Tato diplomová práce se zaměřuje na studium fluviálních sedimentů řeky Odry v CHKO Poodří v úseku mezi obcemi Košatka a Polanka nad Odrou. Hlavním cílem práce bylo studium stratigrafického záznamu povodňové plošiny a rekonstrukce sedimentačního prostředí. Odebráno bylo celkem 190 vzorků ze tří profilů v nárazovém břehu řeky Odry. Následně byly vzorky podrobeny multi-proxy analýze (hmotnostně specifická magnetická susceptibilita, gamaspektrometrie, spektrální odraznost, rentgen-fluorescenční spektrometrie - EDXRF) a vybrané vzorky i analýze celkového chemismu a radiouhlíkovému datování 14C. Výsledky poukazují na vysokou korelaci profilů. Většina parametrů je řízena faciálně, zejména barva sedimentu a gamaspektrometrie. Sled povodňových sedimentů byl patrně uložen v posledním miléniu a je v něm zachycen nahoru zjemňující trend. V nejsvrchnějších vrstvách byla zaznamenána kontaminace těžkými kovy a s tím související nárůst magnetické susceptibility. Zdrojová oblast byla patrně ve vnějších Západních Karpatech.
Anotace v angličtině
This diploma thesis is focused on the study of fluvial sediments of the Odra River within the Poodří Protected Landscape Area in the section between Košatka and Polanka nad Odrou villages. The main aim of this work was to study the stratigraphic record of floodplain sediments and the reconstruction of the sedimentary environment. A total of 190 samples was taken from three profiles in cut banks above the Odra River. The samples were subjected to multi-proxy analysis (magnetic susceptibility, gammaspectrometry, spectral reflectance, energy dispersive X-ray fluorescence) and selected samples were chosen for whole rock analysis and for 14C radiocarbon dating. The results point to a high degree of correlation between them. Most of the parameters are driven by facies change, especially sediment colour and gamaspectrometry. The entire thickness of floodplain sediments was deposited in the last thousand years, probably. The finning-upward trend was described in all profiles. Contamination by heavy metals was detected in the sediment top layers, associated with a magnetic susceptibility increase in the same depth. The source area lies probably in the Outer Western Carpathians.
Klíčová slova
fluviální sedimenty, řeka Odra, magnetická susceptibilita, EDXRF
Klíčová slova v angličtině
fluvial sediments, Odra River, magnetic susceptibility, EDXRF
Rozsah průvodní práce
63
Jazyk
CZ
Anotace
Tato diplomová práce se zaměřuje na studium fluviálních sedimentů řeky Odry v CHKO Poodří v úseku mezi obcemi Košatka a Polanka nad Odrou. Hlavním cílem práce bylo studium stratigrafického záznamu povodňové plošiny a rekonstrukce sedimentačního prostředí. Odebráno bylo celkem 190 vzorků ze tří profilů v nárazovém břehu řeky Odry. Následně byly vzorky podrobeny multi-proxy analýze (hmotnostně specifická magnetická susceptibilita, gamaspektrometrie, spektrální odraznost, rentgen-fluorescenční spektrometrie - EDXRF) a vybrané vzorky i analýze celkového chemismu a radiouhlíkovému datování 14C. Výsledky poukazují na vysokou korelaci profilů. Většina parametrů je řízena faciálně, zejména barva sedimentu a gamaspektrometrie. Sled povodňových sedimentů byl patrně uložen v posledním miléniu a je v něm zachycen nahoru zjemňující trend. V nejsvrchnějších vrstvách byla zaznamenána kontaminace těžkými kovy a s tím související nárůst magnetické susceptibility. Zdrojová oblast byla patrně ve vnějších Západních Karpatech.
Anotace v angličtině
This diploma thesis is focused on the study of fluvial sediments of the Odra River within the Poodří Protected Landscape Area in the section between Košatka and Polanka nad Odrou villages. The main aim of this work was to study the stratigraphic record of floodplain sediments and the reconstruction of the sedimentary environment. A total of 190 samples was taken from three profiles in cut banks above the Odra River. The samples were subjected to multi-proxy analysis (magnetic susceptibility, gammaspectrometry, spectral reflectance, energy dispersive X-ray fluorescence) and selected samples were chosen for whole rock analysis and for 14C radiocarbon dating. The results point to a high degree of correlation between them. Most of the parameters are driven by facies change, especially sediment colour and gamaspectrometry. The entire thickness of floodplain sediments was deposited in the last thousand years, probably. The finning-upward trend was described in all profiles. Contamination by heavy metals was detected in the sediment top layers, associated with a magnetic susceptibility increase in the same depth. The source area lies probably in the Outer Western Carpathians.
Klíčová slova
fluviální sedimenty, řeka Odra, magnetická susceptibilita, EDXRF
Klíčová slova v angličtině
fluvial sediments, Odra River, magnetic susceptibility, EDXRF
Zásady pro vypracování
Úvod:
Studium fluviálních archivů může poskytnout informace o klimatické variabilitě, změnách v daném povodí a působení tektoniky. V posledních stoletích také sílí vliv člověka na krajinu, který se projevuje i v sedimentárních záznamech. Fluviální prostředí se obecně vyznačuje velkou dynamikou, ale většina tuzemských řek byla regulována. Jedním z posledních míst v České Republice, kde pokračují tyto procesy, je tok řeky Odry v CHKO Poodří. Vyskytují se zde několik metrů mocné profily nivních sedimentů odkryté v nárazových březích, jenž dosud nebyly blíže zkoumány. Nivní sedimenty mohou v ideálních případech poskytnout záznam za posledních několik tisíc let.
Cíle:
Cílem práce bude studium faciální architektury a stratigrafie nivních fluviálních sedimentů řeky Odry v úseku mezi obcemi Košatka a Polanka nad Odrou. Jednotlivé profily budou korelovány mezi sebou. Práce budou zahrnovat zejména odběr vzorků z profilů na nárazových březích a mohou být doplněny odběrem vzorků v distálnějších částech nivy a geofyzikálními měřeními pro prostorové vymezení sedimentárních těles. Dalším cílem bude pokus o rekonstrukci sedimentačního prostředí a možných provenienčních změn v získaném záznamu.
Rozvržení práce:
Literární rešerše bude vypracována s důrazem na geomorfologii, geologii zájmové oblasti, popis fluviálního sedimentačního prostředí, přehled hlavních typů fluviálních sedimentů a stručnou historii geologických výzkumů. Dále budou popsány hlavní řídící faktory fluviální sedimentace a metodika.
Výzkumná část:
1) terénní práce:
- popis facií + fotodokumentace, odběr vzorků z profilů, příp. odběr sedimentárních jader
2) laboratorní práce:
- popis jader, granulometrické analýzy, měření magnetické susceptibility, gammaspektrometrie, prvková analýza a zpracování geofyzikálních dat
Stručná diskuze bude obsahovat diskuzi získaných dat a interpretaci sedimentárního záznamu, včetně vývoje sedimentace.
Rozsah textové části a grafických příloh:
Rozsah textové části bude do 70 stran včetně grafických příloh a seznamu literatury. Grafické přílohy budou tvořit převzaté obrázky v rešeršní části (náčrty, mapy, atd.), fotodokomentace, příp. další.
Zásady pro vypracování
Úvod:
Studium fluviálních archivů může poskytnout informace o klimatické variabilitě, změnách v daném povodí a působení tektoniky. V posledních stoletích také sílí vliv člověka na krajinu, který se projevuje i v sedimentárních záznamech. Fluviální prostředí se obecně vyznačuje velkou dynamikou, ale většina tuzemských řek byla regulována. Jedním z posledních míst v České Republice, kde pokračují tyto procesy, je tok řeky Odry v CHKO Poodří. Vyskytují se zde několik metrů mocné profily nivních sedimentů odkryté v nárazových březích, jenž dosud nebyly blíže zkoumány. Nivní sedimenty mohou v ideálních případech poskytnout záznam za posledních několik tisíc let.
Cíle:
Cílem práce bude studium faciální architektury a stratigrafie nivních fluviálních sedimentů řeky Odry v úseku mezi obcemi Košatka a Polanka nad Odrou. Jednotlivé profily budou korelovány mezi sebou. Práce budou zahrnovat zejména odběr vzorků z profilů na nárazových březích a mohou být doplněny odběrem vzorků v distálnějších částech nivy a geofyzikálními měřeními pro prostorové vymezení sedimentárních těles. Dalším cílem bude pokus o rekonstrukci sedimentačního prostředí a možných provenienčních změn v získaném záznamu.
Rozvržení práce:
Literární rešerše bude vypracována s důrazem na geomorfologii, geologii zájmové oblasti, popis fluviálního sedimentačního prostředí, přehled hlavních typů fluviálních sedimentů a stručnou historii geologických výzkumů. Dále budou popsány hlavní řídící faktory fluviální sedimentace a metodika.
Výzkumná část:
1) terénní práce:
- popis facií + fotodokumentace, odběr vzorků z profilů, příp. odběr sedimentárních jader
2) laboratorní práce:
- popis jader, granulometrické analýzy, měření magnetické susceptibility, gammaspektrometrie, prvková analýza a zpracování geofyzikálních dat
Stručná diskuze bude obsahovat diskuzi získaných dat a interpretaci sedimentárního záznamu, včetně vývoje sedimentace.
Rozsah textové části a grafických příloh:
Rozsah textové části bude do 70 stran včetně grafických příloh a seznamu literatury. Grafické přílohy budou tvořit převzaté obrázky v rešeršní části (náčrty, mapy, atd.), fotodokomentace, příp. další.
Seznam doporučené literatury
Czudek T (1997): Reliéf Moravy a Slezska v kvartéru. Sursum, Tišnov. 213 pp.
Růžičková E, Růžička M, Zeman A, Kadlec J (2003): Kvartérní klastické sedimenty České republiky, Česká geologická služba, Praha, 11-19.
Miall AD (2006): The geology of fluvial deposits: Sedimentary facies, basin analyses and petroleum geology, Springer-Verlag, Berlin. 582 pp.
Hradecký J, Dušek R, Velešík M, Chudaničová M, Škarpich V, Jarošek R, Lipina J (2016): Poodří-Landscape of Ponds and a Preserved Meander Belt of the Odra River. - In: Pánek T, Hradecký J (eds.): Landscapes and Landforms of the Czech Republic. 333-346, Springer.
Seznam doporučené literatury
Czudek T (1997): Reliéf Moravy a Slezska v kvartéru. Sursum, Tišnov. 213 pp.
Růžičková E, Růžička M, Zeman A, Kadlec J (2003): Kvartérní klastické sedimenty České republiky, Česká geologická služba, Praha, 11-19.
Miall AD (2006): The geology of fluvial deposits: Sedimentary facies, basin analyses and petroleum geology, Springer-Verlag, Berlin. 582 pp.
Hradecký J, Dušek R, Velešík M, Chudaničová M, Škarpich V, Jarošek R, Lipina J (2016): Poodří-Landscape of Ponds and a Preserved Meander Belt of the Odra River. - In: Pánek T, Hradecký J (eds.): Landscapes and Landforms of the Czech Republic. 333-346, Springer.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
mapy, grafy, schémata, tabulky
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Studium fluviálních sedimentů řeky Odry v CHKO Poodří
Kandidátka úvodem představila cíle práce - zjištění míry antropogenního ovlivnění nivy Odry v CHKO Poodří. Dále byla představena zájmová lokality meandrujícího systému řeky Odry v CHKO Poodří, metodika - výběr, vzorkování a popis profilů, v laboratorní etapě (EDXRF, gamaspektrometrie, magnetická susceptibilita, zrnitostní analýza, analýzy litogeochemie /ACME/ a 14C datování). Ve výsledkové práci autorka prezentovala litologické popisy profilů v nárazových březích Odry, výsledky hloubkových distribucí K, U a Th z gamaspektrometrie, hmotnostně specifické magnetické susceptibility, spektrální reflektance (CIE L*a*b*), distribuce prvků z EDXRF, vybraných prvkových poměrů, Rb-normalizované obsahy toxických kovů, interpretované stáří sedimentu na třech vzorcích AMS 14C (věk 677 - 885 n.l.). Data byla adekvátně diskutována ve vztahu ke geochemické provenienci sedimentu, pedogenezi, hladině podzemní vody a antropogenní kontaminaci. Autorka uvedla jasné závěry.
Vedoucí práce dr. Jan Sedláček (UP Olomouc) práci doporučuje k obhajobě a navrhuje známku B. Oponentem práce byl Mgr. Michal Hošek (ÚACH AVČR), který kritizuje formální a věcné nedostatky a navrhuje známku C až D, a vznáší 3 dotazy, na které autorka odpověděla.
V diskuzi vystoupil dr. Ondřej Šráček (organická produkce karbonátu), dr. Kamil Kropáč (zdroj znečištění), dr. Lada Hýlová (kritika rešerše). Autorka na dotazy částečně reagovala. Komise se shodla na známce: C