Disertační práce prezentuje výsledky kvalitativního výzkumu založeného na vlastní rozšířené verzi kombinace metod interpretativní fenomenologické analýzy (IPA) a existenciální hermeneutické fenomenologie (EHP). Cíle disertační práce se dělí na konceptuální a výzkumné. Konceptuálním cílem je rozvinout interpretační rámec IPA-EHP metody. Výzkumným cílem je odpovědět na hlavní výzkumné otázky vztahující se ke kritickým momentům manažerské praxe. Jedná se zejména o otázku, jaký smysl manažeři přisuzují kritickým momentům ve své praxi v kontextu transformativního procesu vztahujícího se k modům jejich bytí (neautentické a autentické prožívání). To následně souvisí s otázkou, jakým způsobem mohou být tyto kritické situace překonány. Zodpovězení výzkumných otázek umožňuje uvažovat o IPA-EHP také jako o praktickém nástroji pro seberozvoj manažerů. První kapitola práce představuje existenciální přístupy aplikované v managementu, a to zejména v oblasti seberozvoje manažerů. Srovnány jsou přístupy západního a východního managementu a analyzovány základní principy existenciální filozofie managementu. Ve druhé kapitole je představen přehled dosavadních výzkumů pojednávajících o prožitku kritických situací a stavů blízkých vyhoření. Ve třetí kapitole jsou popsány výzkumné otázky, vymezena výzkumná metoda a navržen konceptuální rámec pro interpretaci výsledků výzkumu. V této části je naplněn konceptuální cíl. Je ukázáno, že ačkoliv je původní heideggeriánský koncept využívaný v existenciální hermeneutické fenomenologii užitečný v rozpoznání významných skutečností a může být nápomocen v seberozvoji manažerů, není zcela dostačují v ohledu mezilidské interakce. Navržený přístup rozšiřuje existenciální hermeneutickou fenomenologii o filozofii Jana Patočky a Eugena Finka, přičemž je poukázáno, že tento rozšířený koncept hraje významnou roli při rozpoznání a interpretaci klíčových momentů prožívané zkušenosti, týkající se kritického stavu v práci označovaného jako existenciální narušení (existential disruption). Zároveň také umožňuje analyzovat interpersonální vztahy, které mají významný vliv na pracovní úspěšnost. Čtvrtá kapitola je založena na analýze a interpretaci výsledků jednotlivých případových studií. Jsou analyzována průniková témata (souvislosti mezi jednotlivými studiemi) a zodpovězeny výzkumné otázky. V páté kapitole je diskutován přínos výzkumu pro seberozvoj manažerů.
Anotace v angličtině
The dissertation presents the results of qualitative research based on its own extended version of the combination of the methods of Interpretive Phenomenological Analysis (IPA) and Existential Hermeneutic Phenomenology (EHP). The aims of the dissertation are divided into conceptual and research objectives. The conceptual aim is to develop the interpretive framework of the IPA-EHP method. The research aim is to answer the main research questions related to critical moments of managerial practice. In particular, this is the question of what meaning managers attribute to critical moments in their practice in the context of a transformative process related to their modes of being (inauthentic and authentic experiencing). This in turn relates to the question of how these critical situations can be overcome. Answering the research questions allows us to consider IPA-EHP also as a practical tool for self-development of managers. The first chapter of the thesis presents existential approaches applied in management, especially in the area of self-development of managers. It compares Western and Eastern management approaches and analyses the basic principles of existential management philosophy. In the second chapter, a review of existing research dealing with the experience of critical situations and states close to burnout is presented. Chapter three describes the research questions, defines the research method and proposes a conceptual framework for interpreting the research findings. In this section, the conceptual aim is fulfilled. It is shown that although the original Heideggerian concept used in existential hermeneutic phenomenology is useful in recognizing significant facts and can be helpful in the self-development of managers, it is not quite sufficient in terms of interpersonal interaction. The proposed approach extends existential hermeneutic phenomenology to include the philosophy of Jan Patočka and Eugen Fink, and it is pointed out that this extended concept plays a significant role in recognizing and interpreting key moments of lived experience related to a critical condition at work referred to as existential interruptions or upheavals. At the same time, it also allows for the analysis of interpersonal relationships that have a significant impact on job success. The fourth chapter is based on the analysis and interpretation of the results of each case study. Intersecting themes (connections between the studies) are analysed and the research questions are answered. Chapter five discusses the contribution of the research for managerial self-development.
Klíčová slova
Existenciální hermeneutická fenomenologie, existenciální narušení, filozofie managementu, identita manažera, interpretativní fenomenologická analýza, krize, seberozvoj, stávání se manažerem, žitá zkušenost
Klíčová slova v angličtině
Becoming a manager, crisis, existential hermeneutic phenomenology, existential disruptions, interpretative phenomenological analysis, identity of manager, lived experience, philosophy of management, self-development
Rozsah průvodní práce
195
Jazyk
CZ
Anotace
Disertační práce prezentuje výsledky kvalitativního výzkumu založeného na vlastní rozšířené verzi kombinace metod interpretativní fenomenologické analýzy (IPA) a existenciální hermeneutické fenomenologie (EHP). Cíle disertační práce se dělí na konceptuální a výzkumné. Konceptuálním cílem je rozvinout interpretační rámec IPA-EHP metody. Výzkumným cílem je odpovědět na hlavní výzkumné otázky vztahující se ke kritickým momentům manažerské praxe. Jedná se zejména o otázku, jaký smysl manažeři přisuzují kritickým momentům ve své praxi v kontextu transformativního procesu vztahujícího se k modům jejich bytí (neautentické a autentické prožívání). To následně souvisí s otázkou, jakým způsobem mohou být tyto kritické situace překonány. Zodpovězení výzkumných otázek umožňuje uvažovat o IPA-EHP také jako o praktickém nástroji pro seberozvoj manažerů. První kapitola práce představuje existenciální přístupy aplikované v managementu, a to zejména v oblasti seberozvoje manažerů. Srovnány jsou přístupy západního a východního managementu a analyzovány základní principy existenciální filozofie managementu. Ve druhé kapitole je představen přehled dosavadních výzkumů pojednávajících o prožitku kritických situací a stavů blízkých vyhoření. Ve třetí kapitole jsou popsány výzkumné otázky, vymezena výzkumná metoda a navržen konceptuální rámec pro interpretaci výsledků výzkumu. V této části je naplněn konceptuální cíl. Je ukázáno, že ačkoliv je původní heideggeriánský koncept využívaný v existenciální hermeneutické fenomenologii užitečný v rozpoznání významných skutečností a může být nápomocen v seberozvoji manažerů, není zcela dostačují v ohledu mezilidské interakce. Navržený přístup rozšiřuje existenciální hermeneutickou fenomenologii o filozofii Jana Patočky a Eugena Finka, přičemž je poukázáno, že tento rozšířený koncept hraje významnou roli při rozpoznání a interpretaci klíčových momentů prožívané zkušenosti, týkající se kritického stavu v práci označovaného jako existenciální narušení (existential disruption). Zároveň také umožňuje analyzovat interpersonální vztahy, které mají významný vliv na pracovní úspěšnost. Čtvrtá kapitola je založena na analýze a interpretaci výsledků jednotlivých případových studií. Jsou analyzována průniková témata (souvislosti mezi jednotlivými studiemi) a zodpovězeny výzkumné otázky. V páté kapitole je diskutován přínos výzkumu pro seberozvoj manažerů.
Anotace v angličtině
The dissertation presents the results of qualitative research based on its own extended version of the combination of the methods of Interpretive Phenomenological Analysis (IPA) and Existential Hermeneutic Phenomenology (EHP). The aims of the dissertation are divided into conceptual and research objectives. The conceptual aim is to develop the interpretive framework of the IPA-EHP method. The research aim is to answer the main research questions related to critical moments of managerial practice. In particular, this is the question of what meaning managers attribute to critical moments in their practice in the context of a transformative process related to their modes of being (inauthentic and authentic experiencing). This in turn relates to the question of how these critical situations can be overcome. Answering the research questions allows us to consider IPA-EHP also as a practical tool for self-development of managers. The first chapter of the thesis presents existential approaches applied in management, especially in the area of self-development of managers. It compares Western and Eastern management approaches and analyses the basic principles of existential management philosophy. In the second chapter, a review of existing research dealing with the experience of critical situations and states close to burnout is presented. Chapter three describes the research questions, defines the research method and proposes a conceptual framework for interpreting the research findings. In this section, the conceptual aim is fulfilled. It is shown that although the original Heideggerian concept used in existential hermeneutic phenomenology is useful in recognizing significant facts and can be helpful in the self-development of managers, it is not quite sufficient in terms of interpersonal interaction. The proposed approach extends existential hermeneutic phenomenology to include the philosophy of Jan Patočka and Eugen Fink, and it is pointed out that this extended concept plays a significant role in recognizing and interpreting key moments of lived experience related to a critical condition at work referred to as existential interruptions or upheavals. At the same time, it also allows for the analysis of interpersonal relationships that have a significant impact on job success. The fourth chapter is based on the analysis and interpretation of the results of each case study. Intersecting themes (connections between the studies) are analysed and the research questions are answered. Chapter five discusses the contribution of the research for managerial self-development.
Klíčová slova
Existenciální hermeneutická fenomenologie, existenciální narušení, filozofie managementu, identita manažera, interpretativní fenomenologická analýza, krize, seberozvoj, stávání se manažerem, žitá zkušenost
Klíčová slova v angličtině
Becoming a manager, crisis, existential hermeneutic phenomenology, existential disruptions, interpretative phenomenological analysis, identity of manager, lived experience, philosophy of management, self-development
Zásady pro vypracování
Disertační práce bude prezentovat výsledky kvalitativního výzkumu založeného na vlastní rozšířené verzi existenciální hermeneutické fenomenologie (Rolfe, Segal, Cicmil, 2016, 2017) vycházející z interpretativní fenomenologické analýzy (Smith, Flowers, Larkin, 2009).
Cíle disertační práce se dělí na konceptuální a výzkumné. Konceptuálním cílem je rozvinout výzkumnou metodu existenciální hermenutické fenomenologie. Výzkumným cílem je odpovědět hlavní výzkumné otázky vztahující se ke krtickým momentům manažerské praxe. Jedná se zejména o otázku, jaký smysl manažeři přisuzují kritickým momentům ve své praxi a jakým způsobem dospívají k jejich překonání. Zodpovězení těchto otázek umožní uvažovat o existenciální hermenutické fenomenologii jako o praktickém nástroji pro seberozvoj manažerů.
První část práce představí prostřednictvím rešerše existenciální přístupy aplikované v managementu, a to zejména v oblasti seberozvoje manažerů. Budou srovnány přístupy západního a východního managementu a analyzovány základní principy existenciálně laděné filozofie managementu.
V druhé části budou popsány výzkumné otázky, bude vymezena metodologie výzkumu a navržen konceptuální rámec pro interpretaci výsledků výzkumu. V této části bude naplněn konceptuální cíl. Bude ukázáno, že ačkoliv je původní heideggeriánský koncept využívaný v existenciální hermeneutické fenomenologii užitečný v rozpoznání významných skutečností a může být nápomocen v seberozvoji manažerů, není zcela dostačují v ohledu mezilidské interakce. Navržený přístup rozšíří existenciální hermeneutickou fenomenologii o filozofii Jana Patočky a Eugena Finka, přičemž bude poukázáno, že tento rozšířený koncept hraje významnou roli při rozpoznání a interpretaci klíčových momentů prožívané zkušenosti týkající se kritického stavu v práci označovaného jako existential disruptions. Zároveň také umožňuje analyzovat interpersonální vztahy, které mají významný vliv na pracovní úspěšnost.
Třetí část bude založena na analýze a interpretaci výsledků jednotlivých případových studií. Dále budou analyzována průniková témata (souvislosti mezi jendotlivými studiemi) a zodpovězeny výzkumné otázky.
Ve čtvrté části bude diskutováno možné využití metody existenciální hermeneutické fenomenologie jako metody pro seberozvoj. Přístup bude dán do souvislosti s dalšími metodami seberozvoje, jako jsou např. dialogické učení či koučink.
Zásady pro vypracování
Disertační práce bude prezentovat výsledky kvalitativního výzkumu založeného na vlastní rozšířené verzi existenciální hermeneutické fenomenologie (Rolfe, Segal, Cicmil, 2016, 2017) vycházející z interpretativní fenomenologické analýzy (Smith, Flowers, Larkin, 2009).
Cíle disertační práce se dělí na konceptuální a výzkumné. Konceptuálním cílem je rozvinout výzkumnou metodu existenciální hermenutické fenomenologie. Výzkumným cílem je odpovědět hlavní výzkumné otázky vztahující se ke krtickým momentům manažerské praxe. Jedná se zejména o otázku, jaký smysl manažeři přisuzují kritickým momentům ve své praxi a jakým způsobem dospívají k jejich překonání. Zodpovězení těchto otázek umožní uvažovat o existenciální hermenutické fenomenologii jako o praktickém nástroji pro seberozvoj manažerů.
První část práce představí prostřednictvím rešerše existenciální přístupy aplikované v managementu, a to zejména v oblasti seberozvoje manažerů. Budou srovnány přístupy západního a východního managementu a analyzovány základní principy existenciálně laděné filozofie managementu.
V druhé části budou popsány výzkumné otázky, bude vymezena metodologie výzkumu a navržen konceptuální rámec pro interpretaci výsledků výzkumu. V této části bude naplněn konceptuální cíl. Bude ukázáno, že ačkoliv je původní heideggeriánský koncept využívaný v existenciální hermeneutické fenomenologii užitečný v rozpoznání významných skutečností a může být nápomocen v seberozvoji manažerů, není zcela dostačují v ohledu mezilidské interakce. Navržený přístup rozšíří existenciální hermeneutickou fenomenologii o filozofii Jana Patočky a Eugena Finka, přičemž bude poukázáno, že tento rozšířený koncept hraje významnou roli při rozpoznání a interpretaci klíčových momentů prožívané zkušenosti týkající se kritického stavu v práci označovaného jako existential disruptions. Zároveň také umožňuje analyzovat interpersonální vztahy, které mají významný vliv na pracovní úspěšnost.
Třetí část bude založena na analýze a interpretaci výsledků jednotlivých případových studií. Dále budou analyzována průniková témata (souvislosti mezi jendotlivými studiemi) a zodpovězeny výzkumné otázky.
Ve čtvrté části bude diskutováno možné využití metody existenciální hermeneutické fenomenologie jako metody pro seberozvoj. Přístup bude dán do souvislosti s dalšími metodami seberozvoje, jako jsou např. dialogické učení či koučink.
Seznam doporučené literatury
Bolle, E. (2006). Existential management. Critical Perspective on International Business 2(3): 259-268. Cope, J. (2011). Entrepreneurial learning from failure: An interpretative phenomenological analysis. Journal of Business Venturing 26(6): 604-623. Corlett, S. (2012). Participant learning in and through research as reflexive dialogue: Being ´struck´ and the effects of recall. Management Learning 44(5): 453-469. Cunliffe, A. L. (2002). Reflexive dialogical practice in management learning. Management Learning 33(1): 35-61. Easterby-Smith, M., Prieto, I. M. (2008). Dynamic Capabilities and Knowledge Management: an Integrative Role for Learning? British Journal of Management 19(3): 235?249. Fink, E. (1965). Mensch und Mitmensch in der Industriegesellschaft. Signatur: 219, Prov.: SF, Umfang: 1 Bu., Laufzeit. Fink, E. (1969). Metaphysik und Tod. Stuttgart; Berlin; Koln; Mainz: W. Kohlhammer Verlag. Fink, E. (1970). Der Mensch als Projekt. Signatur: 235 oder 489, Prov.: SF, Umfang: 1 Bu., Laufzeit. Heidegger, M. (1978). Being and time. Oxford: Basil Blackwell. Kelly, J. and Kelly, L. (1998). An existential-systems approach to managing organizations. Westport: Greenwood Publishing Group. Mantere, S., Aula, P., Schild, H., Vaara, E. (2013). Narrative attributions of entrepreneurial failure. Journal of Business Venturing 28(4): 459-473. Muszynska, K. (2017). Patterns of Communication Management in Project Teams. In: Ziemba E (eds) Information Technology for Management: New Ideas and Real Solutions. ISM 2016, AITM 2016. Lecture Notes in Business Information Processing 277. Springer, Cham. Patočka, J. (1996). Heretical essays. Chicago; La Salle, Ill: Carus Publishing Company. Patočka, J. (1998). Body, community, language, world. Chicago; La Salle, Ill: Carus Publishing Company. Patočka, J. (2002). Nebezpečí technizace ve vědě u E. Husserla a bytostné jádro techniky jako nebezpečí u M. Heideggera, In: Patočka J. Péče o duši III. Sebrané spisy 3. Praha: Oikoymenh. Pirson, M., Steckler, E. (2018). A Humanistic Ontology for Responsible Management Learning, SSRN Electronic Journal April 2018. Available at: https://ssrn.com/abstract=3162851 Rolfe, B., Segal, S., Cicmil, S. (2016). An existential hermeneutic philosophical approach to project management. Project Management Journal 47(3): 48?62. Rolfe, B, Segal, S., Cicmil, S. (2017) The wisdom of conversations: Existential Hermeneutic Phenomenology (EHP) for project managers. International Journal of Project Management 35(5): 739-748. Segal, S. (2010). A Heideggerian approach to practice-based reflexivity. Management Learning 41(4): 379?389. Segal, S. (2014). Business feel: Leading paradigm shifts in organisations. New York: The Palgrave Macmillan. Segal, S. (2017). The existential dimensions of the paradox of becoming in the process turn in organisation studies. Management Learning 48(4): 471-486. Smith, J. A., Flowers, P., Larkin, M. (2009) Interpretative phenomenological analysis: Theory, method and research. Los Angeles: SAGE. Tuffour, I. (2017). Critical overview of Interpretative Phenomenological Analysis: A contemporary qualitative research approach. Journal of Healthcare Communications 2(4): 52?56.
Seznam doporučené literatury
Bolle, E. (2006). Existential management. Critical Perspective on International Business 2(3): 259-268. Cope, J. (2011). Entrepreneurial learning from failure: An interpretative phenomenological analysis. Journal of Business Venturing 26(6): 604-623. Corlett, S. (2012). Participant learning in and through research as reflexive dialogue: Being ´struck´ and the effects of recall. Management Learning 44(5): 453-469. Cunliffe, A. L. (2002). Reflexive dialogical practice in management learning. Management Learning 33(1): 35-61. Easterby-Smith, M., Prieto, I. M. (2008). Dynamic Capabilities and Knowledge Management: an Integrative Role for Learning? British Journal of Management 19(3): 235?249. Fink, E. (1965). Mensch und Mitmensch in der Industriegesellschaft. Signatur: 219, Prov.: SF, Umfang: 1 Bu., Laufzeit. Fink, E. (1969). Metaphysik und Tod. Stuttgart; Berlin; Koln; Mainz: W. Kohlhammer Verlag. Fink, E. (1970). Der Mensch als Projekt. Signatur: 235 oder 489, Prov.: SF, Umfang: 1 Bu., Laufzeit. Heidegger, M. (1978). Being and time. Oxford: Basil Blackwell. Kelly, J. and Kelly, L. (1998). An existential-systems approach to managing organizations. Westport: Greenwood Publishing Group. Mantere, S., Aula, P., Schild, H., Vaara, E. (2013). Narrative attributions of entrepreneurial failure. Journal of Business Venturing 28(4): 459-473. Muszynska, K. (2017). Patterns of Communication Management in Project Teams. In: Ziemba E (eds) Information Technology for Management: New Ideas and Real Solutions. ISM 2016, AITM 2016. Lecture Notes in Business Information Processing 277. Springer, Cham. Patočka, J. (1996). Heretical essays. Chicago; La Salle, Ill: Carus Publishing Company. Patočka, J. (1998). Body, community, language, world. Chicago; La Salle, Ill: Carus Publishing Company. Patočka, J. (2002). Nebezpečí technizace ve vědě u E. Husserla a bytostné jádro techniky jako nebezpečí u M. Heideggera, In: Patočka J. Péče o duši III. Sebrané spisy 3. Praha: Oikoymenh. Pirson, M., Steckler, E. (2018). A Humanistic Ontology for Responsible Management Learning, SSRN Electronic Journal April 2018. Available at: https://ssrn.com/abstract=3162851 Rolfe, B., Segal, S., Cicmil, S. (2016). An existential hermeneutic philosophical approach to project management. Project Management Journal 47(3): 48?62. Rolfe, B, Segal, S., Cicmil, S. (2017) The wisdom of conversations: Existential Hermeneutic Phenomenology (EHP) for project managers. International Journal of Project Management 35(5): 739-748. Segal, S. (2010). A Heideggerian approach to practice-based reflexivity. Management Learning 41(4): 379?389. Segal, S. (2014). Business feel: Leading paradigm shifts in organisations. New York: The Palgrave Macmillan. Segal, S. (2017). The existential dimensions of the paradox of becoming in the process turn in organisation studies. Management Learning 48(4): 471-486. Smith, J. A., Flowers, P., Larkin, M. (2009) Interpretative phenomenological analysis: Theory, method and research. Los Angeles: SAGE. Tuffour, I. (2017). Critical overview of Interpretative Phenomenological Analysis: A contemporary qualitative research approach. Journal of Healthcare Communications 2(4): 52?56.