Dizertační práce je případovou studií dvou konkrétních středověkých osobností, biskupů, které podrobuje vzájemnému srovnání v několika vymezených oblastech. Těmi jsou jejich vztahy k světské moci zastoupené panovníkem, k církevním nadřízeným, které představují arcibiskup a papež, a také k jim nejbližšímu kléru reprezentovanému katedrální kapitulou. Guillaume de Beaumont, biskup z města Angers v západofrancouzském hrabství Anjou, a olomoucký biskup Robert zastávali svůj úřad v totožných letech 1202-1240, a přestože se fyzicky nikdy nesetkali, byli zasazeni do stejných podmínek, které jim přinášela jejich biskupská funkce. Jejich episkopát časově spadá do pro církev velice dynamického období, v němž v celé křesťanské Evropě docházelo k rychlému vývoji kanonického práva a stále výraznějšímu formulování stanovisek církve. Dělo se tak v souvislosti s její emancipací na světské moci. Vzájemná komparace těchto dvou biskupů cílí na to vyvodit na základě konkrétních skutečností závěry obecnějšího charakteru. A sice zjistit, jaké byly mechanismy středověké církve první půle 13. století, respektive tehdejší společnosti jako takové. Hlavním cílem práce je na pozadí poměrů ve vzdáleném západofrancouzském hrabství postihnout možné specifičnosti moravského prostředí a ukázat, nakolik byly středověká církev a společnost skutečně univerzální.
Annotation in English
The doctoral thesis deals with the position of the Church from the perspective of two particular church prelates living in the same period of the early 13th century. Robert, bishop of Olomouc, and Guillaume de Beaumont, who held the same ecclesiastical office in the French diocese of Angers between the years 1202 and 1240 are subjected to a theoretical comparison. This case study analyses the position of these two personalities with respect to secular power represented by king and his officers, as well as spiritual superiors such as pope and archbishop. One part also deals with their relation to the canons of their cathedral chapter who were bishop's closest co-workers within his diocese. The thesis also pays attention to the church emancipation process that flourished in this period and tries to analyse what were the responses of the two bishops respectively.
Keywords
13. století, Morava, Francie, biskupství, papežství
Keywords in English
13th century, Moravia, France, Bishopric, Papacy
Length of the covering note
197 s.
Language
CZ
Annotation
Dizertační práce je případovou studií dvou konkrétních středověkých osobností, biskupů, které podrobuje vzájemnému srovnání v několika vymezených oblastech. Těmi jsou jejich vztahy k světské moci zastoupené panovníkem, k církevním nadřízeným, které představují arcibiskup a papež, a také k jim nejbližšímu kléru reprezentovanému katedrální kapitulou. Guillaume de Beaumont, biskup z města Angers v západofrancouzském hrabství Anjou, a olomoucký biskup Robert zastávali svůj úřad v totožných letech 1202-1240, a přestože se fyzicky nikdy nesetkali, byli zasazeni do stejných podmínek, které jim přinášela jejich biskupská funkce. Jejich episkopát časově spadá do pro církev velice dynamického období, v němž v celé křesťanské Evropě docházelo k rychlému vývoji kanonického práva a stále výraznějšímu formulování stanovisek církve. Dělo se tak v souvislosti s její emancipací na světské moci. Vzájemná komparace těchto dvou biskupů cílí na to vyvodit na základě konkrétních skutečností závěry obecnějšího charakteru. A sice zjistit, jaké byly mechanismy středověké církve první půle 13. století, respektive tehdejší společnosti jako takové. Hlavním cílem práce je na pozadí poměrů ve vzdáleném západofrancouzském hrabství postihnout možné specifičnosti moravského prostředí a ukázat, nakolik byly středověká církev a společnost skutečně univerzální.
Annotation in English
The doctoral thesis deals with the position of the Church from the perspective of two particular church prelates living in the same period of the early 13th century. Robert, bishop of Olomouc, and Guillaume de Beaumont, who held the same ecclesiastical office in the French diocese of Angers between the years 1202 and 1240 are subjected to a theoretical comparison. This case study analyses the position of these two personalities with respect to secular power represented by king and his officers, as well as spiritual superiors such as pope and archbishop. One part also deals with their relation to the canons of their cathedral chapter who were bishop's closest co-workers within his diocese. The thesis also pays attention to the church emancipation process that flourished in this period and tries to analyse what were the responses of the two bishops respectively.
Keywords
13. století, Morava, Francie, biskupství, papežství
Keywords in English
13th century, Moravia, France, Bishopric, Papacy
Research Plan
Dizertační práce je případovou studií dvou konkrétních středověkých osobností, biskupů, které podrobuje vzájemnému srovnání v několika vymezených oblastech. Těmi jsou jejich vztahy k světské moci zastoupené panovníkem, k církevním nadřízeným, které představují arcibiskup a papež, a také k jim nejbližšímu kléru reprezentovanému katedrální kapitulou. Guillaume de Beaumont, biskup z města Angers v západofrancouzském hrabství Anjou, a olomoucký biskup Robert zastávali svůj úřad v totožných letech 1202-1240, a přestože se fyzicky nikdy nesetkali, byli zasazeni do stejných podmínek, které jim přinášela jejich biskupská funkce. Jejich episkopát časově spadá do pro církev velice dynamického období, v němž v celé křesťanské Evropě docházelo k rychlému vývoji kanonického práva a stále výraznějšímu formulování stanovisek církve. Dělo se tak v souvislosti s její emancipací na světské moci. Vzájemná komparace těchto dvou biskupů cílí na to vyvodit na základě konkrétních skutečností závěry obecnějšího charakteru. A sice zjistit, jaké byly mechanismy středověké církve první půle 13. století, respektive tehdejší společnosti jako takové. Hlavním cílem práce je na pozadí poměrů ve vzdáleném západofrancouzském hrabství postihnout možné specifičnosti moravského prostředí a ukázat, nakolik byly středověká církev a společnost skutečně univerzální.
Prameny, ze kterých dizertační práce vychází, jsou především písemnosti úředního charakteru ? listiny a listy, které biskupové za svého života vydávali, či jejichž příjemci se stali, stejně jako církevní předpisy a ustanovení. Sekundárně a v mnohem menší míře byly zdrojem také kroniky, anály či nekrologia. Za odbornou literaturu posloužily v případě Guillauma de Beaumont především práce Josepha Avrila, které se zabývají církevními poměry 12. a 13. století v západní Francii. Samotná angerská diecéze má své středověké dějiny velmi dobře zpracované, věnují se jim četné regionální studie, jež zde vznikaly již od dob raného novověku, ale i nejnovější odborná literatura. Také církevní dějiny středověké Francie a kanonického práva obecně se těší zájmu historiků. U osobnosti biskupa Roberta a vůbec historie středověké olomoucké diecéze je stav použitelné literatury sice slabší, nicméně ani zde se rozhodně nejedná o neprobádanou oblast. Patrně nejvíce pozornosti bylo v české historiografii věnováno církevní správě. Pro období 13. století tak dodnes zůstávají skalními díly a pro tuto dizertaci byly proto také využity práce Františka Hrubého, Kamila Krofty, co do obecných dějin pak především příslušný díl Českých dějin Václava Novotného, v menší míře i Josef Žemlička.
.
Research Plan
Dizertační práce je případovou studií dvou konkrétních středověkých osobností, biskupů, které podrobuje vzájemnému srovnání v několika vymezených oblastech. Těmi jsou jejich vztahy k světské moci zastoupené panovníkem, k církevním nadřízeným, které představují arcibiskup a papež, a také k jim nejbližšímu kléru reprezentovanému katedrální kapitulou. Guillaume de Beaumont, biskup z města Angers v západofrancouzském hrabství Anjou, a olomoucký biskup Robert zastávali svůj úřad v totožných letech 1202-1240, a přestože se fyzicky nikdy nesetkali, byli zasazeni do stejných podmínek, které jim přinášela jejich biskupská funkce. Jejich episkopát časově spadá do pro církev velice dynamického období, v němž v celé křesťanské Evropě docházelo k rychlému vývoji kanonického práva a stále výraznějšímu formulování stanovisek církve. Dělo se tak v souvislosti s její emancipací na světské moci. Vzájemná komparace těchto dvou biskupů cílí na to vyvodit na základě konkrétních skutečností závěry obecnějšího charakteru. A sice zjistit, jaké byly mechanismy středověké církve první půle 13. století, respektive tehdejší společnosti jako takové. Hlavním cílem práce je na pozadí poměrů ve vzdáleném západofrancouzském hrabství postihnout možné specifičnosti moravského prostředí a ukázat, nakolik byly středověká církev a společnost skutečně univerzální.
Prameny, ze kterých dizertační práce vychází, jsou především písemnosti úředního charakteru ? listiny a listy, které biskupové za svého života vydávali, či jejichž příjemci se stali, stejně jako církevní předpisy a ustanovení. Sekundárně a v mnohem menší míře byly zdrojem také kroniky, anály či nekrologia. Za odbornou literaturu posloužily v případě Guillauma de Beaumont především práce Josepha Avrila, které se zabývají církevními poměry 12. a 13. století v západní Francii. Samotná angerská diecéze má své středověké dějiny velmi dobře zpracované, věnují se jim četné regionální studie, jež zde vznikaly již od dob raného novověku, ale i nejnovější odborná literatura. Také církevní dějiny středověké Francie a kanonického práva obecně se těší zájmu historiků. U osobnosti biskupa Roberta a vůbec historie středověké olomoucké diecéze je stav použitelné literatury sice slabší, nicméně ani zde se rozhodně nejedná o neprobádanou oblast. Patrně nejvíce pozornosti bylo v české historiografii věnováno církevní správě. Pro období 13. století tak dodnes zůstávají skalními díly a pro tuto dizertaci byly proto také využity práce Františka Hrubého, Kamila Krofty, co do obecných dějin pak především příslušný díl Českých dějin Václava Novotného, v menší míře i Josef Žemlička.
.
Recommended resources
ANGOT, Alphonse: Les vicomtes du Maine. Bulletin de la Commission historique et archéologique de la Mayenne 30, 1914, s. 180-232, 320-342, 404-424.
ANGOT, Alphonse: Sablé. Bulletin de la Commission historique et archéologique de la Mayenne 35, 1919, s. 166-189; 266-278; 369-380.
AURELL, Martin: Pourquoi la débacle de 1204? In: Aurell, Martin - Tonnerre, Noel-Yves (ed.): Plantagenets et Capétiens: confrontations et héritages. Turnhout 2006, s. 3-14.
AURELL, Martin: L?empire des Plantagenet, 1154-1224. Paris 2003.
AVRIL, Joseph: Le gouvernement des éveques et la vie religieuse dans le diocese d'Angers (1148-1240). Lille 1984.
BALDWIN, John W.: The Government of Philip Augustus. Foundations of French Royal Power in the Middle Ages. Berkeley-Los Angeles-London 1986.
BÁRTA, Stanislav: Itinerář moravského markraběte Přemysla (1209-1239). Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity, řada C, 54, 2006, s. 27-55.
BARTOŠ, Josef (ed.): Malé dějiny Olomouce. Ostrava 1972.
BENSON, Robert L.: The Bishop-Elect. A Study in Medieval Ecclesiastical Office. Princeton 1968.
FARCY, Louis de: Monographie de la cathédrale d?Angers 3. Les immeubles. Angers 1910
FARCY, Louis de ? PINIER, Paul-Marie: Le palais épiscopal d?Angers. Histoire et déscription. Angers 1903.
FOREVILLE, Raymonde: Le pape Innocent III et la France. Stuttgart 1992.
FOREVILLE, Raymonde: Latran I, II, III et Latran IV. Paris 2007.
FOULON, Jean-Hervé: Église et réformeau Moyen Age. Papauté, milieux réformateurs et ecclésiologie dans les Pays de la Loire au tournant des XIe-XIIe siecles. Bruxelles 2008.
FRYDE, Natalie: King John and the Empire. In: Church, Stephen D. (ed.): King John: new interpretations. Woodbridge 1999, s. 335-346.
století. Bratislava 1929.
HOUDEBINE, Timothée-Louis: Histoire religieuse de l?Anjou. Angers 1926.
HRABOVÁ, Libuše: Ekonomika feudální državy olomouckého biskupství ve druhé polovině 13. století. Praha 1964.
WERNER, Jakob: Nachlese aus Zuericher Handschriften1. Neues Archiv der Gesellschaft fuer aeltere deutsche Geschichtskunde 31, 1906, s. 575-593.
WIEMER, Wolfgang: Die Baugeschichte und Bauhuetteder Ebracher Abteikirche. Kallmuenz 1958.
WIHODA, Martin: Vznik moravského markrabství. Český časopis historický 97, 1999, č. 4, s. 453-474.
WIHODA, Martin: Patnáct minut slávy olomouckého kanovníka Sifrida. In: Hrdina, Jan (ed.): Pater familias. Sborník příspěvků k životnímu jubileu prof. dr. Ivana Hlaváčka. Praha 2002, s. 193-203.
WIHODA, Martin: Zlatá bula sicilská. Podivuhodný příběh ve vrstvách paměti. Praha 2005.
Recommended resources
ANGOT, Alphonse: Les vicomtes du Maine. Bulletin de la Commission historique et archéologique de la Mayenne 30, 1914, s. 180-232, 320-342, 404-424.
ANGOT, Alphonse: Sablé. Bulletin de la Commission historique et archéologique de la Mayenne 35, 1919, s. 166-189; 266-278; 369-380.
AURELL, Martin: Pourquoi la débacle de 1204? In: Aurell, Martin - Tonnerre, Noel-Yves (ed.): Plantagenets et Capétiens: confrontations et héritages. Turnhout 2006, s. 3-14.
AURELL, Martin: L?empire des Plantagenet, 1154-1224. Paris 2003.
AVRIL, Joseph: Le gouvernement des éveques et la vie religieuse dans le diocese d'Angers (1148-1240). Lille 1984.
BALDWIN, John W.: The Government of Philip Augustus. Foundations of French Royal Power in the Middle Ages. Berkeley-Los Angeles-London 1986.
BÁRTA, Stanislav: Itinerář moravského markraběte Přemysla (1209-1239). Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity, řada C, 54, 2006, s. 27-55.
BARTOŠ, Josef (ed.): Malé dějiny Olomouce. Ostrava 1972.
BENSON, Robert L.: The Bishop-Elect. A Study in Medieval Ecclesiastical Office. Princeton 1968.
FARCY, Louis de: Monographie de la cathédrale d?Angers 3. Les immeubles. Angers 1910
FARCY, Louis de ? PINIER, Paul-Marie: Le palais épiscopal d?Angers. Histoire et déscription. Angers 1903.
FOREVILLE, Raymonde: Le pape Innocent III et la France. Stuttgart 1992.
FOREVILLE, Raymonde: Latran I, II, III et Latran IV. Paris 2007.
FOULON, Jean-Hervé: Église et réformeau Moyen Age. Papauté, milieux réformateurs et ecclésiologie dans les Pays de la Loire au tournant des XIe-XIIe siecles. Bruxelles 2008.
FRYDE, Natalie: King John and the Empire. In: Church, Stephen D. (ed.): King John: new interpretations. Woodbridge 1999, s. 335-346.
století. Bratislava 1929.
HOUDEBINE, Timothée-Louis: Histoire religieuse de l?Anjou. Angers 1926.
HRABOVÁ, Libuše: Ekonomika feudální državy olomouckého biskupství ve druhé polovině 13. století. Praha 1964.
WERNER, Jakob: Nachlese aus Zuericher Handschriften1. Neues Archiv der Gesellschaft fuer aeltere deutsche Geschichtskunde 31, 1906, s. 575-593.
WIEMER, Wolfgang: Die Baugeschichte und Bauhuetteder Ebracher Abteikirche. Kallmuenz 1958.
WIHODA, Martin: Vznik moravského markrabství. Český časopis historický 97, 1999, č. 4, s. 453-474.
WIHODA, Martin: Patnáct minut slávy olomouckého kanovníka Sifrida. In: Hrdina, Jan (ed.): Pater familias. Sborník příspěvků k životnímu jubileu prof. dr. Ivana Hlaváčka. Praha 2002, s. 193-203.
WIHODA, Martin: Zlatá bula sicilská. Podivuhodný příběh ve vrstvách paměti. Praha 2005.