázal, že státy Blízkého východu se za určitých okolností mohou vymanit z autoritářských režimů, intervence, či neintervence jednoho ze tří výše zmíněných států však v tomto procesu hraje klíčovou roli.
This bachelor thesis will focus on the Arab Spring in Tunisia and Syria. The main goal is to find out, why the Tunisian protest were more or less calm and the country is nowadays on the road to democracy while on the other hand, in Syria the protests were bloodier and turned to civil war. The problem will be explained by the intervention or non-intervention of the biggest international actors in the Middle East, particularly the United States, Turkey and Russia.
The thesis will be divided into chapters, where I will shortly focus on the difference of the Arab spring between Tunisia and Syria in general. Then I will focus on the particular factor of intervention or non-intervention of the international actors. The case of Tunisia showed that the democratization in the Middle East countries is possible, but the role of the international actors, such as USA or Russia is unquestionable.
Zásady pro vypracování
Bakalářská práce bude zkoumat Arabské jaro v Tunisku a v Sýrii. Hlavním cílem bude zjistit, proč v Tunisku proběhly relativně klidné protesty a země je dnes na cestě k demokracii a proč naopak v Sýrii došlo ke krvavým střetům a země se ocitla v občanské válce. Problém bude zkoumán pomocí faktorů intervence, či naopak neintervence tři největších hráčů v blízkovýchodních vztazích, tedy Spojených států amerických, Turecka a Ruské federace.
Práce bude rozdělena do jednotlivých kapitol, ve kterých nejprve krátce shrnu rozdíly arabského jara v obou zemích. Poté se budu zabývat již konkrétním faktorem vlivu výše zmíněných států na dění v Tunisku a v Sýrii a také zdůvodněním, proč v jednom státě intervenovali a ve druhém nikoliv. Příklad Tuniska v Arabském jaru ukázal, že státy Blízkého východu se za určitých okolností mohou vymanit z autoritářských režimů, intervence, či neintervence jednoho ze tří výše zmíněných států však v tomto procesu hraje klíčovou roli.
This bachelor thesis will focus on the Arab Spring in Tunisia and Syria. The main goal is to find out, why the Tunisian protest were more or less calm and the country is nowadays on the road to democracy while on the other hand, in Syria the protests were bloodier and turned to civil war. The problem will be explained by the intervention or non-intervention of the biggest international actors in the Middle East, particularly the United States, Turkey and Russia.
The thesis will be divided into chapters, where I will shortly focus on the difference of the Arab spring between Tunisia and Syria in general. Then I will focus on the particular factor of intervention or non-intervention of the international actors. The case of Tunisia showed that the democratization in the Middle East countries is possible, but the role of the international actors, such as USA or Russia is unquestionable.
Seznam doporučené literatury
Baker, V. (2015). The Role of Civil Society in the Tunisian Democratic Transition (Diplomová práce). The University of Colorado, Boulder.
Blaisdell, M. (2016). Tunisian Exceptionalism Or Constitutional Timing: A Comparison Of Democratic Transitions In The Middle East. Elements. 12(2), 16–26
Farag, M. (2020). Mass–elite differences in new democracies: Tunisia as a case study (2010–2016). European Political Science, 20(19), 550–561.
Fergany, N. (2016). Arab Revolution in the 21st Century? Lessons from Egypt and Tunisia. London: Palgrave Macmillan.
Fraihat, I. (2016). Unfinished Revolutions. Yemen, Libya and Tunisia after the Arab Spring. New Haven: Yale University Press.
Hanau, Santini R. (2018). Limited Statehood in post-revolutionary Tunisia. Citizenship, Economy and Security. Naples: Palgrave Macmillan.
Masoud, T. (2018). Why Tunisia?. Journal of Democracy. (29)4, 166–175.
Phillips, C. (2016). The Battle for Syria. International Rivalry in the New Middle East. New Haven: Yale University Press.
Stark, A. (2011, 31. leden). Arab Exceptionalism? Tunisia's Islamist Movement. Dostupné z: https://www.e-ir.info/2011/01/31/arab-exceptionalism-tunisia’s-islamist-movement/
Tinawi, H. (2019). Why was the Arab Spring successful in Tunisia but not in Syria? (Diplomová práce). University College Dublin, Dublin.
Seznam doporučené literatury
Baker, V. (2015). The Role of Civil Society in the Tunisian Democratic Transition (Diplomová práce). The University of Colorado, Boulder.
Blaisdell, M. (2016). Tunisian Exceptionalism Or Constitutional Timing: A Comparison Of Democratic Transitions In The Middle East. Elements. 12(2), 16–26
Farag, M. (2020). Mass–elite differences in new democracies: Tunisia as a case study (2010–2016). European Political Science, 20(19), 550–561.
Fergany, N. (2016). Arab Revolution in the 21st Century? Lessons from Egypt and Tunisia. London: Palgrave Macmillan.
Fraihat, I. (2016). Unfinished Revolutions. Yemen, Libya and Tunisia after the Arab Spring. New Haven: Yale University Press.
Hanau, Santini R. (2018). Limited Statehood in post-revolutionary Tunisia. Citizenship, Economy and Security. Naples: Palgrave Macmillan.
Masoud, T. (2018). Why Tunisia?. Journal of Democracy. (29)4, 166–175.
Phillips, C. (2016). The Battle for Syria. International Rivalry in the New Middle East. New Haven: Yale University Press.
Stark, A. (2011, 31. leden). Arab Exceptionalism? Tunisia's Islamist Movement. Dostupné z: https://www.e-ir.info/2011/01/31/arab-exceptionalism-tunisia’s-islamist-movement/
Tinawi, H. (2019). Why was the Arab Spring successful in Tunisia but not in Syria? (Diplomová práce). University College Dublin, Dublin.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
-
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Průběh obhajoby byl veden v anglickém jazyce, protože autorka zvolila pro svou závěrečnou práci právě tento jazyk. Studentka představila téma své DP, která se zabývala rolí USA v průběhu událostí arabského jara v Tunisku. Dr. Bacik ocenil výběr tématu a zvolený teoretický rámec. Naopak práci vytkl menší analytický přínos, a právě propojení s teorií. Práce mohla více, dle Dr. Bacika poukázat na korelaci mezi demokratizací v Tunisku a vlivem USA. Dr. Melichar, oponent práce, hodnotil stupněm D. Práci vytýká kromě problematicky položené výzkumné otázky, také užívaní pojmu jako hegemon, čí nedostatky ohledně jazykové formy textu jako celku.
Studentka v příjemné atmosféře diskutovala nedostatky posudků a na vybrané výtky uspokojivě odpověděla.
Práce prošla kontrolou v systému Theses a nejedná se o plagiát.