Teoretická část této práce se zaměřuje na seznámení se s fenoménem mimikry. Jsou zde uvedeny základní charakteristiky této interakce včetně nejběžnějších typů mimikry. Dále jsou rozvedeny hypotézy zabývající se příčinou vzniku nedokonalé mimikry jako nejlepší adaptace v určitém prostředí. Závěrečná pasáž teoretické části je věnována odpovědi predátorů na vzájemnou podobnost organismů, modelové skupině této práce (Coleoptera: Lycidae) a mimetické antipredační ochraně u této čeledi. Praktická část se zabývá studiem mimikry u vybraného rodu Cladophorus čeledi Lycidae. Je zde využita fylogenetická analýza založená na mitochondriálním markeru cox1. Metodou maximum likelihood byl následně vytvořen fylogenetický strom tohoto rodu. Vyskytující se aposematické vzory u rodu Cladophorus jsou diskutovány na základě vzájemné příbuznosti a druhové diverzity v oblastech výskytu. Pro důkladnější prozkoumání vyskytujících se mimetických vzorů je nutné studovat všechny interagující skupiny podílející se na vývoji mimikry v daných geografických oblastech.
Anotace v angličtině
Theoretical part of this thesis focuses on mimicry phenomenon. Basic characteristics of this interaction are presented, including the most common types of mimicry. Furthermore, hypotheses reviewing the cause of imperfect mimicry as the best adaptation in a certain environment are discussed. The final part of the theoretical part deals with the predator's response to the similarity of organisms, the model group of this study (Coleoptera: Lycidae) and the mimetic antipredation strategy in this family. The practical part is focused on mimicry in selected Lycid genus Cladophorus. Phylogenetic hypothesis inferred in the study is based on mitochondrial marker cox1. Subsequently, the phylogenetic tree of this genus was created by the maximum likelihood method. Occurring aposematic patterns in the genus Cladophorus are discussed on the basis of mutual relation between species and species diversity in the areas of occurrence. In order to explore more closely the present protective coloration, it is necessary to study all interacting groups involved in the development of mimicry in the given geographical areas.
Klíčová slova
mimikry, cox1, aposematické zbarvení, Nová Guinea, varovný signál, Cladophorus
Klíčová slova v angličtině
mimicry, cox1, aposematic patterns, New Guinea, warning signal, Cladophorus
Rozsah průvodní práce
46s (75 441 znaků bez mezer)
Jazyk
CZ
Anotace
Teoretická část této práce se zaměřuje na seznámení se s fenoménem mimikry. Jsou zde uvedeny základní charakteristiky této interakce včetně nejběžnějších typů mimikry. Dále jsou rozvedeny hypotézy zabývající se příčinou vzniku nedokonalé mimikry jako nejlepší adaptace v určitém prostředí. Závěrečná pasáž teoretické části je věnována odpovědi predátorů na vzájemnou podobnost organismů, modelové skupině této práce (Coleoptera: Lycidae) a mimetické antipredační ochraně u této čeledi. Praktická část se zabývá studiem mimikry u vybraného rodu Cladophorus čeledi Lycidae. Je zde využita fylogenetická analýza založená na mitochondriálním markeru cox1. Metodou maximum likelihood byl následně vytvořen fylogenetický strom tohoto rodu. Vyskytující se aposematické vzory u rodu Cladophorus jsou diskutovány na základě vzájemné příbuznosti a druhové diverzity v oblastech výskytu. Pro důkladnější prozkoumání vyskytujících se mimetických vzorů je nutné studovat všechny interagující skupiny podílející se na vývoji mimikry v daných geografických oblastech.
Anotace v angličtině
Theoretical part of this thesis focuses on mimicry phenomenon. Basic characteristics of this interaction are presented, including the most common types of mimicry. Furthermore, hypotheses reviewing the cause of imperfect mimicry as the best adaptation in a certain environment are discussed. The final part of the theoretical part deals with the predator's response to the similarity of organisms, the model group of this study (Coleoptera: Lycidae) and the mimetic antipredation strategy in this family. The practical part is focused on mimicry in selected Lycid genus Cladophorus. Phylogenetic hypothesis inferred in the study is based on mitochondrial marker cox1. Subsequently, the phylogenetic tree of this genus was created by the maximum likelihood method. Occurring aposematic patterns in the genus Cladophorus are discussed on the basis of mutual relation between species and species diversity in the areas of occurrence. In order to explore more closely the present protective coloration, it is necessary to study all interacting groups involved in the development of mimicry in the given geographical areas.
Klíčová slova
mimikry, cox1, aposematické zbarvení, Nová Guinea, varovný signál, Cladophorus
Klíčová slova v angličtině
mimicry, cox1, aposematic patterns, New Guinea, warning signal, Cladophorus
Zásady pro vypracování
Zpracujte rešerší pojednávající o metodách algoritmické delimitace druhů na základě sekvencí mitochondriální DNA
Osekvenujte 96 vzorků pro jeden mtDNA fragment (od isolace po zpracování chromatogramů) a sestavte datovou matici pro fylogenetickou analýzu. Aplikujte na tento soubor distanční a tree-based metody a určete počet možných biologických druhů. Srovnejte výsledky s morfologií a určete efektivnost jednotlivých metod.
Charakterizujte skupinu z hlediska geografické struktury.
Závěrečná práce bude vypracována v souladu s doporučeným stylem pro závěrečné práce na oboru Biochemie PřF UP uvedeným na webové stránce Katedry biochemie (http://biochemie.upol.cz/index.php/cs/studium/zaverecne-prace).
Práce bude odevzdána na sekretariátě Oddělení buněčné biologie CRH ve dvou svázaných výtiscích obsahujících CD s elektronickou verzí závěrečné práce, a to v řádném termínu uvedeném v harmonogramu na webové stránce Katedry biochemie.
Student je povinen vložit ekvivalentní elektronickou podobu závěrečné práce do systému STAG a doplnit povinné údaje o své práci (viz Opatření děkana Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci k provedení některých ustanovení
Studijního a zkušebního řádu UP v Olomouci a Rigorózního řádu UP v Olomouci).
Zásady pro vypracování
Zpracujte rešerší pojednávající o metodách algoritmické delimitace druhů na základě sekvencí mitochondriální DNA
Osekvenujte 96 vzorků pro jeden mtDNA fragment (od isolace po zpracování chromatogramů) a sestavte datovou matici pro fylogenetickou analýzu. Aplikujte na tento soubor distanční a tree-based metody a určete počet možných biologických druhů. Srovnejte výsledky s morfologií a určete efektivnost jednotlivých metod.
Charakterizujte skupinu z hlediska geografické struktury.
Závěrečná práce bude vypracována v souladu s doporučeným stylem pro závěrečné práce na oboru Biochemie PřF UP uvedeným na webové stránce Katedry biochemie (http://biochemie.upol.cz/index.php/cs/studium/zaverecne-prace).
Práce bude odevzdána na sekretariátě Oddělení buněčné biologie CRH ve dvou svázaných výtiscích obsahujících CD s elektronickou verzí závěrečné práce, a to v řádném termínu uvedeném v harmonogramu na webové stránce Katedry biochemie.
Student je povinen vložit ekvivalentní elektronickou podobu závěrečné práce do systému STAG a doplnit povinné údaje o své práci (viz Opatření děkana Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci k provedení některých ustanovení
Studijního a zkušebního řádu UP v Olomouci a Rigorózního řádu UP v Olomouci).
Seznam doporučené literatury
Bocak, L. and Bocakova, M. (2008) Phylogeny and classification of the family Lycidae (Insecta: Coleoptera). Annales Zoologici 58: 695 - 720.
Bocak, L., Bocakova, M., Hunt T. and Vogler A. P. (2008) Multiple ancient origins of neoteny in Lycidae (Coleoptera): consequences for ecology and macroevolution. Proceedings of the Royal Society B 275: 2015 - 2023.
Motyka M., Masek M. and Bocak L. 2017. Congruence between morphology and molecular phylogeny: the reclassification of Calochromini (Coleoptera: Lycidae) and their dispersal history. Zoological Journal of the Linnean Society (early view available)
Laboratorní manuály - předáno při zahájení práce v laboratoři.
Seznam doporučené literatury
Bocak, L. and Bocakova, M. (2008) Phylogeny and classification of the family Lycidae (Insecta: Coleoptera). Annales Zoologici 58: 695 - 720.
Bocak, L., Bocakova, M., Hunt T. and Vogler A. P. (2008) Multiple ancient origins of neoteny in Lycidae (Coleoptera): consequences for ecology and macroevolution. Proceedings of the Royal Society B 275: 2015 - 2023.
Motyka M., Masek M. and Bocak L. 2017. Congruence between morphology and molecular phylogeny: the reclassification of Calochromini (Coleoptera: Lycidae) and their dispersal history. Zoological Journal of the Linnean Society (early view available)
Laboratorní manuály - předáno při zahájení práce v laboratoři.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
ilustrace, schémata, tabulky
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Průběh obhajoby:
V úvodu obhajoby předseda komise prof. RNDr. Jozef Šamaj, Dr.Sc. představil studenta přítomným akademickým pracovníkům a hostům. V rámci prezentace své práce student seznámil všechny zúčastněné s cíli práce a hlavními metodami využitými při jejím zpracování, dále se získanými výsledky a z nich vyplývajícími závěry.
Následně byl přečten oponentní posudek. Odpovědi na otázky a připomínky uvedené v posudku oponenta a vedoucího bakalářské práce student zodpověděl uspokojivě, doložil je vypracované v písemné formě a prezentoval také ústně.
V rámci veřejné diskuse zodpověděla následující dotazy položené přítomnými odborníky:
Prof. Šamaj: Existuje fenomén mimikry také u predátorů? Uveďte prosím příklady. Patří mezi mimikry také přizpůsobování se prostředí?
Dr. Krasylenko: Jaký je podíl melanoforů a luteoforů na vytváření konkrétního vzoru mimikry?
Doc. Ovečka: Je běžné, že druh využívající mimikry napodobuje predátora?