Cílem bakalářské práce bylo zmapovat postoje a zkušenosti českých učitelů s konceptem blended learning a identifikovat překážky spojené s případnou aplikací tohoto přístupu do vzdělávání. Teoretická část se věnuje vymezení blended learningu včetně jeho výhod, využití a rizik. Dále se zaměřuje na definici postojů a na dosavadní zkušenosti učitelů s blended learningem. V empirické části byla realizována deskriptivní studie pomocí kvantitativního dotazníkového šetření vlastní konstrukce. Primárně byli respondenti získáváni oslovováním vedoucích pracovníků škol, kteří dotazníky distribuovali svým zaměstnancům. Výzkumný soubor tvořil 339 jedinců, jejichž data byla analyzována metodou deskriptivní a inferenční analýzy. Využita byla i faktorová analýza. Z výsledků práce vyplývá, že většina učitelů se cítí kompetentní k výuce v blended learning vzdělávání, vnímá výrazný posun jejich digitálních dovedností a přechod na online režim jim významný problém nečinil. Velká část učitelů však nepředá online formou stejné množství učiva jako formou prezenční, což vede i k nižšímu hodnocení efektivity online komponenty blended learningu. V případě aplikace blended learning přístupu do vzdělávání zůstává pro učitele překážkou nedostatečné technické vybavení žáků a nedostatečná spolupráce žáků či jeho rodiny.
Anotace v angličtině
The aim of this bachelor's thesis was to survey Czech teacher's attitudes and experiences with blended learning and identify any obstacles associated with application of this approach. The theoretical part of the study outlines the definition of blended learning, including its benefits and risks. Additionally, it focuses on defining attitudes and the teacher's experience with blended learning. In the empirical section, the author conducted a descriptive study using a quantitative questionnaire survey. The research sample of 339 participants was obtained primally by addressing the leadership of individual schools, who subsequently distributed the questionnaires to their employees. The data were analysed using descriptive, inferential and factor analysis methods. The results of the study indicate that the majority of teachers feel competent to teach in blended learning education, and they perceive a significant improvement in their digital skills. The transition to online learning did not pose significant problems for them. However, a substantial number of teachers do not deliver the same amount of curriculum online as in face-to-face classes, which leads to a lower score of effectiveness for the online component of blended learning. The pupils' lack of technological equipment and insufficient cooperation from students or their families were identified as the primary obstacles to blended learning's application in education.
Cílem bakalářské práce bylo zmapovat postoje a zkušenosti českých učitelů s konceptem blended learning a identifikovat překážky spojené s případnou aplikací tohoto přístupu do vzdělávání. Teoretická část se věnuje vymezení blended learningu včetně jeho výhod, využití a rizik. Dále se zaměřuje na definici postojů a na dosavadní zkušenosti učitelů s blended learningem. V empirické části byla realizována deskriptivní studie pomocí kvantitativního dotazníkového šetření vlastní konstrukce. Primárně byli respondenti získáváni oslovováním vedoucích pracovníků škol, kteří dotazníky distribuovali svým zaměstnancům. Výzkumný soubor tvořil 339 jedinců, jejichž data byla analyzována metodou deskriptivní a inferenční analýzy. Využita byla i faktorová analýza. Z výsledků práce vyplývá, že většina učitelů se cítí kompetentní k výuce v blended learning vzdělávání, vnímá výrazný posun jejich digitálních dovedností a přechod na online režim jim významný problém nečinil. Velká část učitelů však nepředá online formou stejné množství učiva jako formou prezenční, což vede i k nižšímu hodnocení efektivity online komponenty blended learningu. V případě aplikace blended learning přístupu do vzdělávání zůstává pro učitele překážkou nedostatečné technické vybavení žáků a nedostatečná spolupráce žáků či jeho rodiny.
Anotace v angličtině
The aim of this bachelor's thesis was to survey Czech teacher's attitudes and experiences with blended learning and identify any obstacles associated with application of this approach. The theoretical part of the study outlines the definition of blended learning, including its benefits and risks. Additionally, it focuses on defining attitudes and the teacher's experience with blended learning. In the empirical section, the author conducted a descriptive study using a quantitative questionnaire survey. The research sample of 339 participants was obtained primally by addressing the leadership of individual schools, who subsequently distributed the questionnaires to their employees. The data were analysed using descriptive, inferential and factor analysis methods. The results of the study indicate that the majority of teachers feel competent to teach in blended learning education, and they perceive a significant improvement in their digital skills. The transition to online learning did not pose significant problems for them. However, a substantial number of teachers do not deliver the same amount of curriculum online as in face-to-face classes, which leads to a lower score of effectiveness for the online component of blended learning. The pupils' lack of technological equipment and insufficient cooperation from students or their families were identified as the primary obstacles to blended learning's application in education.
Východiska: Opatření nastolená v souvislosti s pandemií COVID přiměla většinu českých učitelů chtě nechtě přejít na online či hybridní formu výuky, čímž se prakticky dotkli konceptu tzv. blended learning - výuky, která propojuje e-learning či samostudium za pomoci digitálních technologií s kontaktní výukou a konzultacemi s vyučujícím. Ačkoliv v zahraničí je tento koncept již dlouho známý a diskutovaný (především pak v podobě tzv. flipped classroom), v ČR se doposud jednalo o výjimečný přístup, aplikovaný - pokud vůbec - převážně v terciárním vzdělávání - tedy než nastala výjimečná situace spojená s propuknutím pandemie. Řada učitelů přitom vyjádřila obavy, že při "distanční" výuce budou žáci zaostávat a "deficit" již nedoženou; obavy, které lze interpretovat také jako nedůvěru v tuto formu výuky. Přitom pro efektivní aplikaci jakéhokoliv vzdělávacího přístupu jsou (kladné) postoje jeho aktérů, tj. především učitelů (ale také žáků a rodičů) naprosto stěžejní. Jaký je tedy postoj českých učitelů k blended learning? Jak tento postoj souvisí s jejich zkušenostmi získanými před i během pandemie? Jaké přetrvávající překážky vnímají v aplikaci tohoto přístupu do budoucna? A jaké jsou příklady dobré praxe?
Cíl: Zmapovat postoje a zkušenosti učitelů s blended learning. Identifikovat překážky v tomto přístupu, jakož i příklady dobré praxe.
Design - SMÍŠENÝ Dotazníkové šetření mezi učiteli (ZŠ a SŠ, bude upřesněno). Doplnění o rozhovory nad příklady dobré praxe. Účastníci budou získáváni příležitostným výběrem v kombinaci s metodou sněhové koule a samovýběru.
Zpracování Data budou zpracována prostřednictvím metod deskriptivní a inferenční statistiky, popřípadě v souladu s principy zakotvené teorie (v případě rozhovorů).
Zásady pro vypracování
Východiska: Opatření nastolená v souvislosti s pandemií COVID přiměla většinu českých učitelů chtě nechtě přejít na online či hybridní formu výuky, čímž se prakticky dotkli konceptu tzv. blended learning - výuky, která propojuje e-learning či samostudium za pomoci digitálních technologií s kontaktní výukou a konzultacemi s vyučujícím. Ačkoliv v zahraničí je tento koncept již dlouho známý a diskutovaný (především pak v podobě tzv. flipped classroom), v ČR se doposud jednalo o výjimečný přístup, aplikovaný - pokud vůbec - převážně v terciárním vzdělávání - tedy než nastala výjimečná situace spojená s propuknutím pandemie. Řada učitelů přitom vyjádřila obavy, že při "distanční" výuce budou žáci zaostávat a "deficit" již nedoženou; obavy, které lze interpretovat také jako nedůvěru v tuto formu výuky. Přitom pro efektivní aplikaci jakéhokoliv vzdělávacího přístupu jsou (kladné) postoje jeho aktérů, tj. především učitelů (ale také žáků a rodičů) naprosto stěžejní. Jaký je tedy postoj českých učitelů k blended learning? Jak tento postoj souvisí s jejich zkušenostmi získanými před i během pandemie? Jaké přetrvávající překážky vnímají v aplikaci tohoto přístupu do budoucna? A jaké jsou příklady dobré praxe?
Cíl: Zmapovat postoje a zkušenosti učitelů s blended learning. Identifikovat překážky v tomto přístupu, jakož i příklady dobré praxe.
Design - SMÍŠENÝ Dotazníkové šetření mezi učiteli (ZŠ a SŠ, bude upřesněno). Doplnění o rozhovory nad příklady dobré praxe. Účastníci budou získáváni příležitostným výběrem v kombinaci s metodou sněhové koule a samovýběru.
Zpracování Data budou zpracována prostřednictvím metod deskriptivní a inferenční statistiky, popřípadě v souladu s principy zakotvené teorie (v případě rozhovorů).
Seznam doporučené literatury
Capone, R., De Caterina, P., & Mazza, G. (2017). Blended learning, flipped classroom and virtual environment: challenges and opportunities for the 21st century students. In Proceedings of EDULEARN17 Conference (pp. 10478-10482).
Sergis, S., Sampson, D. G., & Pelliccione, L. (2018). Investigating the impact of Flipped Classroom on students' learning experiences: A Self-Determination Theory approach. Computers in Human Behavior, 78, 368-378.
Tucker, B. (2012). The flipped classroom. Education next, 12(1), 82-83.
Bishop, J. L., & Verleger, M. A. (2013, June). The flipped classroom: A survey of the research. In ASEE national conference proceedings, Atlanta, GA (Vol. 30, No. 9, pp. 1-18).
Graham, C. R. (2006). Blended learning systems. The handbook of blended learning: Global perspectives, local designs, 3-21.
Thorne, K. (2003). Blended learning: how to integrate online & traditional learning. Kogan Page Publishers.
Seznam doporučené literatury
Capone, R., De Caterina, P., & Mazza, G. (2017). Blended learning, flipped classroom and virtual environment: challenges and opportunities for the 21st century students. In Proceedings of EDULEARN17 Conference (pp. 10478-10482).
Sergis, S., Sampson, D. G., & Pelliccione, L. (2018). Investigating the impact of Flipped Classroom on students' learning experiences: A Self-Determination Theory approach. Computers in Human Behavior, 78, 368-378.
Tucker, B. (2012). The flipped classroom. Education next, 12(1), 82-83.
Bishop, J. L., & Verleger, M. A. (2013, June). The flipped classroom: A survey of the research. In ASEE national conference proceedings, Atlanta, GA (Vol. 30, No. 9, pp. 1-18).
Graham, C. R. (2006). Blended learning systems. The handbook of blended learning: Global perspectives, local designs, 3-21.
Thorne, K. (2003). Blended learning: how to integrate online & traditional learning. Kogan Page Publishers.