Informace o kvalifikační práci Úroveň pohybových aktivit u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí a možnosti ovlivnění plicní rehabilitací a telecoachingem
Diplomová práce byla zaměřena na zhodnocení úrovně PA a tíži symptomů u dvou skupin pacientů s CHOPN. První skupina pacientů podstoupila plicní rehabilitaci a druhá skupina pacientů intervenci telecoachingem. Teoretická část diplomové práce se soustřeďuje na charakteristiku onemocnění CHOPN, uvedení vztahu tohoto onemocnění k úrovni PA a možnost ovlivnění pomocí plicní rehabilitací a telecoachingem. Z výsledků studie vyplývá, že se soubory probandů 1. a 2. skupiny po intervenci statisticky nelišili ani v úrovni PA ani v tíži symptomů pomocí dotazníkem CAT. Signifikantní nárůst PA byl změřen pouze u skupiny plicní rehabilitace v navýšení úrovně pohybové aktivity.
Anotace v angličtině
The diploma thesis was focused on the evaluation of the level of physical activity (PA) and the impact of symptoms in two groups of patients with COPD. The first group of patients underwent pulmonary rehabilitation and the second group of patients underwent telecoaching intervention. The theoretical part of the diploma thesis focuses the characteristics of COPD, the relationship of this disease to the level of PA and the possibility of influencing it with pulmonary rehabilitation and telecoaching. The research shows that after the intervention, the probands of the 1st and 2nd groups after the intervention differed statistically neither with regards to the level of PA nor with regards to the severity of symptoms using the CAT questionnaire. A significant increase in the PA was measured only in the pulmonary rehabilitation group with an increase in the level of PA.
Diplomová práce byla zaměřena na zhodnocení úrovně PA a tíži symptomů u dvou skupin pacientů s CHOPN. První skupina pacientů podstoupila plicní rehabilitaci a druhá skupina pacientů intervenci telecoachingem. Teoretická část diplomové práce se soustřeďuje na charakteristiku onemocnění CHOPN, uvedení vztahu tohoto onemocnění k úrovni PA a možnost ovlivnění pomocí plicní rehabilitací a telecoachingem. Z výsledků studie vyplývá, že se soubory probandů 1. a 2. skupiny po intervenci statisticky nelišili ani v úrovni PA ani v tíži symptomů pomocí dotazníkem CAT. Signifikantní nárůst PA byl změřen pouze u skupiny plicní rehabilitace v navýšení úrovně pohybové aktivity.
Anotace v angličtině
The diploma thesis was focused on the evaluation of the level of physical activity (PA) and the impact of symptoms in two groups of patients with COPD. The first group of patients underwent pulmonary rehabilitation and the second group of patients underwent telecoaching intervention. The theoretical part of the diploma thesis focuses the characteristics of COPD, the relationship of this disease to the level of PA and the possibility of influencing it with pulmonary rehabilitation and telecoaching. The research shows that after the intervention, the probands of the 1st and 2nd groups after the intervention differed statistically neither with regards to the level of PA nor with regards to the severity of symptoms using the CAT questionnaire. A significant increase in the PA was measured only in the pulmonary rehabilitation group with an increase in the level of PA.
Cíl:
Diplomová práce bude zjišťovat vliv plicní rehabilitace a telecoachingu na udržení úrovně pohybových aktivit u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). Cílem práce bude zhodnocení úrovně pohybových aktivit, před zahájením plicní rehabilitace, při jejím ukončení a po následujících 2 měsících od ukončení plicní rehabilitace u experimentální skupiny (dvouměsíční telecoaching) a kontrolní skupiny (bez telecoachingu, pouze edukace).
Diplomová práce bude členěna na část teoretickou a na část výzkumnou. Teoretická část, zpracována rešeršní formou, bude stručně a přehledně charakterizovat patologie a klinické projevy CHOPN, a to s důrazem na vliv nemoci na pohybovou aktivitu, toleranci zátěže a kvalitu života pacientů. Pozornost bude věnována postupům a možnostem ovlivnění úrovně pohybových aktivit pomocí plicní rehabilitace a telecoachingu. Součástí teoretické části budou možnosti hodnocení úrovně pohybových aktivit a tolerance zátěže.
Výzkumná část se bude věnovat vlivu telecoachingu na udržení úrovně pohybových aktivit u pacientů s CHOPN. Cílem práce bude zjistit efekt telecoachingu 2 měsíce po plicní rehabilitaci v porovnání s kontrolní skupinou pacientů bez telecoachingu, která bude mít pouze edukaci pro samostatné pokračování v domácím rehabilitačním programu.
Výzkumu se budou účastnit pacienti s CHOPN 2 a více měsíců od exacerbace onemocnění. 20 pacientů bude randomizovaně rozděleno do dvou skupin. Skupina experimentální bude podstupovat telecoaching po dobu dvou měsíců, kdy bude každý týden fyzioterapeut v telefonním kontaktu s pacientem, se kterým povede rozhovor, jak pacient zvládl plnit domácí rehabilitační program a udržovat dostatečnou pohybovou aktivitu. Výzkum se bude skládat ze vstupního a kontrolního vyšetření následovaného dvou měsíční terapií pro obě skupiny totožnou (2krát týdně 45 min) dle vypracovaného manuálu pro pacienty s CHOPN. Po terapii proběhne výstupní měření. Po dalších dvou měsících proběhne kontrolní měření pacientů. Vstupní a obě kontrolní měření budou zaměřena na zhodnocení plicních funkcí a vždy během následujícího týdne bude probíhat měření úrovně pohybových aktivit s využitím akcelerometru actigraf, který pacienti budou nosit po dobu 7 následujících dní.
Diplomová práce je součástí výzkumného projektu IGA_FTK_2019_010 pod vedením Mgr. Tamary Michalčíkové. Projekt má souhlas etické komise.
Harmonogram:
Červen 2019 -Úvodní konzultace s vedoucí práce doc. Mgr. Kateřinou Neumannovou, Ph.D.. Rešerše odborné literatury.
Červenec - Prosinec 2019 - Realizace výzkumné části - měření pacientů.
Vypracování teoretické části.
Leden - Únor 2020 - Statické zpracování výsledků výzkumu a jejich interpretace.
Březen - Duben 2020 - Vypracování diplomové práce.
Duben 2021 - Dokončení diplomové práce a její následné odevzdání.
Průběžně: Konzultace s vedoucí diplomové práce.
Zásady pro vypracování
Cíl:
Diplomová práce bude zjišťovat vliv plicní rehabilitace a telecoachingu na udržení úrovně pohybových aktivit u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). Cílem práce bude zhodnocení úrovně pohybových aktivit, před zahájením plicní rehabilitace, při jejím ukončení a po následujících 2 měsících od ukončení plicní rehabilitace u experimentální skupiny (dvouměsíční telecoaching) a kontrolní skupiny (bez telecoachingu, pouze edukace).
Diplomová práce bude členěna na část teoretickou a na část výzkumnou. Teoretická část, zpracována rešeršní formou, bude stručně a přehledně charakterizovat patologie a klinické projevy CHOPN, a to s důrazem na vliv nemoci na pohybovou aktivitu, toleranci zátěže a kvalitu života pacientů. Pozornost bude věnována postupům a možnostem ovlivnění úrovně pohybových aktivit pomocí plicní rehabilitace a telecoachingu. Součástí teoretické části budou možnosti hodnocení úrovně pohybových aktivit a tolerance zátěže.
Výzkumná část se bude věnovat vlivu telecoachingu na udržení úrovně pohybových aktivit u pacientů s CHOPN. Cílem práce bude zjistit efekt telecoachingu 2 měsíce po plicní rehabilitaci v porovnání s kontrolní skupinou pacientů bez telecoachingu, která bude mít pouze edukaci pro samostatné pokračování v domácím rehabilitačním programu.
Výzkumu se budou účastnit pacienti s CHOPN 2 a více měsíců od exacerbace onemocnění. 20 pacientů bude randomizovaně rozděleno do dvou skupin. Skupina experimentální bude podstupovat telecoaching po dobu dvou měsíců, kdy bude každý týden fyzioterapeut v telefonním kontaktu s pacientem, se kterým povede rozhovor, jak pacient zvládl plnit domácí rehabilitační program a udržovat dostatečnou pohybovou aktivitu. Výzkum se bude skládat ze vstupního a kontrolního vyšetření následovaného dvou měsíční terapií pro obě skupiny totožnou (2krát týdně 45 min) dle vypracovaného manuálu pro pacienty s CHOPN. Po terapii proběhne výstupní měření. Po dalších dvou měsících proběhne kontrolní měření pacientů. Vstupní a obě kontrolní měření budou zaměřena na zhodnocení plicních funkcí a vždy během následujícího týdne bude probíhat měření úrovně pohybových aktivit s využitím akcelerometru actigraf, který pacienti budou nosit po dobu 7 následujících dní.
Diplomová práce je součástí výzkumného projektu IGA_FTK_2019_010 pod vedením Mgr. Tamary Michalčíkové. Projekt má souhlas etické komise.
Harmonogram:
Červen 2019 -Úvodní konzultace s vedoucí práce doc. Mgr. Kateřinou Neumannovou, Ph.D.. Rešerše odborné literatury.
Červenec - Prosinec 2019 - Realizace výzkumné části - měření pacientů.
Vypracování teoretické části.
Leden - Únor 2020 - Statické zpracování výsledků výzkumu a jejich interpretace.
Březen - Duben 2020 - Vypracování diplomové práce.
Duben 2021 - Dokončení diplomové práce a její následné odevzdání.
Průběžně: Konzultace s vedoucí diplomové práce.
Seznam doporučené literatury
Altenburg, W. A., Duiverman, M. L., ten Hacken, N. H., Kerstjens, H. A., de Greef, M. H., Wijkstra, P. J., & Wempe, J. B. (2015). Changes in the endurance shuttle walk test in COPD patients with chronic respiratory failure after pulmonary rehabilitation: the minimal important difference obtained with anchor- and distribution-based method. Respiratory Research, 16(1), 27.
Corhay, J.-L., Dang, D. N., Van Cauwenberge, H., & Louis, R. (2014). Pulmonary rehabilitation and COPD: providing patients a good environment for optimizing therapy. International Journal of Chronic Obstructive Pulmonary Disease, 9, 27-39.
Gagnon, G., Maltais, F., Bouyer, L., Ribeiro, F., Coats, V., Brouillard, C., Saey, D. (2013). Distal Leg Muscle Function in Patients with COPD [Abstract]. COPD: Journal of Chronic Obstructive Pulmonary Disease, 10(2), 235-242.
Gloeckl, R., Schneeberger, T., Jarosch, J. & Kenn, K. (2018). Pulmonary Rehabilitation and Exercise Training in Chronic Obstructive Pulmonary Disease. Deutsches Ärzteblatt Internation
Koblížek, V. (2013). CHOPN: doporučený postup ČPFS pro diagnostiku a léčbu chronické obstrukční plicní nemoci. Maxdorf.
Liao, W. H., Chen J. W., Chen, X., Lin, L., Yan, H. Y., Zhou Y. Q. & Chen, R. (2015). Impact of Resistance Training in Subjects With COPD: A Systematic Review and Meta-Analysis. Respiratory Care, 60, 1130-45.
Maddocks, M., Jones, M., Snell, T., Connolly, B., de Wolf-Linder, S., Moxham, J., & Rafferty, G. F. (2014). Ankle dorsiflexor muscle size, composition and force with ageing and chronic obstructive pulmonary disease. Experimental Physiology, 99(8), 1078-1088. Retrieved from http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1113/expphysiol.2014.080093/abstract
Neumannová, K., Janura, J., Kováčiková, Z., Svoboda, Z. & Jakubec, L. (2015). Analýza chůze u osob s chronickou obstrukční plicní nemocí. Univerzita Palackého v Olomouci. ISBN: 987-80-244-4704-9
Neumannová, K., Koblíţek, V., & Zatloukal, J. (2014a). Doporučený postup plicní rehabilitace. Retrieved from http://www.pneumologie.cz/stranka/296/sekce-nemoci-s-bronchialni-obstrukci.
Smolíková, L., & Máček, M. (2010). Respirační fyzioterapie a plicní rehabilitace. Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů.
Watz, H., Waschki, B., Meyer, T. & Magnussen, H. (2009). Physical activity in patients with COPD. European Respiratory Journal, 33, 262-72.
Yentes, J. M., Rennard, S. I., Blanke, D., & Stergiou, N. (2014). Patients With COPD Walk With A More Periodic Step Width Pattern As Compared To Healthy Controls [Abstract]. Am J Respir Crit Care Med, 189, 26-43.
Yentes, J.M., Schmid, K.K., Blanke, D., Romberger, D. J., Rennard, S. I. & Stergiou, N. (2015). Gait mechanics in patients with chronic obstructive pulmonary disease. Respiratory Research, 16 (31), 1-13.
Zanaboni, P., Hoaas, H., Lien, L. A., Hjalmarsen, A. & Wooton, R. (2017). Long-term exercise maintenance in COPD via telerehabilitation: a two-year pilot study. Journal of Telemedicine and Telecare, 23 (1), 74-82.
Zatloukal, J., & Neumannová, K. (2012). Pohybová aktivita u nemocných s asthma bronchiale a s chronickou obstrukční plicní nemocí. In K. Neumannová, V Kolek a kol. (Eds.), Asthma bronchiale a chronická obstrukční plicní nemoc (pp. 134-140). Praha: Mladá Fronta.
Seznam doporučené literatury
Altenburg, W. A., Duiverman, M. L., ten Hacken, N. H., Kerstjens, H. A., de Greef, M. H., Wijkstra, P. J., & Wempe, J. B. (2015). Changes in the endurance shuttle walk test in COPD patients with chronic respiratory failure after pulmonary rehabilitation: the minimal important difference obtained with anchor- and distribution-based method. Respiratory Research, 16(1), 27.
Corhay, J.-L., Dang, D. N., Van Cauwenberge, H., & Louis, R. (2014). Pulmonary rehabilitation and COPD: providing patients a good environment for optimizing therapy. International Journal of Chronic Obstructive Pulmonary Disease, 9, 27-39.
Gagnon, G., Maltais, F., Bouyer, L., Ribeiro, F., Coats, V., Brouillard, C., Saey, D. (2013). Distal Leg Muscle Function in Patients with COPD [Abstract]. COPD: Journal of Chronic Obstructive Pulmonary Disease, 10(2), 235-242.
Gloeckl, R., Schneeberger, T., Jarosch, J. & Kenn, K. (2018). Pulmonary Rehabilitation and Exercise Training in Chronic Obstructive Pulmonary Disease. Deutsches Ärzteblatt Internation
Koblížek, V. (2013). CHOPN: doporučený postup ČPFS pro diagnostiku a léčbu chronické obstrukční plicní nemoci. Maxdorf.
Liao, W. H., Chen J. W., Chen, X., Lin, L., Yan, H. Y., Zhou Y. Q. & Chen, R. (2015). Impact of Resistance Training in Subjects With COPD: A Systematic Review and Meta-Analysis. Respiratory Care, 60, 1130-45.
Maddocks, M., Jones, M., Snell, T., Connolly, B., de Wolf-Linder, S., Moxham, J., & Rafferty, G. F. (2014). Ankle dorsiflexor muscle size, composition and force with ageing and chronic obstructive pulmonary disease. Experimental Physiology, 99(8), 1078-1088. Retrieved from http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1113/expphysiol.2014.080093/abstract
Neumannová, K., Janura, J., Kováčiková, Z., Svoboda, Z. & Jakubec, L. (2015). Analýza chůze u osob s chronickou obstrukční plicní nemocí. Univerzita Palackého v Olomouci. ISBN: 987-80-244-4704-9
Neumannová, K., Koblíţek, V., & Zatloukal, J. (2014a). Doporučený postup plicní rehabilitace. Retrieved from http://www.pneumologie.cz/stranka/296/sekce-nemoci-s-bronchialni-obstrukci.
Smolíková, L., & Máček, M. (2010). Respirační fyzioterapie a plicní rehabilitace. Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů.
Watz, H., Waschki, B., Meyer, T. & Magnussen, H. (2009). Physical activity in patients with COPD. European Respiratory Journal, 33, 262-72.
Yentes, J. M., Rennard, S. I., Blanke, D., & Stergiou, N. (2014). Patients With COPD Walk With A More Periodic Step Width Pattern As Compared To Healthy Controls [Abstract]. Am J Respir Crit Care Med, 189, 26-43.
Yentes, J.M., Schmid, K.K., Blanke, D., Romberger, D. J., Rennard, S. I. & Stergiou, N. (2015). Gait mechanics in patients with chronic obstructive pulmonary disease. Respiratory Research, 16 (31), 1-13.
Zanaboni, P., Hoaas, H., Lien, L. A., Hjalmarsen, A. & Wooton, R. (2017). Long-term exercise maintenance in COPD via telerehabilitation: a two-year pilot study. Journal of Telemedicine and Telecare, 23 (1), 74-82.
Zatloukal, J., & Neumannová, K. (2012). Pohybová aktivita u nemocných s asthma bronchiale a s chronickou obstrukční plicní nemocí. In K. Neumannová, V Kolek a kol. (Eds.), Asthma bronchiale a chronická obstrukční plicní nemoc (pp. 134-140). Praha: Mladá Fronta.