Bakalářská práce se zabývá aplikací teorie voleb druhého řádu na volby do Evropského parlamentu konaných v květnu roku 2019 v zemích Visegrádské čtyřky. Analýza si bere za cíl vyzkoumat, zdali je téměř po čtyřiceti letech existence této teorie možné objasnit výsledky evropských voleb pomocí hypotéz formulovaných jejími zakladateli Karlheinzem Reifem a Hermannem Schmittem. Celá bakalářská práce se dělí do dvou částí. V první části je představena teorie voleb druhého řádu. Druhá část je tvořena analýzou jednotlivých států Visegrádské čtyřky. Teorie a posléze praktický výzkum jsou členěny dle čtyř stanovených hypotéz. První z nich předpokládá, že volební účast a procento neplatných hlasů bude ve volbách do Evropského parlamentu vyšší než v národních volbách prvního řádu. Druhá hypotéza říká, že předvolební kampaně v eurovolbách obsahují témata druhého řádu, ale z většiny témata v prostoru domácí politické arény. Dále je pro potvrzení Reifovi a Schmittovi teorie zapotřebí, aby vládní strany ztrácely v eurovolbách voličskou podporu v závislosti na volebním cyklu, ve kterém se nacházejí. A za čtvrté, aby měly malé, nové, více radikální a populistické politické strany ve volbách do evropského parlamentu větší úspěch než v národních volbách prvního řádu. Na základě výzkumu je možné formulovat závěr, že ze států Visegrádské čtyřky se nejvíce přibližují teorii druhého řádu výsledky voleb do Evropského parlamentu 2019 v České republice a na Slovensku, o něco méně poté v případech Maďarska a Polska.
Anotace v angličtině
The bachelor's thesis deals with the application of the second-order elections theory on the elections to European Parliament held in May 2019 in Visegrad Four countries. The analysis aims to examine whether, after almost forty years of existence of this theory, it is possible to clarify the results of the European elections using hypotheses formulated by its founders Karlheinz Reif and Hermann Schmitt. The whole bachelor thesis is divided into two parts. The first part presents the theory of second-order elections. The second part consists of an analysis of the individual states of the Visegrad Four. The theory and then the practical research are divided according to four established hypotheses. The first assumes that turnout and the percentage of invalid votes will be higher in European Parliament elections than in first-order national elections. The second hypothesis states that the election campaigns in the European elections contain topics of the second-order arena, however, mostly topics of the domestic political arena. Furthermore, in order to confirm Reif and Schmitt's theory, government parties need to lose voter support in the European elections depending on the electoral cycle in which they find themselves. And the fourth hypothesis says that small, new, more radical and populist political parties will be more successful in European elections than in first-order national elections. Based on the research, it is possible to formulate the conclusion that in case of the Visegrad Four countries, the results of the 2019 European Parliament elections in the Czech Republic and Slovakia are the closest to the second-order theory. The theory is confirmed less in the cases of Hungary and Poland.
Klíčová slova
Teorie voleb druhého řádu, volby do Evropského parlamentu 2019, Visegrádská
čtyřka, Karlheinz Reif, Hermann Schmitt
Klíčová slova v angličtině
second-order elections theory, elections to the European Parliament in 2019,
Visegrad Four, Karlheinz Reif, Hermann Schmitt
Rozsah průvodní práce
63 s. (128 038)
Jazyk
CZ
Anotace
Bakalářská práce se zabývá aplikací teorie voleb druhého řádu na volby do Evropského parlamentu konaných v květnu roku 2019 v zemích Visegrádské čtyřky. Analýza si bere za cíl vyzkoumat, zdali je téměř po čtyřiceti letech existence této teorie možné objasnit výsledky evropských voleb pomocí hypotéz formulovaných jejími zakladateli Karlheinzem Reifem a Hermannem Schmittem. Celá bakalářská práce se dělí do dvou částí. V první části je představena teorie voleb druhého řádu. Druhá část je tvořena analýzou jednotlivých států Visegrádské čtyřky. Teorie a posléze praktický výzkum jsou členěny dle čtyř stanovených hypotéz. První z nich předpokládá, že volební účast a procento neplatných hlasů bude ve volbách do Evropského parlamentu vyšší než v národních volbách prvního řádu. Druhá hypotéza říká, že předvolební kampaně v eurovolbách obsahují témata druhého řádu, ale z většiny témata v prostoru domácí politické arény. Dále je pro potvrzení Reifovi a Schmittovi teorie zapotřebí, aby vládní strany ztrácely v eurovolbách voličskou podporu v závislosti na volebním cyklu, ve kterém se nacházejí. A za čtvrté, aby měly malé, nové, více radikální a populistické politické strany ve volbách do evropského parlamentu větší úspěch než v národních volbách prvního řádu. Na základě výzkumu je možné formulovat závěr, že ze států Visegrádské čtyřky se nejvíce přibližují teorii druhého řádu výsledky voleb do Evropského parlamentu 2019 v České republice a na Slovensku, o něco méně poté v případech Maďarska a Polska.
Anotace v angličtině
The bachelor's thesis deals with the application of the second-order elections theory on the elections to European Parliament held in May 2019 in Visegrad Four countries. The analysis aims to examine whether, after almost forty years of existence of this theory, it is possible to clarify the results of the European elections using hypotheses formulated by its founders Karlheinz Reif and Hermann Schmitt. The whole bachelor thesis is divided into two parts. The first part presents the theory of second-order elections. The second part consists of an analysis of the individual states of the Visegrad Four. The theory and then the practical research are divided according to four established hypotheses. The first assumes that turnout and the percentage of invalid votes will be higher in European Parliament elections than in first-order national elections. The second hypothesis states that the election campaigns in the European elections contain topics of the second-order arena, however, mostly topics of the domestic political arena. Furthermore, in order to confirm Reif and Schmitt's theory, government parties need to lose voter support in the European elections depending on the electoral cycle in which they find themselves. And the fourth hypothesis says that small, new, more radical and populist political parties will be more successful in European elections than in first-order national elections. Based on the research, it is possible to formulate the conclusion that in case of the Visegrad Four countries, the results of the 2019 European Parliament elections in the Czech Republic and Slovakia are the closest to the second-order theory. The theory is confirmed less in the cases of Hungary and Poland.
Klíčová slova
Teorie voleb druhého řádu, volby do Evropského parlamentu 2019, Visegrádská
čtyřka, Karlheinz Reif, Hermann Schmitt
Klíčová slova v angličtině
second-order elections theory, elections to the European Parliament in 2019,
Visegrad Four, Karlheinz Reif, Hermann Schmitt
Zásady pro vypracování
Tématem mé bakalářské práce je aplikace teorie voleb druhého řádu na volby do Evropského parlamentu 2019 v zemích Visegrádské čtyřky. Ve své práci budu analyzovat, zdali tyto volby odpovídají kritériím voleb druhého řádu formulovaných Karlheinzem Reifem a Hermannem Schmittem. V teoretické části bude podrobně popsán samotný koncept voleb druhého řádu. S pomocí předem stanovených kritérií bude v analytické části testováno, zdali výsledky voleb do Evropského parlamentu 2019 v zemích Visegrádské čtyřky odpovídají předpokladům teorie voleb druhého řádu.
Zásady pro vypracování
Tématem mé bakalářské práce je aplikace teorie voleb druhého řádu na volby do Evropského parlamentu 2019 v zemích Visegrádské čtyřky. Ve své práci budu analyzovat, zdali tyto volby odpovídají kritériím voleb druhého řádu formulovaných Karlheinzem Reifem a Hermannem Schmittem. V teoretické části bude podrobně popsán samotný koncept voleb druhého řádu. S pomocí předem stanovených kritérií bude v analytické části testováno, zdali výsledky voleb do Evropského parlamentu 2019 v zemích Visegrádské čtyřky odpovídají předpokladům teorie voleb druhého řádu.
Seznam doporučené literatury
Cabada, Ladislav. 2010. Volby do Evropského parlamentu jako volby druhého řádu: reflexe voleb v nových členských zemích EU ze středovýchodní Evropy. Praha: Oeconomica. Corbett, Richard. 2014. "'European Elections Are Second-Order Elections': Is Received Wisdom Changing?" Journal Of Common Market Studies 52 (6): 1194-1198. Hix, Simon, Michael, Marsh. 2011. "Second-order effects plus pan-European political swings: An analysis of European Parliament elections across time." Electoral Studies 30 (1): 4-15. Hix, Simon, Michael, Marsh. 2007. "Punishment or Protest? Understanding European Parliament Elections." The Journal of Politics 69 (2): 495?510. Kovář, Jan. 2016. Revisiting the Second-Order Election Model and Its Application to European Parliament Elections in Central and Eastern European Countries. Praha: Metropolitan University Prague Press. Marsh, Michael. 1998. ?Testing the Second-Order Election Model after Four European Elections.? British Journal of Political Science 28 (4): 591-607. Pippa, Noris. 1997. Nomination: Second-order elections revisited. European Journal of Political Research 31 (1): 109-114. Reif, Karlheinz. 1997. ?Reflections: European elections as member state second-order elections revisited.? European Journal of Political Research 31 (1): 115-124. Reif, Karlheinz. 1984. ?National Electoral Cycles and European Elections 1979 and 1984.? Electoral Studies 3 (3): 244-255. Reif, Karlheinz, Hermann, Schmitt. 1980. ?Nine Second-Order National Elections ? A Conceptual Framework for the Analysis of European Election Results.? European Journal of Political Research 8 (3): 3-44. Šaradín, Pavel. 2008. Teorie voleb druhého řádu a možnosti jejich aplikace v České republice. Olomouc: Univerzita Palackého.
Seznam doporučené literatury
Cabada, Ladislav. 2010. Volby do Evropského parlamentu jako volby druhého řádu: reflexe voleb v nových členských zemích EU ze středovýchodní Evropy. Praha: Oeconomica. Corbett, Richard. 2014. "'European Elections Are Second-Order Elections': Is Received Wisdom Changing?" Journal Of Common Market Studies 52 (6): 1194-1198. Hix, Simon, Michael, Marsh. 2011. "Second-order effects plus pan-European political swings: An analysis of European Parliament elections across time." Electoral Studies 30 (1): 4-15. Hix, Simon, Michael, Marsh. 2007. "Punishment or Protest? Understanding European Parliament Elections." The Journal of Politics 69 (2): 495?510. Kovář, Jan. 2016. Revisiting the Second-Order Election Model and Its Application to European Parliament Elections in Central and Eastern European Countries. Praha: Metropolitan University Prague Press. Marsh, Michael. 1998. ?Testing the Second-Order Election Model after Four European Elections.? British Journal of Political Science 28 (4): 591-607. Pippa, Noris. 1997. Nomination: Second-order elections revisited. European Journal of Political Research 31 (1): 109-114. Reif, Karlheinz. 1997. ?Reflections: European elections as member state second-order elections revisited.? European Journal of Political Research 31 (1): 115-124. Reif, Karlheinz. 1984. ?National Electoral Cycles and European Elections 1979 and 1984.? Electoral Studies 3 (3): 244-255. Reif, Karlheinz, Hermann, Schmitt. 1980. ?Nine Second-Order National Elections ? A Conceptual Framework for the Analysis of European Election Results.? European Journal of Political Research 8 (3): 3-44. Šaradín, Pavel. 2008. Teorie voleb druhého řádu a možnosti jejich aplikace v České republice. Olomouc: Univerzita Palackého.
Přílohy volně vložené
1 CD ROM
Přílohy vázané v práci
tabulky
Převzato z knihovny
Ano
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Studentka představila svou práci a byla seznámena s posudky. Práce prošla systéme Thesis a nejedná se o plagiát.