Diplomová práce se zaměřuje zevrubněji na rekognici jakožto jeden ze zvláštních způsobů dokazování, přičemž klade důraz především na rekognici osoby. Věnuje se právní úpravě, výkladu pojmu a její definici. Zasazuje ji mezi další neméně významné zvláštní způsoby dokazování a snaží se obsáhnout rozdílné prvky vůči ostatním způsobům. S ohledem na členění třetí kapitoly zahrnuje první kapitola i možné rozdělení všech v úvahu připadajících druhů rekognice.
Práce neopomíjí ani jiné než ryze kriminalistické a trestněprávní aspekty rekognice. Proto se druhá kapitola soustředí i na psychologický teoretický základ, který se do institutu rekognice nutně promítá.
Třetí kapitola podává rozsáhlý výklad o téměř všech druzích rekognic. Není pouhým kompilátem s odkazy na čerpané zdroje, ale snaží se hledat nedostatky současné právní úpravy, mezery v trestním řádu a řešit je pomocí výkladu.
Čtvrtá kapitola tvoří stěžejní část diplomové práce. Odpovídá na stanovené výzkumné otázky položené v úvodu práce. Zaměřuje se na posouzení ústavnosti institutu rekognice z hlediska právních výkladových metod. Nespokojuje se tak pouze s převažujícím právním názorem teoretiků o její legalitě. Obdobným způsobem přistupuje k otázkám spojeným s institutem neodkladnosti či neopakovatelnosti úkonu rekognice, přičemž neopomíjí ani otázku, zda jsou dostatečná práva v oblasti obhajoby obviněného, příp. právní pomocí poskytované podezřelému.
Anotace v angličtině
The diploma thesis more comprehensively focuses on the eyewitness identification (recognition, line-up) as one of the special methods of evidence when lays stress on eyewitness identification of a person (recognition of a person). It goes in for its legal regulation, the interpretation of the concept and its definition. It sets it among other no less important special methods of evidence and tries to enumerate its different elements to other methods. With respect to the structure of the third chapter the first chapter includes possible dividing of all types of the eyewitness identification (recognition) coming into consideration.
As well the thesis does not omit other than only criminalistic and criminal-law aspects of the eyewitness identification (recognition). Therefore the second chapter also dwells on psychological theoretical basis which reflects necessarily into the institute of eyewitness identification (recognition).
The third chapter gives extensive interpretation about almost all types of recognitions. It is not a mere compilation with references on sources used in the thesis but it tries to find shortcomings, legal gaps in the Code of Criminal Procedure and solve them with the help of legal interpretation.
The fourth chapter constitutes the main part of the diploma thesis. It answers on the defined research questions presented in the introduction of the thesis. It focuses on the examination of the constitutionality of the institute of recognition from the point of view of the methods of legal interpretation. It does not limit itself to the prevailing opinion of the theoreticians about its legality. It approaches with analogous manner to questions connected with the institute of exigent act or unrepeatable act of the recognition when does not omit the question about sufficiency of rights in the sphere of defence too, or else of legal help provided for suspect.
Klíčová slova
Zvláštní způsoby dokazování, rekognice, konfrontace, vyšetřovací pokus, rekonstrukce, prověrka výpovědi na místě, rekognice in natura, rekognice in foto, vnímání, paměť, paměťová stopa, kognitivní psychologický rozhovor, hypnóza, vyšetřovací hypnóza, nemo tenetur se ipsum accusare, neodkladný úkon, neopakovatelný úkon, výklad, výkladové metody.
Klíčová slova v angličtině
Special methods of evidence, eyewitness identification, confrontation, investigative experiment, crime reconstruction, verification of testimony in situ, line-up, photo line-up, perception, memory, memory trace, cognitive interview, hypnosis, forensic hypnosis, privilege against self-incrimination, exigent act, unrepeatable act, legal interpretation, legal interpretation methods
Rozsah průvodní práce
71 s. (149 480 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Diplomová práce se zaměřuje zevrubněji na rekognici jakožto jeden ze zvláštních způsobů dokazování, přičemž klade důraz především na rekognici osoby. Věnuje se právní úpravě, výkladu pojmu a její definici. Zasazuje ji mezi další neméně významné zvláštní způsoby dokazování a snaží se obsáhnout rozdílné prvky vůči ostatním způsobům. S ohledem na členění třetí kapitoly zahrnuje první kapitola i možné rozdělení všech v úvahu připadajících druhů rekognice.
Práce neopomíjí ani jiné než ryze kriminalistické a trestněprávní aspekty rekognice. Proto se druhá kapitola soustředí i na psychologický teoretický základ, který se do institutu rekognice nutně promítá.
Třetí kapitola podává rozsáhlý výklad o téměř všech druzích rekognic. Není pouhým kompilátem s odkazy na čerpané zdroje, ale snaží se hledat nedostatky současné právní úpravy, mezery v trestním řádu a řešit je pomocí výkladu.
Čtvrtá kapitola tvoří stěžejní část diplomové práce. Odpovídá na stanovené výzkumné otázky položené v úvodu práce. Zaměřuje se na posouzení ústavnosti institutu rekognice z hlediska právních výkladových metod. Nespokojuje se tak pouze s převažujícím právním názorem teoretiků o její legalitě. Obdobným způsobem přistupuje k otázkám spojeným s institutem neodkladnosti či neopakovatelnosti úkonu rekognice, přičemž neopomíjí ani otázku, zda jsou dostatečná práva v oblasti obhajoby obviněného, příp. právní pomocí poskytované podezřelému.
Anotace v angličtině
The diploma thesis more comprehensively focuses on the eyewitness identification (recognition, line-up) as one of the special methods of evidence when lays stress on eyewitness identification of a person (recognition of a person). It goes in for its legal regulation, the interpretation of the concept and its definition. It sets it among other no less important special methods of evidence and tries to enumerate its different elements to other methods. With respect to the structure of the third chapter the first chapter includes possible dividing of all types of the eyewitness identification (recognition) coming into consideration.
As well the thesis does not omit other than only criminalistic and criminal-law aspects of the eyewitness identification (recognition). Therefore the second chapter also dwells on psychological theoretical basis which reflects necessarily into the institute of eyewitness identification (recognition).
The third chapter gives extensive interpretation about almost all types of recognitions. It is not a mere compilation with references on sources used in the thesis but it tries to find shortcomings, legal gaps in the Code of Criminal Procedure and solve them with the help of legal interpretation.
The fourth chapter constitutes the main part of the diploma thesis. It answers on the defined research questions presented in the introduction of the thesis. It focuses on the examination of the constitutionality of the institute of recognition from the point of view of the methods of legal interpretation. It does not limit itself to the prevailing opinion of the theoreticians about its legality. It approaches with analogous manner to questions connected with the institute of exigent act or unrepeatable act of the recognition when does not omit the question about sufficiency of rights in the sphere of defence too, or else of legal help provided for suspect.
Klíčová slova
Zvláštní způsoby dokazování, rekognice, konfrontace, vyšetřovací pokus, rekonstrukce, prověrka výpovědi na místě, rekognice in natura, rekognice in foto, vnímání, paměť, paměťová stopa, kognitivní psychologický rozhovor, hypnóza, vyšetřovací hypnóza, nemo tenetur se ipsum accusare, neodkladný úkon, neopakovatelný úkon, výklad, výkladové metody.
Klíčová slova v angličtině
Special methods of evidence, eyewitness identification, confrontation, investigative experiment, crime reconstruction, verification of testimony in situ, line-up, photo line-up, perception, memory, memory trace, cognitive interview, hypnosis, forensic hypnosis, privilege against self-incrimination, exigent act, unrepeatable act, legal interpretation, legal interpretation methods
Zásady pro vypracování
Ve své diplomové práci bych se chtěla převážně zaměřit s ohledem na rozsáhlost tohoto tématu konkrétně na rekognici. Rozeberu její postavení v systému (zvláštních) důkazních prostředků, zejména její právní úpravu, použitelnost, její druhy, podmínky jejího provádění, jaké prvky by tomuto důkaznímu prostředku propůjčily větší objektivitu, a dále se zaobírat nálezy Ústavního soudu tuto problematiku řešící, nejen staršími, ale i novějšími, a učinit jejich komparaci, resp. poukázat na vývoj judikatury v této oblasti. Zaměřím se na skutečnost, jakým způsobem se projevuje zásada "nemo tenetur se ipsum accusare" při provádění rekognice. Po uvedení a rozboru těchto teoretických poznatků a judikatury bych se chtěla věnovat tomu, v jakých mediálně známých kauzách byla rekognice použita, jaký byl výsledek tohoto sporu (zde vůbec) a zanalyzovat správnost či vhodnost jejího provedení v těchto kauzách. Na závěr práce bych chtěla poukázat na to, zda v dnešní době moderních technologií, nemůže být rekognice potenciálně zneužitelným důkazním prostředkem, nebo naopak zda určité moderní technologie nemohou pomoci pachatele vypátrat.
Zásady pro vypracování
Ve své diplomové práci bych se chtěla převážně zaměřit s ohledem na rozsáhlost tohoto tématu konkrétně na rekognici. Rozeberu její postavení v systému (zvláštních) důkazních prostředků, zejména její právní úpravu, použitelnost, její druhy, podmínky jejího provádění, jaké prvky by tomuto důkaznímu prostředku propůjčily větší objektivitu, a dále se zaobírat nálezy Ústavního soudu tuto problematiku řešící, nejen staršími, ale i novějšími, a učinit jejich komparaci, resp. poukázat na vývoj judikatury v této oblasti. Zaměřím se na skutečnost, jakým způsobem se projevuje zásada "nemo tenetur se ipsum accusare" při provádění rekognice. Po uvedení a rozboru těchto teoretických poznatků a judikatury bych se chtěla věnovat tomu, v jakých mediálně známých kauzách byla rekognice použita, jaký byl výsledek tohoto sporu (zde vůbec) a zanalyzovat správnost či vhodnost jejího provedení v těchto kauzách. Na závěr práce bych chtěla poukázat na to, zda v dnešní době moderních technologií, nemůže být rekognice potenciálně zneužitelným důkazním prostředkem, nebo naopak zda určité moderní technologie nemohou pomoci pachatele vypátrat.
Seznam doporučené literatury
CHMELÍK, Jan. Rukověť kriminalistiky. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2005, 532 s. JANULKOVÁ, Kateřina. Rekognice. vyd. Wolters Kluwer, 2018, 108 s. KONRÁD, Zdeněk., VESELÁ, Jitka. Rekognice. Vydavatelství Praha: PA ČR, 2008, 71 s. MUSIL, Jan, KONRÁD, Zdeněk a SUCHÁNEK, Jaroslav. Kriminalistika. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2004. 583 s. PORADA, Viktor. Kriminalistika: technické, forenzní a kybernetické aspekty. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2016, 1018 s. ŠÁMAL, Pavel. Trestní řád: komentář. I, § 1-156. 7., dopl. a přeprac. vyd. Praha: C.H. Beck, 2013, 1898 s. ŠÁMAL, Pavel. Trestní řád: komentář. II, § 157-314s. 7., dopl. a přeprac. vyd. Praha: C.H. Beck, 2013, s. 1899-3730. BRÁZDA, Jan. Je rekognice "in natura" opakovatelný, nebo neopakovatelný úkon? Bulletin advokacie, 2013, č. 10, rubrika Články, str. 41 - 43 HERCZEG, Jiří, NAVRÁTILOVÁ, Jana, K právu neusvědčovat sám sebe při dopravním deliktu. Trestněprávní revue, 2008, č. 7, s. 209 STAŇKOVÁ, Lenka. Otazníky nad rekognicí prováděnou jako neodkladný a neopakovatelný úkon. Trestněprávní revue, 2017, č. 4, s. 79. Nález Ústavního soudu ze dne ze dne 30. července 2015, sp. zn. I. ÚS 1095/15. Nález Ústavního soudu ze dne 1. dubna 2015, sp. zn. I. ÚS 2726/14. Nález Ústavního soudu ze dne 12. července 2011, sp. zn. IV. ÚS 569/11. Nález Ústavního soudu ze dne 23. února 2015, sp. zn. I. ÚS 2852/14. Nález Ústavního soudu ze dne 27. dubna 2009, sp. zn. I. ÚS 3206/08. Nález Ústavního soudu ze dne 11. října 2007, sp. zn. III. ÚS 528/06. Nález Ústavního soudu ze dne 3. dubna 2018, sp. zn. III. ÚS 3579/17. Nález Ústavního soudu ze dne 23. srpna 2016, sp. zn. I. ÚS 1015/14.
Seznam doporučené literatury
CHMELÍK, Jan. Rukověť kriminalistiky. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2005, 532 s. JANULKOVÁ, Kateřina. Rekognice. vyd. Wolters Kluwer, 2018, 108 s. KONRÁD, Zdeněk., VESELÁ, Jitka. Rekognice. Vydavatelství Praha: PA ČR, 2008, 71 s. MUSIL, Jan, KONRÁD, Zdeněk a SUCHÁNEK, Jaroslav. Kriminalistika. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2004. 583 s. PORADA, Viktor. Kriminalistika: technické, forenzní a kybernetické aspekty. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2016, 1018 s. ŠÁMAL, Pavel. Trestní řád: komentář. I, § 1-156. 7., dopl. a přeprac. vyd. Praha: C.H. Beck, 2013, 1898 s. ŠÁMAL, Pavel. Trestní řád: komentář. II, § 157-314s. 7., dopl. a přeprac. vyd. Praha: C.H. Beck, 2013, s. 1899-3730. BRÁZDA, Jan. Je rekognice "in natura" opakovatelný, nebo neopakovatelný úkon? Bulletin advokacie, 2013, č. 10, rubrika Články, str. 41 - 43 HERCZEG, Jiří, NAVRÁTILOVÁ, Jana, K právu neusvědčovat sám sebe při dopravním deliktu. Trestněprávní revue, 2008, č. 7, s. 209 STAŇKOVÁ, Lenka. Otazníky nad rekognicí prováděnou jako neodkladný a neopakovatelný úkon. Trestněprávní revue, 2017, č. 4, s. 79. Nález Ústavního soudu ze dne ze dne 30. července 2015, sp. zn. I. ÚS 1095/15. Nález Ústavního soudu ze dne 1. dubna 2015, sp. zn. I. ÚS 2726/14. Nález Ústavního soudu ze dne 12. července 2011, sp. zn. IV. ÚS 569/11. Nález Ústavního soudu ze dne 23. února 2015, sp. zn. I. ÚS 2852/14. Nález Ústavního soudu ze dne 27. dubna 2009, sp. zn. I. ÚS 3206/08. Nález Ústavního soudu ze dne 11. října 2007, sp. zn. III. ÚS 528/06. Nález Ústavního soudu ze dne 3. dubna 2018, sp. zn. III. ÚS 3579/17. Nález Ústavního soudu ze dne 23. srpna 2016, sp. zn. I. ÚS 1015/14.