Diplomová práce se zabývá kontextuální pracovní výkonností, emoční inteligencí a vztahovou vazbou pracovníků v sociálních službách domovů pro seniory. Pro rozšíření poznatků ohledně pracovní výkonnosti byla pro empirickou část práce vytvořena vlastní metoda, zjišťující pracovní výkonnost vyžadovanou přímo domovy pro seniory. V teoretické části je popsána emoční inteligence, vztahová vazba a kontextuální pracovní výkonnost v podobě interpersonální facilitace a pracovní dedikace. Empirická část práce si klade za cíl prozkoumat možnosti predikce pracovní výkonnosti na základě znalosti emoční inteligence a vztahové vazby pracovníků v sociálních službách. K diagnostice stanovených proměnných bylo využito čtyř metod pro pracovníky v sociálních službách (MSCEIT, EWR-I, LMX-7 a BFI-2) a čtyř metod pro vedoucí úseku využitých k posouzení pracovní výkonnosti zaměstnanců (Škála pracovní facilitace, Škála pracovní dedikace, LMX-7 a námi vytvořený dotazník SQSS). Výzkumný soubor tvoří 141 pracovníků v sociálních službách domovů pro seniory. Dle výsledků studie není možné predikovat vybrané typy pracovní výkonnosti na základě emoční inteligence pracovníků. Rovněž se nám nepodařilo predikovat vybrané tyty pracovní výkonnosti pracovníků prostřednictvím vztahové vazby nad rámec kvality vztahu mezi nimi a vedoucími a nad rámec osobnostních rysů Velké Pětky. Z námi nalezených výsledků není možné signifikantně predikovat sníženou pracovní výkonnost dle vysoké tendence k vztahové úzkostnosti či vyhýbavosti. I přes nemožnost predikce pracovní výkonnosti vztahovou vazbou a emoční inteligencí, považujeme tuto studii za významný startovní bod k dalším výzkumům, které by mohly blíže objasnit důležitost emoční inteligence a vztahové vazby u pracovníků domovů pro seniory.
Anotace v angličtině
The diploma thesis deals with contextual performance, emotional intelligence and the attachment of workers in the social services of retirement homes. To expand knowledge about job performance, its own method was created for the empirical part of the thesis, determining the job performance required directly by retirement homes. The theoretical part describes emotional intelligence, attachment and contextual performance in the form of interpersonal facilitation and job dedication. The empirical part of the thesis aims to explore the possibilities of predicting job performance based on knowledge of emotional intelligence and attachment of workers in social services. Four methods for social service workers (MSCEIT, EWR-I, LMX-7 and BFI-2) and four methods for department heads used to assess the employee job performance were used to diagnose the set variables (Job Facilitation Scale, Job Dedication Scale, LMX-7 and the SQSS questionnaire created by us). The research group consists of 141 workers in the social services. According to the results of the study, it is not possible to predict selected types of job performance based on the emotional intelligence of employees. We also failed to predict selected types of employee job performance through their attachment beyond the quality of the relationship between them and managers and beyond personality traits in terms of the Big Five. From the results we found, it is not possible to significantly predict reduced contextual performance and job performance in terms of SQSS according to the high tendency to attachment anxiety and attachment avoidance. Despite the impossibility of predicting job performance by attachment and emotional intelligence in the data obtained by us, we consider this study to be an important starting point for the implementation of other similar studies that would help clarify the importance of emotional intelligence and attachment in retirement home workers.
Klíčová slova
emoční inteligence, teorie vztahové vazby, pracovní výkonnost, interpersonální facilitace, pracovní dedikace
Diplomová práce se zabývá kontextuální pracovní výkonností, emoční inteligencí a vztahovou vazbou pracovníků v sociálních službách domovů pro seniory. Pro rozšíření poznatků ohledně pracovní výkonnosti byla pro empirickou část práce vytvořena vlastní metoda, zjišťující pracovní výkonnost vyžadovanou přímo domovy pro seniory. V teoretické části je popsána emoční inteligence, vztahová vazba a kontextuální pracovní výkonnost v podobě interpersonální facilitace a pracovní dedikace. Empirická část práce si klade za cíl prozkoumat možnosti predikce pracovní výkonnosti na základě znalosti emoční inteligence a vztahové vazby pracovníků v sociálních službách. K diagnostice stanovených proměnných bylo využito čtyř metod pro pracovníky v sociálních službách (MSCEIT, EWR-I, LMX-7 a BFI-2) a čtyř metod pro vedoucí úseku využitých k posouzení pracovní výkonnosti zaměstnanců (Škála pracovní facilitace, Škála pracovní dedikace, LMX-7 a námi vytvořený dotazník SQSS). Výzkumný soubor tvoří 141 pracovníků v sociálních službách domovů pro seniory. Dle výsledků studie není možné predikovat vybrané typy pracovní výkonnosti na základě emoční inteligence pracovníků. Rovněž se nám nepodařilo predikovat vybrané tyty pracovní výkonnosti pracovníků prostřednictvím vztahové vazby nad rámec kvality vztahu mezi nimi a vedoucími a nad rámec osobnostních rysů Velké Pětky. Z námi nalezených výsledků není možné signifikantně predikovat sníženou pracovní výkonnost dle vysoké tendence k vztahové úzkostnosti či vyhýbavosti. I přes nemožnost predikce pracovní výkonnosti vztahovou vazbou a emoční inteligencí, považujeme tuto studii za významný startovní bod k dalším výzkumům, které by mohly blíže objasnit důležitost emoční inteligence a vztahové vazby u pracovníků domovů pro seniory.
Anotace v angličtině
The diploma thesis deals with contextual performance, emotional intelligence and the attachment of workers in the social services of retirement homes. To expand knowledge about job performance, its own method was created for the empirical part of the thesis, determining the job performance required directly by retirement homes. The theoretical part describes emotional intelligence, attachment and contextual performance in the form of interpersonal facilitation and job dedication. The empirical part of the thesis aims to explore the possibilities of predicting job performance based on knowledge of emotional intelligence and attachment of workers in social services. Four methods for social service workers (MSCEIT, EWR-I, LMX-7 and BFI-2) and four methods for department heads used to assess the employee job performance were used to diagnose the set variables (Job Facilitation Scale, Job Dedication Scale, LMX-7 and the SQSS questionnaire created by us). The research group consists of 141 workers in the social services. According to the results of the study, it is not possible to predict selected types of job performance based on the emotional intelligence of employees. We also failed to predict selected types of employee job performance through their attachment beyond the quality of the relationship between them and managers and beyond personality traits in terms of the Big Five. From the results we found, it is not possible to significantly predict reduced contextual performance and job performance in terms of SQSS according to the high tendency to attachment anxiety and attachment avoidance. Despite the impossibility of predicting job performance by attachment and emotional intelligence in the data obtained by us, we consider this study to be an important starting point for the implementation of other similar studies that would help clarify the importance of emotional intelligence and attachment in retirement home workers.
Klíčová slova
emoční inteligence, teorie vztahové vazby, pracovní výkonnost, interpersonální facilitace, pracovní dedikace
1. Autorka magisterské diplomové práce provede rešerši dostupné relevantní literatury a elektronických zdrojů v oblastech emoční inteligence, vztahové vazby a pracovní výkonnosti.
2. Na základě literatury, zpracovaných výpisků a kopií autorka diplomové práce zformuluje osnovu pro teoretickou a výzkumnou část práce včetně metod a hypotéz. Postupuje od základního problému a výchozí hypotézy ke stanovení orientační osnovy práce, metodiky a cíle práce.
3. Autorka diplomové práce provede v rámci výzkumu analýzu emoční inteligence a vztahové vazby zaměstnanců v sociálních službách. Úroveň kontextuální pracovní výkonnosti bude zjišťovat prostřednictvím hodnocení již testovaných pracovníků jejich nadřízenými, a to s několika měsíčním odstupem. V rámci testování autorka zároveň uskuteční kontrolu vztahu mezi nadřízenými a podřízenými na skupinové i dyadické úrovni.
4. Cílem práce je popsat vztahy mezi emoční inteligencí a kontextuální pracovní výkonností, zjistit, zda bude vztahová vazba představovat statisticky významný moderátor ve vztahu mezi emoční inteligencí a kontextuální pracovní výkonností a prozkoumat možnosti predikce kontextuální pracovní výkonnosti na základě znalosti emoční inteligence a vztahové vazby jedince.
5. Metodika výzkumu je kvantitativní. Kvantitativní výzkum bude proveden prostřednictvím dotazníků demografických charakteristik, dotazníku emoční inteligence a vztahové vazby jedince a dotazníku kontextuální pracovní výkonnosti.
6. Celkový výběrový soubor bude v počtu min. 300 respondentů.
7. Statistické a technické zpracování dat z výzkumného šetření bude provedeno podle svého kvantitativního charakteru příslušnými statistickými a analytickými metodami.
8. Parametry práce budou v souladu s metodickými pokyny katedry psychologie (viz Manuál psaní BP a DP na Katedře psychologie FF UP v Olomouci).
Zásady pro vypracování
1. Autorka magisterské diplomové práce provede rešerši dostupné relevantní literatury a elektronických zdrojů v oblastech emoční inteligence, vztahové vazby a pracovní výkonnosti.
2. Na základě literatury, zpracovaných výpisků a kopií autorka diplomové práce zformuluje osnovu pro teoretickou a výzkumnou část práce včetně metod a hypotéz. Postupuje od základního problému a výchozí hypotézy ke stanovení orientační osnovy práce, metodiky a cíle práce.
3. Autorka diplomové práce provede v rámci výzkumu analýzu emoční inteligence a vztahové vazby zaměstnanců v sociálních službách. Úroveň kontextuální pracovní výkonnosti bude zjišťovat prostřednictvím hodnocení již testovaných pracovníků jejich nadřízenými, a to s několika měsíčním odstupem. V rámci testování autorka zároveň uskuteční kontrolu vztahu mezi nadřízenými a podřízenými na skupinové i dyadické úrovni.
4. Cílem práce je popsat vztahy mezi emoční inteligencí a kontextuální pracovní výkonností, zjistit, zda bude vztahová vazba představovat statisticky významný moderátor ve vztahu mezi emoční inteligencí a kontextuální pracovní výkonností a prozkoumat možnosti predikce kontextuální pracovní výkonnosti na základě znalosti emoční inteligence a vztahové vazby jedince.
5. Metodika výzkumu je kvantitativní. Kvantitativní výzkum bude proveden prostřednictvím dotazníků demografických charakteristik, dotazníku emoční inteligence a vztahové vazby jedince a dotazníku kontextuální pracovní výkonnosti.
6. Celkový výběrový soubor bude v počtu min. 300 respondentů.
7. Statistické a technické zpracování dat z výzkumného šetření bude provedeno podle svého kvantitativního charakteru příslušnými statistickými a analytickými metodami.
8. Parametry práce budou v souladu s metodickými pokyny katedry psychologie (viz Manuál psaní BP a DP na Katedře psychologie FF UP v Olomouci).
Seznam doporučené literatury
Austin, E.J., Saklofske, D.H., Huang, S.H.S., & McKenney, D. (2004). Measurement of trait emotional intelligence: testing and cross-validating a modified version of Schutte et al's.(1998) measure. Personality and Individual Differences, 36, 555-562.
Bar-On, R. (2006). The Bar-On model of emotional-social intelligence (ESI). Psicothema, 14, 13-25.
Bowlby, J. (2010). Vazba: teorie kvality raných vztahů mezi matkou a dítětem. Praha: Portál.
Falvo, R., Favara, I., Boccato, G., & Capozza, D. (2012). Attachment styles in organizations: A study performed in a hospital. TPM, 19(4), 263-279.
Hamarta, E., Deníz, M.E., & Saltali, N. (2009). Attachment styles as a predictor of emotional intelligence. Educational Sciences: Theory & Practise, 9(1), 213-229.
Hazan, C., & Shaver, P.R. (1990). Love and work: An attachment theoretical perspective. Journal of Personality and Social Psychology, 59(2), 270-280.
Kafetsios, K. (2004). Attachment and emotional intelligence abilities across the life course. Personality and Individual Differences, 37, 129-145.
Mikulincer, M., & Shaver, P.R. (2007). Attachment in adulthood. Structure, dynamics, and change. New York, London: The Guilford Press.
Motowidlo, S.J., & Kell, H.J. (2013). Job Performance. In. I.B. Weiner (Ed.), Handbook of psychology: Industrial and organizational psychology (2nd ed.). Hoboken: Wiley. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=Z_Iay338rosC&printsec=frontcover&dq=Weiner+Handbook+of+Organizational+and+Industrial+psychology&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwj15f2AlMHkAhWsxMQBHVpZBFEQ6AEIKTAA#v=onepage&q=Weiner%20Handbook%20of%20Organizational%20and%20Industrial%20psychology&f=false
O'Boyle, E.H., Humphrey, R.H., Pollack, J.M., Hawver, T.H., & Story, P.A. (2011). The relation between emotional intelligence and job performance: A meta-analysis. Journal of Organizational Behavior, 32, 788-818.
Schultze, R., & Roberts, R.D. (2007). Emoční inteligence: přehled základních přístupů a aplikací. Praha: Portál.
Střelec, J., & Seitl, M. (2019). Vliv vztahové vazby na interpersonální složku pracovní výkonnosti. In P. Kačmár, J. Bavoľár, & L. Lovaš (Eds.), Zborník příspěvkov z mezinárodnej konference: Psychológia práce a organizácie 2018 - minulost, přítomnosť a výzvy do budúcnosti. (pp. 404-413). Košice.
Seznam doporučené literatury
Austin, E.J., Saklofske, D.H., Huang, S.H.S., & McKenney, D. (2004). Measurement of trait emotional intelligence: testing and cross-validating a modified version of Schutte et al's.(1998) measure. Personality and Individual Differences, 36, 555-562.
Bar-On, R. (2006). The Bar-On model of emotional-social intelligence (ESI). Psicothema, 14, 13-25.
Bowlby, J. (2010). Vazba: teorie kvality raných vztahů mezi matkou a dítětem. Praha: Portál.
Falvo, R., Favara, I., Boccato, G., & Capozza, D. (2012). Attachment styles in organizations: A study performed in a hospital. TPM, 19(4), 263-279.
Hamarta, E., Deníz, M.E., & Saltali, N. (2009). Attachment styles as a predictor of emotional intelligence. Educational Sciences: Theory & Practise, 9(1), 213-229.
Hazan, C., & Shaver, P.R. (1990). Love and work: An attachment theoretical perspective. Journal of Personality and Social Psychology, 59(2), 270-280.
Kafetsios, K. (2004). Attachment and emotional intelligence abilities across the life course. Personality and Individual Differences, 37, 129-145.
Mikulincer, M., & Shaver, P.R. (2007). Attachment in adulthood. Structure, dynamics, and change. New York, London: The Guilford Press.
Motowidlo, S.J., & Kell, H.J. (2013). Job Performance. In. I.B. Weiner (Ed.), Handbook of psychology: Industrial and organizational psychology (2nd ed.). Hoboken: Wiley. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=Z_Iay338rosC&printsec=frontcover&dq=Weiner+Handbook+of+Organizational+and+Industrial+psychology&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwj15f2AlMHkAhWsxMQBHVpZBFEQ6AEIKTAA#v=onepage&q=Weiner%20Handbook%20of%20Organizational%20and%20Industrial%20psychology&f=false
O'Boyle, E.H., Humphrey, R.H., Pollack, J.M., Hawver, T.H., & Story, P.A. (2011). The relation between emotional intelligence and job performance: A meta-analysis. Journal of Organizational Behavior, 32, 788-818.
Schultze, R., & Roberts, R.D. (2007). Emoční inteligence: přehled základních přístupů a aplikací. Praha: Portál.
Střelec, J., & Seitl, M. (2019). Vliv vztahové vazby na interpersonální složku pracovní výkonnosti. In P. Kačmár, J. Bavoľár, & L. Lovaš (Eds.), Zborník příspěvkov z mezinárodnej konference: Psychológia práce a organizácie 2018 - minulost, přítomnosť a výzvy do budúcnosti. (pp. 404-413). Košice.