Diplomová práce se zabývá veřejnou institucí z pohledu zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím. Autorka se nejprve zabývá právem na informace obecně, zejména pak se zaměřením na jeho právní úpravu. Následně vymezuje subjekty práva na informace a to jak ty povinné tak ty oprávněné. Dále se pak v podstatné části práce autorka zaměřuje na samotný pojem veřejné instituce, zejména pak na to jaké subjekty pod něj lze podřadit a tedy jak lze pojem vyložit de lege lata.
Diplomová práce si klade za cíl rozkrýt problémy, jež v aplikační praxi pojem činí, a proto je důkladná analýza daného pojmu předmětem práce. Za tímto účelem je využita klíčová judikatura vrcholných soudních institucí, a sice Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu. Autorka v práci uvádí, jak nazírá na vybrané judikáty, hodnotí stav právní úpravy a v závěru práce nabízí úvahy de lege ferenda.
Diplomová práce je zpracována podle právního stavu k datu 12. 12. 2021.
Anotace v angličtině
The diploma thesis deals with a public institution from the point of view of Act No. 106/1999 Coll. on free access to information. The author first deals with the right to information in general, especially with a focus on its legal regulation. Then she defines the subjects of rights to information, both obligated and authorized subject. Furthermore, in a substantial part of the work, the author focuses on the concept of public institution itself, especially on which subjects can be subordinated to it and thus how the concept can be interpreted de lege lata.
The diploma thesis aims to reveal the problems that the concept poses in application practice, and therefore a thorough analysis of the concept is the subject of the theses. For this purpose, the key case law of the supreme judicial institutions is used, namely the Constitutional Court and the Supreme Administrative Court. The author states how she views selected judgments, evaluates the state of legal regulation and at the end of the thesis offers considerations de lege ferenda.
The diploma thesis is based on the current legislation effective as of 12. 12. 2021
Klíčová slova
Právo na informace, informační zákon, povinný subjekt, oprávněný subjekt, veřejná instituce, soudní dotváření práva, precedenční závaznost, definiční znaky veřejné instituce, Ústavní soud, Nejvyšší správní soud.
Klíčová slova v angličtině
Right to information, information law, obligated subject, authorized subject, public institution, judicial completion of law, precedent binding force, defining features of public institution, Constitutional Court, Supreme Administrative Court.
Rozsah průvodní práce
56 s. (129 366 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Diplomová práce se zabývá veřejnou institucí z pohledu zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím. Autorka se nejprve zabývá právem na informace obecně, zejména pak se zaměřením na jeho právní úpravu. Následně vymezuje subjekty práva na informace a to jak ty povinné tak ty oprávněné. Dále se pak v podstatné části práce autorka zaměřuje na samotný pojem veřejné instituce, zejména pak na to jaké subjekty pod něj lze podřadit a tedy jak lze pojem vyložit de lege lata.
Diplomová práce si klade za cíl rozkrýt problémy, jež v aplikační praxi pojem činí, a proto je důkladná analýza daného pojmu předmětem práce. Za tímto účelem je využita klíčová judikatura vrcholných soudních institucí, a sice Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu. Autorka v práci uvádí, jak nazírá na vybrané judikáty, hodnotí stav právní úpravy a v závěru práce nabízí úvahy de lege ferenda.
Diplomová práce je zpracována podle právního stavu k datu 12. 12. 2021.
Anotace v angličtině
The diploma thesis deals with a public institution from the point of view of Act No. 106/1999 Coll. on free access to information. The author first deals with the right to information in general, especially with a focus on its legal regulation. Then she defines the subjects of rights to information, both obligated and authorized subject. Furthermore, in a substantial part of the work, the author focuses on the concept of public institution itself, especially on which subjects can be subordinated to it and thus how the concept can be interpreted de lege lata.
The diploma thesis aims to reveal the problems that the concept poses in application practice, and therefore a thorough analysis of the concept is the subject of the theses. For this purpose, the key case law of the supreme judicial institutions is used, namely the Constitutional Court and the Supreme Administrative Court. The author states how she views selected judgments, evaluates the state of legal regulation and at the end of the thesis offers considerations de lege ferenda.
The diploma thesis is based on the current legislation effective as of 12. 12. 2021
Klíčová slova
Právo na informace, informační zákon, povinný subjekt, oprávněný subjekt, veřejná instituce, soudní dotváření práva, precedenční závaznost, definiční znaky veřejné instituce, Ústavní soud, Nejvyšší správní soud.
Klíčová slova v angličtině
Right to information, information law, obligated subject, authorized subject, public institution, judicial completion of law, precedent binding force, defining features of public institution, Constitutional Court, Supreme Administrative Court.
Zásady pro vypracování
Ve své závěrečné práci jsem se rozhodla zabývat problematikou práva na informace v kontextu zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím a jeho praktickou aplikací. Konkrétněji institutem veřejné instituce jako povinného subjektu v kontextu předmětného zákona.
Vhodnost tématu spatřuji zejména v jeho aktuálnosti a to vzhledem k poměrně aktuální a rozsáhlé judikatuře, která se této problematiky dotýká, což může značit problematickou aplikaci, poněkud roztříštěné právní úpravy práva na informace, v praxi. Pojem veřejné instituce je neurčitým právním pojmem a právě kolem tohoto pojmu se v odborných kruzích vede neutuchající diskuze a nejen rozsáhlá judikatura naznačuje, že neustále není zcela zřejmě vydefinované, jaké subjekty sem lze podřadit.
Svou diplomovou práci uvedu stručným objasněním práva na informace a vymezením pojmu osoby povinné. Stručně se také vyjádřím k osobám oprávněným. Dále se ve své práci budu věnovat jedné podskupině osob povinných, a sice veřejným institucím. Tomuto pojmu, jaké subjekty pod něj lze podřadit a tedy jak lze pojem vyložit de lege lata, bude věnována podstatná část závěrečné práce. Vzhledem k tomu, že absence legální definice veřejné instituce se projevuje v rozhodovací činnosti Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu provedu analýzu klíčových soudních rozhodnutí souvisejících s předmětným pojmem. V práci uvedu, jak nazírám na vybrané judikáty a naváži úvahami de lege ferenda. Na závěr práce provedu shrnutí problematiky a zhodnocení. Celá práce bude systematicky strukturována a zpracována za využití analyticko-deskriptivní metody.
Zásady pro vypracování
Ve své závěrečné práci jsem se rozhodla zabývat problematikou práva na informace v kontextu zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím a jeho praktickou aplikací. Konkrétněji institutem veřejné instituce jako povinného subjektu v kontextu předmětného zákona.
Vhodnost tématu spatřuji zejména v jeho aktuálnosti a to vzhledem k poměrně aktuální a rozsáhlé judikatuře, která se této problematiky dotýká, což může značit problematickou aplikaci, poněkud roztříštěné právní úpravy práva na informace, v praxi. Pojem veřejné instituce je neurčitým právním pojmem a právě kolem tohoto pojmu se v odborných kruzích vede neutuchající diskuze a nejen rozsáhlá judikatura naznačuje, že neustále není zcela zřejmě vydefinované, jaké subjekty sem lze podřadit.
Svou diplomovou práci uvedu stručným objasněním práva na informace a vymezením pojmu osoby povinné. Stručně se také vyjádřím k osobám oprávněným. Dále se ve své práci budu věnovat jedné podskupině osob povinných, a sice veřejným institucím. Tomuto pojmu, jaké subjekty pod něj lze podřadit a tedy jak lze pojem vyložit de lege lata, bude věnována podstatná část závěrečné práce. Vzhledem k tomu, že absence legální definice veřejné instituce se projevuje v rozhodovací činnosti Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu provedu analýzu klíčových soudních rozhodnutí souvisejících s předmětným pojmem. V práci uvedu, jak nazírám na vybrané judikáty a naváži úvahami de lege ferenda. Na závěr práce provedu shrnutí problematiky a zhodnocení. Celá práce bude systematicky strukturována a zpracována za využití analyticko-deskriptivní metody.
Seznam doporučené literatury
Monografie a komentáře
JELÍNKOVÁ, Jitka. Zákon o svobodném přístupu k informacím. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2019. Praktický komentář.
KORBEL, František. Přehled judikatury ve věcech práva na informace. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013. Judikatura (Wolters Kluwer ČR).
PRŮCHA, Petr. Správní řád: s poznámkami a judikaturou : podle stavu k 1.7.2019. 4. aktualizované a doplněné vydání. Praha: Leges, 2019.
VEDRAL, Josef. Správní řád: komentář. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: BOVA POLYGON, 2012.
KUŽÍLEK, Oldřich a Michael ŽANTOVSKÝ. Svoboda informací: svobodný přístup k informacím v právním řádu České republiky. Praha: Linde, 2002.
FUREK, Adam. Zákon o svobodném přístupu k informacím: komentář. V Praze: C.H. Beck, 2016. Beckova edice komentované zákony.