Bakalářská práce je věnována společenstvím, obklopujícím zámky v Loučné nad Desnou (Vízmberku) a Valašském Meziříčí v době, kdy patřily Maxmiliánovi Františkovi Antonínovi svobodnému pánovi ze Žerotína. Cílem práce bylo tyto osoby dohledat, určit jejich funkce, případně analyzovat jejich rodinné a ekonomické zázemí. Pozornosti se tak mimo jiné dočkali hofmistři, štolmistři, fraucimor, hudebníci, malíři, kuchaři, kočí ale také mouřenín či pokřtění Turci. Aby byl obraz sledované společnosti co nejplastičtější, pokusil jsem se rovněž popsat obě šlechtická sídla a jejich panství. Nechybí ani kapitola, věnovaná stykům Žerotína s lidmi, žijícími na okraji tehdejší společnosti (Židé, cikáni). Součástí příloh jsou pak také mapy, zachytávající rozsah jednotlivých Žerotínových panství.
Anotace v angličtině
The bachelor thesis is devoted to the community surrounding the castles in Loučná nad Desnou (Vízmberk) and Valašské Meziříčí in the era when they belonged to Maximilian Francis of Zierotin. The aim of the work was to trace back these persons, determine their roles or to analyse their family and economical background. Among others, major-domos, stablemen, court ladies, musicians, painters, cooks, coachmen, but also black servants or baptized Turks received their attention in my work. In order to present the depiction of the pursued society as diverse as possible, I also attempted to describe both aristocratic residences and their domains. There is also a chapter devoted that pays attention to contacts of Maximilian of Zierotin with people living on the margins of the society of that time (Jews, Gypsies). The appendices also include maps depicting the extent of individual Žerotín domains.
Klíčová slova
raný novověk, šlechta, dvůr, Vízmberk, Valašské Meziříčí, Bernard Bonaventura Velehradský, Lacknerové z Lockenau, Logové z Netky, Šubířové z Chobyně, Talmberkové, Žerotínové, služebnictvo, křty Turků, historické inventáře, historické mobiliáře, genealogie
Klíčová slova v angličtině
Early modern history, nobility, court, Vízmberk, Valašské Meziříčí, servants, Bernard Bonaventura Velehradsky, Lackners of Lockenau, Logs of Netka, Schubirs of Chobyne, lords of Thalenberg, lords of Zierotin, baptisms of Turks, historical inventories, historical furniture, genealogy
Rozsah průvodní práce
100 s. (296 826 znaků).
Jazyk
CZ
Anotace
Bakalářská práce je věnována společenstvím, obklopujícím zámky v Loučné nad Desnou (Vízmberku) a Valašském Meziříčí v době, kdy patřily Maxmiliánovi Františkovi Antonínovi svobodnému pánovi ze Žerotína. Cílem práce bylo tyto osoby dohledat, určit jejich funkce, případně analyzovat jejich rodinné a ekonomické zázemí. Pozornosti se tak mimo jiné dočkali hofmistři, štolmistři, fraucimor, hudebníci, malíři, kuchaři, kočí ale také mouřenín či pokřtění Turci. Aby byl obraz sledované společnosti co nejplastičtější, pokusil jsem se rovněž popsat obě šlechtická sídla a jejich panství. Nechybí ani kapitola, věnovaná stykům Žerotína s lidmi, žijícími na okraji tehdejší společnosti (Židé, cikáni). Součástí příloh jsou pak také mapy, zachytávající rozsah jednotlivých Žerotínových panství.
Anotace v angličtině
The bachelor thesis is devoted to the community surrounding the castles in Loučná nad Desnou (Vízmberk) and Valašské Meziříčí in the era when they belonged to Maximilian Francis of Zierotin. The aim of the work was to trace back these persons, determine their roles or to analyse their family and economical background. Among others, major-domos, stablemen, court ladies, musicians, painters, cooks, coachmen, but also black servants or baptized Turks received their attention in my work. In order to present the depiction of the pursued society as diverse as possible, I also attempted to describe both aristocratic residences and their domains. There is also a chapter devoted that pays attention to contacts of Maximilian of Zierotin with people living on the margins of the society of that time (Jews, Gypsies). The appendices also include maps depicting the extent of individual Žerotín domains.
Klíčová slova
raný novověk, šlechta, dvůr, Vízmberk, Valašské Meziříčí, Bernard Bonaventura Velehradský, Lacknerové z Lockenau, Logové z Netky, Šubířové z Chobyně, Talmberkové, Žerotínové, služebnictvo, křty Turků, historické inventáře, historické mobiliáře, genealogie
Klíčová slova v angličtině
Early modern history, nobility, court, Vízmberk, Valašské Meziříčí, servants, Bernard Bonaventura Velehradsky, Lackners of Lockenau, Logs of Netka, Schubirs of Chobyne, lords of Thalenberg, lords of Zierotin, baptisms of Turks, historical inventories, historical furniture, genealogy
Zásady pro vypracování
Cílem bakalářské práce bude pokus o rekonstrukci složení dvora Maxmiliána Františka svobodného pána ze Žerotína (1662-1706) na jeho zámcích ve Valašském Meziříčí (okr. Vsetín) a Loučné nad Desnou (do roku 1948 Vízmberk, okr. Šumperk). V zorném poli práce budou jak výše postavení dvořané, u nichž se předpokládá blízký a téměř dennodenní kontakt s Žerotínem (dámský fraucimor, hofmistři, hudebníci, výtvarní umělci), tak členové zámeckého personálu, kteří se sice nenacházeli na špici pomyslné dvorské pyramidy (lokajové, kočí, kuchaři či zahradníci), avšak na jejichž bedrech starost o dvůr a jeho osazenstvo ležela. Opomenuto nezůstane ani vrchnostenské úřednictvo (hejtmani panství, purkrabí, důchodní písaři), jež o žerotínské statky pečovalo. Pozornost bude věnována i osobám, které se u dvora nezdržovaly dlouhodobě, ale jejichž přítomnost mohla být pokládána za jisté zpestření dvorského života (cikáni). Důležitým bodem práce bude také pokus o co nejkomplexnější analýzu zjistitelných projevů dvorské barokní zbožnosti, která se vyznačovala jak štědrostí k poutním místům a farním chrámům, tak četnými kmotrovstvími či účastí pána a jeho dvořanů na křtech Turků.
Osoba a aktivity Maxmiliána Františka ze Žerotína, člena moravského šlechtického rodu pánů ze Žerotína, jsou do značné míry zastíněny působením jeho mladšího bratra, Jana Jáchyma ze Žerotína, císařského komorníka a prvního z rodu, kterému se podařilo dosáhnout hraběcího titulu. Písemné prameny nás neinformují o Maxmiliánově dvorském, diplomatickém či politickém působení; zdá se, že se po rozdělení otcovského dědictví v letech 1689-1691 stáhl na své statky a užíval klidu venkovských a maloměstských sídel.
Již v rámci sourozeneckého dělení získal drobné panství Drahanovice (okr. Olomouc) a Loučnou nad Desnou, k nimž v roce 1692 připojil rozsáhlé východomoravské panství Rožnov-Krásno (okr. Vsetín) a roku 1694 i sousední biskupské léno Valašské Meziříčí. Středobodem správy držených majetků byly zámky v Loučné nad Desnou a Valašském Meziříčí (zdejší vrchnostenské úřednictvo mělo na starosti jak záležitosti alodního statku Rožnov-Krásno, tak lenního Valašského Meziříčí). V Drahanovicích byla Maxmiliánovi k dispozici tvrz a menší šlechtické sídlo.
Kolem výše zmíněných rezidencí se formoval Maxmiliánův šlechtický dvůr, což je patrné i při zběžném prolistování matrik, vedených ve farnostech, pod něž Žerotínem vlastněná sídla spadala. Matriční zápisy nás informují o celé řadě lidí, jak šlechtického tak nešlechtického původu, kteří Maxmiliána a jeho manželky obklopovali. Právě matriky, spolu s gruntovními knihami, jsou primárním pramenem, o který se bude práce opírat. Ne vždy jsou ale matriční knihy dochovány; takový je i případ Drahanovic, kde jsou matriky dostupné až od roku 1709, kvůli čemuž jsem byl nucen výzkum Žerotínova dvora omezit na Loučnou a Valašské Meziříčí.
Otázky, týkající se fenoménu šlechtického dvora, stejně jako problematiky barokní katolické zbožnosti, patří k nosným a v současné historiografii preferovaným tématům. Proto doufám, že se práci podaří obě témata obohatit o několik nových a snad užitečných poznatků.
Zásady pro vypracování
Cílem bakalářské práce bude pokus o rekonstrukci složení dvora Maxmiliána Františka svobodného pána ze Žerotína (1662-1706) na jeho zámcích ve Valašském Meziříčí (okr. Vsetín) a Loučné nad Desnou (do roku 1948 Vízmberk, okr. Šumperk). V zorném poli práce budou jak výše postavení dvořané, u nichž se předpokládá blízký a téměř dennodenní kontakt s Žerotínem (dámský fraucimor, hofmistři, hudebníci, výtvarní umělci), tak členové zámeckého personálu, kteří se sice nenacházeli na špici pomyslné dvorské pyramidy (lokajové, kočí, kuchaři či zahradníci), avšak na jejichž bedrech starost o dvůr a jeho osazenstvo ležela. Opomenuto nezůstane ani vrchnostenské úřednictvo (hejtmani panství, purkrabí, důchodní písaři), jež o žerotínské statky pečovalo. Pozornost bude věnována i osobám, které se u dvora nezdržovaly dlouhodobě, ale jejichž přítomnost mohla být pokládána za jisté zpestření dvorského života (cikáni). Důležitým bodem práce bude také pokus o co nejkomplexnější analýzu zjistitelných projevů dvorské barokní zbožnosti, která se vyznačovala jak štědrostí k poutním místům a farním chrámům, tak četnými kmotrovstvími či účastí pána a jeho dvořanů na křtech Turků.
Osoba a aktivity Maxmiliána Františka ze Žerotína, člena moravského šlechtického rodu pánů ze Žerotína, jsou do značné míry zastíněny působením jeho mladšího bratra, Jana Jáchyma ze Žerotína, císařského komorníka a prvního z rodu, kterému se podařilo dosáhnout hraběcího titulu. Písemné prameny nás neinformují o Maxmiliánově dvorském, diplomatickém či politickém působení; zdá se, že se po rozdělení otcovského dědictví v letech 1689-1691 stáhl na své statky a užíval klidu venkovských a maloměstských sídel.
Již v rámci sourozeneckého dělení získal drobné panství Drahanovice (okr. Olomouc) a Loučnou nad Desnou, k nimž v roce 1692 připojil rozsáhlé východomoravské panství Rožnov-Krásno (okr. Vsetín) a roku 1694 i sousední biskupské léno Valašské Meziříčí. Středobodem správy držených majetků byly zámky v Loučné nad Desnou a Valašském Meziříčí (zdejší vrchnostenské úřednictvo mělo na starosti jak záležitosti alodního statku Rožnov-Krásno, tak lenního Valašského Meziříčí). V Drahanovicích byla Maxmiliánovi k dispozici tvrz a menší šlechtické sídlo.
Kolem výše zmíněných rezidencí se formoval Maxmiliánův šlechtický dvůr, což je patrné i při zběžném prolistování matrik, vedených ve farnostech, pod něž Žerotínem vlastněná sídla spadala. Matriční zápisy nás informují o celé řadě lidí, jak šlechtického tak nešlechtického původu, kteří Maxmiliána a jeho manželky obklopovali. Právě matriky, spolu s gruntovními knihami, jsou primárním pramenem, o který se bude práce opírat. Ne vždy jsou ale matriční knihy dochovány; takový je i případ Drahanovic, kde jsou matriky dostupné až od roku 1709, kvůli čemuž jsem byl nucen výzkum Žerotínova dvora omezit na Loučnou a Valašské Meziříčí.
Otázky, týkající se fenoménu šlechtického dvora, stejně jako problematiky barokní katolické zbožnosti, patří k nosným a v současné historiografii preferovaným tématům. Proto doufám, že se práci podaří obě témata obohatit o několik nových a snad užitečných poznatků.
Seznam doporučené literatury
BALETKA, Ladislav - BALETKA, Tomáš - ČERMÁKOVÁ, Eva - POMKLA, Zdeněk: Valašské Meziříčí. Praha 2017.
BALETKA, Tomáš: Dvůr pánů ze Žerotína ve Valašském Meziříčí ve 2. polovině 17. století. Sborník archivních prací, 52, 2002, č. 1, s. 215-239.
BŮŽEK, Václav (a kol.): Společnost českých zemí v raném novověku. Struktury, identity, konflikty. Praha 2010.
BŮŽEK, Václav - KRÁL, Pavel (edd.): Aristokratické rezidence a dvory v raném novověku. Opera historica 7. České Budějovice 1999.
DOMLUVIL, Eduard: Okres valašskomeziříčský. Brno 1914.
KNOZ, Tomáš: Moravská barokní šlechta. In: KNOZ, Tomáš (ed.): Morava v době baroka. Brno 2004, s. 47-56.
LENGYELOVÁ, Tünde: Život na šľachtickom dvore. Bratislava 2016.
MAŤA, Petr: Svět české aristokracie. Praha 2004.
MIKULEC, Jiří: Náboženský život a barokní zbožnost v českých zemích. Praha 2013.
POLÁCH, Drahomír: Historie zámku a panství Třemešek. Štíty 2014.
VOKÁČOVÁ, Petra: Příběhy o hrdé pokoře: aristokracie českých zemí v době baroka. Praha 2014.
ZUBER, Rudolf: Osudy moravské církve v 18. století (1695-1777). Díl 1. Praha 1987.
ZUBER, Rudolf: Osudy moravské církve v 18. století (1695-1777). Díl 2. Olomouc 2003.
ŽLEBKOVÁ, Lucie: Zbožné nadace v obcích Zašová a Veselá na základě Liber erectionum. Brno 2014 (magisterská diplomová práce).
Seznam doporučené literatury
BALETKA, Ladislav - BALETKA, Tomáš - ČERMÁKOVÁ, Eva - POMKLA, Zdeněk: Valašské Meziříčí. Praha 2017.
BALETKA, Tomáš: Dvůr pánů ze Žerotína ve Valašském Meziříčí ve 2. polovině 17. století. Sborník archivních prací, 52, 2002, č. 1, s. 215-239.
BŮŽEK, Václav (a kol.): Společnost českých zemí v raném novověku. Struktury, identity, konflikty. Praha 2010.
BŮŽEK, Václav - KRÁL, Pavel (edd.): Aristokratické rezidence a dvory v raném novověku. Opera historica 7. České Budějovice 1999.
DOMLUVIL, Eduard: Okres valašskomeziříčský. Brno 1914.
KNOZ, Tomáš: Moravská barokní šlechta. In: KNOZ, Tomáš (ed.): Morava v době baroka. Brno 2004, s. 47-56.
LENGYELOVÁ, Tünde: Život na šľachtickom dvore. Bratislava 2016.
MAŤA, Petr: Svět české aristokracie. Praha 2004.
MIKULEC, Jiří: Náboženský život a barokní zbožnost v českých zemích. Praha 2013.
POLÁCH, Drahomír: Historie zámku a panství Třemešek. Štíty 2014.
VOKÁČOVÁ, Petra: Příběhy o hrdé pokoře: aristokracie českých zemí v době baroka. Praha 2014.
ZUBER, Rudolf: Osudy moravské církve v 18. století (1695-1777). Díl 1. Praha 1987.
ZUBER, Rudolf: Osudy moravské církve v 18. století (1695-1777). Díl 2. Olomouc 2003.
ŽLEBKOVÁ, Lucie: Zbožné nadace v obcích Zašová a Veselá na základě Liber erectionum. Brno 2014 (magisterská diplomová práce).