Práce se zabývá objektovým divadlem jako současnou tendencí v oblasti loutkového divadla na území České republiky. Objektové divadlo je představeno skrze zastřešující kategorii loutkového divadla a její stávající podkategorie, mezi něž samo patří. Všechny podkategorie spojuje určitý princip práce a zacházení s neživými entitami na scéně, které jsou v první kapitole popsány a teoreticky pojmenovány. Je uveden historický kontext, vznik a vývoj objektového divadla, které vedly k jeho momentální podobě. Možné pojetí objektového divadla je demonstrováno na příkladu tvorby slovinsko-českého loutkáře a performera Matiji Solceho. Skrze analýzy inscenací Happy Bones (2010) a Kar (2016) je představen možný způsob uvažování o objektech a jejich animaci. V závěru práce se nachází shrnutí Solceho poetiky a vymezení objektového divadla vycházející z dříve pojmenovaných teoretických konceptů a z úvah o současných inscenacích objektového divadla vyskytujících se na české divadelní scéně.
Anotace v angličtině
The main topic of this thesis is to describe object theatre as the current tendency in the field of puppet theatre in the Czech Republic. Object theatre belongs to the category of puppet theatre and is introduced as one of the subcategories of this category. All other subcategories connects usage of inanimate entities and are theoretically named in the first chapter. The next part explains object theatre's historical context, origin and evolution which have led to its current form. Possible conception of object theatre is demonstrated on the work of the Czechoslovakian puppeteer and performer Matija Solce. The analysis of productions Happy Bones (2010) and Kar (2016) present one way of thinking about objects and their animation. The conclusion summarises Solce's poetics and definition of object theatre, based on earlier theoretical concepts and its reflection in the current Czech productions.
Klíčová slova
Objektové divadlo, objekt, loutkové divadlo, Matija Solce, animace, animant, animované divadlo
Práce se zabývá objektovým divadlem jako současnou tendencí v oblasti loutkového divadla na území České republiky. Objektové divadlo je představeno skrze zastřešující kategorii loutkového divadla a její stávající podkategorie, mezi něž samo patří. Všechny podkategorie spojuje určitý princip práce a zacházení s neživými entitami na scéně, které jsou v první kapitole popsány a teoreticky pojmenovány. Je uveden historický kontext, vznik a vývoj objektového divadla, které vedly k jeho momentální podobě. Možné pojetí objektového divadla je demonstrováno na příkladu tvorby slovinsko-českého loutkáře a performera Matiji Solceho. Skrze analýzy inscenací Happy Bones (2010) a Kar (2016) je představen možný způsob uvažování o objektech a jejich animaci. V závěru práce se nachází shrnutí Solceho poetiky a vymezení objektového divadla vycházející z dříve pojmenovaných teoretických konceptů a z úvah o současných inscenacích objektového divadla vyskytujících se na české divadelní scéně.
Anotace v angličtině
The main topic of this thesis is to describe object theatre as the current tendency in the field of puppet theatre in the Czech Republic. Object theatre belongs to the category of puppet theatre and is introduced as one of the subcategories of this category. All other subcategories connects usage of inanimate entities and are theoretically named in the first chapter. The next part explains object theatre's historical context, origin and evolution which have led to its current form. Possible conception of object theatre is demonstrated on the work of the Czechoslovakian puppeteer and performer Matija Solce. The analysis of productions Happy Bones (2010) and Kar (2016) present one way of thinking about objects and their animation. The conclusion summarises Solce's poetics and definition of object theatre, based on earlier theoretical concepts and its reflection in the current Czech productions.
Klíčová slova
Objektové divadlo, objekt, loutkové divadlo, Matija Solce, animace, animant, animované divadlo
Práce se zaměří na objektové divadlo jako současnou vývojovou tendenci loutkového divadla. Pro vymezení pojmu objektového divadla autorka využije teoretické texty Karla Makonje a následně bude demonstrovat princip objektového divadla na tvorbě slovinsko-českého loutkáře, hudebníka a perfomera Matiji Solceho. Cílem práce je vymezit, na základě analýz inscenací KAR (premiéra 2016) a RAT (premiéra 2018), klíčové prvky Solceho poetiky (mimika, gestika, způsob animace, zvuková stopa). Autorka bude čerpat z adekvátní odborné literatury a dostupných pramenů, ze záznamů inscenací, z vlastní divácké zkušenosti a z recenzí v odborném tisku. Práce bude obsahovat obrazovou přílohu, v poznámkovém aparátu a v bibliografii autorka dodrží normu ČSN ISO 690-2.
Zásady pro vypracování
Práce se zaměří na objektové divadlo jako současnou vývojovou tendenci loutkového divadla. Pro vymezení pojmu objektového divadla autorka využije teoretické texty Karla Makonje a následně bude demonstrovat princip objektového divadla na tvorbě slovinsko-českého loutkáře, hudebníka a perfomera Matiji Solceho. Cílem práce je vymezit, na základě analýz inscenací KAR (premiéra 2016) a RAT (premiéra 2018), klíčové prvky Solceho poetiky (mimika, gestika, způsob animace, zvuková stopa). Autorka bude čerpat z adekvátní odborné literatury a dostupných pramenů, ze záznamů inscenací, z vlastní divácké zkušenosti a z recenzí v odborném tisku. Práce bude obsahovat obrazovou přílohu, v poznámkovém aparátu a v bibliografii autorka dodrží normu ČSN ISO 690-2.
Seznam doporučené literatury
DVOŘÁK, Jiří, Věra, ELIÁŠKOVÁ et al., 2007. Karel Makonj a Vedené divadlo. Praha: Pražská scéna. ISBN 978-80-86102-37-5.
JURKOWSKI, Henryk, 1997. Magie loutky. Praha: Studio Ypsilon. ISBN 80-902482-0-9.
LEHMANN, Hans-Thies, 2007. Postdramatické divadlo. Bratislava: Divadelný ústav, 366 s. ISBN 978-80-88987-81-9.
MAKONJ, Karel, 2008. Od loutky k objektu. Praha: Pražská scéna. ISBN 978-80-86102-60-3.
PAVIS, Patrice a Daniela JOBERTOVÁ, 2003. Divadelní slovník. Praha: Institut umění - Divadelní ústav. ISBN 80-7008-157-0.
RIBI, Hana, 2000. Edward Gordon Craig: Figura a abstrakce. Praha: Akademie múzických umění v Praze. ISBN 978-80-7331-138-4.
Fekete Seretlek a Studio Damúza. KAR [divadelní inscenace]. Režie Matija Solce. Palác Akropolis Praha 2016.
Fekete Seretlek a Studio Damúza. RAT [divadelní inscenace]. Režie Matija Solce. Palác Akropolis Praha 2018.
Seznam doporučené literatury
DVOŘÁK, Jiří, Věra, ELIÁŠKOVÁ et al., 2007. Karel Makonj a Vedené divadlo. Praha: Pražská scéna. ISBN 978-80-86102-37-5.
JURKOWSKI, Henryk, 1997. Magie loutky. Praha: Studio Ypsilon. ISBN 80-902482-0-9.
LEHMANN, Hans-Thies, 2007. Postdramatické divadlo. Bratislava: Divadelný ústav, 366 s. ISBN 978-80-88987-81-9.
MAKONJ, Karel, 2008. Od loutky k objektu. Praha: Pražská scéna. ISBN 978-80-86102-60-3.
PAVIS, Patrice a Daniela JOBERTOVÁ, 2003. Divadelní slovník. Praha: Institut umění - Divadelní ústav. ISBN 80-7008-157-0.
RIBI, Hana, 2000. Edward Gordon Craig: Figura a abstrakce. Praha: Akademie múzických umění v Praze. ISBN 978-80-7331-138-4.
Fekete Seretlek a Studio Damúza. KAR [divadelní inscenace]. Režie Matija Solce. Palác Akropolis Praha 2016.
Fekete Seretlek a Studio Damúza. RAT [divadelní inscenace]. Režie Matija Solce. Palác Akropolis Praha 2018.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
-
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Diplomantka adekvátně představila téma a cíl práce, prokázala hlubokou znalost teoretických konceptů a formulovala s jistotou vlastní závěry. Slovní obhajoba prokázala vynikající schopnost samostatného uvažování a formulace argumentů.
Práce byla zkontrolována systémem Theses. Obhájená práce není plagiát.
Studentka odevzdala 1 výtisk DP.