Práce s názvem Zločin agrese v mezinárodním a českém právu si klade za cíl popsat vývoj zločinu agrese jako konkrétního institutu mezinárodního práva trestního od jeho kodifikace jako zločinu proti míru až po jeho zahrnutí do Statutu Mezinárodního trestního soudu jako zločinu agrese. Také se snaží souhrnně vymezit podmínky odpovědnosti státu i jednotlivce za jednání označované jako útočný čin. Dále se věnuje možným dopadům zakotvení tohoto institutu do mezinárodního práva trestního na dvě formy užití síly mezi státy, které mohou být považovány za užití síly na hranici legality, a to humanitární intervenci a nepřímou agresi spočívající ve vyzbrojování nestátních aktérů na cizím území.
Anotace v angličtině
Thesis entitled The Crime of Aggression in International and Czech Law aims to describe the development of the crime of agression as a specific institute of international criminal law from its codification as a crime against peace to its inclusion in the Statute of the International Criminal Court as a crime of aggression. This thesis also seeks to summarize the conditions of the responsibility of the state and the individual for actions reffered to as an offensive act. It also deals with the possible effects of enshrining this institute in international criminal law to two forms of use of force among states that can be considered as use of force on the verge of legality, namely humanitarian intervention and indirect aggression consisting in the armament of non-state actors in foreign territory.
Klíčová slova
Zločin agrese, mezinárodní zločin, zločin podle mezinárodního práva, Statut Mezinárodního trestního soudu, konference v Kampale, konference v New Yorku, útočný čin.
Klíčová slova v angličtině
Crime of aggression, international crime, crime under international law, Statute of the International Criminal Court, Kampala Conference, New York Conference, offensive act.
Rozsah průvodní práce
61 s. (135 215 znaků).
Jazyk
CZ
Anotace
Práce s názvem Zločin agrese v mezinárodním a českém právu si klade za cíl popsat vývoj zločinu agrese jako konkrétního institutu mezinárodního práva trestního od jeho kodifikace jako zločinu proti míru až po jeho zahrnutí do Statutu Mezinárodního trestního soudu jako zločinu agrese. Také se snaží souhrnně vymezit podmínky odpovědnosti státu i jednotlivce za jednání označované jako útočný čin. Dále se věnuje možným dopadům zakotvení tohoto institutu do mezinárodního práva trestního na dvě formy užití síly mezi státy, které mohou být považovány za užití síly na hranici legality, a to humanitární intervenci a nepřímou agresi spočívající ve vyzbrojování nestátních aktérů na cizím území.
Anotace v angličtině
Thesis entitled The Crime of Aggression in International and Czech Law aims to describe the development of the crime of agression as a specific institute of international criminal law from its codification as a crime against peace to its inclusion in the Statute of the International Criminal Court as a crime of aggression. This thesis also seeks to summarize the conditions of the responsibility of the state and the individual for actions reffered to as an offensive act. It also deals with the possible effects of enshrining this institute in international criminal law to two forms of use of force among states that can be considered as use of force on the verge of legality, namely humanitarian intervention and indirect aggression consisting in the armament of non-state actors in foreign territory.
Klíčová slova
Zločin agrese, mezinárodní zločin, zločin podle mezinárodního práva, Statut Mezinárodního trestního soudu, konference v Kampale, konference v New Yorku, útočný čin.
Klíčová slova v angličtině
Crime of aggression, international crime, crime under international law, Statute of the International Criminal Court, Kampala Conference, New York Conference, offensive act.
Zásady pro vypracování
Práce se bude zabývat vývojem pojetí aktu agrese v mezinárodním právu veřejném, jeho postupnému definování jako zločinu a transponování do českého právního řádu. Nejdříve bude shrnut vývoj tohoto institutu od prvních pokusů o kodifikaci a penalizaci aktu agrese po první světové válce až po jeho současnou podobu po konferenci v Kampale. Budou vymezeny definiční znaky tohoto činu, jeho zakotvení a vymezení ve stěžejních dokumentech mezinárodního práva (Chartě OSN, Římském statutu a jeho změnách po kampalské konferenci). Následně se práce bude věnovat transpozici tohoto institutu do českého trestního práva.
Cílem práce bude vymezení pojetí aktu, resp. zločinu agrese v mezinárodním a českém právu, stanovení předpokladů pro uplatnění trestní odpovědnosti za tento delikt a stručné shrnutí dosavadní justiční praxe mezinárodních trestních soudů i právně teoretický náhled na tento akt.
V úvodu práce bude vymezeno téma práce, definovány hlavní a vedlejší cíle výzkumu, popsána jeho metodologie (půjde o případovou studii), shrnuty dosavadní teoretické poznatky a představena současná úroveň vědeckého výzkumu věnujícímu se tomuto tématu.
Hlavní část se bude skládat z teoretické a praktické části. Teoretická část bude obsahovat stručné shrnutí pojetí aktu agrese v dokumentech mezinárodního práva věnujících se této problematice (Haagská úmluva, Locarnské dohody, Briand-Kellogův pakt, Charta OSN, Římský status), historický vývoj tohoto institutu, proces kodifikace a současný stav po ratifikaci a aktivaci kampalských dodatků.
Praktická část vymezí znaky skutkové podstaty zločinu agrese a jurisdikci MSD v této věci, princip komplementarity a popíše proces transpozice zločinu agrese do českého trestního práva.
Závěr bude obsahovat shrnutí práce, odpovědi na výzkumné otázky a rozbor případných možností dalšího výzkumu.
Zásady pro vypracování
Práce se bude zabývat vývojem pojetí aktu agrese v mezinárodním právu veřejném, jeho postupnému definování jako zločinu a transponování do českého právního řádu. Nejdříve bude shrnut vývoj tohoto institutu od prvních pokusů o kodifikaci a penalizaci aktu agrese po první světové válce až po jeho současnou podobu po konferenci v Kampale. Budou vymezeny definiční znaky tohoto činu, jeho zakotvení a vymezení ve stěžejních dokumentech mezinárodního práva (Chartě OSN, Římském statutu a jeho změnách po kampalské konferenci). Následně se práce bude věnovat transpozici tohoto institutu do českého trestního práva.
Cílem práce bude vymezení pojetí aktu, resp. zločinu agrese v mezinárodním a českém právu, stanovení předpokladů pro uplatnění trestní odpovědnosti za tento delikt a stručné shrnutí dosavadní justiční praxe mezinárodních trestních soudů i právně teoretický náhled na tento akt.
V úvodu práce bude vymezeno téma práce, definovány hlavní a vedlejší cíle výzkumu, popsána jeho metodologie (půjde o případovou studii), shrnuty dosavadní teoretické poznatky a představena současná úroveň vědeckého výzkumu věnujícímu se tomuto tématu.
Hlavní část se bude skládat z teoretické a praktické části. Teoretická část bude obsahovat stručné shrnutí pojetí aktu agrese v dokumentech mezinárodního práva věnujících se této problematice (Haagská úmluva, Locarnské dohody, Briand-Kellogův pakt, Charta OSN, Římský status), historický vývoj tohoto institutu, proces kodifikace a současný stav po ratifikaci a aktivaci kampalských dodatků.
Praktická část vymezí znaky skutkové podstaty zločinu agrese a jurisdikci MSD v této věci, princip komplementarity a popíše proces transpozice zločinu agrese do českého trestního práva.
Závěr bude obsahovat shrnutí práce, odpovědi na výzkumné otázky a rozbor případných možností dalšího výzkumu.
Seznam doporučené literatury
Monografie
CASSESE, Antonio. International Criminal Law. Oxford: Oxford University Press, 2003. 472 s.
LIPOVSKÝ, Milan. Zločin agrese v Římském statutu MSD po revizní konferenci v Kampale. Praha: UK, 2017. 148 s.
SCHEU, Harald Christian. Úvod do mezinárodního práva veřejného. 2. vydání. Praha: Auditorium, 2019. 200 s.
Odborné časopisy a příspěvky ve sbornících
CRAWFORD, James. The Work of the International Law Commission In: CASSESE, A., GAETA P., JONES, J.R.W.D. The Rome Statute of the International Criminal Court: A Commentary. Volume I. Oxford: Oxford University Press 2002. s. 26.
HORŇÁČKOVÁ, Kristina. Mezinárodní trestní soud může stíhat jednotlivce odpovědné za zločin agrese. Bulletin Centra pro lidská práva a demokratizaci, 2017 roč. 10, č. 1, s. 3-5.
KRESS, Claus. On the Activation of ICC Jurisdiction over the Crime of Aggression. Journal of International Criminal Justice, Volume 16, Issue 1, 1 March 2018, s. 1?17.
LHOTSKÝ, Jan. Manifest Violation of the UN Charter. Czech Yearbook of Public & Private International Law, roč. 6, č. 1, 2015, s. 77-90.
URBANOVÁ, Kristýna. The Kampala Agreement on Crime of Aggression and Responsibility for Cyber-attacks. Czech Yearbook of Public & Private International Law, roč. 6, č. 1, 2015, s. 103-114.
Judikatura
Rozsudek Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii ze dne 7.5. 1997, Prosecutor v. Tadić. Case No. IT- 94-1-A.
Rozsudek Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii ze dne 15.7. 1999, Prosecutor v. Tadić. Case No. IT-94-1-A.
Seznam doporučené literatury
Monografie
CASSESE, Antonio. International Criminal Law. Oxford: Oxford University Press, 2003. 472 s.
LIPOVSKÝ, Milan. Zločin agrese v Římském statutu MSD po revizní konferenci v Kampale. Praha: UK, 2017. 148 s.
SCHEU, Harald Christian. Úvod do mezinárodního práva veřejného. 2. vydání. Praha: Auditorium, 2019. 200 s.
Odborné časopisy a příspěvky ve sbornících
CRAWFORD, James. The Work of the International Law Commission In: CASSESE, A., GAETA P., JONES, J.R.W.D. The Rome Statute of the International Criminal Court: A Commentary. Volume I. Oxford: Oxford University Press 2002. s. 26.
HORŇÁČKOVÁ, Kristina. Mezinárodní trestní soud může stíhat jednotlivce odpovědné za zločin agrese. Bulletin Centra pro lidská práva a demokratizaci, 2017 roč. 10, č. 1, s. 3-5.
KRESS, Claus. On the Activation of ICC Jurisdiction over the Crime of Aggression. Journal of International Criminal Justice, Volume 16, Issue 1, 1 March 2018, s. 1?17.
LHOTSKÝ, Jan. Manifest Violation of the UN Charter. Czech Yearbook of Public & Private International Law, roč. 6, č. 1, 2015, s. 77-90.
URBANOVÁ, Kristýna. The Kampala Agreement on Crime of Aggression and Responsibility for Cyber-attacks. Czech Yearbook of Public & Private International Law, roč. 6, č. 1, 2015, s. 103-114.
Judikatura
Rozsudek Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii ze dne 7.5. 1997, Prosecutor v. Tadić. Case No. IT- 94-1-A.
Rozsudek Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii ze dne 15.7. 1999, Prosecutor v. Tadić. Case No. IT-94-1-A.