Cílem práce je zjistit, kam jsou nejčastěji propuštěni pacienti po hospitalizaci v léčebně dlouhodobě nemocných, jestli jsou pacienti častěji propuštěni do domácího prostředí, nebo do pobytových sociálních služeb. Zda se situace změnila po novelizaci zákona o sociálních službách v roce 2019, kdy se zvýšil příspěvek na péči ve III. a IV. stupni pro osoby, které nevyužívají pobytové sociální služby. V této práci jsem použila kvantitativní strategii zkoumání, metodu analýzy dokumentů, ze které vyplynulo, že zvýšení příspěvku na péči neovlivnilo to, kam jsou pacienti po hospitalizaci nejčastěji propuštěni.
Anotace v angličtině
The goal of my bachelor thesis was to find out where do patients go after they are discharged from hospital for long term illness, if they stay in home environments or go to residential social services. If the situation has changed after the amendment of law about social services in 2019, when state benefits increased in III. and IV. level for people not using residential social services. In this thesis, I used a quantitative strategy of research, method of analysis of documents, from which it emerged that the rise of benefits does not influence where patients usually go after being discharged from hospitalization.
Klíčová slova
Stáří, domácí péče, sociální služby, příspěvek na péči, léčebna dlouhodobě nemocných, propuštění pacienti
Klíčová slova v angličtině
Old age, home care, social services, care allowance, hospital for long-term patients, discharged patients
Rozsah průvodní práce
71 s. (73 285 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Cílem práce je zjistit, kam jsou nejčastěji propuštěni pacienti po hospitalizaci v léčebně dlouhodobě nemocných, jestli jsou pacienti častěji propuštěni do domácího prostředí, nebo do pobytových sociálních služeb. Zda se situace změnila po novelizaci zákona o sociálních službách v roce 2019, kdy se zvýšil příspěvek na péči ve III. a IV. stupni pro osoby, které nevyužívají pobytové sociální služby. V této práci jsem použila kvantitativní strategii zkoumání, metodu analýzy dokumentů, ze které vyplynulo, že zvýšení příspěvku na péči neovlivnilo to, kam jsou pacienti po hospitalizaci nejčastěji propuštěni.
Anotace v angličtině
The goal of my bachelor thesis was to find out where do patients go after they are discharged from hospital for long term illness, if they stay in home environments or go to residential social services. If the situation has changed after the amendment of law about social services in 2019, when state benefits increased in III. and IV. level for people not using residential social services. In this thesis, I used a quantitative strategy of research, method of analysis of documents, from which it emerged that the rise of benefits does not influence where patients usually go after being discharged from hospitalization.
Klíčová slova
Stáří, domácí péče, sociální služby, příspěvek na péči, léčebna dlouhodobě nemocných, propuštění pacienti
Klíčová slova v angličtině
Old age, home care, social services, care allowance, hospital for long-term patients, discharged patients
Zásady pro vypracování
A. Cíl práce: Cílem práce bude zjistit, kam jsou nejčastěji propuštěni pacienti po hospitalizaci v léčebně dlouhodobě nemocných.
B. Konkretizace cíle a předmětu práce (včetně zdůvodnění): Zjistit, zda jsou pacienti častěji propuštěni do domácího prostředí nebo do sociálních pobytových služeb. Zda se situace změní po novelizaci zákona o sociálních službách, kdy se zvýší příspěvek na péči ve III. a IV. stupni pro osoby, které nevyužívají pobytové služby.
C. Výzkumná otázka: Stane se rodina častěji neformálními pečujícími po zvýšení příspěvku na péči?
D. Návrh postupu řešení (metoda): Ve své bakalářské práci použiji kvantitativní strategii zkoumání, metodu analýzy dokumentů. Zkoumáni budou všichni propuštění pacienti z Léčebny dlouhodobě nemocných v Rybitví, v časovém období od 1. 1. 2019 - 31. 3. 2019 (stará výše příspěvku na péči) a od 1. 8. 2019 - 31. 10. 2019 (nová výše příspěvku na péči).
E. Harmonogram práce:
- konzultace osnovy práce, úvodu práce a prvních 8-10 stran teoretické části práce - nejpozději do konce září 2019
- konzultace teoretické a metodické části práce - nejpozději do konce prosince 2019
- konzultace pracovní verze hotové bakalářské práce - nejpozději do konce února 2020
- odevzdání definitivní verze práce - nejpozději do 31. března 2020
Zásady pro vypracování
A. Cíl práce: Cílem práce bude zjistit, kam jsou nejčastěji propuštěni pacienti po hospitalizaci v léčebně dlouhodobě nemocných.
B. Konkretizace cíle a předmětu práce (včetně zdůvodnění): Zjistit, zda jsou pacienti častěji propuštěni do domácího prostředí nebo do sociálních pobytových služeb. Zda se situace změní po novelizaci zákona o sociálních službách, kdy se zvýší příspěvek na péči ve III. a IV. stupni pro osoby, které nevyužívají pobytové služby.
C. Výzkumná otázka: Stane se rodina častěji neformálními pečujícími po zvýšení příspěvku na péči?
D. Návrh postupu řešení (metoda): Ve své bakalářské práci použiji kvantitativní strategii zkoumání, metodu analýzy dokumentů. Zkoumáni budou všichni propuštění pacienti z Léčebny dlouhodobě nemocných v Rybitví, v časovém období od 1. 1. 2019 - 31. 3. 2019 (stará výše příspěvku na péči) a od 1. 8. 2019 - 31. 10. 2019 (nová výše příspěvku na péči).
E. Harmonogram práce:
- konzultace osnovy práce, úvodu práce a prvních 8-10 stran teoretické části práce - nejpozději do konce září 2019
- konzultace teoretické a metodické části práce - nejpozději do konce prosince 2019
- konzultace pracovní verze hotové bakalářské práce - nejpozději do konce února 2020
- odevzdání definitivní verze práce - nejpozději do 31. března 2020
Seznam doporučené literatury
Dudová, R. (2015). Postarat se ve stáří: rodina a zajištění péče o seniory. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON) v koedici se Sociologickým ústavem AV ČR. ISBN 978-80-7419-182-4
Jeřábek, H. (2013). Mezigenerační solidarita v péči o seniory. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON). ISBN 978-80-7419-117-6
Pichaud, C., & Thareau, I. (1998). Soužití se staršími lidmi: praktické informace pro ty, kdo doma pečují o staré lidi, i pro sociální a zdravotnické pracovníky. Praha: Portál. ISBN 80-717-8184-3
Tošnerová, T. (Ed.). (2002). Příručka pečovatele: starší dlouhodobě nemocný člověk v rodině - a co dál?. Praha: Ambulance pro poruchy paměti. ISBN 80-238-8541-3
Venglářová, M. (2007). Problematické situace v péči o seniory: příručka pro zdravotnické a sociální pracovníky. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-2170-5
Seznam doporučené literatury
Dudová, R. (2015). Postarat se ve stáří: rodina a zajištění péče o seniory. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON) v koedici se Sociologickým ústavem AV ČR. ISBN 978-80-7419-182-4
Jeřábek, H. (2013). Mezigenerační solidarita v péči o seniory. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON). ISBN 978-80-7419-117-6
Pichaud, C., & Thareau, I. (1998). Soužití se staršími lidmi: praktické informace pro ty, kdo doma pečují o staré lidi, i pro sociální a zdravotnické pracovníky. Praha: Portál. ISBN 80-717-8184-3
Tošnerová, T. (Ed.). (2002). Příručka pečovatele: starší dlouhodobě nemocný člověk v rodině - a co dál?. Praha: Ambulance pro poruchy paměti. ISBN 80-238-8541-3
Venglářová, M. (2007). Problematické situace v péči o seniory: příručka pro zdravotnické a sociální pracovníky. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-2170-5