Předkládaná diplomová práce se věnuje otázce posilování úřadu Evropského veřejného ochránce práv v období prvních 25 let jeho fungování, tedy od roku 1995 po rok 2020. Zkoumá vliv, jaký na ono posilování mají formální a neformální dimenze. Prvně jmenovaná zahrnuje dopad smluvního rámce EU a dokumentů schválených Evropským parlamentem ovlivňujících aspekty Evropského veřejného ochránce práv. U druhé neformální dimenze je zkoumáno, zda a jakým způsobem má vliv na posilování EO. Výsledným zjištěním je, že skutečně má vliv a ten lze rozdělit do tří oblastí. Jedná se o maximalistický výklad smluvního rámce, tedy, jak EO interpretuje pravomoci, jež jsou mu dány formální dimenzí. Druhou oblast představuje personalizace, znamenající vliv osobnosti, která se nachází v čele úřadu na jeho fungování. Poslední oblastí v rámci neformální dimenze je politizace. Ta je chápána coby ústup EO od technických záležitostí a příklon k zásahům do politické dimenze, jež vyvolává střety s institucemi EU. Pozornost je zaměřena především na posilování skrze zmíněné dimenze v intra-institucionálním rámci, tedy ve vztahu Evropského veřejného ochránce práv k dalším orgánům a institucím EU. Sledováno je rovněž to, jak zmíněné dimenze ovlivňují oblasti činností úřadu. Práce ve vztahu k těmto dimenzím a posilování následně zodpovídá na čtyři výzkumné otázky. Zároveň je poukázáno na nedostatečný zájem teorií evropské integrace nejen o zkoumaný úřad, ale obecně o instituce EU, což dokládá komplikovaná teoreticko-konceptuální reflexe.
Anotace v angličtině
This master thesis is about strengthening of the European ombudsman since its creation in 1995 until 2020 when it celebrated 25 years of its existence. Focus of this work is on how formal and informal dimension impacts this strengthening. The formal dimension involves how EU treaties and other documents approved by European parliament have impact on European ombudsman. In case of the informal dimension, the goal is to find out if it has any effect at the strengthening or not. In case it has, then find out how can this effect be expressed. The answer is that the informal dimension supports the strengthening of EO in three ways. The first is maximalization of the formal dimension which means how the EO itself interpretate his powers given to him by treaties and formal documents. Second way is personalisation which looks at how the person in charge of EO bureau affects how the EO works. Last part of the informal dimension is politicization. Politicization in this context means increase in cases concentrated at the political work of EU which carry with itself clashes with political representatives. Attention goes to mentioned strengthening through these dimensions in intra-institutional frame, meaning relations between European ombudsman and other EU organisations and institutions. Taken into consideration is also how these dimensions impact areas of work of European ombudsman. This thesis then answers four research questions focused on more detailed aspects of these issues. As secondary effect this work also shows lack of theoretic approach not just towards the European ombudsman itself but towards EU institutions more generally.
Předkládaná diplomová práce se věnuje otázce posilování úřadu Evropského veřejného ochránce práv v období prvních 25 let jeho fungování, tedy od roku 1995 po rok 2020. Zkoumá vliv, jaký na ono posilování mají formální a neformální dimenze. Prvně jmenovaná zahrnuje dopad smluvního rámce EU a dokumentů schválených Evropským parlamentem ovlivňujících aspekty Evropského veřejného ochránce práv. U druhé neformální dimenze je zkoumáno, zda a jakým způsobem má vliv na posilování EO. Výsledným zjištěním je, že skutečně má vliv a ten lze rozdělit do tří oblastí. Jedná se o maximalistický výklad smluvního rámce, tedy, jak EO interpretuje pravomoci, jež jsou mu dány formální dimenzí. Druhou oblast představuje personalizace, znamenající vliv osobnosti, která se nachází v čele úřadu na jeho fungování. Poslední oblastí v rámci neformální dimenze je politizace. Ta je chápána coby ústup EO od technických záležitostí a příklon k zásahům do politické dimenze, jež vyvolává střety s institucemi EU. Pozornost je zaměřena především na posilování skrze zmíněné dimenze v intra-institucionálním rámci, tedy ve vztahu Evropského veřejného ochránce práv k dalším orgánům a institucím EU. Sledováno je rovněž to, jak zmíněné dimenze ovlivňují oblasti činností úřadu. Práce ve vztahu k těmto dimenzím a posilování následně zodpovídá na čtyři výzkumné otázky. Zároveň je poukázáno na nedostatečný zájem teorií evropské integrace nejen o zkoumaný úřad, ale obecně o instituce EU, což dokládá komplikovaná teoreticko-konceptuální reflexe.
Anotace v angličtině
This master thesis is about strengthening of the European ombudsman since its creation in 1995 until 2020 when it celebrated 25 years of its existence. Focus of this work is on how formal and informal dimension impacts this strengthening. The formal dimension involves how EU treaties and other documents approved by European parliament have impact on European ombudsman. In case of the informal dimension, the goal is to find out if it has any effect at the strengthening or not. In case it has, then find out how can this effect be expressed. The answer is that the informal dimension supports the strengthening of EO in three ways. The first is maximalization of the formal dimension which means how the EO itself interpretate his powers given to him by treaties and formal documents. Second way is personalisation which looks at how the person in charge of EO bureau affects how the EO works. Last part of the informal dimension is politicization. Politicization in this context means increase in cases concentrated at the political work of EU which carry with itself clashes with political representatives. Attention goes to mentioned strengthening through these dimensions in intra-institutional frame, meaning relations between European ombudsman and other EU organisations and institutions. Taken into consideration is also how these dimensions impact areas of work of European ombudsman. This thesis then answers four research questions focused on more detailed aspects of these issues. As secondary effect this work also shows lack of theoretic approach not just towards the European ombudsman itself but towards EU institutions more generally.
Tato práce vychází z předpokladu, že dochází k posilování úřadu Evropského veřejného ochránce práv a zkoumá, jaký vliv na toto posilování má formální dimenze obsahující smluvní rámec EU a další zásadní dokumenty ,a také neformální dimenze zahrnující vliv personálního obsazení úřadu, maximalistický výklad smluv a roli politizace. Pozornost bude primárně zaměřena na rozměr intra-institucionálního postavení EO čili na posílení jeho pozice ve vztahu k dalším evropským institucionálním aktérům (zejména SDEU a EP). Reflexe však zahrne rovněž to, jaký vliv mají jmenované příčiny posílení úřadu na vybrané oblasti jeho zájmu na jeho fungování. Práce zároveň poukazuje na nedostatky teorií evropské integrace ve vztahu nejen k EO, ale k institucím EU obecně.
Zásady pro vypracování
Tato práce vychází z předpokladu, že dochází k posilování úřadu Evropského veřejného ochránce práv a zkoumá, jaký vliv na toto posilování má formální dimenze obsahující smluvní rámec EU a další zásadní dokumenty ,a také neformální dimenze zahrnující vliv personálního obsazení úřadu, maximalistický výklad smluv a roli politizace. Pozornost bude primárně zaměřena na rozměr intra-institucionálního postavení EO čili na posílení jeho pozice ve vztahu k dalším evropským institucionálním aktérům (zejména SDEU a EP). Reflexe však zahrne rovněž to, jaký vliv mají jmenované příčiny posílení úřadu na vybrané oblasti jeho zájmu na jeho fungování. Práce zároveň poukazuje na nedostatky teorií evropské integrace ve vztahu nejen k EO, ale k institucím EU obecně.
Seznam doporučené literatury
Nikos Vogiatzis. 2018. The European Ombudsman and good administration in the European Union. Liverpool: Palgrave
Dacian. C. Dragos, Neamtu Bogdana. 2017. Advancing transparency in the European Union: the role of European Ombudsman. https://www.researchgate.net/publication/301820227_Advancing_transparency_in_the_European_Union_the_role_of_the_European_Ombudsman
Simone Cadeddu. 2015. The Proceedings of the European Ombudsman.https://www.jstor.org/stable/27592081
Petia Kostadinova. 2015. Improving the Transparency and Accountability of EU Institutions: The Impact of the Office of the European Ombudsman. JCMS 2015 Volume 53. Number 5. pp. 1077?1093.
Milan Remac. 2013. Standards of Ombudsman Assessment: A New Normative Concept?https://www.utrechtlawreview.org/articles/abstract/10.18352/ulr.237/
Paul Magnette. 2003. Between parliamentary control and the rule of law: the political role of the Ombudsman in the European Union. Journal of European Public policy.
Gijs Jan Brandsma. 2019. Transparency of EU informal trilogues through public feedback in the European Parliament: promise unfulfilled. Journal of European Public Policy, 26:10, 1464-1483.
Christine Neuhold. 2017. Transparency Watchdog: Guarding the Law and Independent from Politics? The Relationship between the European Ombudsman and the European Parliament. https://www.academia.edu/34705732/Transparency_Watchdog_Guarding_the_Law_and_Independent_from_Politics_The_Relationship_between_the_European_Ombudsman_and_the_European_Parliament_with_Christine_Neuhold_
Binder Tom; Inglese Marco; Van Waarden Frans. 2017. The European Ombudsman: democratic empowerment or democratic deficit?.https://zenodo.org/record/832610#.XmtLiqhKg2w
De Leeuw, Magdalena. 2011. The European Ombudsman's Role as a Developer of Nomis of Good Administration. In European Public Law 17 (2), s. 349-368.
Seznam doporučené literatury
Nikos Vogiatzis. 2018. The European Ombudsman and good administration in the European Union. Liverpool: Palgrave
Dacian. C. Dragos, Neamtu Bogdana. 2017. Advancing transparency in the European Union: the role of European Ombudsman. https://www.researchgate.net/publication/301820227_Advancing_transparency_in_the_European_Union_the_role_of_the_European_Ombudsman
Simone Cadeddu. 2015. The Proceedings of the European Ombudsman.https://www.jstor.org/stable/27592081
Petia Kostadinova. 2015. Improving the Transparency and Accountability of EU Institutions: The Impact of the Office of the European Ombudsman. JCMS 2015 Volume 53. Number 5. pp. 1077?1093.
Milan Remac. 2013. Standards of Ombudsman Assessment: A New Normative Concept?https://www.utrechtlawreview.org/articles/abstract/10.18352/ulr.237/
Paul Magnette. 2003. Between parliamentary control and the rule of law: the political role of the Ombudsman in the European Union. Journal of European Public policy.
Gijs Jan Brandsma. 2019. Transparency of EU informal trilogues through public feedback in the European Parliament: promise unfulfilled. Journal of European Public Policy, 26:10, 1464-1483.
Christine Neuhold. 2017. Transparency Watchdog: Guarding the Law and Independent from Politics? The Relationship between the European Ombudsman and the European Parliament. https://www.academia.edu/34705732/Transparency_Watchdog_Guarding_the_Law_and_Independent_from_Politics_The_Relationship_between_the_European_Ombudsman_and_the_European_Parliament_with_Christine_Neuhold_
Binder Tom; Inglese Marco; Van Waarden Frans. 2017. The European Ombudsman: democratic empowerment or democratic deficit?.https://zenodo.org/record/832610#.XmtLiqhKg2w
De Leeuw, Magdalena. 2011. The European Ombudsman's Role as a Developer of Nomis of Good Administration. In European Public Law 17 (2), s. 349-368.
Přílohy volně vložené
1 CD ROM
Přílohy vázané v práci
grafy
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Diplomová práce Bc. Davida Šlachty prošla kontrolou systému Theses a nejedná se o plagiát. Student komisi v krátkosti představil hlavní závěry své práce a posléze byl obeznámen s posudky recenzentů. Vedoucí i oponent práce hodnotili text velice kladně. Dílčí výhrady směřovaly pouze k jazykovému podání práce.