Cílem práce bylo zhodnotit, jaký vliv má využití biofeedbacku ve formě transabdominálního ultrazvuku na míru aktivace svalů pánevního dna při nácviku aktivace dle metody analytického cvičení, Akrální koaktivační terapie a hypopresivní techniky. Dále bylo zjišťováno, jak se liší míra aktivace svalů pánevního dna v poloze vleže na zádech oproti poloze ve stoji. Výzkumný soubor tvořilo 25 žen v průměrném věku 26,76 let (SD = 4,92). Míra aktivace svalů pánevního dna byla měřena pomocí transabdominálního ultrazvuku (Mindray 2D Ultrasound System) s použitím konvexní sondy o frekvenci 3,5 MHz. Při nácviku aktivace žena sledovala lift (zdvih) baze močového měchýře vypovídající o aktivaci svalů pánevního dna, čímž byla poskytnuta vizuální zpětná vazba. Měření probíhalo ve dvou polohách (leh na zádech, stoj). Z výsledků vyplývá, že nebyly prokázány žádné statisticky významné rozdíly ve prospěch využití biofeedbacku pro nácvik aktivace svalů pánevního dna. Poměrně výrazný vliv biofeedbacku byl však shledán při nácviku aktivace vleže na zádech dle metody analytického cvičení, kdy po využití biofeedbacku došlo ke zvýšení míry aktivace u 68 % žen (p = 0,076). Při porovnání míry aktivace mezi polohou vleže na zádech a ve stoji nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl pro žádnou z uvedených metod. K poměrně značnému zlepšení míry aktivace však došlo ve stoji (při aktivaci na základě slovního povelu) v případě metody analytického cvičení (p = 0,065) a hypopresivní techniky (p = 0,082). Z těchto výsledků lze tedy usoudit, že využití biofeedbacku může být efektivní zejména při nácviku aktivace svalů pánevního dna pomocí metody analytického cvičení. Dále může být přínosné zvážit aktivaci svalů PD v poloze ve stoji.
Anotace v angličtině
The diploma thesis evaluated how the use of biofeedback in the form of transabdominal ultrasound affects the pelvic floor muscles activation rate during activation training according to the analytical method, Acral coactivation therapy, and hypopressive technique. The diploma thesis also compared how the activation rate in the supine position differs from the standing position. The research group consisted of 25 women with an average age of 26.76 years (SD = 4.92). The activation rate was measured by transabdominal ultrasound (Mindray 2D Ultrasound System) using a 3.5 MHz convex probe. Visual feedback was presented by imaging the pelvic floor and bladder base on an ultrasound screen. The woman watched the lift of the bladder base, which showed the activation of the pelvic floor in real-time. The measurement took place in two positions (lying on the back, standing). The results show that no statistically significant differences were demonstrated to support the use of biofeedback for the training of pelvic floor muscles activation. However, an important effect of biofeedback was shown during the supine position according to the analytical method. After the use of biofeedback, there was an increase in the activation rate in 68 % of women (p = 0.076). When comparing the pelvic floor muscle activation rate between the supine and standing position, no statistically significant differences were found for any of the mentioned methods. However, there was an important improvement in the standing position of the pelvic floor muscle activation rate during the analytical method (p = 0.076) and the hypopressive technique (p = 0.082) when activated according to a verbal command. From these results, it can be concluded that the use of biofeedback can be effective especially in training the activation of pelvic floor according the analytical method. Furthermore, it may be beneficial to consider activating the pelvic floor also in a standing position.
Cílem práce bylo zhodnotit, jaký vliv má využití biofeedbacku ve formě transabdominálního ultrazvuku na míru aktivace svalů pánevního dna při nácviku aktivace dle metody analytického cvičení, Akrální koaktivační terapie a hypopresivní techniky. Dále bylo zjišťováno, jak se liší míra aktivace svalů pánevního dna v poloze vleže na zádech oproti poloze ve stoji. Výzkumný soubor tvořilo 25 žen v průměrném věku 26,76 let (SD = 4,92). Míra aktivace svalů pánevního dna byla měřena pomocí transabdominálního ultrazvuku (Mindray 2D Ultrasound System) s použitím konvexní sondy o frekvenci 3,5 MHz. Při nácviku aktivace žena sledovala lift (zdvih) baze močového měchýře vypovídající o aktivaci svalů pánevního dna, čímž byla poskytnuta vizuální zpětná vazba. Měření probíhalo ve dvou polohách (leh na zádech, stoj). Z výsledků vyplývá, že nebyly prokázány žádné statisticky významné rozdíly ve prospěch využití biofeedbacku pro nácvik aktivace svalů pánevního dna. Poměrně výrazný vliv biofeedbacku byl však shledán při nácviku aktivace vleže na zádech dle metody analytického cvičení, kdy po využití biofeedbacku došlo ke zvýšení míry aktivace u 68 % žen (p = 0,076). Při porovnání míry aktivace mezi polohou vleže na zádech a ve stoji nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl pro žádnou z uvedených metod. K poměrně značnému zlepšení míry aktivace však došlo ve stoji (při aktivaci na základě slovního povelu) v případě metody analytického cvičení (p = 0,065) a hypopresivní techniky (p = 0,082). Z těchto výsledků lze tedy usoudit, že využití biofeedbacku může být efektivní zejména při nácviku aktivace svalů pánevního dna pomocí metody analytického cvičení. Dále může být přínosné zvážit aktivaci svalů PD v poloze ve stoji.
Anotace v angličtině
The diploma thesis evaluated how the use of biofeedback in the form of transabdominal ultrasound affects the pelvic floor muscles activation rate during activation training according to the analytical method, Acral coactivation therapy, and hypopressive technique. The diploma thesis also compared how the activation rate in the supine position differs from the standing position. The research group consisted of 25 women with an average age of 26.76 years (SD = 4.92). The activation rate was measured by transabdominal ultrasound (Mindray 2D Ultrasound System) using a 3.5 MHz convex probe. Visual feedback was presented by imaging the pelvic floor and bladder base on an ultrasound screen. The woman watched the lift of the bladder base, which showed the activation of the pelvic floor in real-time. The measurement took place in two positions (lying on the back, standing). The results show that no statistically significant differences were demonstrated to support the use of biofeedback for the training of pelvic floor muscles activation. However, an important effect of biofeedback was shown during the supine position according to the analytical method. After the use of biofeedback, there was an increase in the activation rate in 68 % of women (p = 0.076). When comparing the pelvic floor muscle activation rate between the supine and standing position, no statistically significant differences were found for any of the mentioned methods. However, there was an important improvement in the standing position of the pelvic floor muscle activation rate during the analytical method (p = 0.076) and the hypopressive technique (p = 0.082) when activated according to a verbal command. From these results, it can be concluded that the use of biofeedback can be effective especially in training the activation of pelvic floor according the analytical method. Furthermore, it may be beneficial to consider activating the pelvic floor also in a standing position.
Cílem práce je zhodnotit efekt vizuální zpětné vazby s využitím transabdominálního ultrazvuku během analytického způsobu cvičení, akrální koaktivační terapie a hypopresivní metody v poloze vleže na zádech a ve stoji.
Výzkumné otázky:
Jak využití biofeedbacku ovlivní aktivaci svalů pánevního dna?
Jak se bude lišit efekt biofeedbacku mezi danými metodami?
Jaký bude mít vliv změna polohy těla na efekt biofeedbacku?
Výzkumný soubor:
Výzkumný cílový vzorek bude tvořen 25 zdravými probandy ve věkovém rozmezí 18 - 38 let. Dle exluzivních kriterií budou ze studie vyloučeny ženy se závažným gynekologickým, urologickým, neurologickým či muskuloskeletálním onemocněním.
Metodika:
Efekt vizuální zpětné vazby bude hodnocen na základě distance liftu svalů pánevního dna. Hodnoty budou zaznamenány pomocí ultrazvuku (Q3 Diagnostic Ultrasound systém s použitím konvexní sondy o frekvenci 3,5 MHz). Obrazovka ultrazvuku bude pak pro probandy představovat vizuální zpětnou vazbu. Pro posouzení efektu biofeedbacku budou zvoleny 3 metody (analytický způsob cvičení, akrální koaktivační terapie a hypopresivní metoda).
Z každé metody budou vybrány celkem 2 cviky (1 cvik pro polohu vleže na zádech, 1 cvik pro polohu vstoje), celkem tedy bude pacientka instruována k provedení 6 cviků. Míra aktivace svalů pánevního dna bude měřena jak bez využití biofeedbacku, tak s jeho využitím na základě sledování obrazovky ultrazvuku. Statistická analýza bude provedena pomocí programovacího jazyka R v prostředí RStudia.
Harmonogram:
Září - únor 2020: příprava teoretické části diplomové práce
Únor - březen 2020: měření probandů
Březen - duben 2020: zpracování naměřených dat
Duben - červen 2020: zpracování diplomové práce, závěrečné úpravy
Červen 2020: odevzdání diplomové práce
Zásady pro vypracování
Cíl práce:
Cílem práce je zhodnotit efekt vizuální zpětné vazby s využitím transabdominálního ultrazvuku během analytického způsobu cvičení, akrální koaktivační terapie a hypopresivní metody v poloze vleže na zádech a ve stoji.
Výzkumné otázky:
Jak využití biofeedbacku ovlivní aktivaci svalů pánevního dna?
Jak se bude lišit efekt biofeedbacku mezi danými metodami?
Jaký bude mít vliv změna polohy těla na efekt biofeedbacku?
Výzkumný soubor:
Výzkumný cílový vzorek bude tvořen 25 zdravými probandy ve věkovém rozmezí 18 - 38 let. Dle exluzivních kriterií budou ze studie vyloučeny ženy se závažným gynekologickým, urologickým, neurologickým či muskuloskeletálním onemocněním.
Metodika:
Efekt vizuální zpětné vazby bude hodnocen na základě distance liftu svalů pánevního dna. Hodnoty budou zaznamenány pomocí ultrazvuku (Q3 Diagnostic Ultrasound systém s použitím konvexní sondy o frekvenci 3,5 MHz). Obrazovka ultrazvuku bude pak pro probandy představovat vizuální zpětnou vazbu. Pro posouzení efektu biofeedbacku budou zvoleny 3 metody (analytický způsob cvičení, akrální koaktivační terapie a hypopresivní metoda).
Z každé metody budou vybrány celkem 2 cviky (1 cvik pro polohu vleže na zádech, 1 cvik pro polohu vstoje), celkem tedy bude pacientka instruována k provedení 6 cviků. Míra aktivace svalů pánevního dna bude měřena jak bez využití biofeedbacku, tak s jeho využitím na základě sledování obrazovky ultrazvuku. Statistická analýza bude provedena pomocí programovacího jazyka R v prostředí RStudia.
Harmonogram:
Září - únor 2020: příprava teoretické části diplomové práce
Únor - březen 2020: měření probandů
Březen - duben 2020: zpracování naměřených dat
Duben - červen 2020: zpracování diplomové práce, závěrečné úpravy
Červen 2020: odevzdání diplomové práce
Seznam doporučené literatury
Bo, K. (2004). Pelvic floor muscle training is effective in treatment of female stress urinary incontinence, but how does it work? International Urogynecology Journal, 15(2), 76-84.
Braekken, I. H., Majida, M., Engh, M. E., & Bo, K. (2010). Morphological changes after pelvic floor muscle training measured by 3-dimensional ultrasonography: a randomized controlled trial. Obstetrics & Gynecology, 115(2), 317-324.
Brazález, B. N., Lacomba, M. T., Méndez, Ó. S., & Martín, B. A. (2018). The abdominal and pelvic floor muscular response during a hypopressive exercise: dynamic transabdominal ultrasound assessment.
Dumoulin, C., Hay-Smith, J., Habée-Séguin, G. M., & Mercier, J. (2015). Pelvic floor muscle training versus no treatment, or inactive control treatments, for urinary incontinence in women: a short version Cochrane systematic review with meta-analysis. Neurourology and urodynamics, 34(4), 300-308.
Hay-Smith, E. J. C., Herderschee, R., Dumoulin, C., & Herbison, G. P. (2011). Comparisons of approaches to pelvic floor muscle training for urinary incontin ence in women. Cochrane Database of Systematic Reviews, (12).
Herderschee, R., Hay-Smith, E. J. C., Herbison, G. P., Roovers, J. P., & Heineman, M. J. (2011). Feedback or biofeedback to augment pelvic floor muscle training for urinary incontinence in women. Cochrane Database of Systematic Reviews, (7).
Juez, L., Núňez-Córdoba, J. M., Couso, N., Aubá, M., Alcázar, J. L., & Mínguez, J. Á. (2019). Hypopressive technique versus pelvic floor muscle training for postpartum pelvic floor rehabilitation: A prospective cohort study. Neurourology and urodynamics, 38(7), 1924-1931.
Morkved, S., Bo, K., & Fjortoft, T. (2002). Effect of adding biofeedback to pelvic floor muscle training to treat urodynamic stress incontinence. Obstetrics & Gynecology, 100(4), 730-739.
Resende, A. P. M., Torelli, L., Zanetti, M. R. D., Petricelli, C. D., Jármy-Di Bella, Z. I. K., Nakamura, M. U., & Sartori, M. G. F. (2016). Can Abdominal Hypopressive Technique Change Levator Hiatus Area?: A 3-Dimensional Ultrasound Study. Ultrasound quarterly, 32(2), 175-179.
Stüpp, L., Resende, A. P. M., Petricelli, C. D., Nakamura, M. U., Alexandre, S. M., & Zanetti, M. R. D. (2011). Pelvic floor muscle and transversus abdominis activation in abdominal hypopressive technique through surface electromyography. Neurourology and urodynamics, 30(8), 1518-1521.
Thompson, J. A., O?Sullivan, P. B., Briffa, K., & Neumann, P. (2005). Assessment of pelvic floor movement using transabdominal and transperineal ultrasound. International Urogynecology Journal, 16(4), 285-292.
Seznam doporučené literatury
Bo, K. (2004). Pelvic floor muscle training is effective in treatment of female stress urinary incontinence, but how does it work? International Urogynecology Journal, 15(2), 76-84.
Braekken, I. H., Majida, M., Engh, M. E., & Bo, K. (2010). Morphological changes after pelvic floor muscle training measured by 3-dimensional ultrasonography: a randomized controlled trial. Obstetrics & Gynecology, 115(2), 317-324.
Brazález, B. N., Lacomba, M. T., Méndez, Ó. S., & Martín, B. A. (2018). The abdominal and pelvic floor muscular response during a hypopressive exercise: dynamic transabdominal ultrasound assessment.
Dumoulin, C., Hay-Smith, J., Habée-Séguin, G. M., & Mercier, J. (2015). Pelvic floor muscle training versus no treatment, or inactive control treatments, for urinary incontinence in women: a short version Cochrane systematic review with meta-analysis. Neurourology and urodynamics, 34(4), 300-308.
Hay-Smith, E. J. C., Herderschee, R., Dumoulin, C., & Herbison, G. P. (2011). Comparisons of approaches to pelvic floor muscle training for urinary incontin ence in women. Cochrane Database of Systematic Reviews, (12).
Herderschee, R., Hay-Smith, E. J. C., Herbison, G. P., Roovers, J. P., & Heineman, M. J. (2011). Feedback or biofeedback to augment pelvic floor muscle training for urinary incontinence in women. Cochrane Database of Systematic Reviews, (7).
Juez, L., Núňez-Córdoba, J. M., Couso, N., Aubá, M., Alcázar, J. L., & Mínguez, J. Á. (2019). Hypopressive technique versus pelvic floor muscle training for postpartum pelvic floor rehabilitation: A prospective cohort study. Neurourology and urodynamics, 38(7), 1924-1931.
Morkved, S., Bo, K., & Fjortoft, T. (2002). Effect of adding biofeedback to pelvic floor muscle training to treat urodynamic stress incontinence. Obstetrics & Gynecology, 100(4), 730-739.
Resende, A. P. M., Torelli, L., Zanetti, M. R. D., Petricelli, C. D., Jármy-Di Bella, Z. I. K., Nakamura, M. U., & Sartori, M. G. F. (2016). Can Abdominal Hypopressive Technique Change Levator Hiatus Area?: A 3-Dimensional Ultrasound Study. Ultrasound quarterly, 32(2), 175-179.
Stüpp, L., Resende, A. P. M., Petricelli, C. D., Nakamura, M. U., Alexandre, S. M., & Zanetti, M. R. D. (2011). Pelvic floor muscle and transversus abdominis activation in abdominal hypopressive technique through surface electromyography. Neurourology and urodynamics, 30(8), 1518-1521.
Thompson, J. A., O?Sullivan, P. B., Briffa, K., & Neumann, P. (2005). Assessment of pelvic floor movement using transabdominal and transperineal ultrasound. International Urogynecology Journal, 16(4), 285-292.