Ischemická cévní mozkové příhoda je jednou z příčin morbidity a mortality ve vyspělých zemích. Její incidence má zvyšující se tendenci, a to nejen u seniorů, ale i u mladých lidí v produktivním věku. Cílem diplomové práce bylo identifikovat a analyzovat životní zkušenosti dospělých pacientů do 50 let po ischemické cévní mozkové příhodě. Výzkumná část byla zpracována formou kvalitativního výzkumného šetření. Provedli jsme polostrukturované rozhovory a k analýze dat jsme využili interpretativní fenomenologickou analýzu. Výzkumný soubor tvořilo 8 mladých pacientů po iCMP, kteří docházeli ke kontrolním vyšetřením do neurologické ambulance ve Fakultní nemocnici v Olomouci. Pacienti interpretovali své životní zkušenosti s iCMP v hlavních tématech: Psychické dopady, Fyzické dopady, Sociální dopady a Doporučení. Výsledky této studie poukazují na to, že kvalita života mladých pacientů po mozkové příhodě je ovlivněna multifaktoriálními vlivy. Pacienti uváděli, že nejvýraznější potíže měli v oblasti sociálních dopadů, a to především v oblasti naplňování sociálních rolí a návratu do zaměstnání. Dalším významným faktorem, jenž negativně ovlivňuje kvalitu života mladých dospělých pacientů po iCMP, je únava. Právě zvýšená únava může způsobit i další fyzická omezení a je spojena také s psychickými i sociálními dopady. Z oblasti psychických dopadů byla nejvýznamnější frustrace. Výsledky tohoto výzkumného šetření by mohly být přínosem pro ošetřovatelskou praxi a mohou pomoci všeobecným sestrám lépe pochopit obtíže pacientů a více se vcítit do mladých pacientů po iCMP. Do budoucna se ukazuje potřeba realizace většího výzkumu v oblasti CMP se zaměřením na mladší pacienty v našem prostředí.
Anotace v angličtině
Ischemic stroke is one of the causes of morbidity and mortality in developed countries. Its incidence had an increasing tendency not only in seniors but also in young working people. The main aim of this diploma thesis was to identify and analyze the life experience after ischemic stroke of adult patients up to age 50. The research part was processed in the form of a qualitative research survey. We have done semi-structured interviews and we used interpretive phenomenological analysis for data analysis. The research group consisted of 8 young patients after ischemic stroke who underwent examinations in the neurological outpatient clinic at the University Hospital in Olomouc. The pacients interpreted their life experience with i schemic stroke in these main topics: Psychological effects, Physical impacts, Social impacts and Recommendation. The results of this study show that the quality of life of young patients after a stroke is affected by multifactorial influences. Patients menioned that they had the most significant difficulties in the area of social impacts, particularly in the area of fulfilling social roles and returning to work. Another significant factor that negatively affects the quality of life of young adult patients after ischemic stroke is fatigue. Increased fatigue can cause additional physical limitations and is also associated with psychological and social consequences. The most significant area of psychological impact was frustration. The results of this research may have benefits to the nursing practice and may help general nurses to understand patients' difficulties better and empathize more with young patients after ischemic stroke. In the future it is necessary to carry out more extensive research in the area of stroke focusing on younger patients in our environment.
Klíčová slova
ischemická CMP, kvalitativní, mladí pacienti, kvalita života, ošetřovatelství
Klíčová slova v angličtině
ischemic stroke, qualitative, young patients, quality of life, nursing
Rozsah průvodní práce
73 s. (119 896)
Jazyk
CZ
Anotace
Ischemická cévní mozkové příhoda je jednou z příčin morbidity a mortality ve vyspělých zemích. Její incidence má zvyšující se tendenci, a to nejen u seniorů, ale i u mladých lidí v produktivním věku. Cílem diplomové práce bylo identifikovat a analyzovat životní zkušenosti dospělých pacientů do 50 let po ischemické cévní mozkové příhodě. Výzkumná část byla zpracována formou kvalitativního výzkumného šetření. Provedli jsme polostrukturované rozhovory a k analýze dat jsme využili interpretativní fenomenologickou analýzu. Výzkumný soubor tvořilo 8 mladých pacientů po iCMP, kteří docházeli ke kontrolním vyšetřením do neurologické ambulance ve Fakultní nemocnici v Olomouci. Pacienti interpretovali své životní zkušenosti s iCMP v hlavních tématech: Psychické dopady, Fyzické dopady, Sociální dopady a Doporučení. Výsledky této studie poukazují na to, že kvalita života mladých pacientů po mozkové příhodě je ovlivněna multifaktoriálními vlivy. Pacienti uváděli, že nejvýraznější potíže měli v oblasti sociálních dopadů, a to především v oblasti naplňování sociálních rolí a návratu do zaměstnání. Dalším významným faktorem, jenž negativně ovlivňuje kvalitu života mladých dospělých pacientů po iCMP, je únava. Právě zvýšená únava může způsobit i další fyzická omezení a je spojena také s psychickými i sociálními dopady. Z oblasti psychických dopadů byla nejvýznamnější frustrace. Výsledky tohoto výzkumného šetření by mohly být přínosem pro ošetřovatelskou praxi a mohou pomoci všeobecným sestrám lépe pochopit obtíže pacientů a více se vcítit do mladých pacientů po iCMP. Do budoucna se ukazuje potřeba realizace většího výzkumu v oblasti CMP se zaměřením na mladší pacienty v našem prostředí.
Anotace v angličtině
Ischemic stroke is one of the causes of morbidity and mortality in developed countries. Its incidence had an increasing tendency not only in seniors but also in young working people. The main aim of this diploma thesis was to identify and analyze the life experience after ischemic stroke of adult patients up to age 50. The research part was processed in the form of a qualitative research survey. We have done semi-structured interviews and we used interpretive phenomenological analysis for data analysis. The research group consisted of 8 young patients after ischemic stroke who underwent examinations in the neurological outpatient clinic at the University Hospital in Olomouc. The pacients interpreted their life experience with i schemic stroke in these main topics: Psychological effects, Physical impacts, Social impacts and Recommendation. The results of this study show that the quality of life of young patients after a stroke is affected by multifactorial influences. Patients menioned that they had the most significant difficulties in the area of social impacts, particularly in the area of fulfilling social roles and returning to work. Another significant factor that negatively affects the quality of life of young adult patients after ischemic stroke is fatigue. Increased fatigue can cause additional physical limitations and is also associated with psychological and social consequences. The most significant area of psychological impact was frustration. The results of this research may have benefits to the nursing practice and may help general nurses to understand patients' difficulties better and empathize more with young patients after ischemic stroke. In the future it is necessary to carry out more extensive research in the area of stroke focusing on younger patients in our environment.
Klíčová slova
ischemická CMP, kvalitativní, mladí pacienti, kvalita života, ošetřovatelství
Klíčová slova v angličtině
ischemic stroke, qualitative, young patients, quality of life, nursing
Zásady pro vypracování
1. Volba tématu, zadání DP – nejpozději do 31. ledna 2021
2. Stanovení cílů práce, dílčích cílů >> souhlas vedoucího práce
3. Design výzkumu DP
4. Tvorba teoretické části DP - červen až září 2021
5. Realizace výzkumného šetření >> průběžná recenze ved. práce – dohoda – podzim 2021
6. Zapracovávání připomínek a návrhů vedoucího práce
7. Zpracování informací získaných výzkumem, statistika – prosinec 2021
8. Zpracování ostatních částí DP (diskuze, úvod, závěr) >> průběžná recenze vedoucího práce
9. Zapracovávání připomínek a návrhů vedoucího práce – leden 2022
10. Dodatečná rešeršní činnost
11. Kompletizace DP \'a závěrečná kontrola vedoucího práce – březen 2022
12. Zapracovávání připomínek a vedoucího práce
13. Editace textu DP, tisk, vazba – do 15. dubna 2022
14. Odevzdání DP – nejpozději 7.5.2022
Zásady pro vypracování
1. Volba tématu, zadání DP – nejpozději do 31. ledna 2021
2. Stanovení cílů práce, dílčích cílů >> souhlas vedoucího práce
3. Design výzkumu DP
4. Tvorba teoretické části DP - červen až září 2021
5. Realizace výzkumného šetření >> průběžná recenze ved. práce – dohoda – podzim 2021
6. Zapracovávání připomínek a návrhů vedoucího práce
7. Zpracování informací získaných výzkumem, statistika – prosinec 2021
8. Zpracování ostatních částí DP (diskuze, úvod, závěr) >> průběžná recenze vedoucího práce
9. Zapracovávání připomínek a návrhů vedoucího práce – leden 2022
10. Dodatečná rešeršní činnost
11. Kompletizace DP \'a závěrečná kontrola vedoucího práce – březen 2022
12. Zapracovávání připomínek a vedoucího práce
13. Editace textu DP, tisk, vazba – do 15. dubna 2022
LIPPERTOVÁ-GRÜNEROVÁ, Marcela. Rehabilitace po náhlé cévní mozkové příhodě. Praha:Galén. 2015. ISBN 9788074922251.
RŮŽIČKA, Evžen a kolektiv. Neurologie. Triton. 2019. ISBN 9788075536815.
SEIDL, Zdeněk. Neurologie pro studium i praxi 2., přepracované a doplněné vydání. Praha: Grad. 2015. ISBN: 978-80-247-5247-1.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
ilustrace, tabulky
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Studentka prezentovala svou práci a závěry z ní vyplývající.
Odpověděla na otázky vedoucího a oponenta práce:
Pokuste se na základě výsledků Vašeho kvalitativního výzkumu zdůvodnit a popsat specifické zaměření dlouhodobých rehabilitačních programů a programů na podporu self-managementu onemocnění u mladých dospělých po iCMP. Jaký by mněl být obsah, zaměření těchto programů v dané cílové skupině? Jaké možnosti v rámci RHB jsou dostupné v ČR?
Zvýšení hodnověrnosti a důvěryhodnosti (trustworthiness, credibility) výzkumu bylo v zabezpečeno triangulací zdrojů dat (triangulation of data sources), další potřebná data byla doplněna z dokumentů – propouštěcích zpráv, deníků apod. Popište více, jak byli dané zdroje využívané k zabezpečení hodnověrnosti a důvěryhodnosti výzkumu DP.
Co považujete za silné stránky Vašeho kvalitativního výzkumu? Jak hodnotíte jeho využitelnost v porovnání s dostupnými kvantitativními šetřeními v ČR?V průběhu obhajoby studentka prokázala odborné znalosti na výborné úrovni a dobrou orientaci v dané problematice.