Spotřební daně tvoří významnou část příjmů státního rozpočtu. Vláda může tento příjem přímo ovlivňovat tím, že u některých výrobků (zpravidla takových, které negativně působí na lidské zdraví) zvýší daňové sazby. V rámci Evropské unie je určení výše spotřebních daní ovšem stále výlučnou pravomocí jednotlivých členských států, přičemž na evropské úrovni pak probíhá proces harmonizace, který má sblížit jednotlivé dílčí úpravy legislativy týkající se spotřebních daní v členských zemích. Charakteristickým znakem úpravy daní je to, že je dynamická, neustále se mění a přizpůsobuje se aktuálním podmínkám ve společnosti. Nejedná se o uzavřenou kapitolu, neboť vždy existuje prostor pro vylepšení a další úvahy. Vzhledem k tomu, že teprve relativně nedávno byla ke spotřebním daním přidána nová kategorie výrobků, je toto téma nepochybně otevřeno další diskuzi, co ještě by eventuálně mohlo podléhat spotřební dani. Taktéž to, že je Česká republika vázána závazky vyplývajícími z evropského práva pro účely harmonizace spotřebních daní a musí tak na podmínky v nich stanovené reagovat, činí tuto problematiku velmi zajímavou. Obsahem této diplomové práce tedy je harmonizace nepřímých daní, a to zejména se zaměřením na daně spotřební. Z hlediska obsahu se tato práce člení do tří kapitol, v rámci kterých se snažím dospět k odpovědím na čtyři hlavní výzkumné otázky této práce, které se týkají zhodnocení stavu harmonizace v členských zemích Evropské unie, zda česká právní úprava koresponduje s unijními předpisy, dále možných alternativ k procesu harmonizace a prostoru k další harmonizaci.
Anotace v angličtině
Excise taxes form a significant part of state budget revenues. The government can directly influence this income by raising tax rates on some products (usually those that have a negative impact on human health). Within the European Union, however, the determination of the amount of excise taxes is still an exclusive competence of individual member states, while the process of harmonization takes place on European level. The aim of this process is to approximate the legislation on excise taxes in the member states. A characteristic feature of tax legislation is that it is dynamic, constantly changing and adapting to current conditions in society. It is not a closed chapter as there is always room for improvement and further reflection. Given that a new product category has only recently been added to excise taxes, this topic is undoubtedly open to further discussion of what might be a subject to excise tax. Furthermore, the fact that the Czech Republic is bound by obligations arising from the European law for the purposes of harmonization of excise taxes and must thus respond to the conditions set out therein, makes this issue very interesting. The content of this diploma thesis is the harmonization of indirect taxes, especially with a focus on excise taxes. In terms of content, this thesis is divided into three chapters, in which I try to find answers to four main research questions established in the introduction, which concern the evaluation of the state of harmonization in EU member states, whether the Czech legislation corresponds to EU regulations, alternatives to the harmonization process and if there is a room for further harmonization.
Harmonization, indirect taxes, excise taxes, tax policy, European Union, tax systems, member states.
Rozsah průvodní práce
66 s. (137 814 znaků).
Jazyk
CZ
Anotace
Spotřební daně tvoří významnou část příjmů státního rozpočtu. Vláda může tento příjem přímo ovlivňovat tím, že u některých výrobků (zpravidla takových, které negativně působí na lidské zdraví) zvýší daňové sazby. V rámci Evropské unie je určení výše spotřebních daní ovšem stále výlučnou pravomocí jednotlivých členských států, přičemž na evropské úrovni pak probíhá proces harmonizace, který má sblížit jednotlivé dílčí úpravy legislativy týkající se spotřebních daní v členských zemích. Charakteristickým znakem úpravy daní je to, že je dynamická, neustále se mění a přizpůsobuje se aktuálním podmínkám ve společnosti. Nejedná se o uzavřenou kapitolu, neboť vždy existuje prostor pro vylepšení a další úvahy. Vzhledem k tomu, že teprve relativně nedávno byla ke spotřebním daním přidána nová kategorie výrobků, je toto téma nepochybně otevřeno další diskuzi, co ještě by eventuálně mohlo podléhat spotřební dani. Taktéž to, že je Česká republika vázána závazky vyplývajícími z evropského práva pro účely harmonizace spotřebních daní a musí tak na podmínky v nich stanovené reagovat, činí tuto problematiku velmi zajímavou. Obsahem této diplomové práce tedy je harmonizace nepřímých daní, a to zejména se zaměřením na daně spotřební. Z hlediska obsahu se tato práce člení do tří kapitol, v rámci kterých se snažím dospět k odpovědím na čtyři hlavní výzkumné otázky této práce, které se týkají zhodnocení stavu harmonizace v členských zemích Evropské unie, zda česká právní úprava koresponduje s unijními předpisy, dále možných alternativ k procesu harmonizace a prostoru k další harmonizaci.
Anotace v angličtině
Excise taxes form a significant part of state budget revenues. The government can directly influence this income by raising tax rates on some products (usually those that have a negative impact on human health). Within the European Union, however, the determination of the amount of excise taxes is still an exclusive competence of individual member states, while the process of harmonization takes place on European level. The aim of this process is to approximate the legislation on excise taxes in the member states. A characteristic feature of tax legislation is that it is dynamic, constantly changing and adapting to current conditions in society. It is not a closed chapter as there is always room for improvement and further reflection. Given that a new product category has only recently been added to excise taxes, this topic is undoubtedly open to further discussion of what might be a subject to excise tax. Furthermore, the fact that the Czech Republic is bound by obligations arising from the European law for the purposes of harmonization of excise taxes and must thus respond to the conditions set out therein, makes this issue very interesting. The content of this diploma thesis is the harmonization of indirect taxes, especially with a focus on excise taxes. In terms of content, this thesis is divided into three chapters, in which I try to find answers to four main research questions established in the introduction, which concern the evaluation of the state of harmonization in EU member states, whether the Czech legislation corresponds to EU regulations, alternatives to the harmonization process and if there is a room for further harmonization.
Harmonization, indirect taxes, excise taxes, tax policy, European Union, tax systems, member states.
Zásady pro vypracování
Obsahem této diplomové práce bude problematika harmonizace nepřímých daní, a to zejména se zaměřením na daně spotřební. V úvodu práce vymezím, co je to daňová harmonizace, proč k ní vůbec dochází a jaký byl její dosavadní vývoj. Rozebrána bude rovněž daňová politika Evropské unie. V další části práce se přesunu již konkrétně k harmonizaci nepřímých daní, přičemž stěžejní část bude věnována daním spotřebním. Poslední část práce bude analytická, neboť chci srovnat, jak stav harmonizace daní v České republice koresponduje se stavem v jiných členských zemích Evropské unie a zhodnotit úspěšnost harmonizačního procesu. Cílem práce bude zejména zjistit, zda je proces harmonizace tou nejlepší cestou nebo lze nalézt lepší řešení, a zda existuje v současném stavu prostor pro další harmonizaci. V závěru práce uvedu vlastní nástin možného budoucího vývoje, kterým by se mohla Unie vydat.
Předběžná struktura práce: 1) Úvod 2) Daně a daňová harmonizace, daňová politika EU 3) Harmonizace nepřímých daní 4) Harmonizace spotřebních daní 5) Srovnání se stavem v jiných členských zemích 6) Nástin budoucího vývoje 7) Závěr
Zásady pro vypracování
Obsahem této diplomové práce bude problematika harmonizace nepřímých daní, a to zejména se zaměřením na daně spotřební. V úvodu práce vymezím, co je to daňová harmonizace, proč k ní vůbec dochází a jaký byl její dosavadní vývoj. Rozebrána bude rovněž daňová politika Evropské unie. V další části práce se přesunu již konkrétně k harmonizaci nepřímých daní, přičemž stěžejní část bude věnována daním spotřebním. Poslední část práce bude analytická, neboť chci srovnat, jak stav harmonizace daní v České republice koresponduje se stavem v jiných členských zemích Evropské unie a zhodnotit úspěšnost harmonizačního procesu. Cílem práce bude zejména zjistit, zda je proces harmonizace tou nejlepší cestou nebo lze nalézt lepší řešení, a zda existuje v současném stavu prostor pro další harmonizaci. V závěru práce uvedu vlastní nástin možného budoucího vývoje, kterým by se mohla Unie vydat.
Předběžná struktura práce: 1) Úvod 2) Daně a daňová harmonizace, daňová politika EU 3) Harmonizace nepřímých daní 4) Harmonizace spotřebních daní 5) Srovnání se stavem v jiných členských zemích 6) Nástin budoucího vývoje 7) Závěr
Seznam doporučené literatury
Monografie a komentáře:1) ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii. 7. aktualizované a přepracované vydání. Praha: Leges, 2018. 382 s. 2) BAKEŠ, Milan a kol. Finanční právo. 6. aktualizované vydání, Praha: C. H. Beck, 2012. 519 s. 3) NERUDOVÁ Danuše. Harmonizacedaňových systémů zemí Evropské unie. 4. vydání, Praha: Wolters Kluwer, 2014, s. 344 s. 4) JÁNOŠÍKOVÁ, Petra, MRKÝVKA, Petr. Finanční a daňové právo. 2. aktualizované a doplněné vydání. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2016. 492 s. 5) JÁNOŠÍKOVÁ, Petra. Daňové právo de lege lata. 2. aktualizované vydání. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2018. 156 s. 6) PITNER, Ladislav, BENDA, Václav. Daň z přidané hodnoty s komentářem: k 1. 7. 2017. 11. aktualizované vydání. Olomouc: Nakladatelství Anag, 2017. 854 s. Odborné články: 1) MATOUŠEK, Pavel. Harmonizace daňových systémů v EU ve vztahu k ČR. Daně. 2005, roč. 13, č. 7 - 8, s. 10 ?15. 2) NERUDOVÁ, Danuše. Harmonizace nepřímého zdanění v Evropské unii. Daně a právo v praxi. 2005, č. 7. Právní úprava: 1) Směrnice Rady č. 92/83/EHS ze dne 19. října 1992 o harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů 2) Směrnice Rady 2011/64/EU ze dne 21. června 2011 o struktuře a sazbách spotřební daně z tabákových výrobků 3) Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů 4) Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů 5) Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.
Seznam doporučené literatury
Monografie a komentáře:1) ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii. 7. aktualizované a přepracované vydání. Praha: Leges, 2018. 382 s. 2) BAKEŠ, Milan a kol. Finanční právo. 6. aktualizované vydání, Praha: C. H. Beck, 2012. 519 s. 3) NERUDOVÁ Danuše. Harmonizacedaňových systémů zemí Evropské unie. 4. vydání, Praha: Wolters Kluwer, 2014, s. 344 s. 4) JÁNOŠÍKOVÁ, Petra, MRKÝVKA, Petr. Finanční a daňové právo. 2. aktualizované a doplněné vydání. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2016. 492 s. 5) JÁNOŠÍKOVÁ, Petra. Daňové právo de lege lata. 2. aktualizované vydání. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2018. 156 s. 6) PITNER, Ladislav, BENDA, Václav. Daň z přidané hodnoty s komentářem: k 1. 7. 2017. 11. aktualizované vydání. Olomouc: Nakladatelství Anag, 2017. 854 s. Odborné články: 1) MATOUŠEK, Pavel. Harmonizace daňových systémů v EU ve vztahu k ČR. Daně. 2005, roč. 13, č. 7 - 8, s. 10 ?15. 2) NERUDOVÁ, Danuše. Harmonizace nepřímého zdanění v Evropské unii. Daně a právo v praxi. 2005, č. 7. Právní úprava: 1) Směrnice Rady č. 92/83/EHS ze dne 19. října 1992 o harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů 2) Směrnice Rady 2011/64/EU ze dne 21. června 2011 o struktuře a sazbách spotřební daně z tabákových výrobků 3) Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů 4) Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů 5) Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.