Tato bakalářská práce se zabývá fenoménem percepce městské zeleně v urbánním prostředí. Jako případová studie bylo zvoleno město Krnov. Hlavním cílem této práce bylo zjistit, jaký význam představují pro obyvatele městského prostředí místa s dominancí městské zeleně. Kolekce dat probíhala na základě kvalitativního přístupu, formou semistrukturovaných rozhovorů. Výsledky šetření jsou interpretovány v analytické části práce, která obsahuje také komparativní tabulky a výsledné mapové výstupy.
Anotace v angličtině
This bachelor thesis deals with the phenomena of the perception of urban greenery in the urban environment. The town of Krnov was chosen as a case study. The main aim of this thesis was to examine the significance of places dominated by urban greenery for the inhabitants of the urban environment. Data collection was based on a qualitative research method in the form of semi-structured interviews. The results of the research are interpreted in the analytical part of the thesis, which also includes comparative tables and the resulting map outputs.
Klíčová slova
zeleň, městská zeleň, park, les, místo, percepce, respondent, mentální mapa, město Krnov
Klíčová slova v angličtině
greenery, urban greenery, park, forest, place, mental map, respondent, town of Krnov
Rozsah průvodní práce
63 s. (79 425 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Tato bakalářská práce se zabývá fenoménem percepce městské zeleně v urbánním prostředí. Jako případová studie bylo zvoleno město Krnov. Hlavním cílem této práce bylo zjistit, jaký význam představují pro obyvatele městského prostředí místa s dominancí městské zeleně. Kolekce dat probíhala na základě kvalitativního přístupu, formou semistrukturovaných rozhovorů. Výsledky šetření jsou interpretovány v analytické části práce, která obsahuje také komparativní tabulky a výsledné mapové výstupy.
Anotace v angličtině
This bachelor thesis deals with the phenomena of the perception of urban greenery in the urban environment. The town of Krnov was chosen as a case study. The main aim of this thesis was to examine the significance of places dominated by urban greenery for the inhabitants of the urban environment. Data collection was based on a qualitative research method in the form of semi-structured interviews. The results of the research are interpreted in the analytical part of the thesis, which also includes comparative tables and the resulting map outputs.
Klíčová slova
zeleň, městská zeleň, park, les, místo, percepce, respondent, mentální mapa, město Krnov
Klíčová slova v angličtině
greenery, urban greenery, park, forest, place, mental map, respondent, town of Krnov
Zásady pro vypracování
Hlavním cílem bakalářské práce bude zhodnotit, jakými významy disponují pro obyvatele městského prostředí místa s dominancí městské zeleně. Jako případová studie bylo zvoleno město Krnov. V práci samotné nejprve student vypracuje teoretická a metodologická východiska řešené problematiky. Následně provede analýzu primárních a dostupných sekundárních dat. Zjištěné výsledky budou interpretovány a podrobeny kritické diskusi. V závěru práce bude reflektován hlavní výzkumný problém.
Zásady pro vypracování
Hlavním cílem bakalářské práce bude zhodnotit, jakými významy disponují pro obyvatele městského prostředí místa s dominancí městské zeleně. Jako případová studie bylo zvoleno město Krnov. V práci samotné nejprve student vypracuje teoretická a metodologická východiska řešené problematiky. Následně provede analýzu primárních a dostupných sekundárních dat. Zjištěné výsledky budou interpretovány a podrobeny kritické diskusi. V závěru práce bude reflektován hlavní výzkumný problém.
Seznam doporučené literatury
BRISUDOVÁ, L., ŠIMÁČEK, P., ŠERÝ, M. (2020): Mapping topo-ambivalent places for the purposes of strategic planning of urban space. The case of Šternberk, the Czech Republic. Journal of Maps, 16(1): 203–209. Doi: 10.1080/17445647.2020.1844087
CUCU, L. A., CIOCĂNEA, C. M., ONOSE, D. A. (2011): Distribution of Urban Green Spaces – an Indicator of Topophobia – Topophilia of Urban Residential Neighborhoods. Case Study of 5th District of Bucharest, Romania. Forum geografic, 10(2): 276-286. ISSN 1583-1523. Doi: 10.5775/fg.2067-4635.2011.012.d
GOLLEDGE, R. G., STIMSON, R. J. (1997): Spatial Behavior: A Geographic Perspective. New York, Guilford Press.
GOULD, P., WHITE, R. (2005): Mental Maps. London, Routledge.
IRA, V. (2001): Geografia času: prístup, základné koncepty a aplikácie. Geografický časopis, 53(3): 221–246.
JANSSON, M., FORS, H., LINDGREN, T., WISTRÖM, B. (2013): Perceived personal safety in relation to urban woodland vegetation – A review. Urban Forestry & Urban Greening, 12(2): 127-133.
SIWEK, T. (2011): Percepce geografického prostoru. Prague, Czech Geographical Society.
SUAU, L., CONFER, J. (2005): Parks and the geography of fear. Proceedings of the 2005 northeastern recreation research symposium.
ŠIMÁČEK, P., ŠERÝ M., FIEDOR, D., BRISUDOVÁ, L. (2020): To fear or not to fear? Exploring the temporality of topophobia in urban environments. Moravian Geographical Reports, 28(4): 308-321. Doi: https://doi.org/10.2478/mgr-2020-0023
TUAN, Y. F. (1975): Images and mental maps. Annals of the Association of American Geographers, 65(2): 205–213.
TULUMELLO, S. (2017): Fear, Space and Urban Planning: A Critical Perspective from Southern Europe. Springer, UNIPA Springer Series.
Seznam doporučené literatury
BRISUDOVÁ, L., ŠIMÁČEK, P., ŠERÝ, M. (2020): Mapping topo-ambivalent places for the purposes of strategic planning of urban space. The case of Šternberk, the Czech Republic. Journal of Maps, 16(1): 203–209. Doi: 10.1080/17445647.2020.1844087
CUCU, L. A., CIOCĂNEA, C. M., ONOSE, D. A. (2011): Distribution of Urban Green Spaces – an Indicator of Topophobia – Topophilia of Urban Residential Neighborhoods. Case Study of 5th District of Bucharest, Romania. Forum geografic, 10(2): 276-286. ISSN 1583-1523. Doi: 10.5775/fg.2067-4635.2011.012.d
GOLLEDGE, R. G., STIMSON, R. J. (1997): Spatial Behavior: A Geographic Perspective. New York, Guilford Press.
GOULD, P., WHITE, R. (2005): Mental Maps. London, Routledge.
IRA, V. (2001): Geografia času: prístup, základné koncepty a aplikácie. Geografický časopis, 53(3): 221–246.
JANSSON, M., FORS, H., LINDGREN, T., WISTRÖM, B. (2013): Perceived personal safety in relation to urban woodland vegetation – A review. Urban Forestry & Urban Greening, 12(2): 127-133.
SIWEK, T. (2011): Percepce geografického prostoru. Prague, Czech Geographical Society.
SUAU, L., CONFER, J. (2005): Parks and the geography of fear. Proceedings of the 2005 northeastern recreation research symposium.
ŠIMÁČEK, P., ŠERÝ M., FIEDOR, D., BRISUDOVÁ, L. (2020): To fear or not to fear? Exploring the temporality of topophobia in urban environments. Moravian Geographical Reports, 28(4): 308-321. Doi: https://doi.org/10.2478/mgr-2020-0023
TUAN, Y. F. (1975): Images and mental maps. Annals of the Association of American Geographers, 65(2): 205–213.
TULUMELLO, S. (2017): Fear, Space and Urban Planning: A Critical Perspective from Southern Europe. Springer, UNIPA Springer Series.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
mapy, tabulky
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Student v úvodu své prezentace představil komisi hlavní cíle své práce a také použité metody. V další části obhajoby se zaměřil na hlavní výsledky svého výzkumnného šetření. V závěru své prezentace se student zaměřil na nejvýznamnější závěry své práce a také možnosti rozšíření svého výzkumu.
Na posudky vedoucího a oponentky práce nebylo nutné reagovat.
V diskusi:
prof. Halás - Rytmicita, kterou jste v práci měl, byla pouze v rámci těchto rozhovorů? - Student: Ano.