Práce se zabývá dalším profesním vzděláváním učitelů, které sleduje užším pohledem s cílem zjistit, jaké jsou vzdělávací potřeby a kritéria výběru dalšího vzdělávání u učitelů státní školy s inovativními metodami výuky a hodnocení v porovnání s učiteli soukromé alternativní školy. Teoretická část poukazuje na doporučení a na požadavky na další vzdělávání učitelů z hlediska legislativy a vzdělávací politiky, dále zpracovává téma vzdělávacích potřeb a kritérií výběru dalšího vzdělávání u učitelů v kontextu změn, kterými vzdělávací systém a učitelská profese v posledních letech prochází. V souvislosti s tím zmiňuje rozdělení škol v důsledku pronikání inovací do vzdělávání a popisuje proměnu učitelské profese a vzdělávacích potřeb učitelů. Prostřednictvím výsledků mezinárodních šetření seznamuje s kritérii výběru dalšího vzdělávání, které u učitelů převažují od devadesátých let až doposud. Empirická část obsahuje vlastní výzkumné šetření, kterým bylo dosaženo stanoveného cíle. Šetření probíhala ve dvou školách, státní škole s inovativními metodami výuky a hodnocení a v soukromé alternativní škole, s využitím metod dotazníku, rozhovorů a analýzy dokumentů. Výsledky šetření byly zpracovány v případových studiích a následně porovnány. Je z nich zřejmé, že vzdělávací potřeby učitelů v obou školách korespondují v mnoha aspektech se vzdělávacími potřebami, které byly u učitelů zjištěny v mezinárodních šetřeních. Lze zaznamenat znatelný vliv prostředí se žáky, kteří mají speciální vzdělávací potřeby, ale také, zvláště v soukromé alternativní škole, využívání inovativních metod ve výuce i při hodnocení na vzdělávací potřeby učitelů. Při označování kritérií výběru dalšího vzdělávání potvrdili učitelé přetrvávající dlouhodobý trend, a sice preferenci samostudia (četby odborné literatury), kurzů a seminářů. Upřednostňují tak hospitace, výuku se zkušenými učiteli a takové aktivity, kde mohou sdílet zkušenosti. Z hlediska délky preferují spíše krátkodobé vzdělávací akce, neboť je v účasti na dalším vzdělávání limitují špatná zastupitelnost (ve státní škole) a rodinné povinnosti (v soukromé škole).
Anotace v angličtině
The thesis deals with further professional education of teachers, monitoring this topic in closer detail in order to ascertain the educational needs and selection criteria for further education of state-school teachers with innovative methods of teaching and evaluation in comparison with teachers of private alternative schools. The theoretical part looks at recommendations and requirements for the further education of teachers in terms of legislation and educational policy, and further elaborates on the topic of educational needs and criteria for the selection of further education of teachers in the context of changes that the education system and the teaching profession have undergone in recent years. In this context, it makes reference to the division of schools as a result of the penetration of innovations into education, and describes the transformation of the teaching profession and the educational needs of teachers. Through the results of international surveys, it introduces the criteria for the selection of further education that have been predominant among teachers from the 1990s to the present. The empirical chapters contain the research itself, through which the set goal has been achieved. Research was conducted in two schools, a state school with innovative methods of teaching and evaluation, and a private alternative school. A questionnaire, interviews and analysis of documents have been used. The results of the research were analysed in case studies and subsequently compared. It is clear from these comparisons that the educational needs of teachers in both schools correspond in many respects to the educational needs identified for teachers in international surveys. Noticeable impacts on teachers' educational needs can be seen in environments with pupils who have special educational needs, but also, especially in the private alternative school, from the use of innovative methods during teaching and evaluation. When identifying criteria for selecting further education, teachers confirmed the persistent long-term trend of giving preference to self-study (reading expert literature), courses and seminars. They also give priority to observing lessons, teaching with experienced teachers, and activities where they can share experiences. In terms of length, they tend to prefer short-term educational activities, as they are limited in their participation in further education by poor substitutability (in state schools) and family duties (in private schools).
Klíčová slova
Vzdělávací potřeby, kritéria výběru, další vzdělávání, profesní rozvoj, učitel, vzdělávací aktivity, požadavek na další vzdělávání, profesní vzdělávání, vzdělávání učitelů, vzdělávání
Klíčová slova v angličtině
Educational needs, selection criteria, further education, professional development, teacher, education activities, requirement for further education, professional education, education of teachers, education
Rozsah průvodní práce
172 s. (261 896 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Práce se zabývá dalším profesním vzděláváním učitelů, které sleduje užším pohledem s cílem zjistit, jaké jsou vzdělávací potřeby a kritéria výběru dalšího vzdělávání u učitelů státní školy s inovativními metodami výuky a hodnocení v porovnání s učiteli soukromé alternativní školy. Teoretická část poukazuje na doporučení a na požadavky na další vzdělávání učitelů z hlediska legislativy a vzdělávací politiky, dále zpracovává téma vzdělávacích potřeb a kritérií výběru dalšího vzdělávání u učitelů v kontextu změn, kterými vzdělávací systém a učitelská profese v posledních letech prochází. V souvislosti s tím zmiňuje rozdělení škol v důsledku pronikání inovací do vzdělávání a popisuje proměnu učitelské profese a vzdělávacích potřeb učitelů. Prostřednictvím výsledků mezinárodních šetření seznamuje s kritérii výběru dalšího vzdělávání, které u učitelů převažují od devadesátých let až doposud. Empirická část obsahuje vlastní výzkumné šetření, kterým bylo dosaženo stanoveného cíle. Šetření probíhala ve dvou školách, státní škole s inovativními metodami výuky a hodnocení a v soukromé alternativní škole, s využitím metod dotazníku, rozhovorů a analýzy dokumentů. Výsledky šetření byly zpracovány v případových studiích a následně porovnány. Je z nich zřejmé, že vzdělávací potřeby učitelů v obou školách korespondují v mnoha aspektech se vzdělávacími potřebami, které byly u učitelů zjištěny v mezinárodních šetřeních. Lze zaznamenat znatelný vliv prostředí se žáky, kteří mají speciální vzdělávací potřeby, ale také, zvláště v soukromé alternativní škole, využívání inovativních metod ve výuce i při hodnocení na vzdělávací potřeby učitelů. Při označování kritérií výběru dalšího vzdělávání potvrdili učitelé přetrvávající dlouhodobý trend, a sice preferenci samostudia (četby odborné literatury), kurzů a seminářů. Upřednostňují tak hospitace, výuku se zkušenými učiteli a takové aktivity, kde mohou sdílet zkušenosti. Z hlediska délky preferují spíše krátkodobé vzdělávací akce, neboť je v účasti na dalším vzdělávání limitují špatná zastupitelnost (ve státní škole) a rodinné povinnosti (v soukromé škole).
Anotace v angličtině
The thesis deals with further professional education of teachers, monitoring this topic in closer detail in order to ascertain the educational needs and selection criteria for further education of state-school teachers with innovative methods of teaching and evaluation in comparison with teachers of private alternative schools. The theoretical part looks at recommendations and requirements for the further education of teachers in terms of legislation and educational policy, and further elaborates on the topic of educational needs and criteria for the selection of further education of teachers in the context of changes that the education system and the teaching profession have undergone in recent years. In this context, it makes reference to the division of schools as a result of the penetration of innovations into education, and describes the transformation of the teaching profession and the educational needs of teachers. Through the results of international surveys, it introduces the criteria for the selection of further education that have been predominant among teachers from the 1990s to the present. The empirical chapters contain the research itself, through which the set goal has been achieved. Research was conducted in two schools, a state school with innovative methods of teaching and evaluation, and a private alternative school. A questionnaire, interviews and analysis of documents have been used. The results of the research were analysed in case studies and subsequently compared. It is clear from these comparisons that the educational needs of teachers in both schools correspond in many respects to the educational needs identified for teachers in international surveys. Noticeable impacts on teachers' educational needs can be seen in environments with pupils who have special educational needs, but also, especially in the private alternative school, from the use of innovative methods during teaching and evaluation. When identifying criteria for selecting further education, teachers confirmed the persistent long-term trend of giving preference to self-study (reading expert literature), courses and seminars. They also give priority to observing lessons, teaching with experienced teachers, and activities where they can share experiences. In terms of length, they tend to prefer short-term educational activities, as they are limited in their participation in further education by poor substitutability (in state schools) and family duties (in private schools).
Klíčová slova
Vzdělávací potřeby, kritéria výběru, další vzdělávání, profesní rozvoj, učitel, vzdělávací aktivity, požadavek na další vzdělávání, profesní vzdělávání, vzdělávání učitelů, vzdělávání
Klíčová slova v angličtině
Educational needs, selection criteria, further education, professional development, teacher, education activities, requirement for further education, professional education, education of teachers, education
Zásady pro vypracování
A.Cíl práce:
Zjistit, jaké jsou vzdělávací potřeby a kritéria výběru dalšího vzdělávání u učitelů.
B.Konkretizace cíle a předmětu práce (včetně zdůvodnění):
Cílem DP je analyzovat vzdělávací potřeby a kritéria výběru u dalšího vzdělávání učitelů. Chtěla bych zjistit, jaké jsou konkrétní vzdělávací potřeby u učitelů, čím jsou vyvolány a podle čeho si učitelé vybírají konkrétní kurzy. Výstupy výzkumu by měly přispět k přehledu zdrojů a potřeb dalšího vzdělávání u učitelů, k lepší orientaci a k úpravě přístupu k dalšímu vzdělávání v konkrétní organizaci.
C.Výzkumná otázka:
Jaké jsou vzdělávací potřeby a kritéria výběru dalšího vzdělávání u učitelů?
D.Návrh postupu řešení (metoda):
Případová studie explorativní.
1.)Výzkumná otázka
Jaké jsou vzdělávací potřeby a kritéria výběru dalšího vzdělávání u učitelů?
2.)Výběr případu, určení metod sběru a analýzy dat
Zvolená skupina učitelů v konkrétní organizaci.
Kombinace kvantitativní metody a kvalitativní metody.
Zpracování dat získaných z dotazníků (grafické, popis) a následné zpracování dat získaných z rozhovorů (přepis, kódování, popis dat), zpracování dat získaných studiem dokumentů.
3.)Příprava sběru dat
Plán výzkumu zahrnující protokol postupu sběru dat, termíny a místa sběru a návrh řešení při případných problémech při sběru dat.
4.)Sběr dat
Systematický sběr dat s průběžným záznamem a přepisem. Data z dotazníků budou doplněna daty z rozhovorů a propojována s daty získanými studiem dokumentů.
5.)Analýza a interpretace dat
Hledání spojitostí mezi získanými daty, hledání konfigurace, porovnávání jednotlivých dat, zjišťování souvislostí potřebných k zodpovězení výzkumné otázky.
6.)Příprava zprávy
Komplexní shrnutí a přehledná interpretace získaných dat, která představují odpovědi na výzkumnou otázku, srozumitelná interpretace dat v kontextu s teoretickou částí.
Zásady pro vypracování
A.Cíl práce:
Zjistit, jaké jsou vzdělávací potřeby a kritéria výběru dalšího vzdělávání u učitelů.
B.Konkretizace cíle a předmětu práce (včetně zdůvodnění):
Cílem DP je analyzovat vzdělávací potřeby a kritéria výběru u dalšího vzdělávání učitelů. Chtěla bych zjistit, jaké jsou konkrétní vzdělávací potřeby u učitelů, čím jsou vyvolány a podle čeho si učitelé vybírají konkrétní kurzy. Výstupy výzkumu by měly přispět k přehledu zdrojů a potřeb dalšího vzdělávání u učitelů, k lepší orientaci a k úpravě přístupu k dalšímu vzdělávání v konkrétní organizaci.
C.Výzkumná otázka:
Jaké jsou vzdělávací potřeby a kritéria výběru dalšího vzdělávání u učitelů?
D.Návrh postupu řešení (metoda):
Případová studie explorativní.
1.)Výzkumná otázka
Jaké jsou vzdělávací potřeby a kritéria výběru dalšího vzdělávání u učitelů?
2.)Výběr případu, určení metod sběru a analýzy dat
Zvolená skupina učitelů v konkrétní organizaci.
Kombinace kvantitativní metody a kvalitativní metody.
Zpracování dat získaných z dotazníků (grafické, popis) a následné zpracování dat získaných z rozhovorů (přepis, kódování, popis dat), zpracování dat získaných studiem dokumentů.
3.)Příprava sběru dat
Plán výzkumu zahrnující protokol postupu sběru dat, termíny a místa sběru a návrh řešení při případných problémech při sběru dat.
4.)Sběr dat
Systematický sběr dat s průběžným záznamem a přepisem. Data z dotazníků budou doplněna daty z rozhovorů a propojována s daty získanými studiem dokumentů.
5.)Analýza a interpretace dat
Hledání spojitostí mezi získanými daty, hledání konfigurace, porovnávání jednotlivých dat, zjišťování souvislostí potřebných k zodpovězení výzkumné otázky.
6.)Příprava zprávy
Komplexní shrnutí a přehledná interpretace získaných dat, která představují odpovědi na výzkumnou otázku, srozumitelná interpretace dat v kontextu s teoretickou částí.
Seznam doporučené literatury
-Duchinská K., Píšová M. (2011). Mentoring v učitelství: výzkumný záměr Učitelská profese v měnících se požadavcích na vzdělávání. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta.
-Kasper T. (2011). Aktuální koncepty a možnosti dalšího vzdělávání učitelů - interdisciplinární přístupy. Liberec: Technická univerzita v Liberci.
-Starý K. (2012). Profesní rozvoj učitelů: podpora učitelů pro zlepšování výsledků žáků. Praha: Univerzita Karlova, Karolinum.
-Švec V., Cásková K., Vaculíková J., et al. (2014). Znalostní báze učitelství. Brno: Masarykova univerzita.
-Tomková A. (2018). Portfolio v perspektivě reflektivně pojatého vzdělávání učitelů. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta.
Seznam doporučené literatury
-Duchinská K., Píšová M. (2011). Mentoring v učitelství: výzkumný záměr Učitelská profese v měnících se požadavcích na vzdělávání. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta.
-Kasper T. (2011). Aktuální koncepty a možnosti dalšího vzdělávání učitelů - interdisciplinární přístupy. Liberec: Technická univerzita v Liberci.
-Starý K. (2012). Profesní rozvoj učitelů: podpora učitelů pro zlepšování výsledků žáků. Praha: Univerzita Karlova, Karolinum.
-Švec V., Cásková K., Vaculíková J., et al. (2014). Znalostní báze učitelství. Brno: Masarykova univerzita.
-Tomková A. (2018). Portfolio v perspektivě reflektivně pojatého vzdělávání učitelů. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta.