V roce 2013 proběhla v České republice první přímá volba prezidenta. Jejím vítězem se stal kontroverzní kandidát Miloš Zeman. Hlavním cílem této práce bylo určení, zdali se Česká republika po zavedení přímé volby prezidenta stala polo-prezidentskou republikou. Pro účely práce byla zvolena diachronní komparativní metoda, pomocí níž bylo provedeno srovnání prezidentů z období před rokem 2013 se současným prezidentem. Sledovány byly jednotlivé projevy prezidentského aktivismu. Díky takto provedené analýze jsme se v závěru dozvěděli, že ke změně výkonu prezidentského úřadu po zavedení přímé volby skutečně došlo. Prezident Miloš Zeman se choval oproti zbylým prezidentům výrazně nestandardně. Nejvýraznějším projevem prezidentovy autonomie bylo jmenování úřednické vlády, čímž se postavil do opozice vůči parlamentní většině. Díky tomu byl významně kritizován hned v počátcích výkonu úřadu hlavy státu. Česká veřejnost pozorovala obdobné prezidentovy kroky i v rámci jmenování nových ministrů a profesorů. Naopak nízkou aktivitu bylo možné sledovat při komparaci udělování vet či udělování milostí, přestože určité případy byly též kvalitativně významné. Téměř mimo Zemanův zájem stálo jmenování soudců. Oproti zbylým dvěma předchozím prezidentům jsme se ani jednou nesetkali s amnestií a odmítnutí jmenování rektorů. Za zmínku bezesporu stojí, že hned několik svých výrazných činů legitimizoval zdůrazněním své posílené pozice, jenž plyne z přímé volby. Přesto nelze vnímat zavedení přímé volby prezidenta, jako důvod pro změnu typologie českého politického systému. Lze se ovšem domnívat, že jde o určitou degradaci parlamentarismu, s níž se budeme s vysokou pravděpodobností setkávat i v budoucnu.
Anotace v angličtině
In 2013, the first direct election of the President took place in the Czech Republic. Its winner was the controversial candidate Miloš Zeman. The main goal of this work was to determine whether the Czech Republic became a semi-presidential republic after the introduction of direct presidential elections. For the purposes of the work, a diachronic comparative method was chosen, which was used to compare presidents from before 2013 with the current president. Individual manifestations of presidential activism were monitored. We found that the change in the performance of the presidency after the introduction of direct elections did take place. President Miloš Zeman behaved significantly unusually compared to the remaining presidents. The most prominent manifestation of the president's autonomy was the appointment of a caretaker government, which put him in opposition to the parliamentary majority. As a result, he was significantly criticized in the early days of his presidency. The Czech public observed similar steps by the president in the appointment of new ministers and professors. On the contrary, low activity could be observed when comparing vetoes or pardons, although certain cases were also qualitatively significant. The appointment of judges was almost out of Zeman's interest. Unlike the other two previous presidents, we have never encountered an amnesty and a refusal to appoint rectors. It is undoubtedly worth noting that he legitimized several of his significant actions by emphasizing his strengthened position, which stems from direct elections. Nevertheless, the introduction of direct election of the president cannot be seen as a reason to change the typology of the Czech political system. However, it can be assumed that this is a certain degradation of parliamentarism, which we will most likely encounter in the future again.
Klíčová slova
komparace, Miloš Zeman, parlamentarismus, polo-prezidentský režim, přímá volba prezidenta, ústavní režim, Václav Havel, Václav Klaus
Klíčová slova v angličtině
comparation, constitutional regime, direct election of president, Miloš Zeman, parliamentarism, semi-presidential regime, Václav Havel, Václav Klaus
Rozsah průvodní práce
52 s. (99 693 znaků).
Jazyk
CZ
Anotace
V roce 2013 proběhla v České republice první přímá volba prezidenta. Jejím vítězem se stal kontroverzní kandidát Miloš Zeman. Hlavním cílem této práce bylo určení, zdali se Česká republika po zavedení přímé volby prezidenta stala polo-prezidentskou republikou. Pro účely práce byla zvolena diachronní komparativní metoda, pomocí níž bylo provedeno srovnání prezidentů z období před rokem 2013 se současným prezidentem. Sledovány byly jednotlivé projevy prezidentského aktivismu. Díky takto provedené analýze jsme se v závěru dozvěděli, že ke změně výkonu prezidentského úřadu po zavedení přímé volby skutečně došlo. Prezident Miloš Zeman se choval oproti zbylým prezidentům výrazně nestandardně. Nejvýraznějším projevem prezidentovy autonomie bylo jmenování úřednické vlády, čímž se postavil do opozice vůči parlamentní většině. Díky tomu byl významně kritizován hned v počátcích výkonu úřadu hlavy státu. Česká veřejnost pozorovala obdobné prezidentovy kroky i v rámci jmenování nových ministrů a profesorů. Naopak nízkou aktivitu bylo možné sledovat při komparaci udělování vet či udělování milostí, přestože určité případy byly též kvalitativně významné. Téměř mimo Zemanův zájem stálo jmenování soudců. Oproti zbylým dvěma předchozím prezidentům jsme se ani jednou nesetkali s amnestií a odmítnutí jmenování rektorů. Za zmínku bezesporu stojí, že hned několik svých výrazných činů legitimizoval zdůrazněním své posílené pozice, jenž plyne z přímé volby. Přesto nelze vnímat zavedení přímé volby prezidenta, jako důvod pro změnu typologie českého politického systému. Lze se ovšem domnívat, že jde o určitou degradaci parlamentarismu, s níž se budeme s vysokou pravděpodobností setkávat i v budoucnu.
Anotace v angličtině
In 2013, the first direct election of the President took place in the Czech Republic. Its winner was the controversial candidate Miloš Zeman. The main goal of this work was to determine whether the Czech Republic became a semi-presidential republic after the introduction of direct presidential elections. For the purposes of the work, a diachronic comparative method was chosen, which was used to compare presidents from before 2013 with the current president. Individual manifestations of presidential activism were monitored. We found that the change in the performance of the presidency after the introduction of direct elections did take place. President Miloš Zeman behaved significantly unusually compared to the remaining presidents. The most prominent manifestation of the president's autonomy was the appointment of a caretaker government, which put him in opposition to the parliamentary majority. As a result, he was significantly criticized in the early days of his presidency. The Czech public observed similar steps by the president in the appointment of new ministers and professors. On the contrary, low activity could be observed when comparing vetoes or pardons, although certain cases were also qualitatively significant. The appointment of judges was almost out of Zeman's interest. Unlike the other two previous presidents, we have never encountered an amnesty and a refusal to appoint rectors. It is undoubtedly worth noting that he legitimized several of his significant actions by emphasizing his strengthened position, which stems from direct elections. Nevertheless, the introduction of direct election of the president cannot be seen as a reason to change the typology of the Czech political system. However, it can be assumed that this is a certain degradation of parliamentarism, which we will most likely encounter in the future again.
Klíčová slova
komparace, Miloš Zeman, parlamentarismus, polo-prezidentský režim, přímá volba prezidenta, ústavní režim, Václav Havel, Václav Klaus
Klíčová slova v angličtině
comparation, constitutional regime, direct election of president, Miloš Zeman, parliamentarism, semi-presidential regime, Václav Havel, Václav Klaus
Zásady pro vypracování
Cílem práce bude zkoumání vývoje postavení prezidenta v českém politickém systému. Pro účel této práce je stanovena výzkumná otázka: "Jak se změnila úroveň prezidentského aktivismu po zavedení přímé volby prezidenta?" Autor v práci popíše základní pojmy, mezi které řadí parlamentní a především polo-prezidentský režim vládnutí. Výzkum bude proveden komparací prezidentského aktivismu Václava Havla a Václava Klause s Milošem Zemanem. Tak se pokusí zjistit, zdali v prostředí české politické praxe došlo k výrazné změně postavení prezidenta po zavedení přímé volby.
Zásady pro vypracování
Cílem práce bude zkoumání vývoje postavení prezidenta v českém politickém systému. Pro účel této práce je stanovena výzkumná otázka: "Jak se změnila úroveň prezidentského aktivismu po zavedení přímé volby prezidenta?" Autor v práci popíše základní pojmy, mezi které řadí parlamentní a především polo-prezidentský režim vládnutí. Výzkum bude proveden komparací prezidentského aktivismu Václava Havla a Václava Klause s Milošem Zemanem. Tak se pokusí zjistit, zdali v prostředí české politické praxe došlo k výrazné změně postavení prezidenta po zavedení přímé volby.
Seznam doporučené literatury
Kubát M., & Lebeda, T. (2014). O komparativní politologii a současné české politice. Praha: Karolinium
Charvát, J. (2013). Analýza procesu zavádění přímé volby prezidenta v ČR. European Electoral Studies, 8 (2), 146-159.
Gerloch A. Hřebejk, J., & Zoubek, V. (2013). Ústavní systém České republiky. Základy českého ústavního práva. Praha: Prospektrum
Hloušek, V., & Šimíček, V. (2005). Výkonná moc v ústavním systému České republiky. Brno: Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity
Sartori, G. (2001). Srovnávací ústavní inženýrství. Zkoumání struktur, podnětů a výsledků. Praha: Sociologické nakladatelství
Elgie, R. (2011). Semi-Presidentialism: Sub-Types And Democratic Performance. (Comparative Politics). Oxford: Oxford University Press
Duverger, M. (1980). A New Political System Model: Semipresidential Government. European. Journal of Political Research, 8 (2), 165-187
Kysela, J., & Kühn, Z. (2007). Presidential Elements in Government. The Czech Republic. European Constitutional Law Review, 3 (1), 91-113
Seznam doporučené literatury
Kubát M., & Lebeda, T. (2014). O komparativní politologii a současné české politice. Praha: Karolinium
Charvát, J. (2013). Analýza procesu zavádění přímé volby prezidenta v ČR. European Electoral Studies, 8 (2), 146-159.
Gerloch A. Hřebejk, J., & Zoubek, V. (2013). Ústavní systém České republiky. Základy českého ústavního práva. Praha: Prospektrum
Hloušek, V., & Šimíček, V. (2005). Výkonná moc v ústavním systému České republiky. Brno: Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity
Sartori, G. (2001). Srovnávací ústavní inženýrství. Zkoumání struktur, podnětů a výsledků. Praha: Sociologické nakladatelství
Elgie, R. (2011). Semi-Presidentialism: Sub-Types And Democratic Performance. (Comparative Politics). Oxford: Oxford University Press
Duverger, M. (1980). A New Political System Model: Semipresidential Government. European. Journal of Political Research, 8 (2), 165-187
Kysela, J., & Kühn, Z. (2007). Presidential Elements in Government. The Czech Republic. European Constitutional Law Review, 3 (1), 91-113
Přílohy volně vložené
1 CD ROM
Přílohy vázané v práci
tabulky
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Kryštof Hodinář na začátku představil téma, záměr a výsledky své bakalářské práce.
Doc. Lebeda seznámil komisi se svým posudkem. BP hodnotí celkově D.
Mgr. Thérová seznámila komisi se svým posudkem. BP hodnotí celkově E.
Kryštof Hodinář reagoval na posudky a s většinou z výtek souhlasil.
BDP prošla kontrolou programu Thesis a není plagiát.